Vliv obchodních řetězců na rozvoj cestovního ruchu
Požadavky na absolvování
VLIV OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ NA ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na mnohá další odvětví, která vytváří produkty související s poskytováním služeb týkajících se volného času. Převládají v něm především malé a střední podniky. Jedná se o odvětví sektoru služeb, který v ekonomikách některých států představuje až dvoutřetinový podíl na HDP. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k rychle rostoucím.
Cestovní ruch hraje důležitou roli v rozvoji většiny evropských regionů i krajů ČR. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a městské obnově, jsou vytvářeny či udržovány pracovní příležitosti dokonce i v oblastech, kde dochází k úpadku průmyslu či venkova. Potřeba zvýšit přitažlivost regionů je pro stále více destinací a zúčastněných stran podnětem k zaměření se na udržitelnější a ekologičtější postupy a politiky. Udržitelný cestovní ruch hraje důležitou roli při zachování a posílení kulturního a přírodního dědictví ve stále větším počtu oblastí, od umění k místní gastronomii, řemeslům či ochraně biologické rozmanitosti. To vše má kladný dopad na vytváření pracovních příležitostí a přispívá k ekonomickému růstu.
Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu a tím docílení zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí.
Cestovní ruch by měl reagovat na změny v potřebách zahraničních a domácích návštěvníků a poskytovat každému z nich produkty, služby a zážitky, které překonají jeho očekávání.
Na podporu cestovního ruchu jsou důležité tyto čtyři oblasti:
konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu - výrazné rozšíření a zkvalitnění nabídky moderních turistických produktů a programů, podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu, prodloužení délky pobytu turistů a růst příjmu z cestovního ruchu;
rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu – zkvalitnění a rozšíření nabídky základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu, zkvalitnění nabídky kulturního dědictví a přírodního bohatství pro cestovní ruch, využívání ekologicky šetrných forem dopravy, zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně místního obyvatelstva, zvýšení konkurenceschopnosti regionální nabídky cestovního ruchu;
marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů – zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu, zvýšení zahraniční pobytové návštěvnosti, propagace daného státu jako zajímavé turistické destinace, podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu, zvyšování kvalifikace lidských zdrojů v cestovním ruchu, výzkum, vývoj a inovace v oblasti cestovního ruchu, zvýšení povědomí návštěvníků o přírodních hodnotách území a o významu jeho ochrany, zvyšování povědomí návštěvníků o nabídce jednotlivých regionů a produktů cestovního ruchu;
vytváření organizační struktury cestovního ruchu – systémový přístup k rozvoji cestovního ruchu, koordinace činností subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, kvalitnější a efektivnější využívání potenciálu rozvoje cestovního ruchu v regionech, krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu.
Cestovní ruch má svá pozitiva i negativa.
Dle výše zmíněného má cestovní ruch kladný dopad na odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, hlavně také na služby v oblasti ubytování a v neposlední řadě i na obchodní řetězce. Díky cestovnímu ruchu vznikají nová pracovní místa v těchto oblastech a dochází k ekonomickému růstu. Obchodní řetězce v regionech zvyšují kvalitu nabízených služeb, především díky nákupu potravin, ale také ostatního zboží, neboť to zpravidla bývá pro cizince levnější než v jejich zemi. Součástí obchodních řetězců bývá kromě obchodů s potravinami a jiným zbožím dostatečná nabídka služeb, jako je kosmetika, kadeřnictví, kavárny, restaurace, kina apod. Obchodní řetězce v loňském roce výrazně zpomalily expanzi na tuzemském trhu a ve srovnání s rokem 2008 otevřely pouze třetinu nových prodejen. Ve městech loni přibyly nové hypermarkety a diskontní prodejny, naopak počet supermarketů stagnoval na předloňské úrovni. Na tuzemském trhu bylo loni otevřeno 12 nových diskontních prodejen a stejný počet hypermarketů. Na konci roku 2009 tak v Česku fungovalo 476 supermarketů, 612 diskontních prodejen a 258 hypermarketů. Loňský rok byl pro obchodníky velmi složitý, jelikož Češi kvůli hospodářské krizi omezili útraty. Jakkoli byl vývoj tržeb v maloobchodě postupně ovlivněn celkovým snížením spotřebitelské poptávky a kupní síly, je zřejmé, že rozhodující dopady se projevily v motoristickém segmentu obchodu, ještě konkrétněji v prodeji motorových vozidel a souvisejícím servisu. Patřičné výkyvy vykonává i vývoj prodeje pohonných hmot a jejich ceny. Je také zřejmé, že relativně nejstabilněji probíhá v maloobchodě prodej potravin. Meziroční růst prodeje potravin se především odehrává ve velkých prodejních jednotkách, zatímco ve specializovaných je pomalejší.
