Dovozní kvóty
Conditions d’achèvement
DOVOZNÍ KVÓTY
Mezinárodní obchod
Účastníci mezinárodního obchodu jsou každý z jiného státu. Předmětem je nejčastěji zboží, služby nebo práva. Dochází tak obohacení obou obchodujících stran.
Důvody vzniku mezinárodního obchodu:
dováží to co neumí vyrobit a vyrábí draze a vyváží to co umí vyrobit
rozdílný historický a společenský vývoj
rozdílné surovinového bohatství
rozdílné klimatické a geografické podnebí
různá kvalifikace obyvatel,různé schopnosti,zručnost a schopnost podnikat
různé schopnosti využít zdroje a kombinovat je
Důsledky zapojení zemí do mezinárodního obchodu
Pozitivní důsledky:
1) urychlení hospodářského rozvoje
2) vznik konkurenčního prostředí
3) národní ceny se přibližují cenám světovým
Negativní důsledky :
1) likvidace nadměrného dovozu
2) nadměrné vyčerpání přírodních zdrojů
3) závislost země na některých zdrojích a na okolních státech
Překážky v mezinárodním obchodě:
1) geografické vzdálenost
2) politická situace
3) náboženské překážky
4) překážky z hlediska ochrany životního prostředí , odvetných akcí
5) ekonomické překážky
Náklady spojené se zahraničním obchodem nebo mezinárodním obchodem
- zvyšují cenu dováženého zboží a snižují jeho dovážené množství
- dopravní náklad, pojišťovací, skladovací, zprostředkovatelské
Hygienické, zdravotní a technické normy
- chrání zdraví obyvatel daného státu a jejich majetek
Cla
Důvody zavedení cla:
ochrana domácí produkce
příjem do státního rozpočtu
omezení obchodu,regulace obchodu s určitými zeměmi nebo komodami
odvetná opatření za podobná opatření jiného státu
Druhy cla:
A) podle pohybu zboží
1) dovozní
-na zboží, které dovážíme
2) vývozní
- používáme, když chceme zabránit vývozu vlastních surovin
3) tranzitní
- pokud se zboží převáží přes nějaké území
B) podle výpočtu
1) valorická
-připočítává se % k ceně
2) specifická
-přirážka k fyzikální jednotce ( hmotnost, počet, délka, objem, hloubka, barely)
3) smíšená
-kombinace valorického a specifického cla
C) podle způsobu ochrany
1) prohybitivní
-velmi vysoká cla, dané zboží se nevyplácí dovážet nebo se dováží v malém množství
2) antidumpingová
-zabraňuje dovozu zboží, jejichž cena je pod výrobními náklady
3) odvetná
-postupujeme stejně jako státy proti nám
4) preferenční
-chceme, aby stát k nám zboží dovážel, cla nízká někdy až nulová
Kvóty
omezení množství statků, které může být do země dovezeno (vyvezeno) během určitého období
Druhy kvót:
dovozní
vývozní
embargo – úplný zákaz dovozu a vývozu
Dovozní kvóta
- Dovozní kvóta je maximální množství statku, které stát povoluje dovézt.
- Dovozní kvóta je nástroj obchodního ochranářství, drží ceny nahoře.
- Omezení importu bývá praktikováno prostřednictvím vydávání licencí vybraným firmám.
- Dovozní kvóta zvyšuje domácí cenu zboží, neboť kvůli omezení importů dojde k převisu poptávky nad nabídkou.
- Stanovením kvóty na konkrétní druh zboží se přesně stanoví jeho maximální množství, které může být importéry za určitý časový úsek.
Důvody pro uvalení kvóty:
-ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí
- pokles importů
- vyspělé země užívají kvóty především u zemědělské produkce X rozvojové země
- u průmyslové produkce (aby stimulovaly rozvoj vlastního průmyslu).
- překročení kvóty by vedlo ke snížení ceny a část produkce by byla neprodejná
Vstup České republiky do Evropské unie
Dnem vstupu do EU ztratily české instituce možnost ovlivňovat vznik (s výjimkou účasti našich zástupců v Radě a Komisi) dovozních a vývozních ochranných opatření. Obchodní politika patří do výhradní kompetence orgánů EU (konkrétně Evropské komise a Rady ministrů).
EU využívá především kvóty a antidumpingová cla. Výhodou může být i prostý fakt, že tyto nástroje nemohou být použity proti českým firmám a podnikatelům.
