Záruční lhůty v obchodě
Completion requirements
ZÁRUČNÍ LHŮTY V OBCHODĚ
Záruční doba
doba, po kterou lze uplatnit záruku (odpovědnost prodávajícího nebo zhotovitele za vady, které se projeví po převzetí).
Záruka (dle občanského zákoníku)
odpovědnost prodávajícího za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době, nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. U věcí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána. Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím.
Záruční list (dle občanského zákoníku)
písemnou formou poskytnutá záruka Záruční list může mít jak deklaratorní povahu, kdy je pouze osvědčována záruka zákonná nebo záruka již sjednaná v kupní smlouvě, tak i konstitutivní povahu, přesahuje-li záruka v něm poskytnutá rozsah zákonné záruky i případné záruky sjednané v kupní smlouvě.
Jaké předpisy upravují práva a povinnosti spotřebitele i prodejce
zejména ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za vady u kupní smlouvy (§ 619 a násl.) a smlouvy o dílo,
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,
zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku,
zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách,
zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon,
zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
Kdo je spotřebitelem
Spotřebitelem je dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele každý, kdo nakupuje výrobky nebo služby za jiným účelem, než je podnikání s nimi. Spotřebitelem tedy může být fyzická i právnická osoba; podnikatel i nepodnikatel. Co ale znamená "podnikat" s výrobkem či službou? Rozhodujícím kriteriem by zde mohla být skutečnost, zda daná věc u podnikatele končí (bude jím spotřebována) nebo zda bude (ať již v nezměněném stavu či s nějakou přidanou hodnotou) posunuta ve spotřebitelském řetězci dále (k jinému subjektu). Podnikatel tak bude spotřebitelem např. při pořízení vybavení kanceláře apod.
Je-li alespoň jeden z účastníků smluvního vztahu nepodnikatelem, řídí se takový vztah občanským zákoníkem, pokud se strany nedohodnou jinak (musí souhlasit všichni). §262/4 obchodního zákoníku dále výslovně stanoví, že na nepodnikatele se mimo občanského zákoníku vztahují i ustanovení jiných spotřebitelských předpisů, pokud je to v jeho prospěch.
Prodejce je povinen vystavit záruční list pouze na žádost zákazníka; umožňuje-li to povaha věci, může být záruční list narazen dokladem o prodeji.
Jaké jsou délky záruční doby dle občanského práva
U spotřebního zboží je to 24 měsíců (u použitých věcí lze zkrátit až na 12 měsíců), u potravin 8 dní (může být zkrácena nebo prodloužena; toto musí být uvedeno na obale), u krmiv 3 týdny, při prodeji zvířat 6 týdnů, při zhotovení věci na zakázku 6 měsíců, u opravy 3 měsíce, u stavby 3 roky, na stavební práce 18 měsíců. Je-li však u věci vyznačena lhůta k použití (např. v návodu nebo na obalu), končí záruka uplynutím této lhůty (§ 620 odst. 1 občanského zákoníku). Do záruční lhůty se nepočítá doba, po kterou byl výrobek v opravě.
Po skončení záruční lhůty nejenže není prodejce povinen bezplatně odstranit vadu, případně vyměnit zboží za jiné nebo vrátit peníze, ale není ani povinen mít k dispozici náhradní díly ke zboží. V současné době tedy neplatí pravidlo, na které si mnozí spotřebitelé vzpomínají a jímž také argumentují, tedy že výrobce musí dodávat náhradní díly ještě deset let po uvedení výrobku na trh.
Prodejce může poskytnout záruční dobu i nad rámec zákona. Pro nadstandardní část už však neplatí povinnosti zákonné odpovědnosti - prodejce tedy může uložit nějaká omezení nebo povinnosti nad rámec zákona. Pokud tak ale neučiní (písemně v záručním listě), platí zákonná ustanovení.
Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním (§ 619 občanského zákoníku). Znamená to, že prodávající bude poskytovat dvouletou záruku pouze na vady. A vadu výrobku nelze zaměňovat s jeho životností. Například životnost textilních výrobků ovlivňuje především počet cyklů údržby, tedy počet praní nebo chemických čištění. Hranice životnosti mnoha textilních výrobků je daleko kratší než dva roky. Vedle běžného opotřebení nemůžete reklamovat ani závadu, kterou jste způsobili vlastním zaviněním (např. mechanické poškození).
Prodej ve stálé provozovně
Je-li zboží zakoupeno v prostorech obvyklých k podnikání dodavatele (v kamenném obchodě či ve stánku) a je bez vad, nemáte možnost odstoupit od kupní smlouvy a žádat vrácení peněz. Někteří prodejci sice tuto možnost nabízejí, ale jedná se pouze o jejich vstřícný přístup k zákazníkům, nikoli zákonnou povinnost.
Zboží objednané přes internet
Tzv. virtuální nákupy a nákupy mimo obvyklé prostory podnikatele jsou v občanském zákoníku upraveny v § 52 a následujících. Je-li smlouva uzavřena pomocí prostředku dálkové komunikace (telefon, e- mail, internet, zásilkový obchod, teleshopping), je možno od ní odstoupit bez udání důvodu do 14 dnů od převzetí zboží, a to i v případě, že zboží nemá žádnou vadu a shoduje se s kupní smlouvou. Důvodem je fakt, že nemáte takovou možnost jako v reálném obchodě si zboží prohlédnout a nechat předvést.
Zákon dále stanovuje, že prodejce musí před plněním poskytnout určité informace o sobě, o smluvních a záručních podmínkách atd. Pokud tyto informace neposkytl, prodlužuje se lhůta pro odstoupení až na 3 měsíce (jestliže je poskytne dodatečně, začíná od jejich poskytnutí běžet 14denní lhůta). V této souvislosti je důležité si uvědomit, že lhůta se počítá do okamžiku doručení. Nestačí tedy, pokud dopis s odstoupením od smlouvy ve lhůtě odešlete; prodejce jej v této lhůtě musí také obdržet.
Prodej mimo obvyklé prostory (§ 57 občanského zákoníku)
Je-li smlouva uzavřena mimo obvyklé prostory prodejce (např. návštěva pojišťovacího agenta, podomního prodavače, předváděcí zájezdy apod.), je možno od smlouvy odstoupit do 7 dnů od uzavření takové smlouvy (pokud už zboží bylo dodáno), resp. do měsíce (pokud zboží ještě dodáno nebylo). Jestliže prodejce neposkytne zákonné informace, prodlužuje se lhůta pro odstoupení na 1 rok. Lhůty pro odstoupení ale neplatí, pokud si návštěvu prodejce sami objednáte za účelem uzavření smlouvy. A opět platí, že musíte odstoupení odeslat tak, aby ho firma obdržela nejpozději sedmý den, jinak nemá žádné právní důsledky.
Reklamace vad
Vady, které se projeví do šesti měsíců od nákupu (§ 616 občanského zákoníku)
Pokud během prvních šesti měsíců od nákupu zjistíte, že se u zboží projevuje vada, máte právo na opravu či výměnu. Pokud to není možné, můžete chtít přiměřenou slevu , nebo můžete od kupní smlouvy odstoupit.
Vady, které se objeví po šesti měsících od nákupu (§ 622 občanského zákoníku)
V případě, že se vada projeví později než za půl roku od nákupu zboží, záleží další řešení situace na tom, zda jde o vadu odstranitelnou, nebo neodstranitelnou.
Jestliže jde o vadu odstranitelnou, máte právo na její bezplatné, včasné a řádné odstranění. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, můžete požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, můžete žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.
Jestliže to bude vada neodstranitelná, která bude bránit tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, máte právo na výměnu věci nebo právo od smlouvy odstoupit.
Stejná práva jako při vadě neodstranitelné máte ovšem také tehdy, jestliže vada je sice odstranitelná, ale vyskytuje se opakovaně. Jako opětovné vyskytnutí vady se posuzují případy, kdy stejná vada byla již v rámci záručních oprav dvakrát nebo různá vada třikrát odstraňována. V případě většího výskytu vad máte možnost od smlouvy odstoupit, pokud má věc v době uplatnění nároku současně alespoň tři vady.
