IBM (International business machines corporation)
Completion requirements
INTERNATIONAL BUSINESS MACHINES CORPORATION (IBM)
1. Zápis v obchodním rejstříku
1.1 Název řetězce a jeho právní forma
IBM, Inc.
1.2 Sídlo řetězce v České republice
Praha 4, Chodov, V Parku 2294/4, PSČ 148 00
1.3 Vlastník řetězce
Vlastníkem jsou držitelé akcií, jelikož se jedná o akciovou společnost. Největším vlastníkem akcií je Donofrio Nicholas M. s počtem 172 071 akcií.
1.4 Základní kapitál řetězce
Základní kapitál tvoří 4 687 500 000 kmenových akcií (0,2 $ na akcii jmenovité hodnoty) a 150 000 000 prioritních akcií (0,01 $ na akcii jmenovité hodnoty)
1.5 Předmět činnosti ve vztahu k obchodu
Hlavní předmětem podnikání je vývoj a výroba informačních technologií. IBM vyrábí a prodává hardware a v poslední době hlavně software, nabízí služby v oblasti infrastruktury a konzultační služby v oblastech od sálových počítačů po nanotechnologie.
2. Strategie obchodního řetězce
2.1 Historie řetězce na území České republiky
Pražská pobočka firmy IBM byla založena v roce 1932 (některé zdroje uvádějí 1925). Tím se Československá republika stala šestou evropskou zemí, kde IBM obchodovala. Éra této pobočky však roku 1948 skončila znárodněním. Do Československa se značka IBM začala vracet v 60. letech prostřednictvím regionální pobočky pro střední a východní Evropu se sídlem ve Vídni. Roku 1991 vznikla IBM ČSFR jako samostatný subjekt. O dva roky později se z firmy odtrhla IBM Slovenská republika. V současné době má IBM ČR okolo 500 zaměstnanců a ředitelem je Vladek Šlezingr.
Česká pobočka IBM má sídlo v Praze 4, Chodov. Další divize má v Brně a Ostravě. IBM ČR je největší česká společnost dodávající komplexní informační technologie na český trh.
2.2 Vize a mise řetězce
V IBM se snaží vést k vynalézání, vývoji a výrobě průmyslových nejvyspělejších informačních technologií, zahrnující počítačové systémy, software, systémy pro ukládání dat a mikroelektroniku. Převádí tyto vyspělé technologie na hodnotné pro své zákazníky prostřednictvím profesionálních řešení, služeb a konzultací po celém světě.
2.3 Obchodní značky řetězce
Obchodní řetězec IBM má stovky obchodních značek od A do Z. Pro příklad uvedu Alphablox®, DEEP BLUE®, DOORS®, Tivoli®, z/VM®, 400®.
IBM pečlivě střeží používání svých log. Žádná jiná společnost nesmí použít loga IBM bez výslovného písemného souhlasu IBM nebo pokud nezískala od IBM licenci k používání.
2.4 ISO
V roce 1997 se IBM stalo první velkou nadnárodní společností, která získala ISO 14001 Environmental Management System (EMS) standard. Registrace se vztahuje na výrobu, design produktů a vývoj hardwaru.
Společnost má také ISO 9001, ISO 27001 a ISO 20000 – 1.
2.5 Značky kvality
Společnost IBM získala několik ocenění, co se týče kvality. Jako příklad mohu uvést NCWE Quality Mark získanou ve Velké Británii nebo Pension Quality Mark.
3. Zaměstnanci řetězce
3.1 Složení zaměstnanců řetězce
Počet zaměstnanců loni dosáhl téměř 400 000 (399 409). V průběhu let zaměstnanci IBM získali 5 Nobelových cen, 4 Turing Awards a mnoho dalších cen.
Firma IBM jako jedna z mála zaujímá přátelský postoj k rovnosti žen a mužů a navíc ho prezentuje. V rámci firemní kultury je kladen důraz na postavení žen ve firmě.
Například v brněnské pobočce IBM jsou zaměstnanci rozděleni do 3 stupňů. První stupeň tvoří čerství absolventi škol a mají na starosti pouze monitorování serverů klienta. Na druhém stupni jsou administrátoři serverů nebo řešitelé alertů a na třetím to jsou manažeři.
3.2 Benefity zaměstnanců
IBM má velkou nabídku benefitů. Od široké škály pojištění, přes dovolenou, léčebné výhody až po individuální pracovní plán. IBM vytvořilo flexibilní benefitní program nazvaný Portfolio. Každý zaměstnanec si může vybrat balíček benefitů podle svých či rodinných potřeb.
3.3 Odbory v obchodním řetězci
V současné době funguje organizace Alliance@IBM, která zastupuje zaměstnance IBM a bojuje za jejich práva. Za největší problémy považují zdraví, bezpečnost a věkovou diskriminaci.
4. Provozovny obchodního řetězce
4.1 Počet provozoven
IBM má své pobočky ve více než 300 městech po celém světě. Přikládám seznam poboček.
Datum označuje první otevření v daném městě.
Adelaide, Australia 1914
Akron, Ohio 1917
Albany, New York 1919
Albuquerque, New Mexico 1940
Alexandria, Egypt 1934
Algiers, Algeria 1932
Altoona, Pennsylvania 1915
Amsterdam, Netherlands 1914
Anchorage, Alaska 1947
Ankara, Turkey 1935
Asheville, North Carolina 1946
Asuncion, Paraguay 1941
Athens, Greece 1935
Atlanta, Georgia 1914
Aurora, Illinois 1946
Austin, Texas 1937
Baghdad, Iraq 1947
Baltimore, Maryland 1915
Bangor, Maine 1946
Barcelona, Spain 1923
Barranquilla, Colombia 1946
Baton Rouge, Louisiana 1938
Beaumont, Texas 1946
Belgrade, Yugoslavia 1926
Belo Horizonte, Brazil 1934
Bergen, Norway 1946
Berlin, Germany 1914 (prior to)
Bethlehem, Pennsylvania 1938
Beyrouth, Lebanon 1947
Bilbao, Spain 1946
Birmingham, Alabama 1919
Birmingham, England 1930
Bogota, Colombia 1931
Boise, Idaho 1948
Bordeaux, France 1932
Boston, Massachusetts 1914
Brantford, Ontario 1947
Bremen, Germany 1938
Bridgeport, Connecticut 1919
Brisbane, Australia 1914
Brooklyn, New York 1915
Brussels, Belgium 1919
Bucharest, Rumania 1929
Budapest, Hungary 1914 (prior to)
Buenos Aires, Argentina 1914
Buffalo, New York 1915
Butte, Montana 1931
Cairo, Egypt 1947
Calcutta, India 1936
Calgary, Alberta 1922
Canton, Ohio 1921
Cape Town, South Africa 1933
Caracas, Venezuela 1937
Casablanca, Morocco 1932
Cedar Rapids, Iowa 1946
Charleston, South Carolina 1946
Charleston, West Virginia 1941
Charlotte, North Carolina 1920
Chatham, New Brunswick 1947
Chattanooga, Tennessee 1919
Cheyenne, Wyoming 1946
Chicago, Illinois 1914
Cincinnati, Ohio 1915
Ciudad Trujillo, Dominican Republic1948
Cleveland, Ohio 1915
Columbia, South Carolina 1934
Columbus, Georgia 1946
Columbus, Ohio 1917
Concord, New Hampshire 1936
Copenhagen, Denmark 1914
Corpus Christi, Texas 1941
Dakar, West Africa 1946
Dallas, Texas 1915
Damascus, Syria 1947
Dayton, Ohio 1919
Denver, Colorado 1919
Des Moines, Iowa 1916
Detroit, Michigan 1915
Dortmund-Dorstfeld, Germany 1938
Dresden, Germany 1927
Dublin, Ireland 1946
Duluth, Minnesota 1919
Dusseldorf, Germany 1926
Edmonton, Alberta 1941
El Paso, Texas 1919
Elisabethville, Belgian Congo 1938
Elizabeth, New Jersey 1946
Elmira, New York 1945
Endicott, New York 1920
Erie, Pennsylvania 1920
Essen, Germany 1938
Evansville, Indiana 1945
Flint, Michigan 1936
Florence, Italy 1943
Fort Wayne, Indiana 1939
Fort Worth, Texas 1924
Fortaleza, Brazil 1948