Kvóty jsou uvaleny na dovoz určitých druhů výrobků, kde by podle EU dovoz prohloubil odvětvovou krizi (výroba oceli, lodí, konfekce, aut a textilní a obuvní průmysl). V největší míře se kvóty týkají zemědělství. Kvóta prakticky představuje množství, na něž se bude vztahovat zvýhodněná celní sazba. Překročí-li dovoz stanovený objem, uplatní se standardní clo, které je řádově o desítky procent vyšší. Pro podnikatele je tedy nesmírně důležité, zda
je tedy kvóta otevřena – jinými slovy, zda objem dovozu daného zboží ještě nedosáhl limitu.
Ochranná opatření
V případě, že dochází k dovozu určitých výrobků v tak zvýšených množstvích a za takových podmínek, že to způsobuje újmu výrobnímu odvětví a je možné v souladu s mezinárodními pravidly přijmout určitá ochranná opatření proti těmto dovozům. Vstupem do Evropské unie je i pro Českou republiku v rámci společné obchodní politiky platná unijní právní úprava.
Nařízením jsou upraveny postupy pro případné zavádění a přijímání ochranných opatření.
O potřebě přijetí ochranného opatření rozhoduje Evropská komise. Ochranné opatření může být zavedeno v případě, že výrobky jsou dováženy do EU v takovém množství a za takových podmínek, že to způsobuje (hrozí způsobit) vážnou újmu výrobcům Evropské unie. V případě dovozů z členských zemí je nařízení přijímáno erga omnes (tzn. vůči všem).
Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu
Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu jsou stanovena těmito základními předpisy:
1. Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26.2.2009 o společných pravidlech dovozu
2. Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7.7.2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí[1]. vztahující se na dovozy všech výrobků ze třetích zemí,
s výjimkou výrobků, textilních výrobků, pro které je platné nařízení č. 517/1994.
[1]Třetí zemí se označuje stát, kterého se sice týkají ustanovení nějaké mezinárodní smlouvy mezi státy, ale tato země sama není účastníkem této smlouvy.
3. Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3.3.2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky, stanovující specifický režim
pro dovozy výrobků původem z Číny, upravující postupy pro přijetí ochranných opatření
pro období do 11.12.2013.
4. Nařízení Rady (ES) č. 717/2008 ze dne 17. 7. 2008 stanovující postup Společenství
pro administraci množstevních kvót. Nařízením je stanoven systém administrace množstevních kvót založený na principu společné obchodní politiky s ohledem na volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu EU .Nařízení je aplikováno v případech,
kdy je ve Společenství na určitou dobu zavedeno množstevní omezení dovozu nebo vývozu zboží buď nezávisle, nebo na smluvním základě.
Ochranná opatření platná pro Evropskou unii podle uvedených nařízená najdete
na http://www.mpo.cz/cz/prehled-ad-as.html
Metody rozdělování množstevních kvót
a) Metoda založená na tradičních obchodních tocích
Určitá část kvóty je přednostně rezervována pro tradiční dovozce. Za tradiční jsou považováni ti dovozci, kteří v průběhu předcházejícího období, dovezli do Společenství určité množství výrobků, pro které je stanovena kvóta.
Po vyhodnocení informací, poskytnutých členskými státy, o počtu vyžádaných dovozních licencí a průměrném požadovaném množství kvótovaných výrobků, Komise stanoví kriteria, podle kterých budou určeni tradiční dovozci. Pokud je počet celkového množství kvótovaného výrobku stejný nebo menší než množství rezervované pro tradiční dovozce, žadatelům bude vyhověno v plné míře. V případech, kde požadované množství převyšuje rezervovaný objem, rozdělení bude provedeno výpočtem podle podílu každého žadatele
na celkovém dovozu.
Licence z množství určeného pro netradiční dovozce a vývozce budou vydávány v pořadí podle doručených žádostí až do vyčerpání celého množství.
b) Metoda rozdělování kvót podle pořadí doručených žádostí o licence (first-come-first-served)
Metoda je založena na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Komise určí každému operátorovi množství kvótovaného výrobku, které může rozdělit. Při určování uvedeného množství se přihlíží k povaze výrobku. Pokud držitelé dovozních a licencí vyčerpali
své kvóty, mohou předložit novou žádost o licenci.
c) Metoda rozdělování kvót podle podílu požadovaného množství na celkové kvótě
Po vyhodnocení informací, poskytnutých členskými státy, o počtu vyžádaných dovozních licencí a požadovaném množství kvótovaných výrobků, Komise stanoví množství z kvóty,
na které může každý kompetentní úřad vydat dovozní licence. Kde celkové požadované množství kvótovaného výrobku nepřekročí příslušnou kvótu, žadatelům bude vyhověno v plné míře. V případech, kde požadované množství převyšuje tento objem, rozdělení bude provedeno výpočtem ze stanovené kvóty pro příslušný kompetentní úřad podle podílu požadovaného množství každého žadatele na celkovém požadovaném množství.