Spotřebitel může zboží reklamovat kdykoli v průběhu záruční doby.
Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě (§ 19 zákona na ochranu spotřebitele). Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit, a zároveň může podat stížnost na místně příslušný inspektorát České obchodní inspekce. Za vyřízení reklamace lze považovat až předání výrobku po opravě, při výměně či při zamítnutí oprávněnosti reklamace, popř. vrácení peněz při odstoupení od smlouvy. Spotřebitel by si měl být vědom, že lhůtu k vyřízení reklamace lze prodloužit pouze dohodou mezi kupujícím a prodávajícím, prodávající ji nemůže prodloužit jednostranně. Na tuto skutečnost je třeba myslet zejména při podepisování reklamačního protokolu, jehož součástí někdy bývá ustanovení o prodloužení lhůty k vyřízení reklamace.
Když nakupuji jako podnikatel
Pokud si s prodávajícím nedohodnete záruku za jakost (nebo pokud Vám ji sám jednostranně neposkytne např. přiložením záručního listu), pak můžete uplatňovat pouze běžnou odpovědnost za vady. Ta se vztahuje na vady, které má věc při převzetí věci. Ty mohou být buď zjevné (takové musíte uplatnit ihned, např. chybějící umyvadlo u bytu) a nebo skryté (vyjdou najevo později, např. chybějící izolace v koupelně). Viz § 422 obchodního zákoníku, důležité je, že se jedná o vady, které má věc už v okamžiku prodeje, byť by nebyly ihned zjevné.
Naproti tomu dohodnutá/dobrovolná záruka za jakost slibuje, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému (popř. k obvyklému) účelu nebo že si zachová smluvené (popř. obvyklé) vlastnosti.
Základní rozdíl mezi postavením podnikatele, který uzavírá kupní smlouvu oproti spotřebiteli vychází z dvojí úpravy občanského zákoníku pro všechny ostatní osoby a obchodního zákoníku pro podnikatele. Kupní smlouva podle obchodního zákoníku se uzavírá tehdy, když obě strany, tedy jak kupující, tak prodávající, jsou podnikatelé - to je první podmínka. A druhá podmínka - při uzavření smlouvy je zřejmé oběma, že jednají v rámci podnikání. Podnikatelem je fyzická osoba, která má živnostenský list nebo vykonává svobodné povolání, případně má jiné oprávnění k podnikání. Podnikatelem jsou také všechny obchodní společnosti a podnikatelem mohou být i jiné právnické osoby, např. občanské sdružení, které má také živnostenský list na určité činnosti atd.
V případě kupní smlouvy se obchodním zákoníkem řídí:
- vztahy mezi podnikateli, pokud je při jejich vzniku zřejmé, že souvisí s podnikáním:
podnikateli podle obchodního zákoníku jsou osoby zapsané do obchodního rejstříku, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby podnikající podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, veterináři apod.) a soukromě hospodařící zemědělci. Proto kupuje-li podnikatel automobil, a ze smlouvy či jiných skutečností vyplývá, že jej kupuje pro podnikání (např. na faktuře je uvedeno IČ), pak se kupní smlouva řídí obchodním zákoníkem, kupuje-li automobil ta samá osoba pro své vlastní soukromé používání, pak se vztah řídí občanským zákoníkem. Zdánlivě stejná situace má ve skutečnosti oporu v naprosto odlišných právních předpisech
- vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou (obec, kraj) a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb: např. pokud obec kupuje křesla na chodbu obecního úřadu, pak se tento vztah řídí obchodním zákoníkem (jde o zabezpečování veřejných potřeb), pokud kupuje křesla do kuřárny na obecním úřadě, kde zaměstnanci (a nikdo jiný) tráví polední přestávku, pak se tento vztah řídí občanským zákoníkem (nezabezpečuje tím veřejnou potřebu, ale svou vlastní)
- vztahy mezi těmi stranami, které se při uzavírání kupní smlouvy dohodly, že tento jejich konkrétní vztah se bude řídit obchodním zákoníkem: podřízení vztahu tomuto zákoníku však nesmí být na úkor toho účastníka vztahu, který není podnikatelem, a to ve smyslu ochrany spotřebitele – nelze tudíž sjednáním si ustanovení, že se vztah řídí obchodním zákoníkem, vyloučit ustanovení občanskoprávních předpisů o ochraně spotřebitele. Těmito předpisy se vztah bude i nadále řídit.