Frankfurt-Main, Germany 1938
Fresno, California 1946
Galveston, Texas 1946
Geneva, Switzerland 1935
Glasgow, Scotland 1914 (prior to)
Goteborg, Sweden 1935
Grand Rapids, Michigan 1917
Green Bay, Wisconsin 1946
Greensboro, North Carolina 1920
Greenville, South Carolina 1946
Hagerstown, Maryland 1948
Halifax, Nova Scotia 1919
Hamburg, Germany 1925
Hamilton, Bermuda 1935
Hamilton, Ontario 1914 (prior to)
Hammond, Indiana 1946
Hannover, Germany 1938
Hanoi, French Indo-China 1935
Harrisburg, Pennsylvania 1919
Hartford, Connecticut 1915
Havana, Cuba 1927
Helena, Montana 1946
Helsinki, Finland 1923
Hobart, Australia 1914
Hong Kong 1948
Honolulu, Hawaii 1931
Houston, Texas 1915
Huntington, West Virginia 1919
Indianapolis, Indiana 1915
Jackson, Michigan 1946
Jackson, Mississippi 1938
Jacksonville, Florida 1919
Jamestown, New York 1941
Jeddah, Saudi Arabia 1947
Jefferson City, Missouri 1939
Jersey City, New Jersey 1939
Jerusalem, Palestine 1947
Johannesburg, South Africa 1938
Johnstown, Pennsylvania 1937
Joplin, Missouri 1947
Kalamazoo, Michigan 1940
Kansas City, Missouri 1915
Karlsruhe, Germany 1938
Kassel, Germany 1941
Kingsport, Tennessee 1946
Kingston, Ontario 1946
Kitchner, Ontario 1942
Knoxville, Tennessee 1934
Koln, Germany 1938
La Paz, Bolivia 1941
Lafayette, Indiana 1946
Lansing, Michigan 1920
Lille, France 1925
Lisbon, Portugal 1919
Long Beach, California 1946
Los Angeles, California 1916
Lawrence, Massachusetts 1939
Leeds, England 1930
Lexington, Kentucky 1948
Liege, Belgium 1945
Lima, Ohio 1946
Lima, Peru 1930
Lincoln, Nebraska 1936
Little Rock, Arkansas 1935
London, England 1914 (prior to)
London, Ontario 1920
Louisville, Kentucky 1919
Lubbock, Texas 1946
Macon, Georgia 1919
Madison, Wisconsin 1946
Madrid, Spain 1916
Malmoe, Sweden 1938
Manchester, England 1925
Manila, Philippines 1931
Marseille, France 1928
Medellin, Colombia 1940
Melbourne, Australia 1914
Memphis, Tennessee 1921
Mexico City, Mexico 1927
Miami, Florida 1940
Milan, Italy 1928
Milwaukee, Wisconsin 1915
Mineola, New York 1947
Minneapolis, Minnesota 1915
Mobile, Alabama 1942
Moline, Illinois 1938
Moncton, New Brunswick 1946
Monterey, Mexico 1946
Montevideo, Uruguay 1923
Montgomery, Alabama 1939
Montpelier, Vermont 1946
Montreal, Quebec 1914 (prior to)
Mount Vernon, New York 1948
Munich, Germany 1930
Nancy, France 1937
Nantes, France 1935
Naples, Italy 1947
Nashville, Tennessee 1933
New Bedford, Massachusetts 1946
New Delhi, India 1947
New Haven, Connecticut 1929
New Orleans, Louisiana 1919
New York, New York 1914
Newark, New Jersey 1915
Newcastle-on-Tyne, England 1933
Niteroi, Brazil 1945
Norfolk, Virginia 1942
Nurnberg, Germany 1935
Oakland, California 1919
Olympia, Washington 1939
Omaha, Nebraska 1919
Orlando, Florida 1946
Oslo, Norway 1916
Ottawa, Ontario 1919
Panama City, Panama 1931
Paris, France 1914 (prior to)
Paterson, New Jersey 1946
Peoria, Illinois 1919
Perth, Australia 1914
Philadelphia, Pennsylvania 1914
Phoenix, Arizona 1940
Pierre, South Dakota 1946
Pittsburgh, Pennsylvania 1916
Porto Alegre, Brazil 1934
Poughkeepsie, New York 1924
Portland, Maine 1919
Portland, Oregon 1916
Prague, Czechoslovakia 1925
Providence, Rhode Island 1917
Quebec City, Quebec 1921
Quincy, Illinois 1946
Raleigh, North Carolina 1938
Reading, Pennsylvania 1921
Recife, Brazil 1948
Regina, Canada 1946
Richmond, Virginia 1917
Rio de Janeiro, Brazil 1921
Riverside, California 1947
Roanoke, Virginia 1921
Rochester, New York 1915
Rockford, Illinois 1921
Rome, Italy 1930
Saarbrucken, Germany 1935
Sacramento, California 1921
Saigon, French Indo-China 1938
St. Louis, Missouri 1915
Salem, Oregon 1947
Salt Lake City, Utah 1919
San Antonio, Texas 1921
San Diego, California 1939
San Francisco, California 1914
San Jose, California 1940
San Jose, Costa Rica 1944
San Juan, Puerto Rico 1918
Santiago, Chile 1924
Sao Paulo, Brazil 1934
Sao Salvador, Brazil 1941
Savannah, Georgia 1919
Schenectady, New York 1946
Scranton, Pennsylvania 1916
Seattle, Washington 1915
Shanghai, China 1928
Shreveport, Louisiana 1944
Sioux City, Iowa 1921
Sofia, Bulgaria 1926
South Bend, Indiana 1917
Spokane, Washington 1919
Springfield, Illinois 1937
Springfield, Massachusetts 1917
Springfield, Missouri 1946
Springfield, Ohio 1946
Stockholm, Sweden 1920
Stockton, California 1946
Strasbourg, France 1930
Stuttgart, Germany 1926
Sydney, Australia 1914 (prior to)
Syracuse, New York 1916
Tacoma, Washington 1946
Tallahassee, Florida 1938
Tampa, Florida 1946
Teheran, Iran 1947
Three Rivers, Quebec 1947
Toledo, Ohio 1919
Toulouse, France 1940
Topeka, Kansas 1936
Toronto, Ontario 1914 (prior to)
Trenton, New Jersey 1934
Tulsa, Oklahoma 1928
Tunis, Tunisia 1946
Turin, Italy 1914 (prior to)
Utica, New York 1921
Vancouver, British Columbia 1914 (prior to)
Venice, Italy 1948
Vienna, Austria 1914 (prior to)
Waco, Texas 1946
Warren, Ohio 1947
Washington, D.C. 1915
Waterbury, Connecticut 1935
Waterloo, Iowa 1947
Wellington, New Zealand 1947
Wheeling, West Virginia 1921
Wichita, Kansas 1924
Wilmington, Delaware 1938
Windsor, Ontario 1939
Winnipeg, Manitoba 1917
Winston-Salem, North Carolina 1937
Worcester, Massachusetts 1917
York, Pennsylvania 1936
Youngstown, Ohio 1919
Zurich, Switzerland 1914 (prior to)
4.2 Typ provozoven
V IBM se můžeme setkat se 4 typy provozoven.
1. Centra pro podporu zákazníků
2. Vývojové laboratoře
3. Továrny
4. Školicí střediska
4.3 Nabízené služby
IBM Global Services je největším po poskytovatelem služeb v oblasti obchodu a technologie na celém světě. Je to nejrychleji rostoucí část IBM s více jak 190 000 zaměstnanci, kteří slouží zákazníkům ve více než 160 zemích. IBM Global Services bylo založeno, aby pomáhalo firmám vést jejich IT operace a zdroje. Global Services má dvě hlavní divize - Global Business Services (GBS) a Global Technology Services (GTS).
Samotné IBM poskytuje služby v mnoha oblastech, jako jsou např. letecký průmysl, bankovnictví, telekomunikace, vzdělání a mnoho dalších.
5. Hospodářské výsledky řetězce
5.1 Maloobchodní obrat řetězce – např. od roku 2005 – 2009
V roce 2006 byl obrat firmy IBM US$ 91,4 mld., v následujícím roce to bylo již US$ 98,8 mld., v roce 2008 opět vzrostl a to už na US$ 103,6 mld., aby poté v roce 2009 klesl na US$ 95,8 mld.
6. Postavení a ocenění řetězce
6.1 Postavení řetězce v TOP 10, TOP 100
IBM patří k tradičním a významným dodavatelům rozsáhlých informačních systémů a současně v celosvětovém měřítku patří mezi největší systémové integrátory ve všech segmentech průmyslu, hospodářství, finančnictví a státní správy.
Společnost IBM dominuje mezinárodnímu trhu s IT službami.