Náležitosti žádosti o udělení licence
Žádost o udělení licence musí obsahovat:
a) jméno a adresu žadatele (vč. čísla telefonu a faxu, identifikační číslo registrované národním kompetentním úřadem), u plátců DPH daňové registrační číslo;
b) období, na které se kvóta vztahuje;
c) pokud je to nezbytné, jméno a adresu deklaranta nebo, kde je to vhodné, jméno a adresu žadatelova zástupce (vč. čísla telefonu a faxu);
d) popis zboží s následujícími údaji:
- druh obchodu,
- kombinovaná nomenklatura zboží a další údaje nezbytné pro administraci kvóty,
- v případě žádosti o dovozní licenci údaje o původu a místě určení dodávky,
- v případě žádosti o vývozní licenci údaje o třetích zemích, kterými bude zboží, tranzitováno a o zemi konečného určení zboží;
e) požadované množství nebo objem, vyjádřeno v jednotkách, ve kterých je stanovena kvóta;
f) další informace vyhrazené předpisem, kterým je publikováno otevření kvóty;
g) čestné prohlášení o pravdivosti informací uvedených v žádosti. V čestném prohlášení
je mimo jiné obsažen závazek žadatele, že v případě nečerpání části nebo celého množství bude licence nejdéle do 10-ti pracovních dnů po uplynutí lhůty její platnosti vrácena.
Základní informace o Licenční správě
Licenční správa je útvarem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR odpovědným za řízení
a vykonávání činností spojených s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím.
Struktura Licenční správy
1. Oddělení dovozu zboží a služeb zajišťují agendu spojenou se sledováním dovozu
a s kontrolními a mimořádnými opatřeními týkajícími se zboží, jehož dovoz je sledován nebo množstevně omezen Evropskou unií.
2. Oddělení vojenského materiálu, oddělení zbraní, střeliva a výbušnin nevojenského charakteru a oddělení mezinárodních kontrolních režimů působí v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem.
3. Oddělení mezinárodních kontrolních režimů.
Rozdíl mezi kvótou a clem:
1. kvóta představuje jistý ochranářský efekt v podobě stropu importů (i při změně tržní situace),
2. firmy mohou dosáhnout monopolního postavení na domácím trhu – díky kvótě mohou zvýšit cenu své produkce (domácí spotřebitelé se nemohou přeorientovat na zahraniční zboží (X u cla by mohli – pouze by museli zaplatit clo).
Zdroje:
Clo a původ zboží: Praktický průvodce celním systémem České republiky. Ivona Klabouchová. Praha : Polygon, 1999. 118 s. ISBN 80-85967-89-8
Wikipedia[online]. [cit. 23.03.2010]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C4%9B_obchodn%C3%AD_politika
Wikipedia[online]. [cit. 01.09.2009]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dovozn%C3%AD_kv%C3%B3ta
Wikipedia[online]. [cit. 05.01.2010]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dovoz
MPO[online]. [cit. 18.09.2009]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument64620.html
MPO[online]. [cit. 03.02.2010]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument18968.html
MPO[online]. [cit. 15.04.2010]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/cz/prehled-ad-as.html
MPO[online]. [cit.03.02.2010]. Dostupné z:
http://download.mpo.cz/get/28487/45466/550444/priloha001.doc
Businessinfo[online]. [cit. 08.04.2009]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/spolecna-obchodni-politika-eu/obchodne-politicke-opatreni/1001599/42344/#b1
Businessinfo[online]. [cit. 03.06..2009]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/licencni-sprava/zakladni-informace-o-licencni-sprave/1001132/16624/
Ekonomie-otazky.studentske[online]. Dostupné z:
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/dovozn-kvty-vod.html
Ekonomie-otazky.studentske[online]. Dostupné z:
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/srovnn-clo-x-dovozn-kvta-vvozn-subvence.html
Businessinfo[online]. [cit. 05.11.2008]. Dostupné z:
http://www.lanyz.wz.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008110010
Přednášky z VOŠ právní v Liberci
Mezinárodní obchod
Účastníci mezinárodního obchodu jsou každý z jiného státu. Předmětem je nejčastěji zboží, služby nebo práva. Dochází tak obohacení obou obchodujících stran.
