Státní sociální podpora
Abschlussbedingungen
SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ČESKÉ REPUBLICE
Obecné informace
Systém státní sociální podpory je v České republice upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky, a občané Evropské unie. U cizince se trvalým pobytem na území České republiky rozumí pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je posuzovaná osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Od roku 2008 dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o státní sociální podpoře uvedeným, osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.
Rodinou je chápáno dle systému státní sociální podpory soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky a dítě, které se připravuje na své budoucí povolání či dítě zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let jeho věku.
Dávky státní sociální podpory nezohledňují pouze příjmovou situaci rodiny, ale také jejich sociální situaci. To znamená, že čím více je v rodině nepříznivých sociálních událostí, tím více je rodinám vypláceno sociálních dávek. Rodina tak může pobírat více sociálních dávek najednou.
Mezi příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory patří především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti a dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Mezi příjmy patří i obdobné příjmy z ciziny. Do rozhodných příjmů se započítávají příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, případně výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení dle zákona o daních z příjmu. Tyto příjmy jsou nazývány tzv. čistými příjmy.
Dávky jsou nejčastěji vypláceny bezhotovostně na příslušné bankovní účty, případně hotovostně prostřednictvím peněžních poukázek. Žádosti o poskytnutí dávky státní sociální podpory jsou vyřizovány kontaktními místy příslušných úřadů práce dle trvalého pobytu osoby, která o dávku žádá. Žádosti se podávají na tiskopisech, které jsou předepsány Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo nově do provozu tzv. zelené linky. Zde si občan může bezplatně pomocí hlasového systému zjistit veškeré informace týkající se dávek státní sociální podpory. Mezi tyto dávky patří: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné.
Dávky státní sociální podpory v roce 2010
Státní rozpočet pro rok 2010 obsahuje snížené výdaje státního rozpočtu, což se promítlo od ledna roku 2010 i do oblasti státní sociální podpory a sociálních dávek, která přináší spoustu změn. Ačkoli náklady na život občanům neustále rostou, existenční a životní minimum se nemění. Životním minimem se rozumí minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb rodiny. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě nejdéle do 26 let svého věku, které žije v rodině s příjmem nižším než je 2,4 násobek životního minima této rodiny. Rozhodný příjem je vždy z předchozího kalendářního roku. Příjmem se rozumí také pobírání rodičovského příspěvku. Dítě nad 15 let dokládá nezaopatřenost potvrzením o studiu (i v případě, že se jedná o základní školu). Zákon 362/2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2010, upravil mimo jiné i přídavek na dítě, který se svým nastavením vrátil na úroveň první poloviny roku 2009. Měsíční výše se tak snížila o 50 Kč. Změny se také dotkly hranice rozhodného příjmu, která na dávku zakládá nárok. Přídavky na dítě jsou vypláceny ve třech úrovních dle věku dítěte.
Výše přídavků na dítě v r. 2010 dle věku dítěte
do 6 let 500,- Kč
od 6 do 15 let 610,- Kč
od 15 do 26 let 700,- Kč
Sociální příplatek
Nárok na sociální příplatek má rodič, který se stará alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje dvojnásobek životního minima rodiny. Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady, spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Testován je příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž za příjem se považuje také přídavek na dítě či rodičovský příspěvek. Sociální příplatek se zvyšuje v tom případě, kdy je dítě dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Zohledňuje se také osamělost nebo zdravotní postižení rodiče. Rodinám, kde se narodilo více dětí současně nebo rodinám, kde dítě studuje střední nebo vysokou školu v denní formě studia, je příplatek poskytován ve vyšší výši.