Firma IBM se umístila na druhém místě za Coca-Colou v žebříčku 100 Nejlepších globálních značek v letech 2008 a 2009. IBM je 2. největší firmou zabývající se softwarem a službami podle tržní hodnoty (11. celkově) a také 2. nejziskovější firmou v oblasti softwaru a služeb (21. celkově)
6.2 Získaná ocenění – Prodejce roku atd.
IBM získalo od roku jen od roku 2005 do současné doby kolem 35 ocenění v zemích po celém světě. Např. v Irsku získalo v roce 2005 Chambers of Commerce of Ireland´s President´s Awards za vývoj a vzdělání dětí v oblasti vědy technologie, v roce 2007 na Novém Zélandu obdrželo Robin Hood Foundation Social Hero Award, v roce 2009 bylo IBM v TOP 50 Nejvíce společensky zodpovědných korporací podle MacLean's, kanadského týdeníku.
Ocenění české pobočky IBM
Výběr několika mála ocenění udělených IBM v České republice.
- 29. března 2007 sdružení CZECH TOP 100 zveřejnilo výsledky žebříčku 100 obdivovaných firem České republiky 2007, mezi kterými se umístila i IBM ČR,
- Společnost HotTop, spol. s r. o., vyhlásila v jubilejním desátém ročníku TOP Programu společnost IBM jako jednu z deseti nejlepších ICT firem působících na českém trhu v roce 2008 (ze 113),
- Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI vybraly společnost IBM Česká Republika jako nejvýznamnějšího investora v oblasti strategických služeb za rok 2008.
7. Vztah řetězce s okolím
7.1 Vztah s dodavateli
IBM si stanovilo dokument Zásady chování dodavatelů IBM. Tyto zásady berou v potaz při výběru dodavatelů a aktivně sledují jejich dodržování.
Mezi tyto zásady patří:
- nevyžadovat nedobrovolnou či vynucenou práci;
- nezaměstnávat děti;
- dodržovat zákony o mzdě a pracovní době;
- nepřekračovat pracovní dobu;
- nediskriminovat;
- respekt a důstojnost;
- spolčovací právo (odbory);
- bezpečnost a zdraví;
- ochrana životního prostředí;
- splnění všech zákonů;
- etické jednání;
- komunikace;
- udržovat dokumentaci za účelem prokázání shody s dokumentem Zásady chování dodavatelů IBM.
7.2 Vztah s obyvatelstvem
Masarykova univerzita podepsala 20. 9. 2006 se společností IBM Česká republika smlouvu, v níž se IBM zavazuje poskytnout hardwarové a softwarové vybavení pro 5 nových učeben, v nichž budou informační technologie zajišťovat dostupnost studia osobám s těžkým zrakovým, sluchovým či pohybovým postižením. Součástí smlouvy jsou i zaškolovací kurzy a stáže, které IBM nabídne vybraným studentům s postižením v průběhu roku 2007.
IBM Global Services Delivery Center Czech Republic získalo 2. místo ve speciální kategorii „Microsoft Zaměstnavatel bez bariér" soutěže Jobspilot.cz Zaměstnavatel roku 2008.
Společnost IBM vyvinula originální systém SiSi (Say It Sign It čili v překladu Řekni to, ukaž to), který automaticky převádí mluvená slova do znakové řeči.
Podílí se také na těchto projektech: Help Fight Childhood Cancer, Clean Energy, and Nutritious Rice for the World, FightAIDS@Home, Help Conquer Cancer, AfricanClimate@Home a na výzkumu Dengue horečky.
7.3 Vztah s neziskovými organizacemi
V IBM existuje program IBM Community Grants. V podstatě to znamená, že zaměstnanci IBM či důchodci pracující jako dobrovolníci ve škole nebo některé neziskové organizaci ve své oblasti alespoň průměrně 8 hodin v měsíci 5 po sobě jdoucích měsíců, získají pro školu nebo organizaci, ve které pracují, grant nebo peněžní odměnu, pokud používají On Demand Community Solutions. Skupina zaměstnanců IBM může žádat až o 7 500 USD ročně.
8. Zajímavosti uveřejněné o řetězci
T.J.Watson Research Center je středisko v Yorktown Heights ve státě New York. Je nejstarší a největší z výzkumných laboratoří firmy. Například zde vznikl i známý šachový počítač Deep Blue, který v roce 1997 porazil tehdejšího šachového velmistra Garryho Kasparova.
Společnost IBM se před několika lety zavázala, že nebude žalovat open-source vývojáře za využití technologií, které si sama dříve patentovala. Takto bylo „uvolněno“ celkem 500 patentů IBM. Nyní ale společnost zřejmě porušila svůj slib, protože zažalovala firmu TurboHercules, která pod licenci QPL distribuuje otevřenou implementaci některých architektur IBM. Předmětem žaloby jsou i některé z dříve uvolněných patentů. Florian Mueller, který je známým a hlasitým odpůrcem patentů na svém blogu prohlásil: „Po letech předstírání přátelství se svobodným a otevřeným software nyní IBM ukazuje svou pravou tvář.“
9. Zdroje
• Světové akcie – IBM [online]. [cit.2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.komodity-online.cz/NEJVYZNAMNEJSI-SVETOVE-AKCIE/Akcie-IBM.html>
• Notes to consolidated financial statements (audited) [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.ibm.com/annualreport/2008/note_n.shtml>
• KUČERA, J. Historie firmy IBM[online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2000/xmatyas.htm>
• IBM awarded Quality Mark for work experience [online]. 2009-06-30
[cit.2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.work-experience.org/ncwe.rd/news_585.jsp>
• IBM wins Pension Quality Mark [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.smartpensionsuk.com/index.php/594/731/?fs=1>
• Alliance@IBM – official page [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.endicottalliance.org/>
• Frequently Asked Questions - IBM [online]. 2007-04-10, s. 3 – 9 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www-03.ibm.com/ibm/history/documents/pdf/faq.pdf>
• 100 Best Global Brands [online]. 2009, BusinessWeek [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://bwnt.businessweek.com/interactive_reports/best_global_brands_2009/>
• Awards and Honors - IBM [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.ibm.com/ibm/ibmgives/awards/index.shtml>
• Ocenění [online]. [cit. 2008-01-18]. Dostupný z WWW:
< http://www-05.ibm.com/cz/oceneni/>
• Dar IBM pro zdravotně postižené studenty MU [online]. 2006-09-20 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: < http://www.muni.cz/history/events_gallery/1027/1?lang=cs>
• IBM žaluje open-source firmu za zneužití patentů [online]. 2010-04-07
[cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: < http://www.root.cz/zpravicky/ibm-zaluje-open-source-firmu-za-zneuziti-patentu/>
• Zásady chování dodavatelů IBM [online]. 2005, s. 2 - 3 [cit. 2010-04-14].
Dostupný z WWW: < http://www-03.ibm.com/procurement/proWeb.nsf/objectdocswebview/fileibm+supplier+conduct+principles+-+czech/$file/scp_czech_v1.pdf>
INTERNATIONAL BUSINESS MACHINES CORPORATION (IBM) (2)
1. INTERNATIONAL BUSINESS MACHINES CORPORATION (IBM)
Společnost International Business Machines Corporation, zkráceně IBM, je v současnosti jedním z leaderů na trhu informačních technologií. Korporace je pravděpodobně známá více pod její zkratkou – IBM. Často se také označuje jako „Big Blue“, česky „Velká modrá“. Toto označení vychází z loga této společnosti.
Společnost IBM byla založena roku 1888. Od 15. června 1911 je IBM akciovou společností. Její akcie jsou obchodovány na americké burze (New York Stock Exchange – NYSE). Hlavní činností této firmy je výroba a prodej počítačového software a hardware. Jak již bylo zmíněno, v současnosti se řadí mezi přední společnosti v oblasti IT.
Hlavní sídlo společnosti je ve Spojených státech Amerických, konkrétně přímo v hlavním městě, tedy v New Yorku. V současnosti jde o jednu z největších společností světa. Dokazují to čísla o zisku, počtu zaměstnanců atd. Údaje z roku 2007 udávaly zisk ve výši 41,7 miliard amerických dolarů a počet zaměstnanců v tomto roce byl 355 766.
