ŘÍZENÍ ZÁSOB V OBCHODĚ

Řízením zásob rozumíme usměrňování vývoje zásob tak, aby zajišťovaly plynulou činnost podniku s minimálními náklady na pořízení a skladování zásob.


Úkolem řízení zásob je jejich udržování na úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce: vyrovnávat časový nebo množstevní nesoulad mezi procesem výroby u dodavatele a spotřeby u odběratele a dále tlumit či zcela zachycovat náhodné výkyvy v průběhu těchto dvou navazujících procesů.

Operativní řízení zásob má zabezpečit udržování konkrétních druhů zásob v takové výši a struktuře, které odpovídají potřebám vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů a tyto potřeby v reálné míře i včas uspokojit s takovým vynaložením nákladů, které jsou minimální.

Strategické řízení zásob je soubor rozhodnutí o výši finančních zdrojů, které podnik může z celkových disponibilních zdrojů vyčlenit na krytí zásob v dané struktuře a výši.


V operativním řízení zásob se nejčastěji vychází z funkčního členění zásob, kde se rozlišují:

• běžná zásoba – kryje potřeby v období mezi dvěma dodávkami
• pojistná zásoba – má za úkol tlumit náhodné výkyvy
• zásoba pro předzásobení – vyrovnává předpokládané větší výkyvy
• vyrovnávací zásoba – je určena k zachycování nepředvídatelných okamžitých výkyvů mezi navazujícími dílčími procesy
• strategická zásoba – má zajistit přežití podniku při nepředvídatelných událostech, jako je např. krytí potřeb firmy při kalamitách
• spekulativní zásoba – vytváří se za účelem dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem
• technologická zásoba – vzniká např. tehdy, byl-li již proces výroby ze strany výrobce ukončen, ale výrobek stále ještě neuspokojuje příslušnou potřebu, neboť před použitím vyžaduje ještě jistou dobu skladování – např. zrání sýrů


Při řízení zásob je také potřeba sledovat několik základních úrovní zásob:

• maximální zásoba – představuje nejvyšší stav zásoby, kterého je dosaženo v okamžiku nové dodávky
• minimální zásoba – představuje stav zásoby v okamžiku před novou dodávkou, je dána součtem zásoby pojistné, technologické a havarijní
• objednací zásoba – představuje takovou výši zásoby, při níž je nezbytné zajistit novou dodávku tak, aby došla nejpozději v okamžiku, kdy skutečná zásoba dosáhne úrovně minimální zásoby



V podniku je velké množství různých druhů zásob, ne všechny mají pro podnik stejný význam. Je tedy potřeba jednotlivé druhy zásob specifikovat a utřídit. Jako jedna z nejběžnějších metod pro řízení jednotlivých druhů zásob je metoda ABC. Tato metoda člení zásoby do 3 skupin:

A:
• velmi důležité položky, 5 – 15% druhů představuje 60 – 80% podíl na celkové spotřebě
• tyto položky se sledují denně
• optimální objednací množství a pojistná zásoba se pro tyto položky stanovují individuálně, co nejpřesněji a poměrně často se aktualizují

B:
• středně důležité položky, 15 – 25% druhů představuje 15 – 25% podíl na celkové spotřebě
• tyto položky se sledují podobně jako u kategorie A, ale méně často, méně intenzivně a pomocí jednodušších metod
• velikost objednacích dávek a pojistná zásoba je zpravidla vyšší než u položek kategorie A

C:
• málo důležité položky, 60 – 80% druhů představuje 5 – 15% podíl na celkové spotřebě
• jedná se o běžný spotřební materiál nepatrné hodnoty
• objednací množství se bere hrubým odhadem
• pojistná zásoba je stanovená spíše vyšší s cílem, aby tyto položky byly stále na skladě a nemusely se objednávat příliš často

Někdy se ještě používá D:
• obsahuje nepoužitelné položky zásob, které je potřeba prodat i za sníženou cenu, nebo je odepsat


Další možnou metodou je metoda JIT (KANBAN):

Cílem této metody je stav, kdy zásoby dosahují nulového objemu.

• předpokladem je, že podnik má sjednané smlouvy s dodavatelem zásob a je možné dohodnout přesné termíny dodávek tak, aby zásoby mohly být ihned využity ve výrobě
• tato metoda je závislá na přesnosti dodavatelů – opožděním dodávky dochází k pozastavení výroby
• tento princip dokáže ušetřit náklady na skladování, evidenci a pojištění zásob
• má ale i spoustu překážek, jako např. spolehlivost dopravy nebo existence nekvalitních výrobků

Metoda JIT vyžaduje:
• přímou kontrolu kvality
• pravidelné a spolehlivé dodávky
• blízkost výroby
• spolehlivou komunikaci
• poskytování bezprostředních informací u dodavatele
• princip jediného zdroje (dlouhodobé smlouvy)

Tato metoda přináší také spoustu výhod odběrateli.


Hodnocení efektivnosti řízení zásob:

Efektivnost řízení zásob má vazbu na finanční řízení podniku a jeho rentabilitu. Aby bylo možné popsat a vyhodnotit podnikový stav řízení zásob, musí být zkoumána relevantní data. Z nich je pak možné učitnit závěry o efektivnosti řízení zásob.











Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57