Kartelové dohody obchodních řetězců
Požadavky na absolvování
KARTELOVÉ DOHODY OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ
Co vůbec kartelové dohody jsou a co způsobují? Kartelové dohody jsou ve většině zemí považovány za ilegální dohody firem, které mezi sebou tajně uzavírají o prodejních cenách, množství či rozdělení trhu. [1] Tyto dohody představují zásadní narušení hospodářské soutěže, to znamená, že narušují přirozený boj o lepší pozici na trhu, o zvýšení poptávky ze strany spotřebitelů a o realizaci maximalizace zisků. Podnikatelé si kartelovými dohodami ulehčují toto vzájemné soupeření. Tyto dohody mají zajistit svým účastníkům pravidelný zisk bez rizik a nejistot vyplývajících z konkurenčního boje a bez nutnosti investovat do dalších inovací.
Nejznámějším a nejvíce nebezpečným příkladem kartelových dohod jsou dohody o přímém určení cen. Podnikatelé nastolí vyšší jednotné ceny a doplatí na to vždy spotřebitel, protože nemá možnost nakupovat produkty za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené kartelovou dohodou. Neméně závažné jsou také dohody o rozdělení trhu, na němž si pak soutěžitelé přirozeně nekonkurují, trh se nevyvíjí a stagnuje. Takovým jednáním si soutěžitelé udržují pozici na trhu a brání vstupu nových konkurentů. Spotřebitel je omezen v možnosti mezi prodejci a s nízkou konkurencí přicházejí taktéž vyšší ceny nabízených produktů. Kromě vyšší ceny, kterou kartelové dohody přinášejí, vedou k již zmíněnému poklesu inovačního tlaku, což způsobuje horší kvalitu produktů, také k zúžení sortimentu a z dlouhodobého hlediska také ke snížení konkurence schopnosti nejen podnikatelů, ale i celého odvětví, což může mít za následek i zvýšení nezaměstnanosti. Kartelové dohody jsou tedy velmi závažným protisoutěžním deliktem.
V podstatě kartelové dohody umožňují to, aby si firmy monopolizovaly trh a tím vytvořily podmínky, z nichž obecně každý monopol těží.
Proti kartelovým dohodám se samozřejmě většina zemí snaží bojovat a postihovat je. U nás tomu není jinak. V současné době je ochrana hospodářské soutěže v České republice institucionálně zajišťována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se sídlem v Brně. Úřadu přísluší vytvářet podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, vykonávat dohled při zadávání veřejných zakázek a veřejné podpory. Právní úprava ochrany hospodářské soutěže v České republice vychází ze soutěžního práva v ES.
Antimonopolní úřady vytvořily efektivní nástroj v boji s kartely a to tzv. leniency program. Účastník kartelu má možnost informovat Úřad o existenci kartelové dohody, a pokud mu poskytuje nové informace, které umožní vést správní řízení a prokázat kartel, má vysokou šanci vyváznout bez pokuty. U nás tohoto programu jako první využil výrobce energetických nápojů, kterému hrozila dvacetimilionová pokuta za dohodu o výhradním prodeji. [3]
Bylo objeveno a dokázáno již spousty kartelových dohod, Evropská unie má dokonce samostatný komisariát, který dohlíží na přirozenou konkurenci. Mezi nejznámějšími kartely jsou kauzy z oblasti farmaceutického průmyslu, zemědělství, obchodu, bankovnictví (není to tak dávno, co téměř všechny banky na českém trhu snížily úrok na běžném účtu na 0,01 %) a mezi nejdiskutovanější patří pohonné hmoty. Existuje organizace zemí vyvážejících ropu OPEC, která určuje produkci ropy a tím nepřímo stanovuje cenu na světových trzích. To je vlastně legální nadnárodní kartel, který ovlivňuje velmi negativně fungování soutěže. [2] V České Republice jsou legálními kartely v podstatě České dráhy nebo ČEZ, v nichž ceny určují státní úředníci.