Výše sociálního příplatku dle věku dítěte a rozhodného příjmu rodiny
Věk dítěte 1,0 násobek ŽM 1,6 násobek ŽM 2,0 násobek ŽM
Do 6-ti let 800 320 0
6 – 15 let 980 392 0
15 – 26 let 1125 450 0
Příspěvek na bydlení
Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má nájemce, družstevník nebo vlastník bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a 0,3 (0,35 v Praze) násobkem rozhodného příjmu rodiny. Rozhodný příjem je stanoven za předchozí kalendářní čtvrtletí. Do nákladů na bydlení se započítává u nájemců nájemné se službami, elektřina a plyn a družstevníkům a vlastníkům bytu elektřina, plyn, vodné a stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Obsahují náklady v souladu se zákonem o nájemném. Mimo to jsou do nich zahrnuty také ceny služeb a energií. Normativní náklady jsou přepočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výši normativních nákladů na bydlení určuje § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona.
Rodičovský příspěvek
Nárok na rodičovský příspěvek vzniká rodiči, který se po celý kalendářní měsíc denně a řádně stará o nejmladší nezaopatřené dítě. Rodičovský příspěvek lze čerpat po dobu dvou, tří nebo čtyř let věku dítěte. Při poskytování této dávky není zkoumán příjem rodiny ani výdělečná činnost pečujícího rodiče. Rodičovský příspěvek je dán čtyřmi pevně danými částkami:
- zvýšená výměra 11400,- Kč
- základní výměra 7600,- Kč
- snížená výměra 3800,- Kč
- nižší výměra 3000,- Kč
Volbou doby čerpání si také rodič volí výši výměry příspěvku a to následovně:
- zrychlené čerpání (11400,- Kč po dobu dvou let) rodičovského příspěvku je podmíněno denní výší peněžité pomoci v mateřství alespoň 380,- Kč. Rodičovský příspěvek je tak čerpán do 24 měsíců věku dítěte. Rodič musí podat příslušnou žádost nejpozději do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dítě dosáhlo 22 týdnů věku.
- klasické čerpání (7600,- Kč po dobu tří let) – o tuto formu čerpání může požádat rodič, kterému je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství či nemocenské dávky související s porodem. O tuto dávku je povinen rodič zažádat nejdéle do 21. měsíce věku dítěte.
- pomalejší čerpání (7600,- Kč do 21 měsíců dítěte a dále 3800,- Kč měsíčně do 48 měsíců věku dítěte) využívají rodiče bez nároku na peněžitou pomoc v mateřství či na nemocenské dovolené. Příkladem lze uvést uchazečky o zaměstnání vedené na úřadu práce déle než 180 dnů, ženy v domácnosti nebo OSVČ, které si neplatily nemocenské pojištění. Dále tato varianta platí také pro rodiče, kteří nepodali včas žádost o jinou volbu čerpání rodičovského příspěvku.
Vybranou volbu čerpání nelze u jednoho dítěte v průběhu pobírání příspěvku měnit a to ani v případě střídání rodičů. U dětí dlouhodobě zdravotně postižených a dlouhodobě těžce zdravotně postižených náleží rodičům rodičovský příspěvek ve výši 7600,- Kč a to do 7 let věku dítěte. V případě, že dítěti vzniká nárok na příspěvek na péči, je výše rodičovského příspěvku v poloviční výši. Naopak dítěti, kterému nárok na příspěvek na péči nenáleží, je rodičovský příspěvek od 7 let do 15 let věku ve výši 3000,- Kč. Podmínka péče o dítě celý měsíc je splněna i v následujících případech:
- dítě se narodilo
- rodič měl v části měsíce nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou poskytovanou v souvislosti s porodem
- daná osoba převzala dítě do péče, která nahrazuje péči rodičů dle rozhodnutí příslušného orgánu
- dítě dovršilo věku dvou, tří, čtyř, sedmi či deseti let věku, do kterého rodičovský příspěvek náleží
- dítě nebo rodič zemřel
- rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo svěřeno do péče jiné osobě nebo bylo umístěno v ústavu
Podmínka celodenní péče o dítě není splněna v případě, že dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu či jiné zařízení určené pro děti předškolního věku. Výjimku však tvoří dítě mladší 3 let, které navštěvuje jesle nebo jiné zařízení maximálně po dobu pěti kalendářních dnů v měsíci. Dále výjimku tvoří děti starší 3 let, které navštěvují mateřskou školu v rozsahu maximálně čtyři hodiny denně nebo 5 dní v měsíci a další.