Jelikož Obchodní zákoník nezná pojem zákonné záruky, tak se odpovědnost za faktické vady dělí do dvou různých situací, které se liší tím, zda byla či nebyla sjednána smluvní záruka.
Pokud smluvní záruka sjednána nebyla, pak prodávající odpovídá za všechny vady, které mělo zboží v okamžiku přechodu vzniku nebezpečí škody na zboží (typicky v okamžiku předání zboží kupujícímu). Existovala-li vada v okamžiku předání, nicméně zjevnou se stala až po přechodu nebezpečí škody na zboží, pak za tuto vadu odpovídá rovněž prodávající. Jestliže však vada vznikla v důsledku porušení povinnosti prodávajícím (např. špatným skladováním v jeho skladu), pak prodávající odpovídá za vady vzniklé z tohoto důvodu, i když vznikly až po předání.
Pro to, aby mohlo být právo z vad kupujícímu přiznáno, je třeba oznámit vznik vady prodávajícímu bezodkladně poté, co kupující:
- vadu zjistil
- měl vadu zjistit při prohlídce po převzetí
- mohl vadu při vynaložení odborné péče zjistit, nejpozději však do 2 let od předání zboží
Bezodkladně není třeba vady oznamovat, pokud byla ve smlouvě sjednána jiná lhůta k oznamování vad. Na druhou stranu, pokud však nebylo bezodkladně oznámeno, ač mělo být, pak právo z vad zaniká.Skutečnost, zda se jedná o vadu, která vznikla před nebo po předání, potažmo která vznikla v důsledku porušení povinnosti prodávajícím, bude v případě sporu určena soudem jmenovaným znalcem.
Byla-li sjednána smluvní záruka, pak je důležité zjistit, na co se smluvní záruka vztahuje. Je totiž možné sjednat záruku na to, že zboží bude mít určité vlastnosti, a ostatní vlastnosti nechat podrobené obecné úpravě. Např. se záruka může vztahovat pouze na prorezavění kovového obalu pračky, ale ostatní vlastnosti se budou řídit obecnou odpovědností za vady. Na vady kryté zárukou se pak obecná odpovědnost za vady nevztahuje.
Délka záruční lhůty není zákonem nijak stanovena, a je tudíž možné sjednat jakkoli dlouhou lhůtu (třeba pouze 1 týden nebo naopak i 5 let).
Smluvní zárukou prohlašuje prodávající, že dané zboží bude mít:
- všechny vlastnosti obvyklé
- všechny vlastnosti uvedené ve smlouvě
- všechny vlastnosti podle dokumentace, byla-li ke smlouvě přiložena
- a to všechno po dobu záruky
Záruka musí mít písemnou formu, a to i v případě, že kupní smlouva písemnou formu nemá. Vady kryté smluvní zárukou je rovněž třeba oznámit bezodkladně, pokud však nebylo ve smlouvě dohodnuto něco jiného.
Co se týče právních vad, zde je možné uplatnit nároky z vad, pokud kupující bez zbytečného odkladu oznámil prodávajícímu, že nějaká třetí osoba uplatnila na kupujícím své právo (tzn. chtěla po kupujícímu, aby jí vydal věc, která jí byla odcizena). Pokud toto neučiní, a v případném soudním řízení bude tato skutečnost prodávajícím namítnuta, pak nárok z právní vady zboží nemůže být kupujícímu přiznán, ledaže kupující prokáže, že se o této skutečnosti dověděl ve stejné době jako on i prodávající.
