Vztah obce a obchodních organizací
Completion requirements
VZTAH OBCE A OBCHODNÍCH ORGANIZACÍ
1 Vymezení pojmu obec
Pojem obec vymezuje Zákon o obcích (obecní zřízení) č. 128/2000 Sb. a můžeme ho charakterizovat pomocí hned několika definic. Mezi základní charakteristiky patří:
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Právo na samosprávu je zakotveno v Ústavě České republiky. Donedávna byla obec jediným územně samosprávným celkem, v roce 2000 vznikly dále kraje. Obec je obecný pojem, který v sobě zahrnuje také pojem město.
Obec tvoří územní celek, který je vymezen hranicí územní obce. Každá obec v České republice má přesně vymezené hranice, každé území patří k některé obci. Neexistuje území, které by nikam nespadalo.
Obec je veřejnoprávní korporace. Obec má základ ve veřejném právu (již se na ni nepohlíží jako na kteroukoliv právnickou osobu soukromého práva), což s sebou nese omezení v některých majetkoprávních dispozicích.
Obec má vlastní majetek. Výrazem samostatnosti obce je vlastnit majetek a možnost s tímto majetkem nakládat, ač zde jsou také určitá omezení.
Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec je subjekt práva jako kdokoli jiný, vystupuje tak a je za své kroky (např.: smlouvy) sama odpovědná, nese důsledky z těchto rozhodnutí.
Dále obce pečují o všestranný rozvoj území a potřeby svých občanů (kterými jsou občané České republiky, jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu fyzických osob, mohou volit, být voleni, vyjadřovat se k rozpočtu obce a dále v obci mají určitá práva i ti, kteří v obci nemají trvalý pobyt, ale vlastní zde určitý majetek). Činnosti prováděné v rámci státu obec hradí z rozpočtu. Příjmová základna obcí- daňové příjmy (58,8 %), dotace ze státního rozpočtu (15,3 %), nedaňové příjmy (11,2 %), kapitálové příjmy (5,7 %), dotace z fondů (5,0 %), ostatní příjmy (4,0 %). Obec vykonává přenesenou nebo samostatnou působnost (obce se rozhodují v rámci svých potřeb samostatně).
Do samostatné působnosti obce patří rozvoj sociální péče, bydlení, ochrana a rozvoj zdraví, rozvoj dopravy a strojů, rozvoj výchovy a vzdělávání, rozvoj kultury, ochrana veřejného pořádku, přináleží také péče o místní komunikace a osvětlení.
Obce mohou zřizovat organizační složky, příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti, mohou zřizovat a. s., s. r. o., kde mohou být jako společníci nebo majoritní vlastníci. Obec je veřejnou správou, spolkem občanů a hospodářskou jednotkou, což se odráží v povinnosti hospodařit dle finančního plánu (obecní rozpočet – sestavuje se podle zákona č. 250/20000 Sb.). Obec musí rozpočet sestavit a následně schválit. Zpracování rozpočtů se provádí podle rozpočtové skladby – číselník státního rozpočtu, který se týká příjmů a výdajů. Od roku 2001 všechny obce účtují o majetku a závazcích. Obce mohou zažádat o úvěr, ale mohou se tak dostat i do konkurzu jako se to například stalo městu Rokytnice nad Jizerou.
1.1 Obec, město, statutární město
Městem se může stát obec, která má minimálně 3000 obyvatel. Dále to musí stanovit předseda Poslanecké sněmovny a to po vyjádření vlády České republiky. Všechny tyto tři podmínky musejí být splněny současně, aby se obce mohla stát městem. V České republice je v současné době 6244 obcí a z toho 593 měst (obcí s nejnižším počtem obyvatel do nedávné doby byl Rabštejn nad Střelou s počtem obyvatel 25, ale v současné době je součástí města Manětín a obcí s nejmenším počtem obyvatel se stala Přebuz, která má jich má 69).
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_%C4%8Cesku_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel)
Obec se stává statutárním městem, pokud to přímo stanoví zákon o obcích jmenovitě. Základním specifikem statutárních měst je členění na městské obvody či městské části s vlastními orgány samosprávy. Od roku 1990 jsou statutárními městy Brno, České Budějovice, Havířov, Hradec Králové, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem a Zlín. V roce 2000 přibyly města Jihlava, Kladno a Most. V roce 2003 Karviná, Mladá Boleslav a Teplice. V roce 2006 se statutárními městy dále staly Děčín, Frýdek Místek, Chomutov a Přerov.