1.1. Historie společnosti IBM
Jelikož historie firmy sahá až do 19. století, přesněji rok založení byl rok 1888, jedná se o nejstarší firmu v oblasti informačních technologií. Její vznik se váže k německému imigrantovi Hermanu Hollerithovi, který vyhrál konkurz, pomocí něhož se měly najít výkonnější metody pro sčítání velkého objemu dat. Hollerith představil stroj ke čtení dat z děrovacích štítků. Zkonstruoval třídící systém, který dokázal velice rychle porovnávat data. Používal se například na třídění bankovek. Na základě tohoto úspěchu vznikla společnost Tabulating Machine Company, kterou založil se svými společníky. Později se firma spojila s dalšími dvěma společnostmi a vznikl název Computing-Tabulating-Recording Corporation. Kromě třídících strojů společnost ve velké míře prodávala váhy, automatické kráječe masa, hodiny na měření pracovního času atd.
V roce 1924 byla firma vedena Thomasem J. Watsonem Sr. Pod jeho vedením společnost prožívala silný rozmach a byla přejmenována na International Business Machines Corporation. V době po krachu na newyorské burze většina společností bojovala o udržení, ale IBM prosperovala. Společnost kladla velký důraz nejen na spokojenost zákazníků, ale i svých zaměstnanců. IBM byla mezi prvními firmami, které poskytovaly skupinové životní pojištění, podporu pozůstalých či placené dovolené. V této době se IBM stala největší firmou pro kancelářskou a výpočetní techniku na světě.
1.2. Současnost společnosti IBM
Od roku 1981 považuje oblast informačních technologií za začátek nové éry. V tomto roce byl společností IBM uveden na trh první osobní počítač, neboli PC - personal computer. Počítače se velice rychle staly nejrozšířenějším typem mikropočítačů. Společnost IBM se vždy zabývala výzkumem. Za svou dobu existence získala 38 000 patentů, což je více než patentovalo deset největších IT firem světa. Jelikož ale firma zveřejnila technickou dokumentaci k PC, vyskytla se veliká konkurence.
Od roku 1993 firma pociťovala stagnaci a dostávala se do ztráty. Ze špatné ekonomické situace se společnost snažil dostat tehdejší prezident společnosti pan Louis V. Gerstner, který dříve řídil společnost American Express. Situaci se mu podařilo zlepšit novou obchodní strategií, jejíž součástí bylo propouštění zaměstnanců a omezení výzkumu.
I přesto, že se situace firmy stabilizovala, nové vedení, které nastoupilo roku 2004, se rozhodlo část firmy prodat. Důvodem byla hlavně silná asijská konkurence. Firma IBM přestala PC vyrábět. Posledním krokem bylo v prosinci 2004 prodání divize výroby notebooků ThinkPad čínské firmě Lenovo. Číňané za ni zaplatili 1,25 miliardy dolarů, zhruba půl miliardy dolarů pak činil dluh, který převzali. IBM na oplatku získala přibližně osmnáct procent akcií Lenovo.
IBM se nyní zaměřuje pouze na prodej serverového řešení a veškerých služeb s tím spojených, což ve výsledku přináší vyšší zisky. V současnosti se zabývá IT řešením na míru, vyspělými produkty e-businessu a nanotechnologiemi. V roce 2009 měla firma největší podíl na trhu webových portálů. Jejich software používá 10 největších světových bank, 9 z 10 největších bank v USA, 7 z 10 největších evropských bank a 8 z 10 největších bank v Asii a Tichomoří.
2. HEWLETT-PACKARD (HP)
Společnost Hewlett-Packard, často označovaná zkratkou HP, je mezinárodní společností v oblasti informačních technologií. Sídlí v Kalifornii a řadí se mezi jedny z největších společností v této oblasti. Specializuje se především na výrobu výpočetního hardwaru, softwaru a dalších služeb. Mezi nejznámější výrobky patří osobní počítače, tiskárny, scannery, kapesní počítače a také servery.
Hewlett-Packard se zaměřením na domácnosti, domácí kanceláře, menší a střední firmy, ale i veřejnou správu a vzdělávání, je jednou z největších společností v oblasti IT. V roce 2006 měla společnost příjmy 91,7 miliard amerických dolarů, čímž byla společností s největšími příjmy v IT. V roce 2007 dosáhla prvenství v podobě překročení hranice 100 miliard amerických dolarů jako první firma v této oblasti.
V současnosti je HP největším prodejcem osobních počítačů na světě. V roce 2008 byl výsledek hospodaření firmy 118 miliard amerických dolarů a zaměstnávala 321 000 zaměstnanců po celém světě.
2.1. Historie společnosti HP
V roce 1939 byla založena společnost dvěma muži, Williamem Hewlittem a Davidem Packardem, kteří se poznali při studiu univerzity ve Stanfordu. V tomto roce dali dohromady první jmění společnosti, 538 amerických dolarů. Jejich prvním výrobkem se stal oscilátor, který vycházel z diplomové práce Hamleta. První větší zákazník společnosti byly studia Walta Disneye. Do dnes je garáž v Palo Altu v Kalifornii, kde měla společnost své první sídlo, považována za historickou pamětihodnost státu.
Společnost se stala v roce 1947 akciovou. Na počátku 50. let zaměstnávala přes 200 zaměstnanců a v průběhu následujících 10 let se počet zdesetinásobil. Roční výnos se od roku 1947 do roku 1958 vyšplhal z 5 milionů dolarů na 30 milionů dolarů. V roce 1957 představila firma způsob řízení organizace, nazvaný „HP way“. Spočívalo to na spokojenosti zaměstnanců, do čehož zahrnovali zdravotní pojištění, flexibilní pracovní doba, zaměstnanecké hovory s vedením, a některé další. To, že si firma zakládá na zaměstnanecké spokojenosti, svědčí fakt, že v 70. letech, kdy společnost procházela stagnací, se rozhodla místo propouštění zaměstnanců zavést neplacené volno každý patek. Toto opatření trvalo půl roku a po 6 měsících se firma opět dostala do zisku.
Od roku 1957 firma vyvážela do evropských zemí. První zemí, kde začala působit, bylo Německo, později byla založena evropská centrála v Ženevě. Dále založila centrály i v Asii, především spolupracovali s japonskými společnostmi Sony a Yokogawa Electic, a Jižní Americe.
HP se zaměřovala na výzkum nových výrobků. V roce 1967 přišli na trh s osobním počítačem, nicméně ho označovali jako stolní kalkulátor, aby se odlišili od označení PC, což v té době náleželo výrobkům společnosti IBM. Jako první vynalezli kapesní kalkulačku. Dalším průlomem byla laserová tiskárna. Sice ji nevyrobili jako první, ale jako první ji začali sériově vyrábět.
2.2. Současnost společnosti HP
V roce 1990 rozšířila společnost své produkty o počítače určené pro výzkumy, vysoké školy a velké firmy. V průběhu 80. a 90. let 20. století společnost prosperovala hlavně díky akvizicím, kde skoupila několik velkých firem. V roce 1999 byly všechny firmy, které nesouvisely přímo s informačními technologiemi, pod jednu firmu Agilent. Tato společnost vytvořila sama zisk 8 miliard amerických dolarů a zaměstnávala 30 000 zaměstnanců.
V roce 2002, který byl pro firmu zlomový, skoupila HP společnost Compaq. Za toto spojení zaplatila firma HP 19 miliard amerických dolarů. Tato akvizice firmě HP pomohla stát se hlavním leaderem na trhu s osobními počítači, notebooky a servery. Od tohoto roku používá společnost pro své výrobky nové označení HPQ.
Od roku 2005 je v čele společnosti Mark Hurd. Ten přehodnotil politiku firmy tak, že spojil dvě divize firmy do jedné, což vedlo ke snižování nákladů a tím pádem i k propouštění zaměstnanců. Bylo propuštěno asi 14500 zaměstnanců, což bylo asi 10 % celkového počtu zaměstnanců firmy. Také chtěl omezit některé výhody zaměstnanců například zastavení penzijních programů a zdravotního penzijního zvýhodnění. Tím podkopal dlouholetou tradici, která si zakládala na zaměstnanecké spokojenosti. Jelikož jsou to poměrně nové změny, nelze zatím odhadovat, jestli byly správné. V současnosti je firma HP největším prodejcem tiskáren a jedním z největších producentů osobních počítačů.
3. SEZNAM LITERATURY
[1] IBM (online) ze dne 11. 4. 2010, dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/IBM
[2] Pohledy ho historie světových IT firem (2): IBM (online) ze dne 22. 8. 2008, dostupné z: http://scienceworld.cz/ekonomika/pohledy-ho-historie-svetovych-it-firem-2-ibm-664
[3] Hewlett-Packard (online) ze dne 11. 4. 2010, dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hewlett-Packard
[4] Toušek, A.: Historie firmy Hewlett Packard (online) ze dne 24. 3. 2007, dostupné z: http://vseohw.net/clanky/historie/hewlett-packard
1. Zápis v obchodním rejstříku
1.1 Název řetězce a jeho právní forma
IBM, Inc.