Záruční doba
doba, po kterou lze uplatnit záruku (odpovědnost prodávajícího nebo zhotovitele za vady, které se projeví po převzetí).
Záruka (dle občanského zákoníku)
odpovědnost prodávajícího za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době, nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. U věcí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána. Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím.
Záruční list (dle občanského zákoníku)
písemnou formou poskytnutá záruka Záruční list může mít jak deklaratorní povahu, kdy je pouze osvědčována záruka zákonná nebo záruka již sjednaná v kupní smlouvě, tak i konstitutivní povahu, přesahuje-li záruka v něm poskytnutá rozsah zákonné záruky i případné záruky sjednané v kupní smlouvě.
Jaké předpisy upravují práva a povinnosti spotřebitele i prodejce
zejména ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za vady u kupní smlouvy (§ 619 a násl.) a smlouvy o dílo,
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,
zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku,
zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách,
zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon,
zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
Kdo je spotřebitelem
Spotřebitelem je dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele každý, kdo nakupuje výrobky nebo služby za jiným účelem, než je podnikání s nimi. Spotřebitelem tedy může být fyzická i právnická osoba; podnikatel i nepodnikatel. Co ale znamená "podnikat" s výrobkem či službou? Rozhodujícím kriteriem by zde mohla být skutečnost, zda daná věc u podnikatele končí (bude jím spotřebována) nebo zda bude (ať již v nezměněném stavu či s nějakou přidanou hodnotou) posunuta ve spotřebitelském řetězci dále (k jinému subjektu). Podnikatel tak bude spotřebitelem např. při pořízení vybavení kanceláře apod.
Je-li alespoň jeden z účastníků smluvního vztahu nepodnikatelem, řídí se takový vztah občanským zákoníkem, pokud se strany nedohodnou jinak (musí souhlasit všichni). §262/4 obchodního zákoníku dále výslovně stanoví, že na nepodnikatele se mimo občanského zákoníku vztahují i ustanovení jiných spotřebitelských předpisů, pokud je to v jeho prospěch.
Prodejce je povinen vystavit záruční list pouze na žádost zákazníka; umožňuje-li to povaha věci, může být záruční list narazen dokladem o prodeji.
Jaké jsou délky záruční doby dle občanského práva
U spotřebního zboží je to 24 měsíců (u použitých věcí lze zkrátit až na 12 měsíců), u potravin 8 dní (může být zkrácena nebo prodloužena; toto musí být uvedeno na obale), u krmiv 3 týdny, při prodeji zvířat 6 týdnů, při zhotovení věci na zakázku 6 měsíců, u opravy 3 měsíce, u stavby 3 roky, na stavební práce 18 měsíců. Je-li však u věci vyznačena lhůta k použití (např. v návodu nebo na obalu), končí záruka uplynutím této lhůty (§ 620 odst. 1 občanského zákoníku). Do záruční lhůty se nepočítá doba, po kterou byl výrobek v opravě.
Po skončení záruční lhůty nejenže není prodejce povinen bezplatně odstranit vadu, případně vyměnit zboží za jiné nebo vrátit peníze, ale není ani povinen mít k dispozici náhradní díly ke zboží. V současné době tedy neplatí pravidlo, na které si mnozí spotřebitelé vzpomínají a jímž také argumentují, tedy že výrobce musí dodávat náhradní díly ještě deset let po uvedení výrobku na trh.
Prodejce může poskytnout záruční dobu i nad rámec zákona. Pro nadstandardní část už však neplatí povinnosti zákonné odpovědnosti - prodejce tedy může uložit nějaká omezení nebo povinnosti nad rámec zákona. Pokud tak ale neučiní (písemně v záručním listě), platí zákonná ustanovení.
Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním (§ 619 občanského zákoníku). Znamená to, že prodávající bude poskytovat dvouletou záruku pouze na vady. A vadu výrobku nelze zaměňovat s jeho životností. Například životnost textilních výrobků ovlivňuje především počet cyklů údržby, tedy počet praní nebo chemických čištění. Hranice životnosti mnoha textilních výrobků je daleko kratší než dva roky. Vedle běžného opotřebení nemůžete reklamovat ani závadu, kterou jste způsobili vlastním zaviněním (např. mechanické poškození).
