NOTÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY

Notářská komora České republiky je právnická osoba se sídlem v Praze, která je tvořena osmi regionálními notářskými komorami: Notářskou komorou v Brně, Notářskou komorou v Českých Budějovicích, Notářskou komorou v Hradci Králové, Notářskou komorou v Ostravě, Notářskou komorou v Plzni, Notářskou komorou pro hlavní město Prahu, Notářskou komorou v Praze a Notářskou komorou v Ústí nad Labem. Všichni notáři jsou členy regionální notářské komory, v jejímž obvodu mají své sídlo.

V současnosti je notářská samospráva upravena zákonem č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona existuje soustava komor, notářská komora se zřizuje v obvodu každého krajského soudu a v obvodu Městského soudu v Praze. Obvody a sídla notářských komor se shodují s obvody a sídly krajských soudů, obvod a sídlo notářské komory pro hlavní město Prahu se shoduje s obvodem a sídlem městského soudu v Praze. Notářská komora sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu, notář se stává členem notářské komory dnem jeho jmenování notářem. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí. Notářská komora je právnickou osobou, její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou notáři povinni platit ve výši stanovené kolegiem notářů .




1. STRUKTURA NOTÁŘSKÉ KOMORY

Notářská komora má tyto orgány:
• kolegium
• prezidium
• prezidenta notářské komory
• revizní komisi

KOLEGIUM

Nejvyšším orgánem notářské komory je kolegium. Právo účastnit se jednání kolegia mají notáři a kandidáti z obvodu notářské komory; kandidáti mají jen poradní hlas. Notář může písemně pověřit jiného notáře, aby ho při jednání kolegia zastupoval a jeho jménem hlasoval. Zastoupený notář se považuje za přítomného na jednání kolegia.

Úkoly kolegia jsou:
• Z členů notářské komory volí a odvolává členy prezidia a revizní komise.
• Ze zvolených členů prezidia volí a odvolává prezidenta a viceprezidenta (dále jen „viceprezident“).
• Z členů notářské komory volí a odvolává delegáty notářské komory v Komoře, a to jednoho delegáta na každých započatých 20 členů notářské komory.
• Ze zvolených členů revizní komise volí a odvolává předsedu této komise.
• Projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů notářské komory.
• Schvaluje rozpočet a hospodaření notářské komory.
• Zřizuje sociální a jiné fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání.
• Stanoví výši členských příspěvků.
• Schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech notářské komory.
• Může zrušit nebo změnit usnesení prezidia.



PREZIDIUM


Prezidium Komory je řídícím a výkonným orgánem Komory. Členy prezidia Komory jsou prezident Komory, viceprezident Komory, prezidenti a další volení členové. Prezidium svolává sněm nejméně jednou za rok. Svolá sněm do jednoho měsíce vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů sněmu nebo požádají-li o to alespoň dvě notářské komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory.

Jeho úkoly jsou:
• Organizuje odbornou výchovu notářů a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost.
• Vede evidenci notářů, kandidátů a koncipientů v České republice.
• Hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek.
• Hospodaří s fondy Komory.
• Organizuje notářské zkoušky a jmenuje členy zkušební komise.
• Vykonává působnost Komory stanovenou tímto zákonem, pokud nepřísluší sněmu.


PREZIDENT NOTÁŘSKÉ KOMORY

Prezident Komory zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech, řídí jednání sněmu, svolává prezidium Komory nejméně jednou za tři měsíce; svolá prezidium Komory do 20 dnů vždy, požádá-li o to jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory, řídí jednání prezidia Komory, činí rozhodnutí v působnosti prezidia Komory, které nesnesou odkladu; rozhodnutí musí být schválena při nejbližším jednání prezidia Komory. Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.

REVIZNÍ KOMISE

Revizní komisi Komory tvoří předseda a další čtyři členové. Členství v revizní komisi Komory je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory. Revizní komise Komory kontroluje plnění usnesení sněmu a činnost prezidia Komory; za tím účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory, podává sněmu nejméně jednou za rok zprávu o výsledcích kontrol.


2. Personální obsazení

A) PREZIDIUM

PREZIDENT
JUDr. Martin Foukal, notář v Praze

VICEPREZIDENTI:
JUDr. Miloslav Jindřich, notář v Benešově
JUDr. Josef Burda, prezident NK v Plzni, notář v Plzni
Miloš Habrman, prezident NK v Hradci Králové, notář v Ústí nad Orlicí
JUDr. Ivan Houdek, prezident NK v Praze, notář v Příbrami
JUDr. Jiří Chabr, prezident NK v Ústí nad Labem, notář v Chomutově
JUDr. Eva Ivicová Brejchová, prezidentka NK v Českých Budějovicích,
notářka v Českých Budějovicích
JUDr. Josef Kawulok, prezident NK v Ostravě, notář v Ostravě
JUDr. Václav Kouba, prezident NK pro hl.m. Prahu, notář v Praze
JUDr. Zdeněk Ryšánek, prezident NK v Brně, notář v Brně
JUDr. Petr Bílek, notář v Praze
JUDr. Vladimír Polášek, notář v Orlové-Lutyni
JUDr. Karel Wawerka, notář v Praze

