Družstvo - Obchodní organizace podle obchodního zákoníku v obchodě
Conditions d’achèvement
DRUŽSTVO
Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Takto charakterizuje družstvo § 221 Obchodního zákoníku, ve kterém je družstvu věnována samostatná hlava. Jaká je historie a základní principy? Odpovědi na tyto otázky naleznete v následujícím textu.
Historie družstev
Vznik družstev spadá do 19. století. První družstvo vzniklo v anglickém Rochdalu v roce 1844. V roce 1895 byl založen Mezinárodní družstevní svaz, jenž si kladl za cíl sjednotit principy družstev na celém světě. Vývoj družstev v Čechách je velmi podobný světovému vývoji. První družstvo v českých zemích, Pražský potravní a spořitelní spolek, vzniklo v roce 1847. Družstva se v Čechách těšila velké oblibě a tak v roce 1873 stát přijetím zákona deklaroval legislativní rámec družstev a jejich existenci ve výrobě, obchodě a službách. Největšího rozmachu dosáhla družstva v období 1. republiky, kdy v téměř každém podnikání byla zakotvena aspoň jedna družstevní myšlenka. Koncem roku 1945 tvořila družstva
10 % maloobchodního obratu. Rozvoj družstevnictví byl násilně přerušen po roce 1948, kdy došlo ke znárodnění družstev a družstevnictví bylo včleněno do státem kontrolovaného systému plánovaného hospodářství. Většina družstev byla v období socialismu přesunuta
na venkov, kde hrála poměrně důležitou roli. Po roce 1989 během procesu demokratizace
a transformace došlo k podstatným změnám i v družstevnictví. Bylo třeba znovu se vrátit k mezinárodním družstevním standardům, k plnému uplatňování tradičních družstevních principů a respektování družstevních hodnot. Všechny tyto zásady byly v roce 1992 zakotveny v Obchodním zákoníku. Družstva se též účastnila privatizace a restituce, v letech 1992-1993 bylo družstvům prodáno 24 tis. Provozoven za 34 mld. Kč.
Dle informací Českého statistického úřadu počet družstev od roku 2004 až do roku 2007 neustále stoupal. V roce 2007 bylo v ČR 14.884 družstev. Jako příklady družstev v Libereckém kraji je možné uvést Stavební bytové družstvo SEVER, JEDNOTA Liberec, spotřební družstvo, Vkus Liberec, družstvo, Severochema, družstvo pro chemickou výrobu, Liberec, Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov, Obchodní družstvo Českomoravská kooperativa.
Typy družstev
Družstva lze charakterizovat dle různých kriterií. Hlediskem, které se používá u nás, je činnost družstva, podle které se družstva člení na spotřební, výrobní a zemědělská. Obchodní zákoník vymezuje zvlášť bytové družstvo, které charakterizuje jako „družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů“.
Základní principy
Obchodní zákoník upravuje podmínky založení, správy a zániku družstva. Uvádí, že družstvo je právnická osoba, která musí mít nejméně 5 členů, zakládají-li jej fyzické osoby, anebo alespoň 2 členy, pokud se jedná o osoby právnické. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Zapisovaný základní kapitál (tj. základní kapitál, který se zapisuje do obchodního rejstříku) musí činit nejméně 50 000 Kč. Obchodní zákoník též stanoví orgány družstva, mezi něž patří členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a další orgány družstva podle stanov. Družstvo za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě neručí. Obchodní firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“.
Založení družstva
Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze družstva, která:
• Určuje zapisovaný základní kapitál,
• schvaluje stanovy,
• volí představenstvo a kontrolní komisi.
Na ustavující schůzi družstva jsou oprávněny hlasovat osoby, které podaly přihlášku
do družstva. Před rozhodováním zvolí ustavující členská schůze svého předsedajícího.
Do jeho zvolení řídí schůzi svolavatel. Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, jestliže se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze družstva určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí.
Základní normou, kterou se řídí činnost družstva, jsou stanovy družstva, které mohou upravovat skutečnosti, jež nejsou přímo vymezeny v obchodním zákoníku. Stanovy schvaluje ustavující členská schůze, která také volí představenstvo a kontrolní komisi.
Průběh ustavující schůze družstva se osvědčuje notářským zápisem, jehož přílohou je seznam členů a výše jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázali.
O rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov se pořídí notářský zápis, který musí obsahovat též schválený text stanov.
Stanovy musí obsahovat:
• Obchodní jméno a sídlo družstva,
• předmět podnikání (činnost),
• vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům,
• výši základního členského vkladu,
• způsob použití zisku a úhrady případní ztráty,
• tvorbu a použití nedělitelného fondu,
• další ustanovení ze zákona vyplývající.