1.2 Sídlo řetězce v České republice
Praha 4, Chodov, V Parku 2294/4, PSČ 148 00
1.3 Vlastník řetězce
Vlastníkem jsou držitelé akcií, jelikož se jedná o akciovou společnost. Největším vlastníkem akcií je Donofrio Nicholas M. s počtem 172 071 akcií.
1.4 Základní kapitál řetězce
Základní kapitál tvoří 4 687 500 000 kmenových akcií (0,2 $ na akcii jmenovité hodnoty) a 150 000 000 prioritních akcií (0,01 $ na akcii jmenovité hodnoty)
1.5 Předmět činnosti ve vztahu k obchodu
Hlavní předmětem podnikání je vývoj a výroba informačních technologií. IBM vyrábí a prodává hardware a v poslední době hlavně software, nabízí služby v oblasti infrastruktury a konzultační služby v oblastech od sálových počítačů po nanotechnologie.
2. Strategie obchodního řetězce
2.1 Historie řetězce na území České republiky
Pražská pobočka firmy IBM byla založena v roce 1932 (některé zdroje uvádějí 1925). Tím se Československá republika stala šestou evropskou zemí, kde IBM obchodovala. Éra této pobočky však roku 1948 skončila znárodněním. Do Československa se značka IBM začala vracet v 60. letech prostřednictvím regionální pobočky pro střední a východní Evropu se sídlem ve Vídni. Roku 1991 vznikla IBM ČSFR jako samostatný subjekt. O dva roky později se z firmy odtrhla IBM Slovenská republika. V současné době má IBM ČR okolo 500 zaměstnanců a ředitelem je Vladek Šlezingr.
Česká pobočka IBM má sídlo v Praze 4, Chodov. Další divize má v Brně a Ostravě. IBM ČR je největší česká společnost dodávající komplexní informační technologie na český trh.
2.2 Vize a mise řetězce
V IBM se snaží vést k vynalézání, vývoji a výrobě průmyslových nejvyspělejších informačních technologií, zahrnující počítačové systémy, software, systémy pro ukládání dat a mikroelektroniku. Převádí tyto vyspělé technologie na hodnotné pro své zákazníky prostřednictvím profesionálních řešení, služeb a konzultací po celém světě.
2.3 Obchodní značky řetězce
Obchodní řetězec IBM má stovky obchodních značek od A do Z. Pro příklad uvedu Alphablox®, DEEP BLUE®, DOORS®, Tivoli®, z/VM®, 400®.
IBM pečlivě střeží používání svých log. Žádná jiná společnost nesmí použít loga IBM bez výslovného písemného souhlasu IBM nebo pokud nezískala od IBM licenci k používání.
2.4 ISO
V roce 1997 se IBM stalo první velkou nadnárodní společností, která získala ISO 14001 Environmental Management System (EMS) standard. Registrace se vztahuje na výrobu, design produktů a vývoj hardwaru.
Společnost má také ISO 9001, ISO 27001 a ISO 20000 – 1.
2.5 Značky kvality
Společnost IBM získala několik ocenění, co se týče kvality. Jako příklad mohu uvést NCWE Quality Mark získanou ve Velké Británii nebo Pension Quality Mark.
3. Zaměstnanci řetězce
3.1 Složení zaměstnanců řetězce
Počet zaměstnanců loni dosáhl téměř 400 000 (399 409). V průběhu let zaměstnanci IBM získali 5 Nobelových cen, 4 Turing Awards a mnoho dalších cen.
Firma IBM jako jedna z mála zaujímá přátelský postoj k rovnosti žen a mužů a navíc ho prezentuje. V rámci firemní kultury je kladen důraz na postavení žen ve firmě.
Například v brněnské pobočce IBM jsou zaměstnanci rozděleni do 3 stupňů. První stupeň tvoří čerství absolventi škol a mají na starosti pouze monitorování serverů klienta. Na druhém stupni jsou administrátoři serverů nebo řešitelé alertů a na třetím to jsou manažeři.
3.2 Benefity zaměstnanců
IBM má velkou nabídku benefitů. Od široké škály pojištění, přes dovolenou, léčebné výhody až po individuální pracovní plán. IBM vytvořilo flexibilní benefitní program nazvaný Portfolio. Každý zaměstnanec si může vybrat balíček benefitů podle svých či rodinných potřeb.
3.3 Odbory v obchodním řetězci
V současné době funguje organizace Alliance@IBM, která zastupuje zaměstnance IBM a bojuje za jejich práva. Za největší problémy považují zdraví, bezpečnost a věkovou diskriminaci.
4. Provozovny obchodního řetězce
4.1 Počet provozoven
IBM má své pobočky ve více než 300 městech po celém světě. Přikládám seznam poboček.
Datum označuje první otevření v daném městě.
Adelaide, Australia 1914
Akron, Ohio 1917
Albany, New York 1919
Albuquerque, New Mexico 1940
Alexandria, Egypt 1934
Algiers, Algeria 1932
Altoona, Pennsylvania 1915
Amsterdam, Netherlands 1914
Anchorage, Alaska 1947
Ankara, Turkey 1935
Asheville, North Carolina 1946
Asuncion, Paraguay 1941
Athens, Greece 1935
Atlanta, Georgia 1914
Aurora, Illinois 1946
Austin, Texas 1937
Baghdad, Iraq 1947
Baltimore, Maryland 1915
Bangor, Maine 1946
Barcelona, Spain 1923
Barranquilla, Colombia 1946
Baton Rouge, Louisiana 1938
Beaumont, Texas 1946
Belgrade, Yugoslavia 1926
Belo Horizonte, Brazil 1934
Bergen, Norway 1946
Berlin, Germany 1914 (prior to)
Bethlehem, Pennsylvania 1938
Beyrouth, Lebanon 1947
Bilbao, Spain 1946
Birmingham, Alabama 1919
Birmingham, England 1930
Bogota, Colombia 1931
Boise, Idaho 1948
Bordeaux, France 1932
Boston, Massachusetts 1914
Brantford, Ontario 1947
Bremen, Germany 1938
Bridgeport, Connecticut 1919
Brisbane, Australia 1914
Brooklyn, New York 1915
Brussels, Belgium 1919
Bucharest, Rumania 1929
Budapest, Hungary 1914 (prior to)
Buenos Aires, Argentina 1914
Buffalo, New York 1915
Butte, Montana 1931
Cairo, Egypt 1947
Calcutta, India 1936
Calgary, Alberta 1922
Canton, Ohio 1921
Cape Town, South Africa 1933
Caracas, Venezuela 1937
Casablanca, Morocco 1932
Cedar Rapids, Iowa 1946
Charleston, South Carolina 1946
Charleston, West Virginia 1941
Charlotte, North Carolina 1920
Chatham, New Brunswick 1947
Chattanooga, Tennessee 1919
Cheyenne, Wyoming 1946
Chicago, Illinois 1914
Cincinnati, Ohio 1915
Ciudad Trujillo, Dominican Republic1948
Cleveland, Ohio 1915
Columbia, South Carolina 1934
Columbus, Georgia 1946
Columbus, Ohio 1917
Concord, New Hampshire 1936
Copenhagen, Denmark 1914
Corpus Christi, Texas 1941
Dakar, West Africa 1946
Dallas, Texas 1915
Damascus, Syria 1947
Dayton, Ohio 1919
Denver, Colorado 1919
Des Moines, Iowa 1916
Detroit, Michigan 1915
Dortmund-Dorstfeld, Germany 1938
Dresden, Germany 1927
Dublin, Ireland 1946
Duluth, Minnesota 1919
Dusseldorf, Germany 1926
Edmonton, Alberta 1941
El Paso, Texas 1919
Elisabethville, Belgian Congo 1938
Elizabeth, New Jersey 1946
Elmira, New York 1945
Endicott, New York 1920
Erie, Pennsylvania 1920
Essen, Germany 1938
Evansville, Indiana 1945
Flint, Michigan 1936
Florence, Italy 1943
Fort Wayne, Indiana 1939
Fort Worth, Texas 1924
Fortaleza, Brazil 1948
Frankfurt-Main, Germany 1938
Fresno, California 1946
Galveston, Texas 1946
Geneva, Switzerland 1935
