Firemní kultura obchodní organizace
Požadavky na absolvování
FIREMNÍ KULTURA OBCHODNÍ ORGANIZACE
Vývoj kultury
Slovem kultura se původně označovalo pěstování užitkových plodin. Jako metaforu je použil Cicero pro překlad Platonova pojmu „péče o duši“ a od 16. století se používá pro označení vybraných, vznešenějších lidských činností, zejména uměleckých (tzv. „vysoká kultura“).
Do ní patří literatura, umění, hudba, případně i věda a filosofie.
Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už Goethe. V jeho pojmu kultury
prý nesmí chybět ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody, vznikající odlesněním hor.
„Firemní kultura je soustava základních domněnek , které si určitá skupina vymyslela, objevila nebo
vytvořila v souvislosti s tím, jak se učila vyrovnávat se svými problémy vnější adaptace a vnitřní
integrace, a které fungovaly dostatečně dobře, aby byly považovány za validní, a tudíž aby byly
vštěpovány novým členům jako správný způsob (normy), jak ve vztahu k těmto problémům vnímat,
myslet a cítit.“
(Schein, E.H.)
Firemní kultura
Firemní kultura je tvořena jak fyzickými objekty, tak i sociálními procesy. Chápejme ji jako uznávání určitých hodnot všemi členy podniku nebo organizace, dodržování norem a pravidel určených vedoucími pracovníky, jednotné smýšlení, chování, vyjadřování a prezentování se.
Firemní kulturu nelze vymezit přesně, ve zkratce bych tedy řekla, že firemní kultura je to,
jak podnik a zaměstnanci působí na okolí (konkurenci, obchodní partnery, zákazníky), jaké mezi sebou mají vztahy (silný/slabý kolektiv) a jaké uznávají hodnoty.
Díky budování firemní kultury můžeme vytvořit příjemné pracovní prostředí a získat
tak spokojené zaměstnance. Firma se stává pro zaměstnance přitažlivější a prokazují svému zaměstnavateli jakousi věrnost – loajalitu. Bude-li se cítit dobře zaměstnanec, bude se cítit dobře i zákazník, a s velkou pravděpodobností se k nám vrátí. K tomu je ovšem zapotřebí,
aby firemní kulturu celý kolektiv dodržoval a respektoval.
Bývá zvykem, že zaměstnavatelé si vybírají nové lidi tak, aby do firmy zapadli nebo se firma snaží vychovat si své lidi v jednotném vizuálním stylu.
Firemní kultura je každému podniku jedinečná. Silně ovlivňuje strategii firmy a podporuje dosahování jejích cílů.
Prvky firemní kultury:
• Symboly – nejviditelnější součást kultury ve firmě. Vytvářejí pevnou soudržnost kolektivu a jsou orientačním bodem ve struktuře podniku (pro zaměstnance), ale také pro zákazníky. (logo, barvy firmy, způsob oblékání, zkratky, jazykový slang, oslovování, rozmístění regálů, pracovní doba, …)
• Hrdinové – modely ideálního chování, nositelé tradice (mohou být i imaginární).
• Rituály – společenské činnosti a projevy firmy – formální schůze, psaní zpráv, plánování, kontrola, neformální aktivity, oslavy výročí, udělování ocenění (zaměstnanec roku apod.)…
• Hodnoty – obecné vědomí toho, co je dobré/špatné. Promítají se do pracovní morálky, je potřeba, aby byly hodnotové vzorce sdíleny všemi pracovníky kolektivu.
Firemní etika
Nedílnou součástí firemní kultury je firemní etika a odpovědnost za dopady svého chování
na společnost. Etikou rozumíme zásady a pravidla morálního chování organizace jako celku
i jednotlivých zaměstnanců. K tomu existují etické kodexy, které představují směrodatné zásady chování. V praxi se setkáme s etickými kodexy určitých profesních skupin (manažeři, učitelé, lékaři,…) a s etickými kodexy, které vydala sama firma nebo organizace.
Většinou se kodexy zaměřují na:
• vztah k zákazníkovi – posilování důvěry (garance kvality produktů, benefity, pravdivá reklama)
• vztah k zaměstnanci – posilování důvěry (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, dodržování smluv, benefity)
• vztahy k dodavatelům – posilování důvěry (platby včas, respektování vyhlášených kritérií výběrových řízení)
• očekávání organizace vůči zaměstnancům – vyloučení střetu zájmů, přijímání úplatků, nezneužívání služebního postavení atd.
Proces budování vhodné firemní značky je dlouhodobý, stejně jako budování dobrého jména, značky a pozice na trhu. Organizační struktura musí být jasná a souvislá, aby zaměstnanci nemohli mít odlišné představy o firmě, značce a hodnotách.
