Případová studie: Pohovor
Lepší varianta
Paní Jana si hledá práci. Na minulém místě dala sama výpověď, cítila se šikanovaná, měla dojem, že se jí její šéfová prostě chce zbavit. Teď sedí v zasedačce spolu s dalšími třemi zájemci o místo a čeká na první pohovor. Dvě ženy a jeden muž…
J: Nevíte, jestli si nás budou brát postupně nebo všechny najednou?
Starší žena: No, kdo ví…
Jana má pocit, že by měla zavolat do další firmy, dřív to nestihla. Nechce ale riskovat a přemůže nervozitu. Zavolá až po pohovoru. Teď potřebuje zůstat soustředěná.
Muž: Jak máte životopis? Mně se to prostě na jednu stránku nevešlo! Vytahuje desky s nějakými papíry. Životopis je v pěkných deskách. Vypadá opravdu úhledně.
J: Životopis?
Uvědomí si, že životopis nepřinesla.
Potí se jí čelo. Viditelně znervózněla. Připadá jí zbytečný, ale to je jen její pocit.
Přichází mladší žena – asi asistentka.
A: Dobrý den, tak už jste všichni, že? Tak se do toho pustíme. Tady vám nesu dotazníky a než je vyplníte, vezmu si vaše životopisy a motivační dopisy.
J: Promiňte, mohu vám to poslat odpoledne e-mailem? Vím, že to nedělá dobrý dojem, ale stalo se.
A: To si tedy pak domluvte s personalistkou. Teď prosím vyplňte dotazník.
J: Poprosím vás tedy o nějakou tužku. Přišla jsem o celou tašku.
Asistentka se za chvilku vrací.
A: Tady vám nesu tu tužku. Abyste to měla vyplněno s ostatními, ano?
Jana se na ni usměje: Děkuji.
