Slovinsko
Abschlussbedingungen
SLOVINSKO
1. Základní informace o Slovinsku
rozloha: 20 273 km2
počet obyvatel: 2 039 399 (2008)
průměrná hustota obyvatelstva na km2: 99,6
měna: euro (1. ledna 2007)
Slovinsko je nejvyspělejším státem ze zemí bývalého sovětského bloku. V 90. letech prošlo nejúspěšněji transformací z centrálně plánového hospodářství na tržní ekonomiku. Spolu s Českou republikou a dalšími osmi státy vstoupilo 1. května 2004 do Evropské Unie a jako první z postkomunistkách zemích se stalo členem eurozóny.
2. Maloobchodní řetězce
2.1 Koncentrace
Slovinský maloobchodní trh je vysoce koncentrovaný, ve střední a východní Evropě patří k nejvyšším. V roce 2005 dosáhl podíl pěti největších obchodních společností
až 83 % na tuzemském maloobchodním trhu. Pro srovnání, v České republice toto číslo dosáhlo 45,5 % (viz Tab.1). V obou zemích jsou však tyto trhy z hlediska velikosti nasycené
a existuje zde jen omezený prostor pro růst ve vybraných segmentech. 1
Tab.1 Koncentrace maloobchodního trhu ve vybraných zemích střední a východní Evropy v roce 2005
Země Prodejní obrat (mld.euro) Tržní podíl TOP 5 (%)
Česká republika 10 210 45,5
Slovensko 4 600 32,5
Polsko 29 300 25,3
Slovinsko 2 280 82,6
Maďarsko 7 950 70,3
Estonsko 1 000 70
Lotyšsko 2 020 87,6
Litva 1 440 54
Celkem 58 800 41,5
Pramen: EMD
Příliv západních řetězců v 90. letech způsobil sice ústup malých a středních podniků, ale v současné době hrají významnou roli v dovozu, velkoobchodu i maloobchodní činnosti. Působí zde především velké podniky se širokou sítí vlastních prodejen (Mercator, Merkur, OBI, Spar/Interspar, Leclerk, TUŠ, Hofer, Bauhaus, Baumax, Aldi, Lidl atd.), z nichž právě Mercator je předním maloobchodním řetězcem. Sídlí v hlavním městě Lublaň, ale má mnoho poboček jak v menších městech, tak na vesnicích. Provozuje hypermarkety, supermarkety
a obchody se smíšeným zbožím. Velké zastoupení zde také mají zahraniční firmy, které působí jak samostatně, tak prostřednictvím slovinských zástupců.
2.2 Trendy
Mezinárodní společnost PricewaterhouseCoopers provedla studii maloobchodu a trhu spotřebního zboží v zemích střední a východní Evropy a Asie. I když jde o poznatky zjištěné v roce 2004, lze tyto trendy vypozorovat i v současné době. 2
Ve čtrnácti zkoumaných zemích (včetně Slovinska a České republiky) ukázala studie tyto tři hlavní trendy:
Citlivost zákazníků vůči cenám zboží má významný vliv na přístup k řízení značky
a k budování vlastních značek prodejních řetězců.
Řetězce se stále více přesouvají z velkoměst i do menších měst.
Rozvoj tzv. „shoppingtainmentu“ – budování obchodních center nabízejících také zábavu.
2.3 Import zboží
Velkou část exportu České republiky zajišťují ve Slovinsku místní obchodní společnosti. Problémem je přitom skutečnost, že obchodní zástupci mají ve zvyku vysazovat vysoké marže a cenou se přiblížit slovinskému průměru, malý trh vede k preferenci menšího objemu prodeje při maximálním zisku.3
Dovoz průmyslových výrobků není limitován. Slovinsko, jako člen EU, vytváří standardy dle evropské legislativy. Neupřednostňuje žádným způsobem své tuzemské výrobky v obchodech a prodej zahraničních výrobků v maloobchodní síti rovněž není limitován.
2.4 Vztah domácností k maloobchodu
Slovinci mají podstatně vřelejší vztah k tuzemských výrobkům, než Češi k těm svým. Většinou dávají přednost slovinské značce, i když je zboží dražší než stejné, ale dovezené. Vedle značky se rozhodují také podle tradice, kvality a ceny.
V roce 2007 označilo 96 % slovinských domácností jako své hlavní nákupní místo jeden
z pěti největších místních řetězců, přičemž nejoblíbenější je již zmiňovaný Mercator,
ve kterém nakupuje až 51 % domácností. Do pěti největších českých řetězců chodí nakupovat polovina domácností. 4
Ve Slovinsku patří k nejoblíbenějším typům obchodů malé supermarkety, kupující z Česka naopak preferují velké hypermarkety.
Zatímco ve Slovinsku dosahuje podíl domácností, které používají auto k nákupu potravin,
až na úroveň 87 %, ve většině ostatních zemích se pohybuje v intervalu 45 % až 65 %.
Také největší zastoupení domácností, které čtou letáky maloobchodních řetězců a také podle nich nakupují, je ve Slovinsku. Češi se taktéž řadí k předním čtenářům těchto reklamních prospektů.
2.5 Prodejní doba
Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9:00 do 20:00 hodin, v sobotu do 13:00 hodin. Velké hypermarkety mají otevřeno v sobotu do 21:00 hodin a v neděli do 13:00 hodin.