Nyní již ke konkrétním nelegálním objeveným a postihnutým kartelovým dohodám. V roce 2001 Úřad zaznamenal zvýšený počet případů zavazování maloobchodních prodejců k dodržování doporučených cen v rámci obchodních sítí. Jako příklad lze uvést dohodu o ceně mezi dodavatelem léčivého přípravku Lipostat a velkoobchodním distributorem léčivých přípravků, nebo dohody o přímém určení ceny zboží pro prodej maloobchodním odběratelům uzavřené mezi společností Gillette Czech, s.r.o. a velkoobchodními prodejci. Tato společnost uzavřela ve smlouvách s odběrateli zboží značky Gillette, Oral-B, Duracel dohodu, dle níž se odběratelé zavazovali dodržovat doporučené ceny pro maloobchodní prodejce podle ceníku společnosti Gillette Czech, s.r.o. Společnost dostala pokutu ve výši 800 000 Kč. [2]
Za zajímavé jsou zde uvedeny:
120 mil. Kč pokuty bylo uděleno pekárenské společnosti DELTA PEKÁRNY a.s., ODKOLEK a.s. a PENAM spol. s r.o. kvůli jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen pekárenských výrobků. Existence kartelu byla pravomocně potvrzena. Prvnímu stupni předseda vrátil pouze část týkající se odůvodnění výše pokuty. V novém rozhodnutí pokuta činila 66 mil. korun. Následně byl podán rozklad a v druhostupňovém řízení byla pokuta v srpnu 2006 snížena na 52,8 mil. Následně však Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí o existenci kartelu, což v září 2008 potvrdil i Nejvyšší správní soud. Pokuta byla uložena znovu pravomocně na počátku roku 2009.
51 mil. Kč pokuty bylo uděleno společnosti BILLA, spol. s r.o. (28 mil. Kč) a JULIUS MEINL, a.s. (23 mil. Kč) za dohodu o koordinaci a slaďování nákupních cen zboží a obchodních podmínek vůči svým dodavatelům v letech 2001 a 2002. V meritu věci rozhodl Krajský soud v létě 2006. Existenci kartelu potvrdil, vrátil k projednání část týkající se výše pokut. Pokuty byly nově vyčísleny v březnu 2007 a sníženy oproti původním o 15 % na 23,80 mil. resp. 19,55 mil. korun.
Nejvyšší pokuty v historii Evropské komise:
Zatím nejvyšší pokuta, kterou Evropská komise za vytvoření kartelu udělila, se v roce 2001 týkala výrobců vitaminových preparátů. Pokuta tehdy činila 790,5 milionu eur (asi 22 miliard Kč).
Druhá nejvyšší pokuta od EK převyšující 750 milionu eur byla udělena v roce 2007 deseti společnostem za dohodu při stanovení cen zařízení používaných energetickými společnostmi, přičemž nejvyšší postihla společnost Siemens.
Třetí nejvyšší byla udělena roku 2006 českému Unipetrolu. Sankce postihly také společnosti Bayer, Shell, Dow Chemical, Eni a Trade-Stomil. Společnosti Bayer byla ale sankce nakonec odpuštěna, protože jako první existenci kartelu ohlásila. Pokuta byla v celkové výši 519 milionů eur.
Čtvrtá je z roku 2002 a činila 478,3 milionu eur, týkala se výrobců sádrokartonu.
Přehled nejvyšších pokut uložených ÚOHS:
Nejvyšší částka činí 941,881 mil. Kč. Pokuta se týkala cca 16-ti největších výrobců tzv. plynem izolovaného spínacího ústrojí (PISU). Účastníci řízení se mezi sebou domlouvali na tom, kdo nabídne jakou cenu PISU, aby došlo k přidělení zakázky předem dohodnuté společnosti.
Druhá nejvyšší 484 mil. Kč pokuta za kartel šesti stavebních spořitelen.
Třetí 370 mil. Kč za zneužití dominantního postavení RWE Transgas na trhu s plynem.
Pozn.: Pokuty jsou účastníci řízení povinni platit až na základě pravomocných tj. druhostupňových rozhodnutí. Pokud se však rozhodnou odvolat k soudu mohou s podáním žaloby požádat o posečkání se zaplacením sankce až do konečného rozhodnutí soudu ve věci. Je pak na příslušném soudu, zda jejich žádosti vyhoví nebo nikoliv. [5]
Zdroje:
[1] http://www.mesec.cz/clanky/jeste-jednou-o-kartelu/
[2]http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/Informacni_listy/2002/Infolist2002-05kartelove.pdf
[3] http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/zakazane-dohody-a-zneuziti-dominance/
[4]http://ekonomika.ihned.cz/c1-19863300-unipetrol-dostal-od-ek-pulmiliardovou-pokutu-za-kartel
[5] http://www.compet.cz/informacni-centrum/statistiky/prehled-nejvyssich-pokut-hs/
Co vůbec kartelové dohody jsou a co způsobují? Kartelové dohody jsou ve většině zemí považovány za ilegální dohody firem, které mezi sebou tajně uzavírají o prodejních cenách, množství či rozdělení trhu. [1] Tyto dohody představují zásadní narušení hospodářské soutěže, to znamená, že narušují přirozený boj o lepší pozici na trhu, o zvýšení poptávky ze strany spotřebitelů a o realizaci maximalizace zisků. Podnikatelé si kartelovými dohodami ulehčují toto vzájemné soupeření. Tyto dohody mají zajistit svým účastníkům pravidelný zisk bez rizik a nejistot vyplývajících z konkurenčního boje a bez nutnosti investovat do dalších inovací.