B) REVIZNÍ KOMISE
PŘEDSEDA
JUDr. Jiří Škorpík, notář v Jablonci nad Nisou
Mgr. Pavel Huták, notář v Olomouci
JUDr. Eva Nohejlová, notářka v Praze
JUDr. Jana Pražáková, notářka v Českých Budějovicích
JUDr. Libuše Stehlíková, notářka v Plzni

C) KÁRNÁ KOMISE

PŘEDSEDKA
JUDr. Jarmila Šléšková, notářka v Šumperku
JUDr. Vlasta Audyová, notářka v Olomouci
JUDr. Aleš Březina, notář v Praze
JUDr. Miroslava Papežová, notářka v Českém Brodu


3. NOTÁŘSKÉ SLUŽBY

• PŘEVODY NEMOVITOSTÍ

Dům, byt nebo pozemek se nejčastěji převádějí kupní nebo darovací smlouvou. Notář smlouvu o převodu nemovitostí sepíše ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smluv sepsaných například advokátem nebo realitní kanceláří veřejnou listinou. To znamená, že v případě sporu může být u soudu použit stejnopis notářského zápisu jako jednoznačný důkaz potvrzující pravdivost údajů v něm uvedených.

• NOTÁŘSKÉ ÚSCHOVY

V evropských zemích s vyspělou právní kulturou si předání kupní ceny za nemovitosti nelze představit jinak, než prostřednictvím úschovy. Výhody využití notářské úschovy peněz jsou zřejmé - prodávající tak vylučuje riziko, že by mu nebyla kupní cena v plné výši zaplacena a kupující neriskuje předání peněz před zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Kupující si navíc může zajistit zaplacení daně z převodu nemovitostí, za jejíž zaplacení ze zákona za prodávajícího ručí. Notář je osobou k uložení peněz dostatečně důvěryhodnou, což je dáno jeho zákonnými a evidenčními povinnostmi kontrolovanými orgány notářské samosprávy a je také dostatečně pojištěn na případná rizika.

• NOTÁŘSKÝ ZÁPIS JAKO PODKLAD PRO EXEKUCI

Nejefektivnější způsob, jak zajistit vrácení půjčených peněz, je pro věřitele notářský zápis, ve kterém dá dlužník věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti notářského zápisu neboli k exekuci. Obsahem notářského zápisu je závazek dlužníka, že ve stanovené lhůtě řádně splní své závazky vůči věřiteli pod pohrůžkou následné exekuce jeho majetku.
• ZÁVĚTI, VYDĚDĚNÍ A USTANOVENÍ SPRÁVCŮ DĚDICTVÍ

Sepsáním závěti můžete pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici. Zejména osoby, které nemají manžele nebo děti, by měly být informovány o tom, kdo po nich bude ze zákona dědit a případně zvážit, zda nesepsat závěť. Pokud Vám závěť sepíše notář formou notářského zápisu, zůstává originál závěti bezpečně uložen u notáře, dále je existence závěti elektronicky evidovaná v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou České republiky. Oproti jiným způsobům sepsání závěti, které zákon připouští, je tak na nejvyšší možnou míru zaručeno, že dědictví bude skutečně podle vůle pořizovatele projednáno.

• MAJETKOVÉ SMLOUVY MANŽELŮ A SNOUBENCŮ

Sepsáním závěti můžete pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici. Zejména osoby, které nemají manžele nebo děti, by měly být informovány o tom, kdo po nich bude ze zákona dědit a případně zvážit, zda nesepsat závěť.

• ZÁSTAVNÍ SMLOUVY A REJSTŘÍK ZÁSTAV

Zástavní smlouva je jednou z možností, jak zajistit pohledávku věřitele vůči dlužníkovi. Zástavou mohou být nemovitosti, věci movité i jiná práva majetkové povahy. Zvláštní úprava zástavního práva se týká případů, kdy jsou předmětem zástavy nemovitosti, které se neevidují v katastru nemovitostí (například sklep), věc hromadná (například podnik), soubor věcí (například sbírka) nebo movitá věc (například automobil), které nebudou předány při uzavření zástavní smlouvy do držení věřitele. K sepsání takové zástavní smlouvy je nutná forma notářského zápisu a zástavní právo v tomto případě vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, který zajistí notář .

• OVĚŘOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ

• OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

• DRUŽSTVA A SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK

• DĚDICTVÍ

• VÝPISY Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY






ZDROJE

[1] WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie. Notářská komora, poslední aktualizace 12. 2. 2010. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Not%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_komora>

[2] Notářská komora České republiky, Notářský řád [online]. Dostupné z WWW:  <http://www.nkcr.cz/doc/rady/Not_rad_akt_od_1.7.2009.pdf>

[3] Notářská komora České republiky, Notářský řád [online]. Dostupné z WWW:  <http://www.nkcr.cz/doc/main/komise_2008_2010.pdf>

[4] Notářská komora České republiky, Notářský řád [online]. Dostupné z WWW:  <http://www.nkcr.cz/index.php?page=not_sluz>

Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57