Litva
Požadavky na absolvování
LITVA
Základní údaje
Počet obyvatel: 3,4 million
Hustota zalidnění: 51,9 ob. / km²
HDP: 28 027 mil EUR
HDP/obyv.: 14 273 (2008)
HDP podle sektorů: 57% služby, 33% průmysl, 10% zemědělství
Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, elektrotechnika, potravinářství. Průmysl je soustředěn do větších měst jako jsou Vilnius a Kaunas. Světoznámá je produkce jantaru.
Díky slabé surovinové základně je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na jaderné energetice. Ignalinská jaderná elektrárna, která se nachází 40 km jihovýchodně od města Utena, produkuje až 80 % elektrické energie státu.
Obchod
Zdejší trh je zcela globalizovaný. Základní podmínkou je kvalitní zboží a konkurenční cena doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel musí splnit veškeré požadavky na logistiku, jako jsou termíny dodávek, značení a balení zboží apod.
Spotřební zboží a potraviny úspěšně prodávají moderní supermarkety západního typu, i přesto se významná část zboží (zvláště textilu, obuvi a potřeb pro domácnost) prodává na trzích.
Velké obchodní řetězce a velkoobchody nenakupují zboží přes prostředníky. Proto zboží, nabízené obchodními firmami a nikoliv přímo výrobcem, má menší naději na vstup na litevský trh. Tato zásada dělá problémy i v případě, že firma má v Litvě svého výhradního obchodního zástupce. Velké firmy zástupce obejdou a dovážejí přímo z výroby.
Obvyklá pracovní doba: normální pracovní týden činí 40 hodin.
Pracovní den od 8.00 hod. do 16.30 hod., v pátek od 8.00 hod. do 14.00 hod.
Obvyklá prodejní doba: prodejny jsou otevřeny ve všední dny od 8.00 hod. do 20.00 hod., velké supermarkety až do 24.00 hod. Mnoho prodejen pracuje v sobotu i v neděli.
Místní zvyklosti pro obchodní kontakty
Dodržovat však přesnou dobu schůzky je nutné. Doporučuje se formální oblečení, konzervativní, tmavší. Je nezbytné mít vizitku, její luxusnější provedení je oceněno. Běžné používání křestního jména není znakem familiárnosti a přátelství, ale zvyk v obchodních kruzích i proto, že litevská příjmení jsou pro cizince těžko zapamatovatelná.
Velké auto, luxusní hodinky a pobyt v drahém hotelu nejsou hodnoceny jako rozhazování peněz, spíše dodávají prestiž. Nejsou však nutné. Jednání o cenách a dodacích podmínkách mohou být úporná.
Při sjednávání platebních podmínek doporučujeme platby předem nebo platby zajištěné. Předejde se tak možným platebním problémům, ke kterým dochází i po několika letech bezproblémových kontaktů. Litva totiž zaujímá poslední místo v žebříčku platební disciplíny zemí EU (ČR je předposlední).
Ochrana domácího trhu
Po vstupu do EU národní nástroje ochrany domácího trhu zanikly. Řadu výrobků exportovaných do Litvy je nezbytné vybavit příslušnými certifikáty (značka CE atd.).
Obchodní řetězce
Ve velkých městech je dnes již značná část maloobchodního obratu realizována v obchodech supermarketového typu. Na venkově je řada prostých rodinných obchodů.
Pět největších řetězců VP Market, IKI, NORFA, RIMI a Aibé pokrývá 66% maloobchodních tržeb Litvy. Za posledních pět let došlo k velké koncentraci. Počet obchodů klesl o 25% a prodejní plocha vzrostla o 47%. Velké obchody pokrývají 57% trhu. Očekává se, že koncentrace maloobchodního prodeje bude i nadále pokračovat, neboť v zemích EU je tento ukazatel 81%.