Nejznámějším a nejvíce nebezpečným příkladem kartelových dohod jsou dohody o přímém určení cen. Podnikatelé nastolí vyšší jednotné ceny a doplatí na to vždy spotřebitel, protože nemá možnost nakupovat produkty za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené kartelovou dohodou. Neméně závažné jsou také dohody o rozdělení trhu, na němž si pak soutěžitelé přirozeně nekonkurují, trh se nevyvíjí a stagnuje. Takovým jednáním si soutěžitelé udržují pozici na trhu a brání vstupu nových konkurentů. Spotřebitel je omezen v možnosti mezi prodejci a s nízkou konkurencí přicházejí taktéž vyšší ceny nabízených produktů. Kromě vyšší ceny, kterou kartelové dohody přinášejí, vedou k již zmíněnému poklesu inovačního tlaku, což způsobuje horší kvalitu produktů, také k zúžení sortimentu a z dlouhodobého hlediska také ke snížení konkurence schopnosti nejen podnikatelů, ale i celého odvětví, což může mít za následek i zvýšení nezaměstnanosti. Kartelové dohody jsou tedy velmi závažným protisoutěžním deliktem.
V podstatě kartelové dohody umožňují to, aby si firmy monopolizovaly trh a tím vytvořily podmínky, z nichž obecně každý monopol těží.
Proti kartelovým dohodám se samozřejmě většina zemí snaží bojovat a postihovat je. U nás tomu není jinak. V současné době je ochrana hospodářské soutěže v České republice institucionálně zajišťována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se sídlem v Brně. Úřadu přísluší vytvářet podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, vykonávat dohled při zadávání veřejných zakázek a veřejné podpory. Právní úprava ochrany hospodářské soutěže v České republice vychází ze soutěžního práva v ES.
Antimonopolní úřady vytvořily efektivní nástroj v boji s kartely a to tzv. leniency program. Účastník kartelu má možnost informovat Úřad o existenci kartelové dohody, a pokud mu poskytuje nové informace, které umožní vést správní řízení a prokázat kartel, má vysokou šanci vyváznout bez pokuty. U nás tohoto programu jako první využil výrobce energetických nápojů, kterému hrozila dvacetimilionová pokuta za dohodu o výhradním prodeji. [3]
Bylo objeveno a dokázáno již spousty kartelových dohod, Evropská unie má dokonce samostatný komisariát, který dohlíží na přirozenou konkurenci. Mezi nejznámějšími kartely jsou kauzy z oblasti farmaceutického průmyslu, zemědělství, obchodu, bankovnictví (není to tak dávno, co téměř všechny banky na českém trhu snížily úrok na běžném účtu na 0,01 %) a mezi nejdiskutovanější patří pohonné hmoty. Existuje organizace zemí vyvážejících ropu OPEC, která určuje produkci ropy a tím nepřímo stanovuje cenu na světových trzích. To je vlastně legální nadnárodní kartel, který ovlivňuje velmi negativně fungování soutěže. [2] V České Republice jsou legálními kartely v podstatě České dráhy nebo ČEZ, v nichž ceny určují státní úředníci.
