STÁTNÍ PODNIK


Postavení a právní poměry státního podniku (dále jen „s.p.“) jsou v České republice upraveny v zákoně č. 77/1997 Sb. o státním podniku, který nabyl účinnosti ke dni 1. července roku 1997. Zakladatelem podniku je stát, jehož jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku. Státní podnik je založen na základě zakládací listiny (§ 27a obchodního zákoníku), která musí obsahovat:
• Označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele,
• obchodní jméno a sídlo zakládaného státního,
• hlavní předmět podnikání,
• výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat,
• určení ocenění majetku státu, k němuž má mít podnik právo hospodaření,
• jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis,
• počet členů dozorčí rady včetně jejich jmen rodných čísel a adresy trvalého pobytu,
• výši rezervního fondu (minimálně 10 % kmenového jmění),
• označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva.

Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku.
V čele státního podniku stojí ředitel a kontrolním orgánem bývá dozorčí rada, představenstvo.
Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, k nimž má podnik právo hospodaření. Při výše citovaném právu hospodaření má přiřčeno také právo vlastníka, a to v následujících případech:
• Majetek držet a užívat,
• majetek sepsat, ocenit, vést v evidenci, pečovat o jeho údržbu a provádět opravy,
• nakládat s majetkem státu v rámci předmětu činnosti vymezeného v zakládací listině v rozsahu a způsobu stanoveným v zákoně o s.p.,
• nabývat majetek do vlastnictví státu.

Položme si otázku, proč vlastně státní podniky vznikají?

Vznikají k uspokojování celospolečenských a strategických důvodů, protože stát nechce například vydat do soukromého sektoru stěžejní odvětví ekonomiky, jako je energetika, doprava apod.
Dalším důvodem vzniku s.p. je skutečnost, že stát se považuje za garanta tvorby pracovních příležitostí. Zvyšováním zaměstnanosti se zvyšuje kupní síla na straně poptávky, která pak zpětně pozitivně působí na růst produkce a na tvorbu GDP. Státní podniky nemají likvidovat podniky soukromé, ale naopak jako odběratelé a dodavatelé produkce (zboží a služeb) soukromým podnikům napomáhat v rozvoji.
Státní podnik nemusí být v každém okamžiku ziskový, ale může v zájmu rozvoje hospodářství jako celku prodávat svoji produkci i za ceny pod úrovní svých výrobních nákladů.
K zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku dochází vždy na základě rozhodnutí zakladatele a následnou úpravou stavu v obchodním rejstříku.




Dle posledních údajů Českého statistického úřadu je v současnosti v České republice 602 s.p.

Příklady s.p.:
• Česká pošta,
• Letiště Praha,
• Diamo,
• Správa železniční dopravní cesty,
• Vojenský opravárenský podnik 025 Nový Jičín,
• Vojenský opravárenský podnik 026 Šternberk,
• Vojenský opravárenský podnik 042 Olomouc,
• Vojenský opravárenský podnik 081 Přelouč,
• Vojenské lesy a statky ČR,
• Povodí Vltavy,
• Povodí Labe,
• Povodí Ohře,
• Povodí Moravy,
• Povodí Odry,
• Státní léčebné lázně Karlova Studánka,
• Státní tiskárna cenin,
• Palivový kombinát Ústí,
• Řízení letového provozu ČR
• Lesy ČR.
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57