Dávky pěstounské péče
Pěstounskou péčí se rozumí náhradní rodinná výchova. V tomto případě soud svěřuje dítě pěstounovi na jeho požádání v případě, kdy se o dítě jeho vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. K dispozici jsou čtyři druhy dávek pěstounské péče, které slouží ke krytí nákladů z potřeb dítěte. Na příspěvek na úhradu potřeb dítěte je nárok do dovršení zletilosti dítěte, případně do dovršení 26let věku nezaopatřeného dítěte, které žije s pěstounem ve stejné domácnosti. Výše dávky pěstounské péče činí 2,3 násobek životního minima dítěte. Tato dávka se zvyšuje úměrně případnému stupni postižení dítěte. Jednotlivé výšky dávek jsou zobrazeny v následující tabulce.
Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči za jeden měsíc
Věk dítěte Zdravé dítě Dlouhodobě nemocné Dlouhodobě zdravotně postižené Dlouhodobě těžce zdravotně postižené
Do 6-ti let 3680 3760 4640 4960
6 – 15 let 4508 4606 5684 6076
15 – 26 let 5175 5288 6525 6975
Další dávkou je tzv. odměna pěstouna. Tu lze chápat jako určitý způsob společenského uznání. Výše odměny je ve výši životního minima jednotlivce – tedy 3126,- Kč měsíčně za jedno dítě. Nárok na odměnu ve zvláštních případech má pěstoun v zákonem stanovených situacích. Třetí dávkou pěstounské péče je příspěvek při převzetí dítěte. Účelem tohoto příspěvku je pomoci s úhradou potřebných věcí pro dítě právě přicházející do nové rodinné péče. Příspěvek je vyplácen ve třech výších dle věku dítěte. Do věku šesti let činí příspěvek při převzetí dítěte 8000,- Kč, ve věku 6-15let 9000,- Kč a ve věku 15-26let 10000,- Kč. V případě, že má pěstoun v péči nejméně čtyři děti, má nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla a to do výše 70% z pořizovací ceny, nejvíce však 100000,- Kč.
Porodné
Porodné je jednorázovou dávkou, která činí 13000,- Kč na každé narozené dítě. Nárok na tuto dávku má žena, která dítě porodila. Pokud tato žena zemře, vzniká nárok na dávku otci dítěte. Na dávku má také nárok osoba, které bylo dítě svěřeno do trvalé péče nahrazující péči rodičů do jednoho roku věku dítěte.
Pohřebné
Tato dávka slouží především k pokrytí nákladů souvisejících s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno ve výši 5000,- Kč. Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Jedinou podmínkou je, aby zemřelá osoba měla pobyt na území České republiky v den svého úmrtí.
Životní a existenční minimum
Životním minimem se rozumí minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Hranice peněžních příjmů, které zajišťují výživu a ostatní základní osobní potřeby, které umožní osobě přežít, se nazývá existenčním minimem. Do životního ani existenčního minima se však nezahrnují náklady na bydlení, ty jsou řešeny pomocí příspěvků na bydlení, resp. pomocí doplatku na bydlení. Tato dvě minima jsou upravena zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Společně posuzovanými osobami při uznání těchto dávek jsou rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud užívají byt s rodiči a nejsou posuzovány s jinými osobami, jiné osoby společně užívající byt (za podmínky, že neprohlásí, že spolu trvale nežijí a nehradí společně náklady na své potřeby).