Obec spravuje zastupitelstvo obce a mezi další orgány patří rada obce, starosta, obecní úřad, zvláštní orgány obce. Město spravuje zastupitelstvo města, mezi další orgány patří rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Statutární město spravuje zastupitelstvo města a mezi další orgány patří rada města, primátor, magistrát a dále pak zvláštní orgány města. (Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.)
2 Spolupráce obcí a obchodních společností
Činnosti obcí (územně samosprávních celků) lze zjednodušeně rozdělit na ziskové a neziskové (pod tuto činnost spadá v současné době většina obcí na území České republiky). Obecně je tato problematika řešena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, konkrétně pak § 23. Pro neziskové činnosti obec zřizuje organizační složky, příspěvkové organizace nebo může zakládat obecně prospěšné společnosti na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Pro ziskové činnosti může zakládat obchodní společnosti, kde mohou být jako společníci nebo majoritní vlastníci.
V definici, co je pro konkrétní obec zisková a co nezisková činnost, je první kámen úrazu, protože co je pro jednu obec zisková činnost, může pro obec druhou znamenat ztrátu. Záleží například na geografických podmínkách obce (kde se daná obec nachází, velikost obce, počet obyvatel, ale například i na obcích sousedních a na možnosti spolupráce s těmito obcemi). Do této situace patří například likvidace a svoz komunálního odpadu, který je z hlediska velkých svozových firem dozajista ziskový. Jedna z obcí může vlastnit skládku a může mít smlouvu s okolními obcemi na provádění této služby, druhá obec pak tyto výhody nemá. V úvaze o ziskovosti poskytování takové služby hraje roli i potřeba nákladného strojního vybavení, jeho procentuálního využití po celý rok a nezanedbatelné jsou také personální náklady na zabezpečení provozované služby.
Rozhodnutí o zřízení obchodní společnosti by měl předcházet nejen kvalitní podnikatelský záměr, ale také úvaha o personálním obsazení na vedoucích postech obchodní společnosti. Protože pouze dobrý podnikatelský záměr a zejména schopní manažeři, kteří se v dané problematice orientují, mohou být zárukou úspěšnosti podnikání obcí. Většina obcí uvažuje správně, když usměrňování činnosti těchto obchodních společností chce kontrolovat, respektive korigovat formou účasti zastupitelů v dozorčích radách nebo jiných řídících orgánech společností. Zde se potýkáme s dalším problémem. Většinou jde o „politické“ nominace, může docházet po každých volbách k obměně, a tím i ke ztrátě kontinuity v řídící činnosti obchodních společností, a to ještě v tom lepším případě, kdy se mění jeden zastupitel - odborník za druhého. Horší situace nastane, pokud v orgánech společností nezasedají odborníci, ale tato místa mají nominovaní zastupitelé obce „za odměnu“.
Pokud se obec rozhoduje o založení obchodní společnosti, lze vyvodit následující závěry:
1. založit obchodní společnost jen pro činnosti, kdy se očekává zisk
2. vytvořit kvalitní podnikatelský záměr na základě SWOT analýzy
3. jmenovat do čela společnosti schopného manažera
4. nerozhodovat politicky, ale věcně a odborně
5. při společenství s jinou osobou, tuto osobu důkladně prověřit.
Je mnoho větších měst a obcí (zpravidla s velkou spádovou oblastí), které úspěšně provozují obchodní společnosti. Existují také obce, které se po zralé úvaze podnikání raději vzdaly, a činnosti, které zabezpečovaly, zadaly specializovaným firmám. První možností je pronájem obecního majetku. Pronajímatel (obec) může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (nájemce) smlouvou o nájmu. Nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby.
Druhou možností je správa majetku, kdy obce vyhlásí výběrové řízení. Na základě předem stanovených podmínek se vybere nejvhodnější podnikatelský subjekt, s kterým se obec zaváže k plnění povinností vyplývajících z výhry ve výběrovém řízení. Tuto činnost nájemce vykonává pro majitele nemovitosti (obec) na základě uzavřené mandátní smlouvy, ve které je zohledněna fixní finanční měsíční odměna, kterou vlastník nemovitosti platí ve prospěch nájemce za správu této nemovitosti. Druhým způsobem správy majetku je uzavření nájemní smlouvy mezi vlastníkem nemovitosti (obce) a společností, která vyhrála konkurz, za smluvní nájemné, které nájemce platí vlastníkovi nemovitosti dle sjednaných smluvních podmínek. Tato nájemní smlouva musí obsahovat ujednání o možnosti dalšího podnájmu třetímu subjektu. Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby správy majetku je v tom, že v případě mandátní smlouvy nese riziko spojené s pronajímáním nemovitosti vlastník a může se stát, že jsou jeho příjmy kráceny tím, že nemovitost zůstane po nějakou dobu neobsazena nájemníkem. V případě uzavření nájemní smlouvy, nájemník pronajímá nemovitost na vlastní riziko, a pokud nájemník (kterého opatřila firma, která vyhrála konkurz) neplatí nájemné, je to ztráta obchodní organizaci a nikoliv vlastníka (obec). Toto riziko si obchodní společnost zohlední ve výši nájemného při uzavírání nájemní smlouvy s vlastníkem nemovitosti. To znamená, že smluvní nájemné je nižší než nájemné, za které organizace tuto nemovitost podnajímá dalším subjektům a tím je tato správa majetku pro organizaci zisková. Uzavírání nájemních smluv pro obchodní organizaci je finančně výhodnější než uzavírání smluv mandátních, ale na druhou stranu s sebou přináší riziko finanční ztráty, pokud se jí nepodaří nemovitost při odchodu jednoho nájemníka okamžitě znovu pronajmout novému nájemníkovi.