Maloobchodní řetězec VP Market je největší obchodní firmou v Pobaltí. V současnosti má 391 obchodů, z toho 223 v Litvě. VP Market vlastní řetězec lékáren Eurovaistiné, provozuje i řetězec obchodů pod jménem Ermitažas. Firma otevřela ve Vilniusu a v Kaunasu nákupní megacentra Akropolis. V roce 2007 byl VP Market finančně již natolik silný, že se stal jedním z hlavních investorů výstavby jaderné elektrárny Ignalina.
Druhý největší řetězec je IKI. Jde o belgickou firmu. V roce 2005 vedení IKI podepsalo smlouvu o spolupráci se společností Casino Group a nabylo výhradní právo na šíření sítí obchodů LEADER PRICE v Pobaltí. Pod názvem IKI je nyní v Litvě 189 obchodů. LEADER PRICE má ve světě přes 700 obchodů, které mají extrémně nízké ceny a dobrou kvalitu výrobků. Nabízí široký sortiment (1800 položek) výrobků každodenního použití.
Třetím největším řetězcem je Norfos mažmena. Norfa v poslední době expanduje do malých měst a vytlačuje malé zastaralé prodejny.
Významnou maloobchodní firmou je i RIMI, kterou vlastní nizozemská firma AHOLD přes skandinávskou dceru.
Aibe má síť menších obchodů. Řetězec Aibe mažmena vlastní v Litvě 439 maloobchodních prodejen, z nich 392 jsou malé obchody se smíšeným zbožím. V Aibe vlastní významný balík akcií firma VP Market.
Největší maloobchodní řetězec s domácími potřebami a stavebními materiály je Senukai. Má 700 zahraničních a 600 místních dodavatelů. Litevský majitel v roce 2003 prodal 51% akcií firmě Raurakesko, která patří finskému řetězci Kesko. Senukai má 10 supermarketů a 70 frančízovaných obchodů.
Největší řetězec s oděvy a textilem Apranga si udržuje stálý růst. V současné době je společnost Apranga v čele vilniuské burzy cenných papírů.
Firma Sanitex distribuuje potraviny a pracuje systémem cash&carry. Zaměstnává přes 1200 zaměstnanců. Má moderní centrální sklad o ploše 20 tisíc m2 v Kaunasu a dalších sedm distribučních středisek tak, aby k žádnému zákazníkovi nebylo dál než 100 km. Firma dodá zboží do 24 hodin po objednání. Sanitex je moderní firma s logistickým centrem. Zásobuje 4600 maloobchodních prodejen a lékáren, 1200 škol, nemocnic, školek, vojenských jednotek, 900 benzinových pump, kanceláří a výrobců potravin.
Při snaze proniknout na zdejší trh je nezbytné účastnit se veletrhů. Nejdůležitější výstaviště je ve Vilniusu.
Tržní podíly a české zboží
Největší řetězec obchodů má litevská firma VP Market patřící holdingu Vilniaus prekyba. V současné době řetězec zaujímá kolem 30% trhu v prodávaném sortimentu. VP Market má v prodejním sortimentu i české zboží od piva, přes sklo až po potraviny.
Druhým řetězcem s obdobným sortimentem je firma IKI. Firma obsadila 12% zdejšího trhu. České výrobky ve firmě IKI téměř nenajdete.
V poslední době expanduje firma Norfos mažmena. Obsadila třetí místo, přestože začala budovat řetězec nejpozději. Na trhu má podíl 8%. České zboží se zde neprodává.
Na čtvrtém místě je RIMI. Patří finské firmě Kesko a švédskému holdingu ICA stejným podílem po 50%. Firma expanduje, buduje supermarkety podobné našim prodejnám Hypernova. V současné době se na trhu podílí 6%. V RIMI lze najít řadu českého zboží.
Významnou firmou typu hobby, elektronika, domácí spotřebiče je Senukai s tržním podílem 25% ve svém sortimentu. Firma odebírá zboží zhruba od 40 českých firem. 5% zboží je zde českého původu.
Zájem o české výrobky projevuje i velkoobchodní firma VITI. Jde o obdobu firmy Senukai, avšak s malým podílem na trhu.
Velkoobchod zabývající se sanitární a instalační technikou prodávající četné české výrobky je firma Karmada v Šiauliai.