Vývoj kultury
Slovem kultura se původně označovalo pěstování užitkových plodin. Jako metaforu je použil Cicero pro překlad Platonova pojmu „péče o duši“ a od 16. století se používá pro označení vybraných, vznešenějších lidských činností, zejména uměleckých (tzv. „vysoká kultura“).
Do ní patří literatura, umění, hudba, případně i věda a filosofie.
Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už Goethe. V jeho pojmu kultury
prý nesmí chybět ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody, vznikající odlesněním hor.
„Firemní kultura je soustava základních domněnek , které si určitá skupina vymyslela, objevila nebo
vytvořila v souvislosti s tím, jak se učila vyrovnávat se svými problémy vnější adaptace a vnitřní
integrace, a které fungovaly dostatečně dobře, aby byly považovány za validní, a tudíž aby byly
vštěpovány novým členům jako správný způsob (normy), jak ve vztahu k těmto problémům vnímat,
myslet a cítit.“
(Schein, E.H.)
Firemní kultura
Firemní kultura je tvořena jak fyzickými objekty, tak i sociálními procesy. Chápejme ji jako uznávání určitých hodnot všemi členy podniku nebo organizace, dodržování norem a pravidel určených vedoucími pracovníky, jednotné smýšlení, chování, vyjadřování a prezentování se.
Firemní kulturu nelze vymezit přesně, ve zkratce bych tedy řekla, že firemní kultura je to,
jak podnik a zaměstnanci působí na okolí (konkurenci, obchodní partnery, zákazníky), jaké mezi sebou mají vztahy (silný/slabý kolektiv) a jaké uznávají hodnoty.
Díky budování firemní kultury můžeme vytvořit příjemné pracovní prostředí a získat
tak spokojené zaměstnance. Firma se stává pro zaměstnance přitažlivější a prokazují svému zaměstnavateli jakousi věrnost – loajalitu. Bude-li se cítit dobře zaměstnanec, bude se cítit dobře i zákazník, a s velkou pravděpodobností se k nám vrátí. K tomu je ovšem zapotřebí,
aby firemní kulturu celý kolektiv dodržoval a respektoval.
Bývá zvykem, že zaměstnavatelé si vybírají nové lidi tak, aby do firmy zapadli nebo se firma snaží vychovat si své lidi v jednotném vizuálním stylu.
Firemní kultura je každému podniku jedinečná. Silně ovlivňuje strategii firmy a podporuje dosahování jejích cílů.
Prvky firemní kultury:
• Symboly – nejviditelnější součást kultury ve firmě. Vytvářejí pevnou soudržnost kolektivu a jsou orientačním bodem ve struktuře podniku (pro zaměstnance), ale také pro zákazníky. (logo, barvy firmy, způsob oblékání, zkratky, jazykový slang, oslovování, rozmístění regálů, pracovní doba, …)
• Hrdinové – modely ideálního chování, nositelé tradice (mohou být i imaginární).
• Rituály – společenské činnosti a projevy firmy – formální schůze, psaní zpráv, plánování, kontrola, neformální aktivity, oslavy výročí, udělování ocenění (zaměstnanec roku apod.)…
• Hodnoty – obecné vědomí toho, co je dobré/špatné. Promítají se do pracovní morálky, je potřeba, aby byly hodnotové vzorce sdíleny všemi pracovníky kolektivu.
Firemní etika
Nedílnou součástí firemní kultury je firemní etika a odpovědnost za dopady svého chování
na společnost. Etikou rozumíme zásady a pravidla morálního chování organizace jako celku
i jednotlivých zaměstnanců. K tomu existují etické kodexy, které představují směrodatné zásady chování. V praxi se setkáme s etickými kodexy určitých profesních skupin (manažeři, učitelé, lékaři,…) a s etickými kodexy, které vydala sama firma nebo organizace.
Většinou se kodexy zaměřují na:
• vztah k zákazníkovi – posilování důvěry (garance kvality produktů, benefity, pravdivá reklama)
• vztah k zaměstnanci – posilování důvěry (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, dodržování smluv, benefity)
• vztahy k dodavatelům – posilování důvěry (platby včas, respektování vyhlášených kritérií výběrových řízení)
• očekávání organizace vůči zaměstnancům – vyloučení střetu zájmů, přijímání úplatků, nezneužívání služebního postavení atd.
Proces budování vhodné firemní značky je dlouhodobý, stejně jako budování dobrého jména, značky a pozice na trhu. Organizační struktura musí být jasná a souvislá, aby zaměstnanci nemohli mít odlišné představy o firmě, značce a hodnotách.
Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57