Je řada obcí, které raději vytváří dobré podmínky pro rozvoj místních podnikatelů. Bohužel je také dost obcí, které se drží „zaběhnutých kolejí“, mají zřízené obchodní společnosti, ale finančně i formou řízení se k těmto společnostem chovají jako k příspěvkovým organizacím.
Seznam literatury
[1] Hospodaření obce (Obecní finance) [online]. Praha: Obecní finance, 2009 [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: < http://www.obecnifinance.cz/clanek/mala-obec-umi-hospodarit-odpovedne/ >.
[2] Profesionální zastupitel [online]. Praha: Mgr. Jana Hamplová, 2002 [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW:
< http://www.hamplova.cz/download/profesionalni_zastupitel.pdf >.
[3] Statutární město [online]. Praha: Wikipedie, otevřená encyklopedie, 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Statut%C3%A1rn%C3%AD_m%C4%9Bsto>.
[4] Vybrané aspekty vývoje veřejné správy v České republice [online]. Praha: Národní konference: Efektivní stát, partner samosprávy, 2005 [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: < http://estat.cz/share/estat.cz/docs/konference/prednaska_postranecky.pdf>.
[5] Zákon o obcích, obecní zřízení [online]. Praha: Zákoník, 2008 [cit. 2010-04-08]. Dostupný z WWW: < http://www.zakonik.net/zakon-o-obcich-obecni-zrizeni/>.
VZTAH OBCE A OBCHODNÍCH ORGANIZACÍ (2)
Zkoumáme – li vztah jakékoli obce k obchodním organizacím, můžeme vycházet z jejího územního plánu. Územní plán je koncepčním nástrojem územního plánování a je upraven zákonem č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavebním zákonem). Stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Pořizuje se pro celé území obce a je závazný pro rozhodování v území.
Je – li v konkrétním územním plánu počítáno s výstavbou například obchodního domu, supermarketu či jiného obchodu, musí být posouzena řada faktorů, které mohou ovlivnit budoucí situaci v okolí takového objektu. Zejména musí být zpracována zpráva v rámci posouzení vlivu záměru na životní prostředí, která analyzuje nutnost použití přírodních zdrojů, vnášení odpadních látek do okolního prostředí, hlučnost, intenzitu dopravy, krajinný ráz i určité subjektivní ovlivnění kvality života v okolí provozu takového zařízení.
Na druhou stranu obchodní organizace zajišťují občanskou vybavenost obce. Záleží samozřejmě na velikosti a významu obce a jejím vztahu k ostatním obcím. Obec se nemůže bránit vstupu obchodní organizace na svoje území. Obchodní organizace se výrazně podílí na rozvoji města a udávají jeho tvář. Proto je pro obec velmi důležité rozvoj obchodních organizací usměrňovat, ale i podporovat, nejen z hlediska jejich umístění ale také z hlediska náplně obchodní činnosti.
PRAKTICKÝ PŘÍKLAD
V této kapitole se budeme věnovat konkrétní obci. Jedná se o obec Lučany nad Nisou, která je mým bydlištěm. Lučany nad Nisou leží uprostřed jabloneckého okresu na ploše 167 ha ve vzdálenosti cca 4 km od Jablonce nad Nisou a 15 km od Liberce. Od roku 2006 je obci navrácen statut města, má 1768 obyvatel.