Důvody vzniku mezinárodního obchodu:
dováží to co neumí vyrobit a vyrábí draze a vyváží to co umí vyrobit
rozdílný historický a společenský vývoj
rozdílné surovinového bohatství
rozdílné klimatické a geografické podnebí
různá kvalifikace obyvatel,různé schopnosti,zručnost a schopnost podnikat
různé schopnosti využít zdroje a kombinovat je
Důsledky zapojení zemí do mezinárodního obchodu
Pozitivní důsledky:
1) urychlení hospodářského rozvoje
2) vznik konkurenčního prostředí
3) národní ceny se přibližují cenám světovým
Negativní důsledky :
1) likvidace nadměrného dovozu
2) nadměrné vyčerpání přírodních zdrojů
3) závislost země na některých zdrojích a na okolních státech
Překážky v mezinárodním obchodě:
1) geografické vzdálenost
2) politická situace
3) náboženské překážky
4) překážky z hlediska ochrany životního prostředí , odvetných akcí
5) ekonomické překážky
Náklady spojené se zahraničním obchodem nebo mezinárodním obchodem
- zvyšují cenu dováženého zboží a snižují jeho dovážené množství
- dopravní náklad, pojišťovací, skladovací, zprostředkovatelské
Hygienické, zdravotní a technické normy
- chrání zdraví obyvatel daného státu a jejich majetek
Cla
Důvody zavedení cla:
ochrana domácí produkce
příjem do státního rozpočtu
omezení obchodu,regulace obchodu s určitými zeměmi nebo komodami
odvetná opatření za podobná opatření jiného státu
Druhy cla:
A) podle pohybu zboží
1) dovozní
-na zboží, které dovážíme
2) vývozní
- používáme, když chceme zabránit vývozu vlastních surovin
3) tranzitní
- pokud se zboží převáží přes nějaké území
B) podle výpočtu
1) valorická
-připočítává se % k ceně
2) specifická
-přirážka k fyzikální jednotce ( hmotnost, počet, délka, objem, hloubka, barely)
3) smíšená
-kombinace valorického a specifického cla
C) podle způsobu ochrany
1) prohybitivní
-velmi vysoká cla, dané zboží se nevyplácí dovážet nebo se dováží v malém množství
2) antidumpingová
-zabraňuje dovozu zboží, jejichž cena je pod výrobními náklady
3) odvetná
-postupujeme stejně jako státy proti nám
4) preferenční
-chceme, aby stát k nám zboží dovážel, cla nízká někdy až nulová
Kvóty
omezení množství statků, které může být do země dovezeno (vyvezeno) během určitého období
Druhy kvót:
dovozní
vývozní
embargo – úplný zákaz dovozu a vývozu
Dovozní kvóta
- Dovozní kvóta je maximální množství statku, které stát povoluje dovézt.
- Dovozní kvóta je nástroj obchodního ochranářství, drží ceny nahoře.
- Omezení importu bývá praktikováno prostřednictvím vydávání licencí vybraným firmám.
- Dovozní kvóta zvyšuje domácí cenu zboží, neboť kvůli omezení importů dojde k převisu poptávky nad nabídkou.
- Stanovením kvóty na konkrétní druh zboží se přesně stanoví jeho maximální množství, které může být importéry za určitý časový úsek.
Důvody pro uvalení kvóty:
-ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí
- pokles importů
- vyspělé země užívají kvóty především u zemědělské produkce X rozvojové země
- u průmyslové produkce (aby stimulovaly rozvoj vlastního průmyslu).
- překročení kvóty by vedlo ke snížení ceny a část produkce by byla neprodejná
Vstup České republiky do Evropské unie
Dnem vstupu do EU ztratily české instituce možnost ovlivňovat vznik (s výjimkou účasti našich zástupců v Radě a Komisi) dovozních a vývozních ochranných opatření. Obchodní politika patří do výhradní kompetence orgánů EU (konkrétně Evropské komise a Rady ministrů).
EU využívá především kvóty a antidumpingová cla. Výhodou může být i prostý fakt, že tyto nástroje nemohou být použity proti českým firmám a podnikatelům.