O změně stanov rozhoduje členská schůze.
Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na tento zápis musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. Návrh na zápis je povinno podat představenstvo. Návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva.
K návrhu na zápis se přikládá:
• Stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov,
• stanovy družstva,
• doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu.
Členství v družstvu
Členy družstva mohou být fyzické i právnické osoby, členem se může stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku.
Členství vzniká:
• Dnem vzniku družstva (zápisem do OR),
• za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky,
• převodem členství,
• jiným způsobem stanoveným zákonem.
Členství zaniká:
• Písemnou dohodou,
• vystoupením, vyloučením,
• prohlášením konkursu na majetek člena,
• zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena,
• pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností,
• vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva,
• smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, dědic může požádat o členství.
Zdroj kapitálu
Zdroj kapitálu představují členské vklady, které tvoří základní jmění. Výši základního jmění určují stanovy – nejméně 50 000 Kč při založení družstva. Při svém vzniku je družstvo povinno zřídit nedělitelný fond nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního jmění. Tento fond se musí každý rok doplňovat nejméně o 10 % ročního čistého zisku až do okamžiku, kdy fond dosáhne poloviny zapisovaného základního jmění družstva.
Další vlastní kapitál tvoří další členské vklady a majetkové účasti členů. Družstvo může získávat úvěry a další cizí kapitál.
Orgány družstva
Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva. Je-li členem družstva právnická osoba, je povinna zmocnit fyzickou osobu jednat za ni v orgánu družstva.
Orgány družstva jsou:
• Členská schůze,
• představenstvo,
• kontrolní komise,
• další orgány družstva podle stanov.
Členská schůze
Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Členská schůze se schází ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Svolání členské schůze musí být členům oznámeno způsobem určeným stanovami.
Do působnosti členské schůze patří:
• Měnit stanovy,
• volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise,
• schvalovat řádnou účetní závěrku,
• rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztráty,
• rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu,
• rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva,
• rozhodnutí o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy,
• rozhodovat o prodeji nebo nájmu podniku a o jiných významných majetkových dispozicích,
• rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty, takové rozhodnutí může členská schůze přijmout jen
po předchozím písemném souhlasu většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, které se rozhodování týká, to neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je nájemcem.
Představenstvo
Výkonným orgánem je představenstvo, které je statutárním orgánem družstva. Ze svých členů volí obvykle předsedu, který řídí jednání představenstva, a určují-li to stanovy, řídí i běžnou činnost družstva. Stanovy však mohou určit, že běžnou činnost družstva řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem. Představenstvo družstva je kolektivním statutárním orgánem družstva. Jeho předseda nebo ředitel však de facto tuto funkci běžně plní za představenstvo.
V malých družstvech, majících méně než padesát členů, není nutné vytvářet představenstvo ani kontrolní komisi. Působnost těchto orgánů vykonává členská schůze. Statutárním orgánem malého družstva je předseda a popř. ještě další člen zvolený členskou schůzí.
Kontrolní orgán
Kontrolním orgánem je kontrolní komise, která je oprávněná kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá
na ostatních orgánech družstva. Kontrolní komise má nejméně tři členy, vyjadřuje se k řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva, na zjištěné nedostatky upozorňuje představenstvo a vyžaduje z jednání nápravy.
Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Volí ze svých členů předsedu, popřípadě místopředsedu, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí.
Zánik a zrušení družstva
Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Družstvo může být zrušeno:
• Usnesením členské schůze,
• zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu
na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,
• rozhodnutím soudu,
• uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno,
• dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno.
O rozhodnutí členské schůze o zrušení musí být pořízen notářský zápis. Členská schůze
se může usnést na sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva. V tom případě se neprovádí likvidace, určí se právní nástupce a způsob vypořádání jmění družstva.
Při sloučení družstev se vytváří nové družstvo, a tedy nový právní subjekt. Schází se nová ustavující členská schůze a je třeba provést zápis v obchodním rejstříku.
Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost. Při změně právní formy nezaniká právnická osoba. Na změnu právní formy družstva se použijí přiměřeně ustanovení
o změně právní formy obchodní společnosti.
Při splynutí se družstvo stává součástí existujícího družstva.
Jestliže členská schůze rozhodne o likvidaci družstva, jsou jmenováni likvidátoři a provede
se vypořádání likvidačního zůstatku mezi členy družstva.
Výhody a nevýhody
Výhody družstva
• Otevřenost pro další členy,
• možno založit i pro nepodnikatelské účely,
• členové neručí za závazky družstva.
Nevýhody družstva
• Minimální počet pěti zakladatelů (nebo dvou právnických osob),
• poměrně tvrdý zákaz konkurence.
Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Takto charakterizuje družstvo § 221 Obchodního zákoníku, ve kterém je družstvu věnována samostatná hlava. Jaká je historie a základní principy? Odpovědi na tyto otázky naleznete v následujícím textu.
Historie družstev
Vznik družstev spadá do 19. století. První družstvo vzniklo v anglickém Rochdalu v roce 1844. V roce 1895 byl založen Mezinárodní družstevní svaz, jenž si kladl za cíl sjednotit principy družstev na celém světě. Vývoj družstev v Čechách je velmi podobný světovému vývoji. První družstvo v českých zemích, Pražský potravní a spořitelní spolek, vzniklo v roce 1847. Družstva se v Čechách těšila velké oblibě a tak v roce 1873 stát přijetím zákona deklaroval legislativní rámec družstev a jejich existenci ve výrobě, obchodě a službách. Největšího rozmachu dosáhla družstva v období 1. republiky, kdy v téměř každém podnikání byla zakotvena aspoň jedna družstevní myšlenka. Koncem roku 1945 tvořila družstva
10 % maloobchodního obratu. Rozvoj družstevnictví byl násilně přerušen po roce 1948, kdy došlo ke znárodnění družstev a družstevnictví bylo včleněno do státem kontrolovaného systému plánovaného hospodářství. Většina družstev byla v období socialismu přesunuta
na venkov, kde hrála poměrně důležitou roli. Po roce 1989 během procesu demokratizace
a transformace došlo k podstatným změnám i v družstevnictví. Bylo třeba znovu se vrátit k mezinárodním družstevním standardům, k plnému uplatňování tradičních družstevních principů a respektování družstevních hodnot. Všechny tyto zásady byly v roce 1992 zakotveny v Obchodním zákoníku. Družstva se též účastnila privatizace a restituce, v letech 1992-1993 bylo družstvům prodáno 24 tis. Provozoven za 34 mld. Kč.
Dle informací Českého statistického úřadu počet družstev od roku 2004 až do roku 2007 neustále stoupal. V roce 2007 bylo v ČR 14.884 družstev. Jako příklady družstev v Libereckém kraji je možné uvést Stavební bytové družstvo SEVER, JEDNOTA Liberec, spotřební družstvo, Vkus Liberec, družstvo, Severochema, družstvo pro chemickou výrobu, Liberec, Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov, Obchodní družstvo Českomoravská kooperativa.
Typy družstev
Družstva lze charakterizovat dle různých kriterií. Hlediskem, které se používá u nás, je činnost družstva, podle které se družstva člení na spotřební, výrobní a zemědělská. Obchodní zákoník vymezuje zvlášť bytové družstvo, které charakterizuje jako „družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů“.
Základní principy
Obchodní zákoník upravuje podmínky založení, správy a zániku družstva. Uvádí, že družstvo je právnická osoba, která musí mít nejméně 5 členů, zakládají-li jej fyzické osoby, anebo alespoň 2 členy, pokud se jedná o osoby právnické. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Zapisovaný základní kapitál (tj. základní kapitál, který se zapisuje do obchodního rejstříku) musí činit nejméně 50 000 Kč. Obchodní zákoník též stanoví orgány družstva, mezi něž patří členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a další orgány družstva podle stanov. Družstvo za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě neručí. Obchodní firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“.
Založení družstva
Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze družstva, která:
• Určuje zapisovaný základní kapitál,
• schvaluje stanovy,
• volí představenstvo a kontrolní komisi.
Na ustavující schůzi družstva jsou oprávněny hlasovat osoby, které podaly přihlášku
do družstva. Před rozhodováním zvolí ustavující členská schůze svého předsedajícího.
Do jeho zvolení řídí schůzi svolavatel. Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, jestliže se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze družstva určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí.
Základní normou, kterou se řídí činnost družstva, jsou stanovy družstva, které mohou upravovat skutečnosti, jež nejsou přímo vymezeny v obchodním zákoníku. Stanovy schvaluje ustavující členská schůze, která také volí představenstvo a kontrolní komisi.
Průběh ustavující schůze družstva se osvědčuje notářským zápisem, jehož přílohou je seznam členů a výše jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázali.
O rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov se pořídí notářský zápis, který musí obsahovat též schválený text stanov.
Stanovy musí obsahovat:
• Obchodní jméno a sídlo družstva,
• předmět podnikání (činnost),
• vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům,
• výši základního členského vkladu,
• způsob použití zisku a úhrady případní ztráty,
• tvorbu a použití nedělitelného fondu,
• další ustanovení ze zákona vyplývající.
O změně stanov rozhoduje členská schůze.
Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na tento zápis musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. Návrh na zápis je povinno podat představenstvo. Návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva.
K návrhu na zápis se přikládá:
• Stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov,
• stanovy družstva,
• doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu.
Členství v družstvu
Členy družstva mohou být fyzické i právnické osoby, členem se může stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku.
Členství vzniká:
• Dnem vzniku družstva (zápisem do OR),
• za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky,
• převodem členství,
• jiným způsobem stanoveným zákonem.
Členství zaniká:
• Písemnou dohodou,
• vystoupením, vyloučením,
• prohlášením konkursu na majetek člena,
• zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena,
• pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností,
• vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva,
• smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, dědic může požádat o členství.
Zdroj kapitálu
Zdroj kapitálu představují členské vklady, které tvoří základní jmění. Výši základního jmění určují stanovy – nejméně 50 000 Kč při založení družstva. Při svém vzniku je družstvo povinno zřídit nedělitelný fond nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního jmění. Tento fond se musí každý rok doplňovat nejméně o 10 % ročního čistého zisku až do okamžiku, kdy fond dosáhne poloviny zapisovaného základního jmění družstva.
Další vlastní kapitál tvoří další členské vklady a majetkové účasti členů. Družstvo může získávat úvěry a další cizí kapitál.
Orgány družstva
Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva. Je-li členem družstva právnická osoba, je povinna zmocnit fyzickou osobu jednat za ni v orgánu družstva.
Orgány družstva jsou:
• Členská schůze,
• představenstvo,
• kontrolní komise,
• další orgány družstva podle stanov.
Členská schůze
Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Členská schůze se schází ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Svolání členské schůze musí být členům oznámeno způsobem určeným stanovami.
Do působnosti členské schůze patří:
• Měnit stanovy,
• volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise,
• schvalovat řádnou účetní závěrku,
• rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztráty,
• rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu,
• rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva,
• rozhodnutí o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy,
• rozhodovat o prodeji nebo nájmu podniku a o jiných významných majetkových dispozicích,
• rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty, takové rozhodnutí může členská schůze přijmout jen
po předchozím písemném souhlasu většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, které se rozhodování týká, to neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je nájemcem.
Představenstvo
Výkonným orgánem je představenstvo, které je statutárním orgánem družstva. Ze svých členů volí obvykle předsedu, který řídí jednání představenstva, a určují-li to stanovy, řídí i běžnou činnost družstva. Stanovy však mohou určit, že běžnou činnost družstva řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem. Představenstvo družstva je kolektivním statutárním orgánem družstva. Jeho předseda nebo ředitel však de facto tuto funkci běžně plní za představenstvo.
V malých družstvech, majících méně než padesát členů, není nutné vytvářet představenstvo ani kontrolní komisi. Působnost těchto orgánů vykonává členská schůze. Statutárním orgánem malého družstva je předseda a popř. ještě další člen zvolený členskou schůzí.
Kontrolní orgán
Kontrolním orgánem je kontrolní komise, která je oprávněná kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá
na ostatních orgánech družstva. Kontrolní komise má nejméně tři členy, vyjadřuje se k řádné účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva, na zjištěné nedostatky upozorňuje představenstvo a vyžaduje z jednání nápravy.
Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Volí ze svých členů předsedu, popřípadě místopředsedu, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí.
Zánik a zrušení družstva
Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Družstvo může být zrušeno:
• Usnesením členské schůze,
• zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu
na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,
• rozhodnutím soudu,
• uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno,
• dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno.
O rozhodnutí členské schůze o zrušení musí být pořízen notářský zápis. Členská schůze
se může usnést na sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva. V tom případě se neprovádí likvidace, určí se právní nástupce a způsob vypořádání jmění družstva.
Při sloučení družstev se vytváří nové družstvo, a tedy nový právní subjekt. Schází se nová ustavující členská schůze a je třeba provést zápis v obchodním rejstříku.
Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost. Při změně právní formy nezaniká právnická osoba. Na změnu právní formy družstva se použijí přiměřeně ustanovení
o změně právní formy obchodní společnosti.
Při splynutí se družstvo stává součástí existujícího družstva.
Jestliže členská schůze rozhodne o likvidaci družstva, jsou jmenováni likvidátoři a provede
se vypořádání likvidačního zůstatku mezi členy družstva.
Výhody a nevýhody
Výhody družstva
• Otevřenost pro další členy,
• možno založit i pro nepodnikatelské účely,
• členové neručí za závazky družstva.
Nevýhody družstva
• Minimální počet pěti zakladatelů (nebo dvou právnických osob),
• poměrně tvrdý zákaz konkurence.
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57