Případová studie: Kdo je tu vedoucím?
Na pracovišti: lepší varianta
Vedoucí: Paní Perná, už potřebuji ten výkaz. Ráno jste mi ho měla poslat.
Perná: Jejda, ono to ještě není!
Vedoucí: Ten výkaz potřebuji nejpozději do půlhodiny.
Perná: Ona je ta porada už dnes nebo až zítra?
Vedoucí: Domluvili jsme se, že ten výkaz odevzdáte dnes ráno. Potřebuji ho.
Perná: No, máte pravdu, ale včera přišly ty tabulky a ono to není lehké. Kdybyste věděl, jak s tím zápasíme, to máte pořád něco nového!!
Vedoucí: Tabulky tak nespěchaly. Ten výkaz tu ale měl být ráno a já ho potřebuji nejpozději do půlhodiny. Paní Perná, běžte pro něj raději hned.
Perná: Nestačilo by to po obědě? Stejně se jdete taky najíst. Co by z vás zbylo, kdybyste nejedl? Vypadáte tak unaveně!
Vedoucí: Může vám to tak připadat. Ten výkaz potřebuji do půlhodiny.
Perná: Tak já na to jdu.
Vedoucí: Děkuji.
Perná: Jo a ještě něco. Potřebuji na zítřek dovolenou. Je to fakt důležité.
Vedoucí: Ale paní Perná, víte, že to zítra nejde – je potřeba všechno připravit na tu čtvrteční akci.
Perná: Pane vedoucí, víte, že jsem tu jinak klidně do večera...
Vedoucí: Jo, býváte tu do večera. Znamenám si, podíváme se na to. Zítra vás tu ale potřebuji.
Perná: No tak vidíte! Copak tu některá kolegyně bývá tak dlouho? Snad by to pro jednou šlo nějak zařídit? Chtěla jsem vám to říct už v pátek, ale nějak jsme to zamluvili, no. Co teď mám dělat?
Vedoucí: Teď s tím nejde nic dělat.
Perná vytahuje kapesník.
Perná: Ne, ne, nestalo se nic. Ale chtěli jsme...
Vedoucí: To je dobře. Tak ještě něco?
Perná: Nemohla by za mě zaskočit Božena?Je tak rychlá, ona by to zvládla...
Vedoucí: Ne, paní Melichárková má svoji práci. Ale dobře, že jste mi to připomněla... Už běžte na tu zprávu, utíká vám čas, za chvíli to chci mít tady!
