Estonsko
Požadavky na absolvování
ESTONSKO
Základní údaje
Počet obyvatel: 1.3 million
Hustota zalidnění: 29 ob. / km²
GDP (PPP): 29,35 bn $ (2007)
GDP per capita: 21 800 (2007)
GDP podle sektorů: zemědělství (3%), průmysl (29%), služby (68%) (2007)
Inflace: 9,8% (říjen 2008)
Objem retailling trhu s potravinami: 1.8 billion euro
Po získání nezávislosti v roce 1991 se Estonsko významnou měrou soustředilo na obnovu hospodářství země a nastartování hospodářského růstu. V roce 1992 uvedlo do oběhu vlastní volně směnitelnou měnu – estonskou korunu (EEK), která nahradila rubl. V roce 1994 zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou daň z příjmu ve výši 26%. Estonsko je členem Evropské unie a Světové obchodní organizace.
Nejhorším rokem pro estonské hospodářství od získání nezávislosti byl rok 1999, kdy v důsledku ruské krize z předchozího roku poklesl hrubý domácí produkt o několik procent. Od té doby HDP neustále roste tempem okolo 7 % ročně. V roce 2006 však estonské hospodářství dosáhlo tempa růstu 11,4%, což je doposud nejvyšší od doby obnovení nezávislosti. HDP přepočtený na jednoho obyvatele je 21,800 USD, což je nejvíce z pobaltských zemí.
Před rokem 2008 se země se stala příkladem negativních důsledků přehřátí ekonomiky. Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se tak dostala na sestupnou fázi již před globální ekonomickou krizí.
Retailing Estonska 2003-2005
a. Tržní podíly
Následující tabulka ukazuje změny v tržních podílech na estonském retailingovém trhu od roku 2003 do roku 2005.
Tabulka 1. Tržní podíly v Estonsku v roce 2003 a 2005
2003 2005
Společnost % Společnost %
1. ETK Grupp 25,8 ETK Grupp 25
2. Kesko Food 24 Rimmi Eesti 25
3. A-Selver 8 A-Selver 12
4. Soome Sok 7,6 Soome Sok 8
Zdroj: AC Nielsen
b. Počet obchodů
Podíváme-li se na počet obchodů v Estonsku, zjistíme, že na první pozici se drží ETK Grupp. V roce 2005 tato společnost vlastnila značky A ja O a Konsum, respektive největší a třetí největší řetězec Estonska. Celá síť 185 obchodů byla zdaleka největší ze všech v zemi. Následující tabulka ukazuje počet a rozložení obchodů pro každou společnost v roce 2005.
Tyto 4 největší řetězce měli dohromady 337 obchodů, to znamená 37 procent ze všech 920 obchodů v zemi prodávající potraviny. Super a hypermarkety tvoří 13 procent obchodů.
V sektoru super a hypermarketů dominuje A-Selver, ačkoliv největší počet hypermarketů vlastní Rimi Eesti. Diskontní obchody provozují jen dvě společnosti: 28 diskontů provozuje Rimi Eesti a 26 VP Market.
Tabulka 2. Rozdělení počtu obchodů mezi retailingové společnosti v Estonsku v r. 2005
Počet řetězců
Počet obchodů
Super- a hypermarkety
Diskonty % obchodů řetězců
% super- a hyper
marketů
% všech obchodů
ETK Grupp 3 185 6 0 55 14 20
Rimi Eesti 3 61 13 48 18 30 7
A-Selver 1 20 20 0 6 47 2
Soome 1 4 4 0 1 9 < 0,5
VP Market 1 26 0 26 8 0 4
Celkem 8 337 43 74 37
Zdroj: Oficiální internetové stránky společností
c. Tallinn
Počet obchodů v hlavním městě Talinu, jak je vidět v tabulce 3 níže, je rozdílný oproti celorepublikovému průměru Estonska. Společnost ETK Grupp, která je jedničkou na tomto trhu celkově, nemá tak velký podíl v hlavním městě. Největší retailingovou společností v Talinu je Rimi Eesti.
Tabulka 3. Rozdělení obchodů v Tallinnu
Počet obchodů Procento obchodů řetězců
ETK Grupp 5 7
Rimi Eesti 34 45
A-Selver 9 12
Soome 4 5
Zdroj: Oficiální internetové stránky společností.