Prodej ve stálé provozovně
Je-li zboží zakoupeno v prostorech obvyklých k podnikání dodavatele (v kamenném obchodě či ve stánku) a je bez vad, nemáte možnost odstoupit od kupní smlouvy a žádat vrácení peněz. Někteří prodejci sice tuto možnost nabízejí, ale jedná se pouze o jejich vstřícný přístup k zákazníkům, nikoli zákonnou povinnost.
Zboží objednané přes internet
Tzv. virtuální nákupy a nákupy mimo obvyklé prostory podnikatele jsou v občanském zákoníku upraveny v § 52 a následujících. Je-li smlouva uzavřena pomocí prostředku dálkové komunikace (telefon, e- mail, internet, zásilkový obchod, teleshopping), je možno od ní odstoupit bez udání důvodu do 14 dnů od převzetí zboží, a to i v případě, že zboží nemá žádnou vadu a shoduje se s kupní smlouvou. Důvodem je fakt, že nemáte takovou možnost jako v reálném obchodě si zboží prohlédnout a nechat předvést.
Zákon dále stanovuje, že prodejce musí před plněním poskytnout určité informace o sobě, o smluvních a záručních podmínkách atd. Pokud tyto informace neposkytl, prodlužuje se lhůta pro odstoupení až na 3 měsíce (jestliže je poskytne dodatečně, začíná od jejich poskytnutí běžet 14denní lhůta). V této souvislosti je důležité si uvědomit, že lhůta se počítá do okamžiku doručení. Nestačí tedy, pokud dopis s odstoupením od smlouvy ve lhůtě odešlete; prodejce jej v této lhůtě musí také obdržet.
Prodej mimo obvyklé prostory (§ 57 občanského zákoníku)
Je-li smlouva uzavřena mimo obvyklé prostory prodejce (např. návštěva pojišťovacího agenta, podomního prodavače, předváděcí zájezdy apod.), je možno od smlouvy odstoupit do 7 dnů od uzavření takové smlouvy (pokud už zboží bylo dodáno), resp. do měsíce (pokud zboží ještě dodáno nebylo). Jestliže prodejce neposkytne zákonné informace, prodlužuje se lhůta pro odstoupení na 1 rok. Lhůty pro odstoupení ale neplatí, pokud si návštěvu prodejce sami objednáte za účelem uzavření smlouvy. A opět platí, že musíte odstoupení odeslat tak, aby ho firma obdržela nejpozději sedmý den, jinak nemá žádné právní důsledky.
Reklamace vad
Vady, které se projeví do šesti měsíců od nákupu (§ 616 občanského zákoníku)
Pokud během prvních šesti měsíců od nákupu zjistíte, že se u zboží projevuje vada, máte právo na opravu či výměnu. Pokud to není možné, můžete chtít přiměřenou slevu , nebo můžete od kupní smlouvy odstoupit.
Vady, které se objeví po šesti měsících od nákupu (§ 622 občanského zákoníku)
V případě, že se vada projeví později než za půl roku od nákupu zboží, záleží další řešení situace na tom, zda jde o vadu odstranitelnou, nebo neodstranitelnou.
Jestliže jde o vadu odstranitelnou, máte právo na její bezplatné, včasné a řádné odstranění. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, můžete požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, můžete žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.
Jestliže to bude vada neodstranitelná, která bude bránit tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, máte právo na výměnu věci nebo právo od smlouvy odstoupit.
Stejná práva jako při vadě neodstranitelné máte ovšem také tehdy, jestliže vada je sice odstranitelná, ale vyskytuje se opakovaně. Jako opětovné vyskytnutí vady se posuzují případy, kdy stejná vada byla již v rámci záručních oprav dvakrát nebo různá vada třikrát odstraňována. V případě většího výskytu vad máte možnost od smlouvy odstoupit, pokud má věc v době uplatnění nároku současně alespoň tři vady.