Základní údaje
Počet obyvatel: 3,4 million
Hustota zalidnění: 51,9 ob. / km²
HDP: 28 027 mil EUR
HDP/obyv.: 14 273 (2008)
HDP podle sektorů: 57% služby, 33% průmysl, 10% zemědělství
Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, elektrotechnika, potravinářství. Průmysl je soustředěn do větších měst jako jsou Vilnius a Kaunas. Světoznámá je produkce jantaru.
Díky slabé surovinové základně je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na jaderné energetice. Ignalinská jaderná elektrárna, která se nachází 40 km jihovýchodně od města Utena, produkuje až 80 % elektrické energie státu.
Obchod
Zdejší trh je zcela globalizovaný. Základní podmínkou je kvalitní zboží a konkurenční cena doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel musí splnit veškeré požadavky na logistiku, jako jsou termíny dodávek, značení a balení zboží apod.
Spotřební zboží a potraviny úspěšně prodávají moderní supermarkety západního typu, i přesto se významná část zboží (zvláště textilu, obuvi a potřeb pro domácnost) prodává na trzích.
Velké obchodní řetězce a velkoobchody nenakupují zboží přes prostředníky. Proto zboží, nabízené obchodními firmami a nikoliv přímo výrobcem, má menší naději na vstup na litevský trh. Tato zásada dělá problémy i v případě, že firma má v Litvě svého výhradního obchodního zástupce. Velké firmy zástupce obejdou a dovážejí přímo z výroby.
Obvyklá pracovní doba: normální pracovní týden činí 40 hodin.
Pracovní den od 8.00 hod. do 16.30 hod., v pátek od 8.00 hod. do 14.00 hod.
Obvyklá prodejní doba: prodejny jsou otevřeny ve všední dny od 8.00 hod. do 20.00 hod., velké supermarkety až do 24.00 hod. Mnoho prodejen pracuje v sobotu i v neděli.
Místní zvyklosti pro obchodní kontakty
Dodržovat však přesnou dobu schůzky je nutné. Doporučuje se formální oblečení, konzervativní, tmavší. Je nezbytné mít vizitku, její luxusnější provedení je oceněno. Běžné používání křestního jména není znakem familiárnosti a přátelství, ale zvyk v obchodních kruzích i proto, že litevská příjmení jsou pro cizince těžko zapamatovatelná.
Velké auto, luxusní hodinky a pobyt v drahém hotelu nejsou hodnoceny jako rozhazování peněz, spíše dodávají prestiž. Nejsou však nutné. Jednání o cenách a dodacích podmínkách mohou být úporná.
Při sjednávání platebních podmínek doporučujeme platby předem nebo platby zajištěné. Předejde se tak možným platebním problémům, ke kterým dochází i po několika letech bezproblémových kontaktů. Litva totiž zaujímá poslední místo v žebříčku platební disciplíny zemí EU (ČR je předposlední).
Ochrana domácího trhu
Po vstupu do EU národní nástroje ochrany domácího trhu zanikly. Řadu výrobků exportovaných do Litvy je nezbytné vybavit příslušnými certifikáty (značka CE atd.).
Obchodní řetězce
Ve velkých městech je dnes již značná část maloobchodního obratu realizována v obchodech supermarketového typu. Na venkově je řada prostých rodinných obchodů.
Pět největších řetězců VP Market, IKI, NORFA, RIMI a Aibé pokrývá 66% maloobchodních tržeb Litvy. Za posledních pět let došlo k velké koncentraci. Počet obchodů klesl o 25% a prodejní plocha vzrostla o 47%. Velké obchody pokrývají 57% trhu. Očekává se, že koncentrace maloobchodního prodeje bude i nadále pokračovat, neboť v zemích EU je tento ukazatel 81%.
Maloobchodní řetězec VP Market je největší obchodní firmou v Pobaltí. V současnosti má 391 obchodů, z toho 223 v Litvě. VP Market vlastní řetězec lékáren Eurovaistiné, provozuje i řetězec obchodů pod jménem Ermitažas. Firma otevřela ve Vilniusu a v Kaunasu nákupní megacentra Akropolis. V roce 2007 byl VP Market finančně již natolik silný, že se stal jedním z hlavních investorů výstavby jaderné elektrárny Ignalina.