Zdroje
Biceps.org [online]. Competition in Baltic Grocery Retail Markets, Listopad 2006
Wikipedia.org [online]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Estonia>
Customer Service, Estonian-Style [online]. Dostupné z: <http://www.cme.uoguelph.ca/>
Základní údaje
Počet obyvatel: 1.3 million
Hustota zalidnění: 29 ob. / km²
GDP (PPP): 29,35 bn $ (2007)
GDP per capita: 21 800 (2007)
GDP podle sektorů: zemědělství (3%), průmysl (29%), služby (68%) (2007)
Inflace: 9,8% (říjen 2008)
Objem retailling trhu s potravinami: 1.8 billion euro
Po získání nezávislosti v roce 1991 se Estonsko významnou měrou soustředilo na obnovu hospodářství země a nastartování hospodářského růstu. V roce 1992 uvedlo do oběhu vlastní volně směnitelnou měnu – estonskou korunu (EEK), která nahradila rubl. V roce 1994 zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou daň z příjmu ve výši 26%. Estonsko je členem Evropské unie a Světové obchodní organizace.
Nejhorším rokem pro estonské hospodářství od získání nezávislosti byl rok 1999, kdy v důsledku ruské krize z předchozího roku poklesl hrubý domácí produkt o několik procent. Od té doby HDP neustále roste tempem okolo 7 % ročně. V roce 2006 však estonské hospodářství dosáhlo tempa růstu 11,4%, což je doposud nejvyšší od doby obnovení nezávislosti. HDP přepočtený na jednoho obyvatele je 21,800 USD, což je nejvíce z pobaltských zemí.
Před rokem 2008 se země se stala příkladem negativních důsledků přehřátí ekonomiky. Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se tak dostala na sestupnou fázi již před globální ekonomickou krizí.
Retailing Estonska 2003-2005
a. Tržní podíly
Následující tabulka ukazuje změny v tržních podílech na estonském retailingovém trhu od roku 2003 do roku 2005.
Tabulka 1. Tržní podíly v Estonsku v roce 2003 a 2005
2003 2005
Společnost % Společnost %
1. ETK Grupp 25,8 ETK Grupp 25
2. Kesko Food 24 Rimmi Eesti 25
3. A-Selver 8 A-Selver 12
4. Soome Sok 7,6 Soome Sok 8
Zdroj: AC Nielsen
b. Počet obchodů
Podíváme-li se na počet obchodů v Estonsku, zjistíme, že na první pozici se drží ETK Grupp. V roce 2005 tato společnost vlastnila značky A ja O a Konsum, respektive největší a třetí největší řetězec Estonska. Celá síť 185 obchodů byla zdaleka největší ze všech v zemi. Následující tabulka ukazuje počet a rozložení obchodů pro každou společnost v roce 2005.
Tyto 4 největší řetězce měli dohromady 337 obchodů, to znamená 37 procent ze všech 920 obchodů v zemi prodávající potraviny. Super a hypermarkety tvoří 13 procent obchodů.
V sektoru super a hypermarketů dominuje A-Selver, ačkoliv největší počet hypermarketů vlastní Rimi Eesti. Diskontní obchody provozují jen dvě společnosti: 28 diskontů provozuje Rimi Eesti a 26 VP Market.
Tabulka 2. Rozdělení počtu obchodů mezi retailingové společnosti v Estonsku v r. 2005
Počet řetězců
Počet obchodů
Super- a hypermarkety
Diskonty % obchodů řetězců
% super- a hyper
marketů
% všech obchodů
ETK Grupp 3 185 6 0 55 14 20
Rimi Eesti 3 61 13 48 18 30 7
A-Selver 1 20 20 0 6 47 2
Soome 1 4 4 0 1 9 < 0,5
VP Market 1 26 0 26 8 0 4
Celkem 8 337 43 74 37
Zdroj: Oficiální internetové stránky společností
c. Tallinn
Počet obchodů v hlavním městě Talinu, jak je vidět v tabulce 3 níže, je rozdílný oproti celorepublikovému průměru Estonska. Společnost ETK Grupp, která je jedničkou na tomto trhu celkově, nemá tak velký podíl v hlavním městě. Největší retailingovou společností v Talinu je Rimi Eesti.
Tabulka 3. Rozdělení obchodů v Tallinnu
Počet obchodů Procento obchodů řetězců
ETK Grupp 5 7
Rimi Eesti 34 45
A-Selver 9 12
Soome 4 5
Zdroj: Oficiální internetové stránky společností.
Zdroje
Biceps.org [online]. Competition in Baltic Grocery Retail Markets, Listopad 2006
Wikipedia.org [online]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Estonia>
Customer Service, Estonian-Style [online]. Dostupné z: <http://www.cme.uoguelph.ca/>
Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57