Cestovní ruch přináší i negativa a to v podobě rychlé a necitlivé výstavby zařízení, díky které dochází k poškozování životního prostředí. To je mimo jiné ničeno i masovou turistikou. Dále mezi negativa můžeme zmínit i částečné potlačení identity místního obyvatelstva a v neposlední řadě růst narkomanie a kriminality.
Zaměříme-li se na negativa týkající se obchodních řetězců, jde především o poškozování životního prostředí. Největší podíl připadá na jejich samotnou výstavbu. Nezanedbatelné nejsou ani turisty pohazované obaly od nakoupeného zboží v těchto obchodních řetězcích.
Ekologicky šetrné chování je pro nejvýznamnější obchodní řetězce v Česku zatím spíše neznámým pojmem. Nahrazování PVC za bezpečnější plastové obaly u potravin, systém třídění odpadu pro zákazníky či nákupní tašky z ekologicky šetrných materiálů jsou ve většině obchodů naprostou výjimkou. Pouze zpětný odběr článkových baterií a prodej nápojů ve vratných lahvích jsou dvěma z mála ekologických opatření, na něž většina řetězců v Česku již přistoupila. Toto vyplývá z ankety sdružení Arnika, které oslovilo 11 společností provozujících na území České republiky síť obchodních řetězců s potravinami. Změnu přitom nechystá ani polovina firem, které se do ankety zapojily. Společnosti Billa, Coop centrum a Interspar průzkum Arniky ignorovaly. Nejhůře v anketě dopadla společnost provozující síť obchodů Plus-Discount, která odpověděla na většinu otázek záporně. Svým zákazníkům dosud nenabízí ani možnost zpětného odběru baterií. Naopak nejlépe si vedly společnosti Tesco a Ahold (provozovatel prodejen Albert a Hypernova). Oba řetězce kladou důraz na ekologii – i když v rozdílných oblastech. Tesco jako jeden z prvních obchodních řetězců v ČR začalo nabízet svým zákazníkům tašky z přírodního materiálu – juty. Ve svých prodejnách také postupně zavádí tzv. recyklační body a pracuje na snižování spotřeby energie a také emisí spojených s dopravou zboží. Ahold pro změnu postupně upouští od používání PVC jako obalového materiálu u potravin prodávaných pod jejich privátní značkou. Doposud se jim povedlo nahradit obaly z PVC u červeného masa. Trojici na pomyslném stupni vítězů doplňuje obchodní síť Globus, která alespoň někde umožňuje zákazníkům třídit odpad, nabízí tašky z přírodně šetrných materiálů a jako ve většině obchodů je zde možné vrátit vybité baterie či zakoupit některé nápoje ve vratných skleněných lahvích.