Spotřebitel může zboží reklamovat kdykoli v průběhu záruční doby.
Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě (§ 19 zákona na ochranu spotřebitele). Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit, a zároveň může podat stížnost na místně příslušný inspektorát České obchodní inspekce. Za vyřízení reklamace lze považovat až předání výrobku po opravě, při výměně či při zamítnutí oprávněnosti reklamace, popř. vrácení peněz při odstoupení od smlouvy. Spotřebitel by si měl být vědom, že lhůtu k vyřízení reklamace lze prodloužit pouze dohodou mezi kupujícím a prodávajícím, prodávající ji nemůže prodloužit jednostranně. Na tuto skutečnost je třeba myslet zejména při podepisování reklamačního protokolu, jehož součástí někdy bývá ustanovení o prodloužení lhůty k vyřízení reklamace.
Když nakupuji jako podnikatel
Pokud si s prodávajícím nedohodnete záruku za jakost (nebo pokud Vám ji sám jednostranně neposkytne např. přiložením záručního listu), pak můžete uplatňovat pouze běžnou odpovědnost za vady. Ta se vztahuje na vady, které má věc při převzetí věci. Ty mohou být buď zjevné (takové musíte uplatnit ihned, např. chybějící umyvadlo u bytu) a nebo skryté (vyjdou najevo později, např. chybějící izolace v koupelně). Viz § 422 obchodního zákoníku, důležité je, že se jedná o vady, které má věc už v okamžiku prodeje, byť by nebyly ihned zjevné.
Naproti tomu dohodnutá/dobrovolná záruka za jakost slibuje, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému (popř. k obvyklému) účelu nebo že si zachová smluvené (popř. obvyklé) vlastnosti.
Základní rozdíl mezi postavením podnikatele, který uzavírá kupní smlouvu oproti spotřebiteli vychází z dvojí úpravy občanského zákoníku pro všechny ostatní osoby a obchodního zákoníku pro podnikatele. Kupní smlouva podle obchodního zákoníku se uzavírá tehdy, když obě strany, tedy jak kupující, tak prodávající, jsou podnikatelé - to je první podmínka. A druhá podmínka - při uzavření smlouvy je zřejmé oběma, že jednají v rámci podnikání. Podnikatelem je fyzická osoba, která má živnostenský list nebo vykonává svobodné povolání, případně má jiné oprávnění k podnikání. Podnikatelem jsou také všechny obchodní společnosti a podnikatelem mohou být i jiné právnické osoby, např. občanské sdružení, které má také živnostenský list na určité činnosti atd.
V případě kupní smlouvy se obchodním zákoníkem řídí:
- vztahy mezi podnikateli, pokud je při jejich vzniku zřejmé, že souvisí s podnikáním:
podnikateli podle obchodního zákoníku jsou osoby zapsané do obchodního rejstříku, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby podnikající podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, veterináři apod.) a soukromě hospodařící zemědělci. Proto kupuje-li podnikatel automobil, a ze smlouvy či jiných skutečností vyplývá, že jej kupuje pro podnikání (např. na faktuře je uvedeno IČ), pak se kupní smlouva řídí obchodním zákoníkem, kupuje-li automobil ta samá osoba pro své vlastní soukromé používání, pak se vztah řídí občanským zákoníkem. Zdánlivě stejná situace má ve skutečnosti oporu v naprosto odlišných právních předpisech
- vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou (obec, kraj) a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb: např. pokud obec kupuje křesla na chodbu obecního úřadu, pak se tento vztah řídí obchodním zákoníkem (jde o zabezpečování veřejných potřeb), pokud kupuje křesla do kuřárny na obecním úřadě, kde zaměstnanci (a nikdo jiný) tráví polední přestávku, pak se tento vztah řídí občanským zákoníkem (nezabezpečuje tím veřejnou potřebu, ale svou vlastní)
- vztahy mezi těmi stranami, které se při uzavírání kupní smlouvy dohodly, že tento jejich konkrétní vztah se bude řídit obchodním zákoníkem: podřízení vztahu tomuto zákoníku však nesmí být na úkor toho účastníka vztahu, který není podnikatelem, a to ve smyslu ochrany spotřebitele – nelze tudíž sjednáním si ustanovení, že se vztah řídí obchodním zákoníkem, vyloučit ustanovení občanskoprávních předpisů o ochraně spotřebitele. Těmito předpisy se vztah bude i nadále řídit.