Druhý největší řetězec je IKI. Jde o belgickou firmu. V roce 2005 vedení IKI podepsalo smlouvu o spolupráci se společností Casino Group a nabylo výhradní právo na šíření sítí obchodů LEADER PRICE v Pobaltí. Pod názvem IKI je nyní v Litvě 189 obchodů. LEADER PRICE má ve světě přes 700 obchodů, které mají extrémně nízké ceny a dobrou kvalitu výrobků. Nabízí široký sortiment (1800 položek) výrobků každodenního použití.
Třetím největším řetězcem je Norfos mažmena. Norfa v poslední době expanduje do malých měst a vytlačuje malé zastaralé prodejny.
Významnou maloobchodní firmou je i RIMI, kterou vlastní nizozemská firma AHOLD přes skandinávskou dceru.
Aibe má síť menších obchodů. Řetězec Aibe mažmena vlastní v Litvě 439 maloobchodních prodejen, z nich 392 jsou malé obchody se smíšeným zbožím. V Aibe vlastní významný balík akcií firma VP Market.
Největší maloobchodní řetězec s domácími potřebami a stavebními materiály je Senukai. Má 700 zahraničních a 600 místních dodavatelů. Litevský majitel v roce 2003 prodal 51% akcií firmě Raurakesko, která patří finskému řetězci Kesko. Senukai má 10 supermarketů a 70 frančízovaných obchodů.
Největší řetězec s oděvy a textilem Apranga si udržuje stálý růst. V současné době je společnost Apranga v čele vilniuské burzy cenných papírů.
Firma Sanitex distribuuje potraviny a pracuje systémem cash&carry. Zaměstnává přes 1200 zaměstnanců. Má moderní centrální sklad o ploše 20 tisíc m2 v Kaunasu a dalších sedm distribučních středisek tak, aby k žádnému zákazníkovi nebylo dál než 100 km. Firma dodá zboží do 24 hodin po objednání. Sanitex je moderní firma s logistickým centrem. Zásobuje 4600 maloobchodních prodejen a lékáren, 1200 škol, nemocnic, školek, vojenských jednotek, 900 benzinových pump, kanceláří a výrobců potravin.
Při snaze proniknout na zdejší trh je nezbytné účastnit se veletrhů. Nejdůležitější výstaviště je ve Vilniusu.
Tržní podíly a české zboží
Největší řetězec obchodů má litevská firma VP Market patřící holdingu Vilniaus prekyba. V současné době řetězec zaujímá kolem 30% trhu v prodávaném sortimentu. VP Market má v prodejním sortimentu i české zboží od piva, přes sklo až po potraviny.
Druhým řetězcem s obdobným sortimentem je firma IKI. Firma obsadila 12% zdejšího trhu. České výrobky ve firmě IKI téměř nenajdete.
V poslední době expanduje firma Norfos mažmena. Obsadila třetí místo, přestože začala budovat řetězec nejpozději. Na trhu má podíl 8%. České zboží se zde neprodává.
Na čtvrtém místě je RIMI. Patří finské firmě Kesko a švédskému holdingu ICA stejným podílem po 50%. Firma expanduje, buduje supermarkety podobné našim prodejnám Hypernova. V současné době se na trhu podílí 6%. V RIMI lze najít řadu českého zboží.
Významnou firmou typu hobby, elektronika, domácí spotřebiče je Senukai s tržním podílem 25% ve svém sortimentu. Firma odebírá zboží zhruba od 40 českých firem. 5% zboží je zde českého původu.
Zájem o české výrobky projevuje i velkoobchodní firma VITI. Jde o obdobu firmy Senukai, avšak s malým podílem na trhu.
Velkoobchod zabývající se sanitární a instalační technikou prodávající četné české výrobky je firma Karmada v Šiauliai.
Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57