1. Základní informace o Slovinsku
rozloha: 20 273 km2
počet obyvatel: 2 039 399 (2008)
průměrná hustota obyvatelstva na km2: 99,6
měna: euro (1. ledna 2007)
Slovinsko je nejvyspělejším státem ze zemí bývalého sovětského bloku. V 90. letech prošlo nejúspěšněji transformací z centrálně plánového hospodářství na tržní ekonomiku. Spolu s Českou republikou a dalšími osmi státy vstoupilo 1. května 2004 do Evropské Unie a jako první z postkomunistkách zemích se stalo členem eurozóny.
2. Maloobchodní řetězce
2.1 Koncentrace
Slovinský maloobchodní trh je vysoce koncentrovaný, ve střední a východní Evropě patří k nejvyšším. V roce 2005 dosáhl podíl pěti největších obchodních společností
až 83 % na tuzemském maloobchodním trhu. Pro srovnání, v České republice toto číslo dosáhlo 45,5 % (viz Tab.1). V obou zemích jsou však tyto trhy z hlediska velikosti nasycené
a existuje zde jen omezený prostor pro růst ve vybraných segmentech. 1
Tab.1 Koncentrace maloobchodního trhu ve vybraných zemích střední a východní Evropy v roce 2005
Země Prodejní obrat (mld.euro) Tržní podíl TOP 5 (%)
Česká republika 10 210 45,5
Slovensko 4 600 32,5
Polsko 29 300 25,3
Slovinsko 2 280 82,6
Maďarsko 7 950 70,3
Estonsko 1 000 70
Lotyšsko 2 020 87,6
Litva 1 440 54
Celkem 58 800 41,5
Pramen: EMD
Příliv západních řetězců v 90. letech způsobil sice ústup malých a středních podniků, ale v současné době hrají významnou roli v dovozu, velkoobchodu i maloobchodní činnosti. Působí zde především velké podniky se širokou sítí vlastních prodejen (Mercator, Merkur, OBI, Spar/Interspar, Leclerk, TUŠ, Hofer, Bauhaus, Baumax, Aldi, Lidl atd.), z nichž právě Mercator je předním maloobchodním řetězcem. Sídlí v hlavním městě Lublaň, ale má mnoho poboček jak v menších městech, tak na vesnicích. Provozuje hypermarkety, supermarkety
a obchody se smíšeným zbožím. Velké zastoupení zde také mají zahraniční firmy, které působí jak samostatně, tak prostřednictvím slovinských zástupců.
2.2 Trendy
Mezinárodní společnost PricewaterhouseCoopers provedla studii maloobchodu a trhu spotřebního zboží v zemích střední a východní Evropy a Asie. I když jde o poznatky zjištěné v roce 2004, lze tyto trendy vypozorovat i v současné době. 2
Ve čtrnácti zkoumaných zemích (včetně Slovinska a České republiky) ukázala studie tyto tři hlavní trendy:
Citlivost zákazníků vůči cenám zboží má významný vliv na přístup k řízení značky
a k budování vlastních značek prodejních řetězců.
Řetězce se stále více přesouvají z velkoměst i do menších měst.
Rozvoj tzv. „shoppingtainmentu“ – budování obchodních center nabízejících také zábavu.
2.3 Import zboží
Velkou část exportu České republiky zajišťují ve Slovinsku místní obchodní společnosti. Problémem je přitom skutečnost, že obchodní zástupci mají ve zvyku vysazovat vysoké marže a cenou se přiblížit slovinskému průměru, malý trh vede k preferenci menšího objemu prodeje při maximálním zisku.3
Dovoz průmyslových výrobků není limitován. Slovinsko, jako člen EU, vytváří standardy dle evropské legislativy. Neupřednostňuje žádným způsobem své tuzemské výrobky v obchodech a prodej zahraničních výrobků v maloobchodní síti rovněž není limitován.
2.4 Vztah domácností k maloobchodu
Slovinci mají podstatně vřelejší vztah k tuzemských výrobkům, než Češi k těm svým. Většinou dávají přednost slovinské značce, i když je zboží dražší než stejné, ale dovezené. Vedle značky se rozhodují také podle tradice, kvality a ceny.
V roce 2007 označilo 96 % slovinských domácností jako své hlavní nákupní místo jeden
z pěti největších místních řetězců, přičemž nejoblíbenější je již zmiňovaný Mercator,
ve kterém nakupuje až 51 % domácností. Do pěti největších českých řetězců chodí nakupovat polovina domácností. 4
Ve Slovinsku patří k nejoblíbenějším typům obchodů malé supermarkety, kupující z Česka naopak preferují velké hypermarkety.
Zatímco ve Slovinsku dosahuje podíl domácností, které používají auto k nákupu potravin,
až na úroveň 87 %, ve většině ostatních zemích se pohybuje v intervalu 45 % až 65 %.
Také největší zastoupení domácností, které čtou letáky maloobchodních řetězců a také podle nich nakupují, je ve Slovinsku. Češi se taktéž řadí k předním čtenářům těchto reklamních prospektů.
2.5 Prodejní doba
Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9:00 do 20:00 hodin, v sobotu do 13:00 hodin. Velké hypermarkety mají otevřeno v sobotu do 21:00 hodin a v neděli do 13:00 hodin.
Zuletzt geändert: Montag, 27. Januar 2014, 11:57