Glasgow, Scotland 1914 (prior to)
Goteborg, Sweden 1935
Grand Rapids, Michigan 1917
Green Bay, Wisconsin 1946
Greensboro, North Carolina 1920
Greenville, South Carolina 1946
Hagerstown, Maryland 1948
Halifax, Nova Scotia 1919
Hamburg, Germany 1925
Hamilton, Bermuda 1935
Hamilton, Ontario 1914 (prior to)
Hammond, Indiana 1946
Hannover, Germany 1938
Hanoi, French Indo-China 1935
Harrisburg, Pennsylvania 1919
Hartford, Connecticut 1915
Havana, Cuba 1927
Helena, Montana 1946
Helsinki, Finland 1923
Hobart, Australia 1914
Hong Kong 1948
Honolulu, Hawaii 1931
Houston, Texas 1915
Huntington, West Virginia 1919
Indianapolis, Indiana 1915
Jackson, Michigan 1946
Jackson, Mississippi 1938
Jacksonville, Florida 1919
Jamestown, New York 1941
Jeddah, Saudi Arabia 1947
Jefferson City, Missouri 1939
Jersey City, New Jersey 1939
Jerusalem, Palestine 1947
Johannesburg, South Africa 1938
Johnstown, Pennsylvania 1937
Joplin, Missouri 1947
Kalamazoo, Michigan 1940
Kansas City, Missouri 1915
Karlsruhe, Germany 1938
Kassel, Germany 1941
Kingsport, Tennessee 1946
Kingston, Ontario 1946
Kitchner, Ontario 1942
Knoxville, Tennessee 1934
Koln, Germany 1938
La Paz, Bolivia 1941
Lafayette, Indiana 1946
Lansing, Michigan 1920
Lille, France 1925
Lisbon, Portugal 1919
Long Beach, California 1946
Los Angeles, California 1916
Lawrence, Massachusetts 1939
Leeds, England 1930
Lexington, Kentucky 1948
Liege, Belgium 1945
Lima, Ohio 1946
Lima, Peru 1930
Lincoln, Nebraska 1936
Little Rock, Arkansas 1935
London, England 1914 (prior to)
London, Ontario 1920
Louisville, Kentucky 1919
Lubbock, Texas 1946
Macon, Georgia 1919
Madison, Wisconsin 1946
Madrid, Spain 1916
Malmoe, Sweden 1938
Manchester, England 1925
Manila, Philippines 1931
Marseille, France 1928
Medellin, Colombia 1940
Melbourne, Australia 1914
Memphis, Tennessee 1921
Mexico City, Mexico 1927
Miami, Florida 1940
Milan, Italy 1928
Milwaukee, Wisconsin 1915
Mineola, New York 1947
Minneapolis, Minnesota 1915
Mobile, Alabama 1942
Moline, Illinois 1938
Moncton, New Brunswick 1946
Monterey, Mexico 1946
Montevideo, Uruguay 1923
Montgomery, Alabama 1939
Montpelier, Vermont 1946
Montreal, Quebec 1914 (prior to)
Mount Vernon, New York 1948
Munich, Germany 1930
Nancy, France 1937
Nantes, France 1935
Naples, Italy 1947
Nashville, Tennessee 1933
New Bedford, Massachusetts 1946
New Delhi, India 1947
New Haven, Connecticut 1929
New Orleans, Louisiana 1919
New York, New York 1914
Newark, New Jersey 1915
Newcastle-on-Tyne, England 1933
Niteroi, Brazil 1945
Norfolk, Virginia 1942
Nurnberg, Germany 1935
Oakland, California 1919
Olympia, Washington 1939
Omaha, Nebraska 1919
Orlando, Florida 1946
Oslo, Norway 1916
Ottawa, Ontario 1919
Panama City, Panama 1931
Paris, France 1914 (prior to)
Paterson, New Jersey 1946
Peoria, Illinois 1919
Perth, Australia 1914
Philadelphia, Pennsylvania 1914
Phoenix, Arizona 1940
Pierre, South Dakota 1946
Pittsburgh, Pennsylvania 1916
Porto Alegre, Brazil 1934
Poughkeepsie, New York 1924
Portland, Maine 1919
Portland, Oregon 1916
Prague, Czechoslovakia 1925
Providence, Rhode Island 1917
Quebec City, Quebec 1921
Quincy, Illinois 1946
Raleigh, North Carolina 1938
Reading, Pennsylvania 1921
Recife, Brazil 1948
Regina, Canada 1946
Richmond, Virginia 1917
Rio de Janeiro, Brazil 1921
Riverside, California 1947
Roanoke, Virginia 1921
Rochester, New York 1915
Rockford, Illinois 1921
Rome, Italy 1930
Saarbrucken, Germany 1935
Sacramento, California 1921
Saigon, French Indo-China 1938
St. Louis, Missouri 1915
Salem, Oregon 1947
Salt Lake City, Utah 1919
San Antonio, Texas 1921
San Diego, California 1939
San Francisco, California 1914
San Jose, California 1940
San Jose, Costa Rica 1944
San Juan, Puerto Rico 1918
Santiago, Chile 1924
Sao Paulo, Brazil 1934
Sao Salvador, Brazil 1941
Savannah, Georgia 1919
Schenectady, New York 1946
Scranton, Pennsylvania 1916
Seattle, Washington 1915
Shanghai, China 1928
Shreveport, Louisiana 1944
Sioux City, Iowa 1921
Sofia, Bulgaria 1926
South Bend, Indiana 1917
Spokane, Washington 1919
Springfield, Illinois 1937
Springfield, Massachusetts 1917
Springfield, Missouri 1946
Springfield, Ohio 1946
Stockholm, Sweden 1920
Stockton, California 1946
Strasbourg, France 1930
Stuttgart, Germany 1926
Sydney, Australia 1914 (prior to)
Syracuse, New York 1916
Tacoma, Washington 1946
Tallahassee, Florida 1938
Tampa, Florida 1946
Teheran, Iran 1947
Three Rivers, Quebec 1947
Toledo, Ohio 1919
Toulouse, France 1940
Topeka, Kansas 1936
Toronto, Ontario 1914 (prior to)
Trenton, New Jersey 1934
Tulsa, Oklahoma 1928
Tunis, Tunisia 1946
Turin, Italy 1914 (prior to)
Utica, New York 1921
Vancouver, British Columbia 1914 (prior to)
Venice, Italy 1948
Vienna, Austria 1914 (prior to)
Waco, Texas 1946
Warren, Ohio 1947
Washington, D.C. 1915
Waterbury, Connecticut 1935
Waterloo, Iowa 1947
Wellington, New Zealand 1947
Wheeling, West Virginia 1921
Wichita, Kansas 1924
Wilmington, Delaware 1938
Windsor, Ontario 1939
Winnipeg, Manitoba 1917
Winston-Salem, North Carolina 1937
Worcester, Massachusetts 1917
York, Pennsylvania 1936
Youngstown, Ohio 1919
Zurich, Switzerland 1914 (prior to)
4.2 Typ provozoven
V IBM se můžeme setkat se 4 typy provozoven.
1. Centra pro podporu zákazníků
2. Vývojové laboratoře
3. Továrny
4. Školicí střediska
4.3 Nabízené služby
IBM Global Services je největším po poskytovatelem služeb v oblasti obchodu a technologie na celém světě. Je to nejrychleji rostoucí část IBM s více jak 190 000 zaměstnanci, kteří slouží zákazníkům ve více než 160 zemích. IBM Global Services bylo založeno, aby pomáhalo firmám vést jejich IT operace a zdroje. Global Services má dvě hlavní divize - Global Business Services (GBS) a Global Technology Services (GTS).
Samotné IBM poskytuje služby v mnoha oblastech, jako jsou např. letecký průmysl, bankovnictví, telekomunikace, vzdělání a mnoho dalších.
5. Hospodářské výsledky řetězce
5.1 Maloobchodní obrat řetězce – např. od roku 2005 – 2009
V roce 2006 byl obrat firmy IBM US$ 91,4 mld., v následujícím roce to bylo již US$ 98,8 mld., v roce 2008 opět vzrostl a to už na US$ 103,6 mld., aby poté v roce 2009 klesl na US$ 95,8 mld.
6. Postavení a ocenění řetězce
6.1 Postavení řetězce v TOP 10, TOP 100
IBM patří k tradičním a významným dodavatelům rozsáhlých informačních systémů a současně v celosvětovém měřítku patří mezi největší systémové integrátory ve všech segmentech průmyslu, hospodářství, finančnictví a státní správy.
Společnost IBM dominuje mezinárodnímu trhu s IT službami.