Mezi společně posuzované osoby však patří i ty, které se přechodně zdržují mimo byt a to z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání nebo ze zdravotních a pracovních důvodů. Při posuzování životního minima se berou v potaz následující příjmy:
- z pracovní činnosti
- z podnikání
- z kapitálového majetku
- z pronájmu
- důchody
- dávky nemocenského pojištění
- dávky státní sociální podpory
- dávky ostatní sociální podpory
- podpora v nezaměstnanosti
Výjimku však tvoří zákonem dané příjmy, které jsou dány zákonem. Mezi tyto příjmy patří např. stipendia, odměna za darování krve, daňový bonus, ale také např. příspěvky na bydlení, doplatky na bydlení či jiné jednorázové sociální dávky.
Výše dávek životního a existenčního minima se počínaje rokem 2010 nezměnily, zůstávají tak na úrovni roku 2009, resp. roku 2007. Výše životního minima je znázorněna v následující tabulce.
Výše životního minima pro rok 2010 v Kč za jeden měsíc
Jednotlivec 3126,-
První dospělá osoba v domácnosti 2880,-
Druhá a další dospělá osoba v domácnosti 2600,-
Nezaopatřené dítě
- do 6-ti let 1600,-
- 6 – 15 let 1960,-
- 15 – 26 let 2250,-
Životní minimum domácnosti lze jednoduše zjistit prostým součtem dávek jednotlivých členů. Existenční minimum je stanovena ve výši 2020,- Kč. Výše životního a existenčního minima je určena nařízením vlády. Částky musí být zvyšovány od 1. ledna dle skutečného vývoje spotřebitelských cen a to za podmínky, že nárůst nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby přesáhne v daném období 5%. Žadatel podává své žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi na sociální odbory pověřených obecních úřadů a to v té obci, ve které má žadatel trvalé bydliště.
ZDROJE
Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2008 [cit. 2010-03-29]. Státní sociální podpora. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/soc/ssp>.
Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-14]. Malý průvodce sociální podporou. Dostupné z WWW: <http://www.finance.cz/socialni-podpora/>.
OCHRANA, František, et al. Veřejný sektor a veřejné finance : Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, a. s., 2010. 264 s.
Obecné informace
Systém státní sociální podpory je v České republice upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky, a občané Evropské unie. U cizince se trvalým pobytem na území České republiky rozumí pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je posuzovaná osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Od roku 2008 dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o státní sociální podpoře uvedeným, osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.
Rodinou je chápáno dle systému státní sociální podpory soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky a dítě, které se připravuje na své budoucí povolání či dítě zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let jeho věku.
Dávky státní sociální podpory nezohledňují pouze příjmovou situaci rodiny, ale také jejich sociální situaci. To znamená, že čím více je v rodině nepříznivých sociálních událostí, tím více je rodinám vypláceno sociálních dávek. Rodina tak může pobírat více sociálních dávek najednou.
Mezi příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory patří především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti a dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Mezi příjmy patří i obdobné příjmy z ciziny. Do rozhodných příjmů se započítávají příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, případně výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení dle zákona o daních z příjmu. Tyto příjmy jsou nazývány tzv. čistými příjmy.
Dávky jsou nejčastěji vypláceny bezhotovostně na příslušné bankovní účty, případně hotovostně prostřednictvím peněžních poukázek. Žádosti o poskytnutí dávky státní sociální podpory jsou vyřizovány kontaktními místy příslušných úřadů práce dle trvalého pobytu osoby, která o dávku žádá. Žádosti se podávají na tiskopisech, které jsou předepsány Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo nově do provozu tzv. zelené linky. Zde si občan může bezplatně pomocí hlasového systému zjistit veškeré informace týkající se dávek státní sociální podpory. Mezi tyto dávky patří: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné.
