Veřejná správa

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY


1 Základní poslání HZS ČR

Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky.

Hasičský záchranný sbor ČR je základní složkou  integrovaného záchranného systému (IZS), který zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů.

Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ČR ve své působnosti i ochrany obyvatelstva - podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech.

2 Struktura HZS

Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) tvoří generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení: Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc.


3 Právní rámec

Základním principem požární ochrany v ČR je vytváření a rozvíjení podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. K dosažení tohoto cíle byly právními předpisy stanoveny povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických a fyzických osob, postavení a působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany. Vývoj v oblasti reformy veřejné správy, změny související s rozšířením působnosti orgánů požární ochrany, ale také negativní zkušenosti s praktickým uplatňováním některých ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), po jeho „velké“ novele, provedené zákonem č. 203/1994 Sb., a na základě této novely vydaných prováděcích právních předpisů, vyvolaly potřebu zásadní změny v této oblasti. Po provedené analýze stavu a problémů vyskytujících se při aplikaci právních předpisů na úseku požární ochrany byla připravena a v roce 2000 v rámci legislativního procesu projednána a přijata novela zákona o požární ochraně a zcela nová právní úprava týkající se Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“), integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Tento proces pokračoval v roce 2001 přípravou návrhů a přijetím prováděcích právních předpisů k zákonu o požární ochraně. Veškeré právní předpisy na úseku požární ochrany v České republice byly připravovány a koncipovány v duchu sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství (dále jen „ES“). Současně je nutno konstatovat, že výše popisovaný vývoj v oblasti právní úpravy požární ochrany reagoval na kritickou analýzu existujícího stavu a právně kodifikoval z toho vyplývající nezbytné změny, ale současně respektoval a zohlednil stav, který byl dán předchozí právní úpravou. Takto zajištěná kontinuita právních předpisů na úseku požární ochrany nepochybně zásadním způsobem přispěla k nezbytné stabilizaci systému a vytvořila prostor k dalšímu zlepšování podmínek v celé oblasti ochrany životů, zdraví a majetku před požáry, tedy i požární prevence.


4 Národní předpisy

Činnost a pravomoci HZS ČR jsou stanoveny právními předpisy vydanými v působnosti Ministerstva vnitra. Základní právní rámec pro ochranu životů, zdraví a majetku z hlediska požární prevence tvoří následující právní předpisy vydané v oblasti působnosti Ministerstva vnitra:

4.1 Právní předpisy základní

a) zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
b) zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
c) zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
d) zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění pozdějších předpisů,
e) vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu
státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
f) vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany,
g) vyhláška č. 277/2001 Sb., o organizaci přijímacího řízení, průběhu studia a jeho
ukončování ve školách požární ochrany a o finančním a hmotném zabezpečení žáků,
h) vyhláška č. 323/2001 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých
zákonů,
i) vyhláška č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní
způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb
zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu, ve znění pozdějších předpisů,
j) vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného
záchranného systému,
k) nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění
nařízení vlády č. 498/2002 Sb.,
l) vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti
při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách,
m) vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění
nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných
správních úřadů,
n) vyhláška č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární
ochrany, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky
ministerstev a jiných správních úřadů,
o) vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří,
kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří,
p) vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti
a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků,
q) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil,
bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany
a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění
pozdějších předpisů,
r) vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů,
č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
s) vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

4.2 Právní předpisy související

Se zabezpečováním úkolů na úseku požární prevence bezprostředně souvisí celá řada dalších právních předpisů vydaných v působnosti jiných ministerstev nebo ústředních orgánů
státní správy. Mezi ty základní patří:

a) zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
b) zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění
pozdějších předpisů,
c) zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
d) zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona
č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších
opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci
závažných havárií),
e) zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
f) zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
g) zákon 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů
(zákon o obecné bezpečnosti výrobků),
h) zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
i) zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů,
j) zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších
předpisů,
k) zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
l) zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
m) zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,
n) zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů,
o) zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,
p) zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě,
ve znění pozdějších předpisů.

5 Předpisy Evropské unie

Oblast požární ochrany nepatří z hlediska předpisů Evropské unie (dále jen „EU“) do rámce komunitárního práva. V jednotlivých evropských zemích je tedy organizace požární ochrany, a tím i požární prevence, řešena na základě národních předpisů, které se nemusí vyznačovat prvky slučitelnosti.
V oblasti sekundárního práva ES se k zajištění požární bezpečnosti bezprostředně vztahuje pouze směrnice Rady č. 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 a její Interpretační dokument č. 2, týkající se základních požadavků na požární bezpečnost staveb. Z hlediska klasifikace požární odolnosti stavebních výrobků, staveb a jejich částí byla směrnice Rady č. 89/106/EHS provedena rozhodnutím Komise ES č. 2000/367/ES ze dne 3. května 2000. Citovaná směrnice Rady byla do právního řádu České republiky zapracována, a to v rámci předpisové základny upravující podmínky požární bezpečnosti staveb. Veškerá další uvažovaná opatření a legislativní záměry Ministerstva vnitra související s úpravou podmínek požární bezpečnosti staveb musí a budou z požadavků vyplývajících z této směrnice Rady vycházet.
Řada směrnic EU však obsahuje požadavky na výrobky z hlediska jejich bezpečnosti, požadavky na bezpečnost a předcházení nebezpečným stavům a na připravenost k jejich zvládání. Součástí takto pojaté bezpečnosti je rovněž požární bezpečnost. Jedná se například o oblasti chemických látek a chemických přípravků, prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a stanovení technických požadavků na výrobky včetně způsobů posuzování shody. Tyto směrnice byly transponovány do právního řádu České republiky zvláštními zákony a předpisy vydanými k jejich provedení.

6 Závěr

Hlavním posláním HZS ČR je chránit lidské životy a majetek nemalou roli však hraje i v přípravách státu na mimořádné události a řešení následků krizových situací. Práce HZS je vymezena řadou, nejen národních, směrnic a zákonů.

7 Použité zdroje

• Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné z WWW: <http://www.hzscr.cz/default.aspx>.

• SNÁŠELOVÁ, Alena. Koncepce požární prevence v České republice : Hasičský záchranný sbor - Česká republika [online]. 1. Praha : Aspekt studio, 2003 [cit. 2010-05-25]. Koncepce požární prevence v České republice. Dostupné z WWW: <http://www.hzscr.cz/clanek/koncepce-pozarni-prevence-v-ceske-republice.aspx>. ISBN 80-86640-09-4.