Firma IBM se umístila na druhém místě za Coca-Colou v žebříčku 100 Nejlepších globálních značek v letech 2008 a 2009. IBM je 2. největší firmou zabývající se softwarem a službami podle tržní hodnoty (11. celkově) a také 2. nejziskovější firmou v oblasti softwaru a služeb (21. celkově)
6.2 Získaná ocenění – Prodejce roku atd.
IBM získalo od roku jen od roku 2005 do současné doby kolem 35 ocenění v zemích po celém světě. Např. v Irsku získalo v roce 2005 Chambers of Commerce of Ireland´s President´s Awards za vývoj a vzdělání dětí v oblasti vědy technologie, v roce 2007 na Novém Zélandu obdrželo Robin Hood Foundation Social Hero Award, v roce 2009 bylo IBM v TOP 50 Nejvíce společensky zodpovědných korporací podle MacLean's, kanadského týdeníku.
Ocenění české pobočky IBM
Výběr několika mála ocenění udělených IBM v České republice.
- 29. března 2007 sdružení CZECH TOP 100 zveřejnilo výsledky žebříčku 100 obdivovaných firem České republiky 2007, mezi kterými se umístila i IBM ČR,
- Společnost HotTop, spol. s r. o., vyhlásila v jubilejním desátém ročníku TOP Programu společnost IBM jako jednu z deseti nejlepších ICT firem působících na českém trhu v roce 2008 (ze 113),
- Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI vybraly společnost IBM Česká Republika jako nejvýznamnějšího investora v oblasti strategických služeb za rok 2008.
7. Vztah řetězce s okolím
7.1 Vztah s dodavateli
IBM si stanovilo dokument Zásady chování dodavatelů IBM. Tyto zásady berou v potaz při výběru dodavatelů a aktivně sledují jejich dodržování.
Mezi tyto zásady patří:
- nevyžadovat nedobrovolnou či vynucenou práci;
- nezaměstnávat děti;
- dodržovat zákony o mzdě a pracovní době;
- nepřekračovat pracovní dobu;
- nediskriminovat;
- respekt a důstojnost;
- spolčovací právo (odbory);
- bezpečnost a zdraví;
- ochrana životního prostředí;
- splnění všech zákonů;
- etické jednání;
- komunikace;
- udržovat dokumentaci za účelem prokázání shody s dokumentem Zásady chování dodavatelů IBM.
7.2 Vztah s obyvatelstvem
Masarykova univerzita podepsala 20. 9. 2006 se společností IBM Česká republika smlouvu, v níž se IBM zavazuje poskytnout hardwarové a softwarové vybavení pro 5 nových učeben, v nichž budou informační technologie zajišťovat dostupnost studia osobám s těžkým zrakovým, sluchovým či pohybovým postižením. Součástí smlouvy jsou i zaškolovací kurzy a stáže, které IBM nabídne vybraným studentům s postižením v průběhu roku 2007.
IBM Global Services Delivery Center Czech Republic získalo 2. místo ve speciální kategorii „Microsoft Zaměstnavatel bez bariér" soutěže Jobspilot.cz Zaměstnavatel roku 2008.
Společnost IBM vyvinula originální systém SiSi (Say It Sign It čili v překladu Řekni to, ukaž to), který automaticky převádí mluvená slova do znakové řeči.
Podílí se také na těchto projektech: Help Fight Childhood Cancer, Clean Energy, and Nutritious Rice for the World, FightAIDS@Home, Help Conquer Cancer, AfricanClimate@Home a na výzkumu Dengue horečky.
7.3 Vztah s neziskovými organizacemi
V IBM existuje program IBM Community Grants. V podstatě to znamená, že zaměstnanci IBM či důchodci pracující jako dobrovolníci ve škole nebo některé neziskové organizaci ve své oblasti alespoň průměrně 8 hodin v měsíci 5 po sobě jdoucích měsíců, získají pro školu nebo organizaci, ve které pracují, grant nebo peněžní odměnu, pokud používají On Demand Community Solutions. Skupina zaměstnanců IBM může žádat až o 7 500 USD ročně.
8. Zajímavosti uveřejněné o řetězci
T.J.Watson Research Center je středisko v Yorktown Heights ve státě New York. Je nejstarší a největší z výzkumných laboratoří firmy. Například zde vznikl i známý šachový počítač Deep Blue, který v roce 1997 porazil tehdejšího šachového velmistra Garryho Kasparova.
Společnost IBM se před několika lety zavázala, že nebude žalovat open-source vývojáře za využití technologií, které si sama dříve patentovala. Takto bylo „uvolněno“ celkem 500 patentů IBM. Nyní ale společnost zřejmě porušila svůj slib, protože zažalovala firmu TurboHercules, která pod licenci QPL distribuuje otevřenou implementaci některých architektur IBM. Předmětem žaloby jsou i některé z dříve uvolněných patentů. Florian Mueller, který je známým a hlasitým odpůrcem patentů na svém blogu prohlásil: „Po letech předstírání přátelství se svobodným a otevřeným software nyní IBM ukazuje svou pravou tvář.“
9. Zdroje
• Světové akcie – IBM [online]. [cit.2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.komodity-online.cz/NEJVYZNAMNEJSI-SVETOVE-AKCIE/Akcie-IBM.html>
• Notes to consolidated financial statements (audited) [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.ibm.com/annualreport/2008/note_n.shtml>
• KUČERA, J. Historie firmy IBM[online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2000/xmatyas.htm>
• IBM awarded Quality Mark for work experience [online]. 2009-06-30
[cit.2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.work-experience.org/ncwe.rd/news_585.jsp>
• IBM wins Pension Quality Mark [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.smartpensionsuk.com/index.php/594/731/?fs=1>
• Alliance@IBM – official page [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.endicottalliance.org/>
• Frequently Asked Questions - IBM [online]. 2007-04-10, s. 3 – 9 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www-03.ibm.com/ibm/history/documents/pdf/faq.pdf>
• 100 Best Global Brands [online]. 2009, BusinessWeek [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://bwnt.businessweek.com/interactive_reports/best_global_brands_2009/>
• Awards and Honors - IBM [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
< http://www.ibm.com/ibm/ibmgives/awards/index.shtml>
• Ocenění [online]. [cit. 2008-01-18]. Dostupný z WWW:
< http://www-05.ibm.com/cz/oceneni/>
• Dar IBM pro zdravotně postižené studenty MU [online]. 2006-09-20 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: < http://www.muni.cz/history/events_gallery/1027/1?lang=cs>
• IBM žaluje open-source firmu za zneužití patentů [online]. 2010-04-07
[cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: < http://www.root.cz/zpravicky/ibm-zaluje-open-source-firmu-za-zneuziti-patentu/>
• Zásady chování dodavatelů IBM [online]. 2005, s. 2 - 3 [cit. 2010-04-14].
Dostupný z WWW: < http://www-03.ibm.com/procurement/proWeb.nsf/objectdocswebview/fileibm+supplier+conduct+principles+-+czech/$file/scp_czech_v1.pdf>
INTERNATIONAL BUSINESS MACHINES CORPORATION (IBM) (2)
1. INTERNATIONAL BUSINESS MACHINES CORPORATION (IBM)
Společnost International Business Machines Corporation, zkráceně IBM, je v současnosti jedním z leaderů na trhu informačních technologií. Korporace je pravděpodobně známá více pod její zkratkou – IBM. Často se také označuje jako „Big Blue“, česky „Velká modrá“. Toto označení vychází z loga této společnosti.
Společnost IBM byla založena roku 1888. Od 15. června 1911 je IBM akciovou společností. Její akcie jsou obchodovány na americké burze (New York Stock Exchange – NYSE). Hlavní činností této firmy je výroba a prodej počítačového software a hardware. Jak již bylo zmíněno, v současnosti se řadí mezi přední společnosti v oblasti IT.
Hlavní sídlo společnosti je ve Spojených státech Amerických, konkrétně přímo v hlavním městě, tedy v New Yorku. V současnosti jde o jednu z největších společností světa. Dokazují to čísla o zisku, počtu zaměstnanců atd. Údaje z roku 2007 udávaly zisk ve výši 41,7 miliard amerických dolarů a počet zaměstnanců v tomto roce byl 355 766.
1.1. Historie společnosti IBM
Jelikož historie firmy sahá až do 19. století, přesněji rok založení byl rok 1888, jedná se o nejstarší firmu v oblasti informačních technologií. Její vznik se váže k německému imigrantovi Hermanu Hollerithovi, který vyhrál konkurz, pomocí něhož se měly najít výkonnější metody pro sčítání velkého objemu dat. Hollerith představil stroj ke čtení dat z děrovacích štítků. Zkonstruoval třídící systém, který dokázal velice rychle porovnávat data. Používal se například na třídění bankovek. Na základě tohoto úspěchu vznikla společnost Tabulating Machine Company, kterou založil se svými společníky. Později se firma spojila s dalšími dvěma společnostmi a vznikl název Computing-Tabulating-Recording Corporation. Kromě třídících strojů společnost ve velké míře prodávala váhy, automatické kráječe masa, hodiny na měření pracovního času atd.
