WTO

Světový obchod je mimo jiné ovlivňován činností mezinárodních ekonomických organizací. Jednou z nich je i Světová obchodní organizace (WTO), která by měla odbourávat bariéry v mezinárodním obchodě. Generálním ředitelem je Pascal Lamy.

Historie
V červenci roku 1944 se v americkém městě Bretton-Woodu sešli představitelé spojenců, aby se domluvili, jak bude vypadat poválečný svět hlavně v oblasti světového obchodu, v oblasti devizových kurzů a poválečné obnovy. Všem bylo jasné, že hospodářská krize třicátých let 20. století, která se týkala téměř všech států světa, a která obrovsky oslabila hlavní průmyslové státy, se již nesmí opakovat. Oslabené státy se tenkrát snažily zachránit svou ekonomiku, takže uvalily dovozní embargo, clo a různá omezení. Z těchto důvodů poklesl mezinárodní obchod a vzrostla nezaměstnanost. Měla být tedy založena jedna mezinárodní organizace, která by dohlížela a regulovala oblast mezinárodního obchodu, devizových kurzů, devizové stability a spolupráce. Jako prozatímní řešení vznikla Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT. V rámci GATT probíhala různá jednání a při posledním, tzv. Uruguayském, došlo k založení Světové obchodní organizace – World Trade Organization  - WTO.

Úkoly WTO
Základní úkolem WTO je liberalizace světového obchodu, tj. omezení zásahů správních orgánů do vývoje ekonomiky, zvýšení růstu ekonomiky, růst životní úrovně, růst zaměstnanosti, růst obchodu se zbožím a službami  a ochrana životního prostředí.
WTO převzala principy GATT – princip nediskriminace (zákaz upřednostňování, všichni členové musí zacházet s ostatními, jako by šlo o jejich nejdůležitějšího obchodního partnera), zásada národního zacházení (na dovezené nebo domácí zboží se nesmějí vztahovat žádná pravidla, žádné daně a poplatky, aby nedošlo k protěžování domácí produkce) a zásada reciprocity (oboustranná dohoda mezi dvěma státy o poskytování stejných obchodních výhod nebo stejném zacházení s jejich příslušníky).
Dalšími úkoly WTO jsou např. urovnávat spory mezi vládami, organizovat obchodní jednání, sledovat národní obchodní politiky, organizovat obchodní jednání, spolupracovat s ostatními mezinárodními organizacemi, sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu. Kromě odstraňování celních bariér se WTO také zabývá jinými tématy. Uzavřela zhruba 60 mnohostranných dohod, které jsou závazné pro všechny členy WTO, jsou to např.:
- Dohoda o duševním vlastnictví v oblasti obchodu (TRIPs), která má zabránit kopírování filmů a falšování značek, chrání autorská práva a patenty.
- Dohoda o zdravotních a fytohygienických standardech (SPS), která řeší nezávadnost potravin, zdraví zvířat a rostlin
- Všeobecná dohoda o obchodu a službách (GATS) – deregulace předpisů v oblasti telekomunikací, finančních služeb a v jednání jsou i předpisy v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a zásobování vodou
- Dohody o zemědělství (AOAs) stanovují pravidla mezinárodního obchodu s potravinami, omezují dotace do zemědělství


Členění WTO
Sídlo organizace sídlí v Ženevě, ve Švýcarsku. Řídícím orgánem je Konference ministrů, která zasedá každé dva roky a rozhoduje o všech otázkách, které se týkají mnohostranných obchodních dohod. Dalším orgánem ve WTO je Generální rada, ve které zasedají představitelé jednotlivých členských zemí. Má v podstatě stejné pravomoci jako Konference ministrů, ale zasedá častěji. Otázkami v oblasti obchodu se zabývají pracovní orgány, např. Rada pro obchod se zbožím, Rada pro obchod se službami, k řešení obchodních sporů slouží Orgán pro řešení sporů (ten již několikrát udělil citelné sankce a finanční pokuty těm členům, kteří nedodržují zásady WTO). O jejich administrativní a technické zázemí se stará Sekretariát WTO. V jeho čele stojí generální ředitel, který je volen členy na čtyři roky.

