VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

Volný pohyb zboží, společně se zásadami volného pohybu osob, služeb a kapitálu, charakterizuje vnitřní trh Evropského společenství. Je to jedna ze základních svobod nezbytných pro fungování toho trhu. Volný pohyb zboží znamená, že zboží vyrobené na území kteréhokoli členského státu se může mezi jednotlivými trhy ostatních členských států volně pohybovat, tedy uvádět na ostatní trhy bez jakýchkoli celních či jiných kvantitativních omezení. Volný pohyb zboží přes hranice ale vyžaduje jak harmonizaci cel a daní, tak i jednotnou úpravu předpisů v oblasti zdravotnictví, ochrany spotřebitelů, ochrany životního prostředí a odstranění jakýchkoli obchodních překážek. Ve vztahu k ostatním státům jsou státy Evropského společenství celní unií. Celní unie je založena na jednotné zahraniční politice, a to zejména na společném celním tarifu.
Předmětem volného pohybu zboží mezi jednotlivými státy může být i zboží vyrobené ve třetích státech, které bylo v souladu s jednotnou zahraniční politikou vpuštěno některým členským státem do oběhu.

Zákaz cel a opatření s obdobným účinkem
Právo Evropského společenství ukládá bezvýjimečný zákaz dovozních, vývozních a průvozních cel. Zákaz cel zahrnuje i fiskální cla nebo jakékoli veřejnoprávní daně nebo dávky. V souvislosti s rozšiřováním Evropské unie jsou přípustná přechodná a ochranná opatření v podobě zavedení cla, daní a dávek s rovnocenným účinkem. Tato cla ale mají přesně předepsaný harmonogram jejich snižování a platí zákaz jejich zvyšování.
Výjimky ze zákazu dovozních a vývozních omezení umožňují členským státům přistoupit ke kvantitativnímu omezení dovozu a vývozu z důvodu ochrany důležitých veřejných zájmů – ochrana života a zdraví lidí, zvířat a rostlin, ochrana národních kulturních statků, ochrana veřejné mravnosti, pořádku a bezpečnosti a ochrana práv duševního vlastnictví (např. omezení vývozu léčiv, omezení vývozu paliv, zákaz dovozu pornografie…).
Jakákoli jiná opatření s obdobným účinkem jako má clo nebo daně jsou taktéž zakázána. Za taková opatření jsou podle práva Evropského společenství považována opatření, která mohou skutečně nebo potenciálně způsobit omezení obchodu se zbožím mezi členskými státy.
Za opatření s obdobným účinkem se nepovažují nezbytná opatření sledující ochranu spotřebitele, životního prostředí a hospodářské soutěže. Musí se uplatňovat nerozdílně na dovážené i vyvážené zboží a musí být přiměřená a nezbytná vzhledem ke sledovanému cíli.
Rozdílné technické požadavky
Odstranění cel a dávek s rovnocenným účinkem proběhlo poměrně bez problémů. V praxi se však vyskytly další překážky bránící ve volném pohybu zboží, jako např. rozdílné technické požadavky týkající se průmyslových výrobků a potravin a rozdílné sazby daně z přidané hodnoty. Jedním způsobem, jak je možné zajistit volný pohyb zboží, je vzájemné uznávání výrobků. Platí zásada, že výrobek legálně vyrobený a prodávaný na území jednoho státu, může být legálně prodáván i na území ostatních států. Předpokládá se, že každý stát chrání zdraví, bezpečnost a životní prostředí svých občanů na srovnatelné úrovni.
Jsou-li ale rozdíly mezi technickými požadavky natolik podstatné, že vzájemné uznání výrobků není možné, mohou být na trhy členských států uváděny pouze takové výrobky, které splňují standardy směrnic schválených Radou. Národní nevládní instituce mají za úkol prokázat, že výrobek odpovídá základním požadavkům směrnic a vydá certifikát. Označení CE na výrobku potvrzuje shodu (certifikát o shodě), avšak výrobce je stále odpovědný za případnou škodu, kterou výrobek způsobí.

Rozdílné výše daně z přidané hodnoty a spotřební daně
Po odstranění cel a technických překážek zůstal jako poslední obchodní bariéra rozdíl v různé výši daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Obě daně vstupují do konečné ceny výrobku, a pokud by existovaly velké rozdíly ve výších v jednotlivých státech, mohly by vznikat nerovné soutěžní podmínky ve vzájemném obchodě.
Sblížení sazeb daní napomohlo rozhodnutí z roku 1987, kdy bylo nařízeno, že od roku 1993 budou existovat pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to základní (15-25%) a snížená (5-9%).
Státy Evropského společenství se dohodly, že výběr DPH se uskuteční v zemi, do které je výrobek určen. V praxi to znamená, že výrobek je při přechodu přes hranice osvobozen od DPH a daň je na něj nasazena až v zemi, kde se uskuteční jeho prodej. Tím se opět zabránilo nerovným podmínkám prodeje, které by zavinila rozdílná sazba DPH v jednotlivých státech.
Další problémy
Mezi další problémy při otevírání trhu pro volný pohyb zboží patřilo otevření evropského trhu veřejných zakázek, ochrana průmyslového duševního vlastnictví na vnitřním trhu, ochrana spotřebitele na vnitřním trhu a podpora malých a středních podniků na vnitřním trhu.

Závěr
Volný pohyb zboží je pro fungování Evropského společenství důležitý. Je to proces, který se neustále vyvíjí. Stále se hledají optimální varianty procesu a každý stát se musí podílet na dodržování stanovených pravidel a na vytváření pravidel nových.

Seznam použité literatury
http://www.businessinfo.cz
http://www.sagit.cz
http://www.euroskop.cz
Zuletzt geändert: Montag, 27. Januar 2014, 11:57