Jelikož Obchodní zákoník nezná pojem zákonné záruky, tak se odpovědnost za faktické vady dělí do dvou různých situací, které se liší tím, zda byla či nebyla sjednána smluvní záruka.
Pokud smluvní záruka sjednána nebyla, pak prodávající odpovídá za všechny vady, které mělo zboží v okamžiku přechodu vzniku nebezpečí škody na zboží (typicky v okamžiku předání zboží kupujícímu). Existovala-li vada v okamžiku předání, nicméně zjevnou se stala až po přechodu nebezpečí škody na zboží, pak za tuto vadu odpovídá rovněž prodávající. Jestliže však vada vznikla v důsledku porušení povinnosti prodávajícím (např. špatným skladováním v jeho skladu), pak prodávající odpovídá za vady vzniklé z tohoto důvodu, i když vznikly až po předání.
Pro to, aby mohlo být právo z vad kupujícímu přiznáno, je třeba oznámit vznik vady prodávajícímu bezodkladně poté, co kupující:
- vadu zjistil
- měl vadu zjistit při prohlídce po převzetí
- mohl vadu při vynaložení odborné péče zjistit, nejpozději však do 2 let od předání zboží
Bezodkladně není třeba vady oznamovat, pokud byla ve smlouvě sjednána jiná lhůta k oznamování vad. Na druhou stranu, pokud však nebylo bezodkladně oznámeno, ač mělo být, pak právo z vad zaniká.Skutečnost, zda se jedná o vadu, která vznikla před nebo po předání, potažmo která vznikla v důsledku porušení povinnosti prodávajícím, bude v případě sporu určena soudem jmenovaným znalcem.
Byla-li sjednána smluvní záruka, pak je důležité zjistit, na co se smluvní záruka vztahuje. Je totiž možné sjednat záruku na to, že zboží bude mít určité vlastnosti, a ostatní vlastnosti nechat podrobené obecné úpravě. Např. se záruka může vztahovat pouze na prorezavění kovového obalu pračky, ale ostatní vlastnosti se budou řídit obecnou odpovědností za vady. Na vady kryté zárukou se pak obecná odpovědnost za vady nevztahuje.
Délka záruční lhůty není zákonem nijak stanovena, a je tudíž možné sjednat jakkoli dlouhou lhůtu (třeba pouze 1 týden nebo naopak i 5 let).
Smluvní zárukou prohlašuje prodávající, že dané zboží bude mít:
- všechny vlastnosti obvyklé
- všechny vlastnosti uvedené ve smlouvě
- všechny vlastnosti podle dokumentace, byla-li ke smlouvě přiložena
- a to všechno po dobu záruky
Záruka musí mít písemnou formu, a to i v případě, že kupní smlouva písemnou formu nemá. Vady kryté smluvní zárukou je rovněž třeba oznámit bezodkladně, pokud však nebylo ve smlouvě dohodnuto něco jiného.
Co se týče právních vad, zde je možné uplatnit nároky z vad, pokud kupující bez zbytečného odkladu oznámil prodávajícímu, že nějaká třetí osoba uplatnila na kupujícím své právo (tzn. chtěla po kupujícímu, aby jí vydal věc, která jí byla odcizena). Pokud toto neučiní, a v případném soudním řízení bude tato skutečnost prodávajícím namítnuta, pak nárok z právní vady zboží nemůže být kupujícímu přiznán, ledaže kupující prokáže, že se o této skutečnosti dověděl ve stejné době jako on i prodávající.
Last modified: Monday, January 27, 2014, 11:57 AM