Nyní již ke konkrétním nelegálním objeveným a postihnutým kartelovým dohodám. V roce 2001 Úřad zaznamenal zvýšený počet případů zavazování maloobchodních prodejců k dodržování doporučených cen v rámci obchodních sítí. Jako příklad lze uvést dohodu o ceně mezi dodavatelem léčivého přípravku Lipostat a velkoobchodním distributorem léčivých přípravků, nebo dohody o přímém určení ceny zboží pro prodej maloobchodním odběratelům uzavřené mezi společností Gillette Czech, s.r.o. a velkoobchodními prodejci. Tato společnost uzavřela ve smlouvách s odběrateli zboží značky Gillette, Oral-B, Duracel dohodu, dle níž se odběratelé zavazovali dodržovat doporučené ceny pro maloobchodní prodejce podle ceníku společnosti Gillette Czech, s.r.o. Společnost dostala pokutu ve výši 800 000 Kč. [2]
Za zajímavé jsou zde uvedeny:
120 mil. Kč pokuty bylo uděleno pekárenské společnosti DELTA PEKÁRNY a.s., ODKOLEK a.s. a PENAM spol. s r.o. kvůli jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen pekárenských výrobků. Existence kartelu byla pravomocně potvrzena. Prvnímu stupni předseda vrátil pouze část týkající se odůvodnění výše pokuty. V novém rozhodnutí pokuta činila 66 mil. korun. Následně byl podán rozklad a v druhostupňovém řízení byla pokuta v srpnu 2006 snížena na 52,8 mil. Následně však Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí o existenci kartelu, což v září 2008 potvrdil i Nejvyšší správní soud. Pokuta byla uložena znovu pravomocně na počátku roku 2009.
51 mil. Kč pokuty bylo uděleno společnosti BILLA, spol. s r.o. (28 mil. Kč) a JULIUS MEINL, a.s. (23 mil. Kč) za dohodu o koordinaci a slaďování nákupních cen zboží a obchodních podmínek vůči svým dodavatelům v letech 2001 a 2002. V meritu věci rozhodl Krajský soud v létě 2006. Existenci kartelu potvrdil, vrátil k projednání část týkající se výše pokut. Pokuty byly nově vyčísleny v březnu 2007 a sníženy oproti původním o 15 % na 23,80 mil. resp. 19,55 mil. korun.
Nejvyšší pokuty v historii Evropské komise:
Zatím nejvyšší pokuta, kterou Evropská komise za vytvoření kartelu udělila, se v roce 2001 týkala výrobců vitaminových preparátů. Pokuta tehdy činila 790,5 milionu eur (asi 22 miliard Kč).
Druhá nejvyšší pokuta od EK převyšující 750 milionu eur byla udělena v roce 2007 deseti společnostem za dohodu při stanovení cen zařízení používaných energetickými společnostmi, přičemž nejvyšší postihla společnost Siemens.
Třetí nejvyšší byla udělena roku 2006 českému Unipetrolu. Sankce postihly také společnosti Bayer, Shell, Dow Chemical, Eni a Trade-Stomil. Společnosti Bayer byla ale sankce nakonec odpuštěna, protože jako první existenci kartelu ohlásila. Pokuta byla v celkové výši 519 milionů eur.
Čtvrtá je z roku 2002 a činila 478,3 milionu eur, týkala se výrobců sádrokartonu.
Přehled nejvyšších pokut uložených ÚOHS:
Nejvyšší částka činí 941,881 mil. Kč. Pokuta se týkala cca 16-ti největších výrobců tzv. plynem izolovaného spínacího ústrojí (PISU). Účastníci řízení se mezi sebou domlouvali na tom, kdo nabídne jakou cenu PISU, aby došlo k přidělení zakázky předem dohodnuté společnosti.
Druhá nejvyšší 484 mil. Kč pokuta za kartel šesti stavebních spořitelen.
Třetí 370 mil. Kč za zneužití dominantního postavení RWE Transgas na trhu s plynem.
Pozn.: Pokuty jsou účastníci řízení povinni platit až na základě pravomocných tj. druhostupňových rozhodnutí. Pokud se však rozhodnou odvolat k soudu mohou s podáním žaloby požádat o posečkání se zaplacením sankce až do konečného rozhodnutí soudu ve věci. Je pak na příslušném soudu, zda jejich žádosti vyhoví nebo nikoliv. [5]
Zdroje:
[1] http://www.mesec.cz/clanky/jeste-jednou-o-kartelu/
[2]http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/Informacni_listy/2002/Infolist2002-05kartelove.pdf
[3] http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/zakazane-dohody-a-zneuziti-dominance/
[4]http://ekonomika.ihned.cz/c1-19863300-unipetrol-dostal-od-ek-pulmiliardovou-pokutu-za-kartel
[5] http://www.compet.cz/informacni-centrum/statistiky/prehled-nejvyssich-pokut-hs/
Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57