Dávky státní sociální podpory v roce 2010
Státní rozpočet pro rok 2010 obsahuje snížené výdaje státního rozpočtu, což se promítlo od ledna roku 2010 i do oblasti státní sociální podpory a sociálních dávek, která přináší spoustu změn. Ačkoli náklady na život občanům neustále rostou, existenční a životní minimum se nemění. Životním minimem se rozumí minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb rodiny. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě nejdéle do 26 let svého věku, které žije v rodině s příjmem nižším než je 2,4 násobek životního minima této rodiny. Rozhodný příjem je vždy z předchozího kalendářního roku. Příjmem se rozumí také pobírání rodičovského příspěvku. Dítě nad 15 let dokládá nezaopatřenost potvrzením o studiu (i v případě, že se jedná o základní školu). Zákon 362/2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2010, upravil mimo jiné i přídavek na dítě, který se svým nastavením vrátil na úroveň první poloviny roku 2009. Měsíční výše se tak snížila o 50 Kč. Změny se také dotkly hranice rozhodného příjmu, která na dávku zakládá nárok. Přídavky na dítě jsou vypláceny ve třech úrovních dle věku dítěte.
Výše přídavků na dítě v r. 2010 dle věku dítěte
do 6 let 500,- Kč
od 6 do 15 let 610,- Kč
od 15 do 26 let 700,- Kč
Sociální příplatek
Nárok na sociální příplatek má rodič, který se stará alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje dvojnásobek životního minima rodiny. Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady, spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Testován je příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž za příjem se považuje také přídavek na dítě či rodičovský příspěvek. Sociální příplatek se zvyšuje v tom případě, kdy je dítě dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Zohledňuje se také osamělost nebo zdravotní postižení rodiče. Rodinám, kde se narodilo více dětí současně nebo rodinám, kde dítě studuje střední nebo vysokou školu v denní formě studia, je příplatek poskytován ve vyšší výši.
Výše sociálního příplatku dle věku dítěte a rozhodného příjmu rodiny
Věk dítěte 1,0 násobek ŽM 1,6 násobek ŽM 2,0 násobek ŽM
Do 6-ti let 800 320 0
6 – 15 let 980 392 0
15 – 26 let 1125 450 0
Příspěvek na bydlení
Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má nájemce, družstevník nebo vlastník bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a 0,3 (0,35 v Praze) násobkem rozhodného příjmu rodiny. Rozhodný příjem je stanoven za předchozí kalendářní čtvrtletí. Do nákladů na bydlení se započítává u nájemců nájemné se službami, elektřina a plyn a družstevníkům a vlastníkům bytu elektřina, plyn, vodné a stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Obsahují náklady v souladu se zákonem o nájemném. Mimo to jsou do nich zahrnuty také ceny služeb a energií. Normativní náklady jsou přepočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výši normativních nákladů na bydlení určuje § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona.
Rodičovský příspěvek
Nárok na rodičovský příspěvek vzniká rodiči, který se po celý kalendářní měsíc denně a řádně stará o nejmladší nezaopatřené dítě. Rodičovský příspěvek lze čerpat po dobu dvou, tří nebo čtyř let věku dítěte. Při poskytování této dávky není zkoumán příjem rodiny ani výdělečná činnost pečujícího rodiče. Rodičovský příspěvek je dán čtyřmi pevně danými částkami:
- zvýšená výměra 11400,- Kč
- základní výměra 7600,- Kč
- snížená výměra 3800,- Kč
- nižší výměra 3000,- Kč
Volbou doby čerpání si také rodič volí výši výměry příspěvku a to následovně:
- zrychlené čerpání (11400,- Kč po dobu dvou let) rodičovského příspěvku je podmíněno denní výší peněžité pomoci v mateřství alespoň 380,- Kč. Rodičovský příspěvek je tak čerpán do 24 měsíců věku dítěte. Rodič musí podat příslušnou žádost nejpozději do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dítě dosáhlo 22 týdnů věku.
- klasické čerpání (7600,- Kč po dobu tří let) – o tuto formu čerpání může požádat rodič, kterému je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství či nemocenské dávky související s porodem. O tuto dávku je povinen rodič zažádat nejdéle do 21. měsíce věku dítěte.
