Případová studie: Pohovor

První varianta

Klíčová slova: požadavky při pohovoru, příprava na pohovor, projevy kompetentnosti, zdvořilost

Paní Jana si hledá práci. Na minulém místě dala sama výpověď, cítila se šikanovaná, měla dojem, že se jí její šéfová prostě chce zbavit. Teď sedí v zasedačce spolu s dalšími třemi zájemci o místo a čeká na první pohovor. Dvě ženy a jeden muž…

J: Nevíte, jestli si nás budou brát postupně nebo všechny najednou?

Starší žena: No, kdo ví…

J: Já jen, že bych si ještě potřebovala zatelefonovat, ale nevím, jestli to stihnu. Tak ještě počkám, až nám něco řeknou.

Starší žena: Ti mají dost času…

J: Tak já fakt nevím. Jsem z toho tak nervózní.

Hledá v kabelce.

J: Kde ten mobil vlastně mám? Ta taška je hrozná, nic v ní nemůžu najít. Není, no není! Tak ještě tohle, jestli jsem ho ztratila…

Muž: Jak máte životopis? Mně se to prostě na jednu stránku nevešlo! Vytahuje desky s nějakými papíry. Životopis je v pěkných deskách. Vypadá opravdu úhledně.

J: Životopis? A co tam mám psát? Tak snad to můžeme říct, ne?

Starší žena: Kdepak, to musíte mít.

Mladší žena: Mě to napsal manžel. Že prý si tam musí člověk něco navymýšlet.

J: Vy to taky máte? No pane jo! Ale co, tak nechci dělat top manažera, no ne?

Potí se jí čelo. Viditelně znervózněla.

Přichází mladší žena – asi asistentka.

A: Dobrý den, tak už jste všichni, že? Tak se do toho pustíme. Tady vám nesu dotazníky a než je vyplníte, vezmu si vaše životopisy a motivační dopisy.

J: Nevadí, že to nemám? Můžu vám to třeba říct…

A: To si tedy domluvte až s personalistkou. Já vám to sepisovat nebudu…

J: Bylo by to krátké, to by vás jistě nezabilo…

A: Vezměte si dotazník a vyplňte ho.

J: No ale nemám tužku. Nějakou mi půjčte.

A: Tady byly tužky… aha, někdo si je už vzal… Tak až tady paní dopíše, tak vám ji dá…

Odchází a kroutí hlavou.

J: Ježíš, to je nějaká frajle. Co si o sobě myslí? Jen se tady prochází… Tak než to napíšete, tak já si zavolám. Mám ještě jedno místo…

Rozhlíží se, ale ostatní píší. Dotazník je dlouhý, chvíli to rozhodně bude trvat.

Jana vyťukává číslo a chvíli čeká. Ozve se hlas.

J: No, tady Kovářová. Volám kvůli tomu pohovoru…

Vchází asistentka.

A: Tady vám nesu tu tužku, když nemáte svoji. Abyste to měla vyplněno s ostatními, ano?

Sleduje udiveně telefonující Janu.

Jana do telefonu: Tak já teď nemůžu, promiňte, já se ještě ozvu.

Začne vyplňovat.

Kde udělala Jana chybu?

Lepší varianta

Paní Jana si hledá práci. Na minulém místě dala sama výpověď, cítila se šikanovaná, měla dojem, že se jí její šéfová prostě chce zbavit. Teď sedí v zasedačce spolu s dalšími třemi zájemci o místo a čeká na první pohovor. Dvě ženy a jeden muž…

J: Nevíte, jestli si nás budou brát postupně nebo všechny najednou?

Starší žena: No, kdo ví…

Jana má pocit, že by měla zavolat do další firmy, dřív to nestihla. Nechce ale riskovat a přemůže nervozitu. Zavolá až po pohovoru. Teď potřebuje zůstat soustředěná.

Muž: Jak máte životopis? Mně se to prostě na jednu stránku nevešlo! Vytahuje desky s nějakými papíry. Životopis je v pěkných deskách. Vypadá opravdu úhledně.

J: Životopis?

Uvědomí si, že životopis nepřinesla.

Potí se jí čelo. Viditelně znervózněla. Připadá jí zbytečný, ale to je jen její pocit.

Přichází mladší žena – asi asistentka.

A: Dobrý den, tak už jste všichni, že? Tak se do toho pustíme. Tady vám nesu dotazníky a než je vyplníte, vezmu si vaše životopisy a motivační dopisy.

J: Promiňte, mohu vám to poslat odpoledne e-mailem? Vím, že to nedělá dobrý dojem, ale stalo se.

A: To si tedy pak domluvte s personalistkou. Teď prosím vyplňte dotazník.

J: Poprosím vás tedy o nějakou tužku. Přišla jsem o celou tašku.

Asistentka se za chvilku vrací.

A: Tady vám nesu tu tužku. Abyste to měla vyplněno s ostatními, ano?

Jana se na ni usměje: Děkuji.

Co se zlepšilo?