Kvóty jsou uvaleny na dovoz určitých druhů výrobků, kde by podle EU dovoz prohloubil odvětvovou krizi (výroba oceli, lodí, konfekce, aut a textilní a obuvní průmysl). V největší míře se kvóty týkají zemědělství. Kvóta prakticky představuje množství, na něž se bude vztahovat zvýhodněná celní sazba. Překročí-li dovoz stanovený objem, uplatní se standardní clo, které je řádově o desítky procent vyšší. Pro podnikatele je tedy nesmírně důležité, zda
je tedy kvóta otevřena – jinými slovy, zda objem dovozu daného zboží ještě nedosáhl limitu.
Ochranná opatření
V případě, že dochází k dovozu určitých výrobků v tak zvýšených množstvích a za takových podmínek, že to způsobuje újmu výrobnímu odvětví a je možné v souladu s mezinárodními pravidly přijmout určitá ochranná opatření proti těmto dovozům. Vstupem do Evropské unie je i pro Českou republiku v rámci společné obchodní politiky platná unijní právní úprava.
Nařízením jsou upraveny postupy pro případné zavádění a přijímání ochranných opatření.
O potřebě přijetí ochranného opatření rozhoduje Evropská komise. Ochranné opatření může být zavedeno v případě, že výrobky jsou dováženy do EU v takovém množství a za takových podmínek, že to způsobuje (hrozí způsobit) vážnou újmu výrobcům Evropské unie. V případě dovozů z členských zemí je nařízení přijímáno erga omnes (tzn. vůči všem).
Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu
Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu jsou stanovena těmito základními předpisy:
1. Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26.2.2009 o společných pravidlech dovozu
2. Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7.7.2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí[1]. vztahující se na dovozy všech výrobků ze třetích zemí,
s výjimkou výrobků, textilních výrobků, pro které je platné nařízení č. 517/1994.
[1]Třetí zemí se označuje stát, kterého se sice týkají ustanovení nějaké mezinárodní smlouvy mezi státy, ale tato země sama není účastníkem této smlouvy.
3. Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3.3.2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky, stanovující specifický režim
pro dovozy výrobků původem z Číny, upravující postupy pro přijetí ochranných opatření
pro období do 11.12.2013.
4. Nařízení Rady (ES) č. 717/2008 ze dne 17. 7. 2008 stanovující postup Společenství
pro administraci množstevních kvót. Nařízením je stanoven systém administrace množstevních kvót založený na principu společné obchodní politiky s ohledem na volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu EU .Nařízení je aplikováno v případech,
kdy je ve Společenství na určitou dobu zavedeno množstevní omezení dovozu nebo vývozu zboží buď nezávisle, nebo na smluvním základě.
Ochranná opatření platná pro Evropskou unii podle uvedených nařízená najdete
na http://www.mpo.cz/cz/prehled-ad-as.html
Metody rozdělování množstevních kvót
a) Metoda založená na tradičních obchodních tocích
Určitá část kvóty je přednostně rezervována pro tradiční dovozce. Za tradiční jsou považováni ti dovozci, kteří v průběhu předcházejícího období, dovezli do Společenství určité množství výrobků, pro které je stanovena kvóta.
Po vyhodnocení informací, poskytnutých členskými státy, o počtu vyžádaných dovozních licencí a průměrném požadovaném množství kvótovaných výrobků, Komise stanoví kriteria, podle kterých budou určeni tradiční dovozci. Pokud je počet celkového množství kvótovaného výrobku stejný nebo menší než množství rezervované pro tradiční dovozce, žadatelům bude vyhověno v plné míře. V případech, kde požadované množství převyšuje rezervovaný objem, rozdělení bude provedeno výpočtem podle podílu každého žadatele
na celkovém dovozu.
Licence z množství určeného pro netradiční dovozce a vývozce budou vydávány v pořadí podle doručených žádostí až do vyčerpání celého množství.
b) Metoda rozdělování kvót podle pořadí doručených žádostí o licence (first-come-first-served)
Metoda je založena na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Komise určí každému operátorovi množství kvótovaného výrobku, které může rozdělit. Při určování uvedeného množství se přihlíží k povaze výrobku. Pokud držitelé dovozních a licencí vyčerpali
své kvóty, mohou předložit novou žádost o licenci.
c) Metoda rozdělování kvót podle podílu požadovaného množství na celkové kvótě
Po vyhodnocení informací, poskytnutých členskými státy, o počtu vyžádaných dovozních licencí a požadovaném množství kvótovaných výrobků, Komise stanoví množství z kvóty,
na které může každý kompetentní úřad vydat dovozní licence. Kde celkové požadované množství kvótovaného výrobku nepřekročí příslušnou kvótu, žadatelům bude vyhověno v plné míře. V případech, kde požadované množství převyšuje tento objem, rozdělení bude provedeno výpočtem ze stanovené kvóty pro příslušný kompetentní úřad podle podílu požadovaného množství každého žadatele na celkovém požadovaném množství.