Zdroje informací:
http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a-88b9-373e4ce4900a
http://www.odpady.arnika.org/tiskove-zpravy/ekologicke-chovani-je-u-obchodnich-retezcu-vyjimkou-zlepseni-nechysta-ani-polovina-z-nich
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch/stav-vnitrni-obchod-a-cestovni-ruch-cr/1000498/55728/
Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na mnohá další odvětví, která vytváří produkty související s poskytováním služeb týkajících se volného času. Převládají v něm především malé a střední podniky. Jedná se o odvětví sektoru služeb, který v ekonomikách některých států představuje až dvoutřetinový podíl na HDP. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k rychle rostoucím.
Cestovní ruch hraje důležitou roli v rozvoji většiny evropských regionů i krajů ČR. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a městské obnově, jsou vytvářeny či udržovány pracovní příležitosti dokonce i v oblastech, kde dochází k úpadku průmyslu či venkova. Potřeba zvýšit přitažlivost regionů je pro stále více destinací a zúčastněných stran podnětem k zaměření se na udržitelnější a ekologičtější postupy a politiky. Udržitelný cestovní ruch hraje důležitou roli při zachování a posílení kulturního a přírodního dědictví ve stále větším počtu oblastí, od umění k místní gastronomii, řemeslům či ochraně biologické rozmanitosti. To vše má kladný dopad na vytváření pracovních příležitostí a přispívá k ekonomickému růstu.
Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu a tím docílení zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí.
Cestovní ruch by měl reagovat na změny v potřebách zahraničních a domácích návštěvníků a poskytovat každému z nich produkty, služby a zážitky, které překonají jeho očekávání.
Na podporu cestovního ruchu jsou důležité tyto čtyři oblasti:
konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu - výrazné rozšíření a zkvalitnění nabídky moderních turistických produktů a programů, podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu, prodloužení délky pobytu turistů a růst příjmu z cestovního ruchu;
rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu – zkvalitnění a rozšíření nabídky základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu, zkvalitnění nabídky kulturního dědictví a přírodního bohatství pro cestovní ruch, využívání ekologicky šetrných forem dopravy, zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně místního obyvatelstva, zvýšení konkurenceschopnosti regionální nabídky cestovního ruchu;
marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů – zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu, zvýšení zahraniční pobytové návštěvnosti, propagace daného státu jako zajímavé turistické destinace, podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu, zvyšování kvalifikace lidských zdrojů v cestovním ruchu, výzkum, vývoj a inovace v oblasti cestovního ruchu, zvýšení povědomí návštěvníků o přírodních hodnotách území a o významu jeho ochrany, zvyšování povědomí návštěvníků o nabídce jednotlivých regionů a produktů cestovního ruchu;
vytváření organizační struktury cestovního ruchu – systémový přístup k rozvoji cestovního ruchu, koordinace činností subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, kvalitnější a efektivnější využívání potenciálu rozvoje cestovního ruchu v regionech, krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu.
Cestovní ruch má svá pozitiva i negativa.
Dle výše zmíněného má cestovní ruch kladný dopad na odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, hlavně také na služby v oblasti ubytování a v neposlední řadě i na obchodní řetězce. Díky cestovnímu ruchu vznikají nová pracovní místa v těchto oblastech a dochází k ekonomickému růstu. Obchodní řetězce v regionech zvyšují kvalitu nabízených služeb, především díky nákupu potravin, ale také ostatního zboží, neboť to zpravidla bývá pro cizince levnější než v jejich zemi. Součástí obchodních řetězců bývá kromě obchodů s potravinami a jiným zbožím dostatečná nabídka služeb, jako je kosmetika, kadeřnictví, kavárny, restaurace, kina apod. Obchodní řetězce v loňském roce výrazně zpomalily expanzi na tuzemském trhu a ve srovnání s rokem 2008 otevřely pouze třetinu nových prodejen. Ve městech loni přibyly nové hypermarkety a diskontní prodejny, naopak počet supermarketů stagnoval na předloňské úrovni. Na tuzemském trhu bylo loni otevřeno 12 nových diskontních prodejen a stejný počet hypermarketů. Na konci roku 2009 tak v Česku fungovalo 476 supermarketů, 612 diskontních prodejen a 258 hypermarketů. Loňský rok byl pro obchodníky velmi složitý, jelikož Češi kvůli hospodářské krizi omezili útraty. Jakkoli byl vývoj tržeb v maloobchodě postupně ovlivněn celkovým snížením spotřebitelské poptávky a kupní síly, je zřejmé, že rozhodující dopady se projevily v motoristickém segmentu obchodu, ještě konkrétněji v prodeji motorových vozidel a souvisejícím servisu. Patřičné výkyvy vykonává i vývoj prodeje pohonných hmot a jejich ceny. Je také zřejmé, že relativně nejstabilněji probíhá v maloobchodě prodej potravin. Meziroční růst prodeje potravin se především odehrává ve velkých prodejních jednotkách, zatímco ve specializovaných je pomalejší.