Přijímání nových členů
O členství ve WTO mají zájem země na téměř všech stupních ekonomického a politického vývoje. Pokud budou všechny země přijaty, stane se Světová obchodní organizace opravdu univerzální organizací, která se zabývá mezinárodním obchodem (nyní má WTO 153 členů).
Uchází – li se nějaká země o přijetí do WTO, musí podat písemnou přihlášku, kterou musí schválit Generální rada. Vytvoří se Pracovní skupina, která žádost posoudí a zahájí jednání o obchodní politice uchazečské země a o slučitelnosti s pravidly WTO. V této Pracovní skupině mohou být všechny členské státy WTO, ale většinou zde jednají jen ty země, které mají zájem na obchodních vztazích s novým členem.

Jak WTO pracuje
Členy WTO o jsou jednotlivé národní vlády. Evropská unie je samostatným členem, stejně jako vlády jejích jednotlivých členských států.
Dohody WTO jsou zdlouhavé a složité. Zabývají se zemědělstvím, textilním a oděvním průmyslem, bankovnictvím, telekomunikacemi, vládními nákupy, průmyslovými standardy a bezpečností výrobků, potravinami, hygienickými předpisy.
Pokud má WTO o něčem rozhodnout, musí být návrh přijat jednohlasnou shodou všech zúčastněných. Pokud by nedošlo ke shodě, pak se hlasuje. Vyhrává návrh s největším počtem hlasů (každý člen má pouze jeden hlas).

Česká republika a WTO
Česká republika, resp. Československo bylo jedním z původních členů GATT, do roku 1989 se však aktivně nezapojovalo do činnosti organizace. Po rozdělení Československa byly členy GATT oba státy. Česká republika pak byla zakládajícím členem WTO, realizuje svoji obchodní politiku na základě dodržování dohod a ujednání WTO, a to i po vstupu do Evropské unie.
Vzhledem k tomu, že podle zásad WTO je Evropská unie považována za celní unii, změnilo se postavení České republiky ve WTO. Je sice členským státem, ale přestala samostatně jednat a vystupovat.

Hlavní moc ve WTO
Mezi členskými zeměmi WTO je moc rovnoměrně rozdělena mezi USA a země Evropské unie. Mají totiž velkou ekonomickou sílu, takže mohou prosazovat svou politiku, aniž by braly ohledy na názory slabších partnerů. Spousta zemí Třetího světa nemá prostředky na sledování a ovlivňování každého jednání, nemohou financovat ekonomy a různé obchodní experty, kteří by je v Ženevě zastupovali.
Silné státy si ve WTO také prosadily výjimky, zejména na ochranu specifických odvětví. Např. chrání své zemědělce velkými dotacemi a kvótami před dovozem potravin a jiných zemědělských produktů z chudých zemí. Takže pěstitelé v těchto zemích, pro které je prodej jimi vypěstovaných plodin jediným zdrojem obživy, žijí v bídě a chudobě. Mnozí se raději stěhují do měst nebo veřejně protestují.

Závěr
WTO je označován jako nejsilnější mezinárodní orgán, jako jediný se zabývá pravidly globálního obchodu v rámci mezinárodního společenství. Avšak vůbec nevěnuje pozornost otázkám lidských práv a pracovních podmínek. Neřeší, jak je zacházeno s pracovní silou, která vytváří produkty, se kterými se pak dále obchoduje.
V posledních desetiletí dochází k velké provázanosti celého světa, a to nejen v oblasti obchodu, zahraničních investic a mezinárodních kapitálových toků. Tento proces globalizace umožňuje také nekonkurenční chování mezi národy. Proto má Světová obchodní organizace svůj význam.


Použité zdroje:
internetová encyklopedie Wikipedia, dostupný na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Světová obchodní organizace
internetové stránky, dostupné na: http://www.wto.cz
Oficiální portál pro podnikání a export BussinesInfo.cz, dostupné na: http://  www.businessinfo.cz
   
   
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57