Náležitosti žádosti o udělení licence
Žádost o udělení licence musí obsahovat:
a) jméno a adresu žadatele (vč. čísla telefonu a faxu, identifikační číslo registrované národním kompetentním úřadem), u plátců DPH daňové registrační číslo;
b) období, na které se kvóta vztahuje;
c) pokud je to nezbytné, jméno a adresu deklaranta nebo, kde je to vhodné, jméno a adresu žadatelova zástupce (vč. čísla telefonu a faxu);
d) popis zboží s následujícími údaji:
- druh obchodu,
- kombinovaná nomenklatura zboží a další údaje nezbytné pro administraci kvóty,
- v případě žádosti o dovozní licenci údaje o původu a místě určení dodávky,
- v případě žádosti o vývozní licenci údaje o třetích zemích, kterými bude zboží, tranzitováno a o zemi konečného určení zboží;
e) požadované množství nebo objem, vyjádřeno v jednotkách, ve kterých je stanovena kvóta;
f) další informace vyhrazené předpisem, kterým je publikováno otevření kvóty;
g) čestné prohlášení o pravdivosti informací uvedených v žádosti. V čestném prohlášení
je mimo jiné obsažen závazek žadatele, že v případě nečerpání části nebo celého množství bude licence nejdéle do 10-ti pracovních dnů po uplynutí lhůty její platnosti vrácena.
Základní informace o Licenční správě
Licenční správa je útvarem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR odpovědným za řízení
a vykonávání činností spojených s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím.
Struktura Licenční správy
1. Oddělení dovozu zboží a služeb zajišťují agendu spojenou se sledováním dovozu
a s kontrolními a mimořádnými opatřeními týkajícími se zboží, jehož dovoz je sledován nebo množstevně omezen Evropskou unií.
2. Oddělení vojenského materiálu, oddělení zbraní, střeliva a výbušnin nevojenského charakteru a oddělení mezinárodních kontrolních režimů působí v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem.
3. Oddělení mezinárodních kontrolních režimů.
Rozdíl mezi kvótou a clem:
1. kvóta představuje jistý ochranářský efekt v podobě stropu importů (i při změně tržní situace),
2. firmy mohou dosáhnout monopolního postavení na domácím trhu – díky kvótě mohou zvýšit cenu své produkce (domácí spotřebitelé se nemohou přeorientovat na zahraniční zboží (X u cla by mohli – pouze by museli zaplatit clo).
Zdroje:
Clo a původ zboží: Praktický průvodce celním systémem České republiky. Ivona Klabouchová. Praha : Polygon, 1999. 118 s. ISBN 80-85967-89-8
Wikipedia[online]. [cit. 23.03.2010]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C4%9B_obchodn%C3%AD_politika
Wikipedia[online]. [cit. 01.09.2009]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dovozn%C3%AD_kv%C3%B3ta
Wikipedia[online]. [cit. 05.01.2010]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dovoz
MPO[online]. [cit. 18.09.2009]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument64620.html
MPO[online]. [cit. 03.02.2010]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument18968.html
MPO[online]. [cit. 15.04.2010]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/cz/prehled-ad-as.html
MPO[online]. [cit.03.02.2010]. Dostupné z:
http://download.mpo.cz/get/28487/45466/550444/priloha001.doc
Businessinfo[online]. [cit. 08.04.2009]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/spolecna-obchodni-politika-eu/obchodne-politicke-opatreni/1001599/42344/#b1
Businessinfo[online]. [cit. 03.06..2009]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/licencni-sprava/zakladni-informace-o-licencni-sprave/1001132/16624/
Ekonomie-otazky.studentske[online]. Dostupné z:
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/dovozn-kvty-vod.html
Ekonomie-otazky.studentske[online]. Dostupné z:
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/srovnn-clo-x-dovozn-kvta-vvozn-subvence.html
Businessinfo[online]. [cit. 05.11.2008]. Dostupné z:
http://www.lanyz.wz.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008110010
Přednášky z VOŠ právní v Liberci
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57