- pomalejší čerpání (7600,- Kč do 21 měsíců dítěte a dále 3800,- Kč měsíčně do 48 měsíců věku dítěte) využívají rodiče bez nároku na peněžitou pomoc v mateřství či na nemocenské dovolené. Příkladem lze uvést uchazečky o zaměstnání vedené na úřadu práce déle než 180 dnů, ženy v domácnosti nebo OSVČ, které si neplatily nemocenské pojištění. Dále tato varianta platí také pro rodiče, kteří nepodali včas žádost o jinou volbu čerpání rodičovského příspěvku.
Vybranou volbu čerpání nelze u jednoho dítěte v průběhu pobírání příspěvku měnit a to ani v případě střídání rodičů. U dětí dlouhodobě zdravotně postižených a dlouhodobě těžce zdravotně postižených náleží rodičům rodičovský příspěvek ve výši 7600,- Kč a to do 7 let věku dítěte. V případě, že dítěti vzniká nárok na příspěvek na péči, je výše rodičovského příspěvku v poloviční výši. Naopak dítěti, kterému nárok na příspěvek na péči nenáleží, je rodičovský příspěvek od 7 let do 15 let věku ve výši 3000,- Kč. Podmínka péče o dítě celý měsíc je splněna i v následujících případech:
- dítě se narodilo
- rodič měl v části měsíce nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou poskytovanou v souvislosti s porodem
- daná osoba převzala dítě do péče, která nahrazuje péči rodičů dle rozhodnutí příslušného orgánu
- dítě dovršilo věku dvou, tří, čtyř, sedmi či deseti let věku, do kterého rodičovský příspěvek náleží
- dítě nebo rodič zemřel
- rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo svěřeno do péče jiné osobě nebo bylo umístěno v ústavu
Podmínka celodenní péče o dítě není splněna v případě, že dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu či jiné zařízení určené pro děti předškolního věku. Výjimku však tvoří dítě mladší 3 let, které navštěvuje jesle nebo jiné zařízení maximálně po dobu pěti kalendářních dnů v měsíci. Dále výjimku tvoří děti starší 3 let, které navštěvují mateřskou školu v rozsahu maximálně čtyři hodiny denně nebo 5 dní v měsíci a další.
Dávky pěstounské péče
Pěstounskou péčí se rozumí náhradní rodinná výchova. V tomto případě soud svěřuje dítě pěstounovi na jeho požádání v případě, kdy se o dítě jeho vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. K dispozici jsou čtyři druhy dávek pěstounské péče, které slouží ke krytí nákladů z potřeb dítěte. Na příspěvek na úhradu potřeb dítěte je nárok do dovršení zletilosti dítěte, případně do dovršení 26let věku nezaopatřeného dítěte, které žije s pěstounem ve stejné domácnosti. Výše dávky pěstounské péče činí 2,3 násobek životního minima dítěte. Tato dávka se zvyšuje úměrně případnému stupni postižení dítěte. Jednotlivé výšky dávek jsou zobrazeny v následující tabulce.
Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči za jeden měsíc
Věk dítěte Zdravé dítě Dlouhodobě nemocné Dlouhodobě zdravotně postižené Dlouhodobě těžce zdravotně postižené
Do 6-ti let 3680 3760 4640 4960
6 – 15 let 4508 4606 5684 6076
15 – 26 let 5175 5288 6525 6975
Další dávkou je tzv. odměna pěstouna. Tu lze chápat jako určitý způsob společenského uznání. Výše odměny je ve výši životního minima jednotlivce – tedy 3126,- Kč měsíčně za jedno dítě. Nárok na odměnu ve zvláštních případech má pěstoun v zákonem stanovených situacích. Třetí dávkou pěstounské péče je příspěvek při převzetí dítěte. Účelem tohoto příspěvku je pomoci s úhradou potřebných věcí pro dítě právě přicházející do nové rodinné péče. Příspěvek je vyplácen ve třech výších dle věku dítěte. Do věku šesti let činí příspěvek při převzetí dítěte 8000,- Kč, ve věku 6-15let 9000,- Kč a ve věku 15-26let 10000,- Kč. V případě, že má pěstoun v péči nejméně čtyři děti, má nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla a to do výše 70% z pořizovací ceny, nejvíce však 100000,- Kč.