Cestovní ruch přináší i negativa a to v podobě rychlé a necitlivé výstavby zařízení, díky které dochází k poškozování životního prostředí. To je mimo jiné ničeno i masovou turistikou. Dále mezi negativa můžeme zmínit i částečné potlačení identity místního obyvatelstva a v neposlední řadě růst narkomanie a kriminality.
Zaměříme-li se na negativa týkající se obchodních řetězců, jde především o poškozování životního prostředí. Největší podíl připadá na jejich samotnou výstavbu. Nezanedbatelné nejsou ani turisty pohazované obaly od nakoupeného zboží v těchto obchodních řetězcích.
Ekologicky šetrné chování je pro nejvýznamnější obchodní řetězce v Česku zatím spíše neznámým pojmem. Nahrazování PVC za bezpečnější plastové obaly u potravin, systém třídění odpadu pro zákazníky či nákupní tašky z ekologicky šetrných materiálů jsou ve většině obchodů naprostou výjimkou. Pouze zpětný odběr článkových baterií a prodej nápojů ve vratných lahvích jsou dvěma z mála ekologických opatření, na něž většina řetězců v Česku již přistoupila. Toto vyplývá z ankety sdružení Arnika, které oslovilo 11 společností provozujících na území České republiky síť obchodních řetězců s potravinami. Změnu přitom nechystá ani polovina firem, které se do ankety zapojily. Společnosti Billa, Coop centrum a Interspar průzkum Arniky ignorovaly. Nejhůře v anketě dopadla společnost provozující síť obchodů Plus-Discount, která odpověděla na většinu otázek záporně. Svým zákazníkům dosud nenabízí ani možnost zpětného odběru baterií. Naopak nejlépe si vedly společnosti Tesco a Ahold (provozovatel prodejen Albert a Hypernova). Oba řetězce kladou důraz na ekologii – i když v rozdílných oblastech. Tesco jako jeden z prvních obchodních řetězců v ČR začalo nabízet svým zákazníkům tašky z přírodního materiálu – juty. Ve svých prodejnách také postupně zavádí tzv. recyklační body a pracuje na snižování spotřeby energie a také emisí spojených s dopravou zboží. Ahold pro změnu postupně upouští od používání PVC jako obalového materiálu u potravin prodávaných pod jejich privátní značkou. Doposud se jim povedlo nahradit obaly z PVC u červeného masa. Trojici na pomyslném stupni vítězů doplňuje obchodní síť Globus, která alespoň někde umožňuje zákazníkům třídit odpad, nabízí tašky z přírodně šetrných materiálů a jako ve většině obchodů je zde možné vrátit vybité baterie či zakoupit některé nápoje ve vratných skleněných lahvích.
Zdroje informací:
http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a-88b9-373e4ce4900a
http://www.odpady.arnika.org/tiskove-zpravy/ekologicke-chovani-je-u-obchodnich-retezcu-vyjimkou-zlepseni-nechysta-ani-polovina-z-nich
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch/stav-vnitrni-obchod-a-cestovni-ruch-cr/1000498/55728/
Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57