Podle územního plánu je občanská vybavenost obce poměrně dobrá. Obec má školu, školku, praktického lékaře a také stomatologa. Co se týká obchodu, jsou provozovány pouze drobnější prodejny potravin (večerka se smíšeným zbožím, večerka s potravinami, samoobsluha, specializovaná prodejna masa a pekárna s vlasní prodejnou). Dále je v centru obce umístěna budova bývalé samoobsluhy, která by mohla být využita k obchodním účelům. Zatím je ve vlastnictví soukromého subjektu, který ji nabízí k pronájmu.
Z pohledu režimu a zonace CHKO spadá území obce do 4.zóny – urbanizační, okrajové, ve které je možné umisťovat malé provozovny lokálního významu. Hlavním využitím území obce je trvalé bydlení v rodinných domech. Přípustným využitím je pak maloobchod , stravovací zařízení a jiné drobné podnikatelské aktivity v rodinných domech. Toto území je nepřípustné využívat k jakékoli činnosti narušující kvalitu bydlení nebo které vyžadují obsluhu nákladními automobily či vyvolávají zvýšenou intenzitu dopravy. Je také nepřípustné zde provozovat samostatné maloobchody, stravovací zařízení, rekreační zařízení apod.
Z tohoto vyplývá, že z hlediska územního plánu obce by nebylo možné umístit samostatnou stavbu sloužící k obchodním účelům - jako například supermarket, obchodní dům apod. Tato stavba by jistě vedla k zvýšení intenzity dopravy v území. Územní plán navíc uvádí, že občanská vybavenost obce je dobrá, tudíž není ani potřeba tento typ obchodů ve městě zřídit. Dostupnost těchto služeb je dostačující vzhledem k blízkosti okresního města Jablonce nad Nisou.
Seznam použité literatury
Žákovská, Karolína. Právo životního prostředí: Teze přednášek. UJEP, Fakulta životního prostředí.
Kurzy.cz [online]. [cit. 2010-4-19]. Dostupný z WWW: <http://zakony.kurzy.cz/183-2006-stavebni-zakon/cast-1/>.
1 Vymezení pojmu obec
Pojem obec vymezuje Zákon o obcích (obecní zřízení) č. 128/2000 Sb. a můžeme ho charakterizovat pomocí hned několika definic. Mezi základní charakteristiky patří:
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Právo na samosprávu je zakotveno v Ústavě České republiky. Donedávna byla obec jediným územně samosprávným celkem, v roce 2000 vznikly dále kraje. Obec je obecný pojem, který v sobě zahrnuje také pojem město.
Obec tvoří územní celek, který je vymezen hranicí územní obce. Každá obec v České republice má přesně vymezené hranice, každé území patří k některé obci. Neexistuje území, které by nikam nespadalo.
Obec je veřejnoprávní korporace. Obec má základ ve veřejném právu (již se na ni nepohlíží jako na kteroukoliv právnickou osobu soukromého práva), což s sebou nese omezení v některých majetkoprávních dispozicích.
Obec má vlastní majetek. Výrazem samostatnosti obce je vlastnit majetek a možnost s tímto majetkem nakládat, ač zde jsou také určitá omezení.
Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec je subjekt práva jako kdokoli jiný, vystupuje tak a je za své kroky (např.: smlouvy) sama odpovědná, nese důsledky z těchto rozhodnutí.
Dále obce pečují o všestranný rozvoj území a potřeby svých občanů (kterými jsou občané České republiky, jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu fyzických osob, mohou volit, být voleni, vyjadřovat se k rozpočtu obce a dále v obci mají určitá práva i ti, kteří v obci nemají trvalý pobyt, ale vlastní zde určitý majetek). Činnosti prováděné v rámci státu obec hradí z rozpočtu. Příjmová základna obcí- daňové příjmy (58,8 %), dotace ze státního rozpočtu (15,3 %), nedaňové příjmy (11,2 %), kapitálové příjmy (5,7 %), dotace z fondů (5,0 %), ostatní příjmy (4,0 %). Obec vykonává přenesenou nebo samostatnou působnost (obce se rozhodují v rámci svých potřeb samostatně).
Do samostatné působnosti obce patří rozvoj sociální péče, bydlení, ochrana a rozvoj zdraví, rozvoj dopravy a strojů, rozvoj výchovy a vzdělávání, rozvoj kultury, ochrana veřejného pořádku, přináleží také péče o místní komunikace a osvětlení.
Obce mohou zřizovat organizační složky, příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti, mohou zřizovat a. s., s. r. o., kde mohou být jako společníci nebo majoritní vlastníci. Obec je veřejnou správou, spolkem občanů a hospodářskou jednotkou, což se odráží v povinnosti hospodařit dle finančního plánu (obecní rozpočet – sestavuje se podle zákona č. 250/20000 Sb.). Obec musí rozpočet sestavit a následně schválit. Zpracování rozpočtů se provádí podle rozpočtové skladby – číselník státního rozpočtu, který se týká příjmů a výdajů. Od roku 2001 všechny obce účtují o majetku a závazcích. Obce mohou zažádat o úvěr, ale mohou se tak dostat i do konkurzu jako se to například stalo městu Rokytnice nad Jizerou.