Porodné
Porodné je jednorázovou dávkou, která činí 13000,- Kč na každé narozené dítě. Nárok na tuto dávku má žena, která dítě porodila. Pokud tato žena zemře, vzniká nárok na dávku otci dítěte. Na dávku má také nárok osoba, které bylo dítě svěřeno do trvalé péče nahrazující péči rodičů do jednoho roku věku dítěte.
Pohřebné
Tato dávka slouží především k pokrytí nákladů souvisejících s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno ve výši 5000,- Kč. Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Jedinou podmínkou je, aby zemřelá osoba měla pobyt na území České republiky v den svého úmrtí.
Životní a existenční minimum
Životním minimem se rozumí minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Hranice peněžních příjmů, které zajišťují výživu a ostatní základní osobní potřeby, které umožní osobě přežít, se nazývá existenčním minimem. Do životního ani existenčního minima se však nezahrnují náklady na bydlení, ty jsou řešeny pomocí příspěvků na bydlení, resp. pomocí doplatku na bydlení. Tato dvě minima jsou upravena zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Společně posuzovanými osobami při uznání těchto dávek jsou rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud užívají byt s rodiči a nejsou posuzovány s jinými osobami, jiné osoby společně užívající byt (za podmínky, že neprohlásí, že spolu trvale nežijí a nehradí společně náklady na své potřeby).
Mezi společně posuzované osoby však patří i ty, které se přechodně zdržují mimo byt a to z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání nebo ze zdravotních a pracovních důvodů. Při posuzování životního minima se berou v potaz následující příjmy:
- z pracovní činnosti
- z podnikání
- z kapitálového majetku
- z pronájmu
- důchody
- dávky nemocenského pojištění
- dávky státní sociální podpory
- dávky ostatní sociální podpory
- podpora v nezaměstnanosti
Výjimku však tvoří zákonem dané příjmy, které jsou dány zákonem. Mezi tyto příjmy patří např. stipendia, odměna za darování krve, daňový bonus, ale také např. příspěvky na bydlení, doplatky na bydlení či jiné jednorázové sociální dávky.
Výše dávek životního a existenčního minima se počínaje rokem 2010 nezměnily, zůstávají tak na úrovni roku 2009, resp. roku 2007. Výše životního minima je znázorněna v následující tabulce.
Výše životního minima pro rok 2010 v Kč za jeden měsíc
Jednotlivec 3126,-
První dospělá osoba v domácnosti 2880,-
Druhá a další dospělá osoba v domácnosti 2600,-
Nezaopatřené dítě
- do 6-ti let 1600,-
- 6 – 15 let 1960,-
- 15 – 26 let 2250,-
Životní minimum domácnosti lze jednoduše zjistit prostým součtem dávek jednotlivých členů. Existenční minimum je stanovena ve výši 2020,- Kč. Výše životního a existenčního minima je určena nařízením vlády. Částky musí být zvyšovány od 1. ledna dle skutečného vývoje spotřebitelských cen a to za podmínky, že nárůst nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby přesáhne v daném období 5%. Žadatel podává své žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi na sociální odbory pověřených obecních úřadů a to v té obci, ve které má žadatel trvalé bydliště.
ZDROJE
Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2008 [cit. 2010-03-29]. Státní sociální podpora. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/soc/ssp>.
Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-14]. Malý průvodce sociální podporou. Dostupné z WWW: <http://www.finance.cz/socialni-podpora/>.
OCHRANA, František, et al. Veřejný sektor a veřejné finance : Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, a. s., 2010. 264 s.
Zuletzt geändert: Montag, 27. Januar 2014, 11:57