V roce 1924 byla firma vedena Thomasem J. Watsonem Sr. Pod jeho vedením společnost prožívala silný rozmach a byla přejmenována na International Business Machines Corporation. V době po krachu na newyorské burze většina společností bojovala o udržení, ale IBM prosperovala. Společnost kladla velký důraz nejen na spokojenost zákazníků, ale i svých zaměstnanců. IBM byla mezi prvními firmami, které poskytovaly skupinové životní pojištění, podporu pozůstalých či placené dovolené. V této době se IBM stala největší firmou pro kancelářskou a výpočetní techniku na světě.
1.2. Současnost společnosti IBM
Od roku 1981 považuje oblast informačních technologií za začátek nové éry. V tomto roce byl společností IBM uveden na trh první osobní počítač, neboli PC - personal computer. Počítače se velice rychle staly nejrozšířenějším typem mikropočítačů. Společnost IBM se vždy zabývala výzkumem. Za svou dobu existence získala 38 000 patentů, což je více než patentovalo deset největších IT firem světa. Jelikož ale firma zveřejnila technickou dokumentaci k PC, vyskytla se veliká konkurence.
Od roku 1993 firma pociťovala stagnaci a dostávala se do ztráty. Ze špatné ekonomické situace se společnost snažil dostat tehdejší prezident společnosti pan Louis V. Gerstner, který dříve řídil společnost American Express. Situaci se mu podařilo zlepšit novou obchodní strategií, jejíž součástí bylo propouštění zaměstnanců a omezení výzkumu.
I přesto, že se situace firmy stabilizovala, nové vedení, které nastoupilo roku 2004, se rozhodlo část firmy prodat. Důvodem byla hlavně silná asijská konkurence. Firma IBM přestala PC vyrábět. Posledním krokem bylo v prosinci 2004 prodání divize výroby notebooků ThinkPad čínské firmě Lenovo. Číňané za ni zaplatili 1,25 miliardy dolarů, zhruba půl miliardy dolarů pak činil dluh, který převzali. IBM na oplatku získala přibližně osmnáct procent akcií Lenovo.
IBM se nyní zaměřuje pouze na prodej serverového řešení a veškerých služeb s tím spojených, což ve výsledku přináší vyšší zisky. V současnosti se zabývá IT řešením na míru, vyspělými produkty e-businessu a nanotechnologiemi. V roce 2009 měla firma největší podíl na trhu webových portálů. Jejich software používá 10 největších světových bank, 9 z 10 největších bank v USA, 7 z 10 největších evropských bank a 8 z 10 největších bank v Asii a Tichomoří.
2. HEWLETT-PACKARD (HP)
Společnost Hewlett-Packard, často označovaná zkratkou HP, je mezinárodní společností v oblasti informačních technologií. Sídlí v Kalifornii a řadí se mezi jedny z největších společností v této oblasti. Specializuje se především na výrobu výpočetního hardwaru, softwaru a dalších služeb. Mezi nejznámější výrobky patří osobní počítače, tiskárny, scannery, kapesní počítače a také servery.
Hewlett-Packard se zaměřením na domácnosti, domácí kanceláře, menší a střední firmy, ale i veřejnou správu a vzdělávání, je jednou z největších společností v oblasti IT. V roce 2006 měla společnost příjmy 91,7 miliard amerických dolarů, čímž byla společností s největšími příjmy v IT. V roce 2007 dosáhla prvenství v podobě překročení hranice 100 miliard amerických dolarů jako první firma v této oblasti.
V současnosti je HP největším prodejcem osobních počítačů na světě. V roce 2008 byl výsledek hospodaření firmy 118 miliard amerických dolarů a zaměstnávala 321 000 zaměstnanců po celém světě.
2.1. Historie společnosti HP
V roce 1939 byla založena společnost dvěma muži, Williamem Hewlittem a Davidem Packardem, kteří se poznali při studiu univerzity ve Stanfordu. V tomto roce dali dohromady první jmění společnosti, 538 amerických dolarů. Jejich prvním výrobkem se stal oscilátor, který vycházel z diplomové práce Hamleta. První větší zákazník společnosti byly studia Walta Disneye. Do dnes je garáž v Palo Altu v Kalifornii, kde měla společnost své první sídlo, považována za historickou pamětihodnost státu.
Společnost se stala v roce 1947 akciovou. Na počátku 50. let zaměstnávala přes 200 zaměstnanců a v průběhu následujících 10 let se počet zdesetinásobil. Roční výnos se od roku 1947 do roku 1958 vyšplhal z 5 milionů dolarů na 30 milionů dolarů. V roce 1957 představila firma způsob řízení organizace, nazvaný „HP way“. Spočívalo to na spokojenosti zaměstnanců, do čehož zahrnovali zdravotní pojištění, flexibilní pracovní doba, zaměstnanecké hovory s vedením, a některé další. To, že si firma zakládá na zaměstnanecké spokojenosti, svědčí fakt, že v 70. letech, kdy společnost procházela stagnací, se rozhodla místo propouštění zaměstnanců zavést neplacené volno každý patek. Toto opatření trvalo půl roku a po 6 měsících se firma opět dostala do zisku.
Od roku 1957 firma vyvážela do evropských zemí. První zemí, kde začala působit, bylo Německo, později byla založena evropská centrála v Ženevě. Dále založila centrály i v Asii, především spolupracovali s japonskými společnostmi Sony a Yokogawa Electic, a Jižní Americe.
HP se zaměřovala na výzkum nových výrobků. V roce 1967 přišli na trh s osobním počítačem, nicméně ho označovali jako stolní kalkulátor, aby se odlišili od označení PC, což v té době náleželo výrobkům společnosti IBM. Jako první vynalezli kapesní kalkulačku. Dalším průlomem byla laserová tiskárna. Sice ji nevyrobili jako první, ale jako první ji začali sériově vyrábět.
2.2. Současnost společnosti HP
V roce 1990 rozšířila společnost své produkty o počítače určené pro výzkumy, vysoké školy a velké firmy. V průběhu 80. a 90. let 20. století společnost prosperovala hlavně díky akvizicím, kde skoupila několik velkých firem. V roce 1999 byly všechny firmy, které nesouvisely přímo s informačními technologiemi, pod jednu firmu Agilent. Tato společnost vytvořila sama zisk 8 miliard amerických dolarů a zaměstnávala 30 000 zaměstnanců.
V roce 2002, který byl pro firmu zlomový, skoupila HP společnost Compaq. Za toto spojení zaplatila firma HP 19 miliard amerických dolarů. Tato akvizice firmě HP pomohla stát se hlavním leaderem na trhu s osobními počítači, notebooky a servery. Od tohoto roku používá společnost pro své výrobky nové označení HPQ.
Od roku 2005 je v čele společnosti Mark Hurd. Ten přehodnotil politiku firmy tak, že spojil dvě divize firmy do jedné, což vedlo ke snižování nákladů a tím pádem i k propouštění zaměstnanců. Bylo propuštěno asi 14500 zaměstnanců, což bylo asi 10 % celkového počtu zaměstnanců firmy. Také chtěl omezit některé výhody zaměstnanců například zastavení penzijních programů a zdravotního penzijního zvýhodnění. Tím podkopal dlouholetou tradici, která si zakládala na zaměstnanecké spokojenosti. Jelikož jsou to poměrně nové změny, nelze zatím odhadovat, jestli byly správné. V současnosti je firma HP největším prodejcem tiskáren a jedním z největších producentů osobních počítačů.
3. SEZNAM LITERATURY
[1] IBM (online) ze dne 11. 4. 2010, dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/IBM
[2] Pohledy ho historie světových IT firem (2): IBM (online) ze dne 22. 8. 2008, dostupné z: http://scienceworld.cz/ekonomika/pohledy-ho-historie-svetovych-it-firem-2-ibm-664
[3] Hewlett-Packard (online) ze dne 11. 4. 2010, dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hewlett-Packard
[4] Toušek, A.: Historie firmy Hewlett Packard (online) ze dne 24. 3. 2007, dostupné z: http://vseohw.net/clanky/historie/hewlett-packard
Last modified: Monday, January 27, 2014, 11:57 AM