1.1 Obec, město, statutární město
Městem se může stát obec, která má minimálně 3000 obyvatel. Dále to musí stanovit předseda Poslanecké sněmovny a to po vyjádření vlády České republiky. Všechny tyto tři podmínky musejí být splněny současně, aby se obce mohla stát městem. V České republice je v současné době 6244 obcí a z toho 593 měst (obcí s nejnižším počtem obyvatel do nedávné doby byl Rabštejn nad Střelou s počtem obyvatel 25, ale v současné době je součástí města Manětín a obcí s nejmenším počtem obyvatel se stala Přebuz, která má jich má 69).
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_%C4%8Cesku_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel)
Obec se stává statutárním městem, pokud to přímo stanoví zákon o obcích jmenovitě. Základním specifikem statutárních měst je členění na městské obvody či městské části s vlastními orgány samosprávy. Od roku 1990 jsou statutárními městy Brno, České Budějovice, Havířov, Hradec Králové, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem a Zlín. V roce 2000 přibyly města Jihlava, Kladno a Most. V roce 2003 Karviná, Mladá Boleslav a Teplice. V roce 2006 se statutárními městy dále staly Děčín, Frýdek Místek, Chomutov a Přerov.
Obec spravuje zastupitelstvo obce a mezi další orgány patří rada obce, starosta, obecní úřad, zvláštní orgány obce. Město spravuje zastupitelstvo města, mezi další orgány patří rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Statutární město spravuje zastupitelstvo města a mezi další orgány patří rada města, primátor, magistrát a dále pak zvláštní orgány města. (Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.)
2 Spolupráce obcí a obchodních společností
Činnosti obcí (územně samosprávních celků) lze zjednodušeně rozdělit na ziskové a neziskové (pod tuto činnost spadá v současné době většina obcí na území České republiky). Obecně je tato problematika řešena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, konkrétně pak § 23. Pro neziskové činnosti obec zřizuje organizační složky, příspěvkové organizace nebo může zakládat obecně prospěšné společnosti na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Pro ziskové činnosti může zakládat obchodní společnosti, kde mohou být jako společníci nebo majoritní vlastníci.
V definici, co je pro konkrétní obec zisková a co nezisková činnost, je první kámen úrazu, protože co je pro jednu obec zisková činnost, může pro obec druhou znamenat ztrátu. Záleží například na geografických podmínkách obce (kde se daná obec nachází, velikost obce, počet obyvatel, ale například i na obcích sousedních a na možnosti spolupráce s těmito obcemi). Do této situace patří například likvidace a svoz komunálního odpadu, který je z hlediska velkých svozových firem dozajista ziskový. Jedna z obcí může vlastnit skládku a může mít smlouvu s okolními obcemi na provádění této služby, druhá obec pak tyto výhody nemá. V úvaze o ziskovosti poskytování takové služby hraje roli i potřeba nákladného strojního vybavení, jeho procentuálního využití po celý rok a nezanedbatelné jsou také personální náklady na zabezpečení provozované služby.
Rozhodnutí o zřízení obchodní společnosti by měl předcházet nejen kvalitní podnikatelský záměr, ale také úvaha o personálním obsazení na vedoucích postech obchodní společnosti. Protože pouze dobrý podnikatelský záměr a zejména schopní manažeři, kteří se v dané problematice orientují, mohou být zárukou úspěšnosti podnikání obcí. Většina obcí uvažuje správně, když usměrňování činnosti těchto obchodních společností chce kontrolovat, respektive korigovat formou účasti zastupitelů v dozorčích radách nebo jiných řídících orgánech společností. Zde se potýkáme s dalším problémem. Většinou jde o „politické“ nominace, může docházet po každých volbách k obměně, a tím i ke ztrátě kontinuity v řídící činnosti obchodních společností, a to ještě v tom lepším případě, kdy se mění jeden zastupitel - odborník za druhého. Horší situace nastane, pokud v orgánech společností nezasedají odborníci, ale tato místa mají nominovaní zastupitelé obce „za odměnu“.
Pokud se obec rozhoduje o založení obchodní společnosti, lze vyvodit následující závěry:
1. založit obchodní společnost jen pro činnosti, kdy se očekává zisk
2. vytvořit kvalitní podnikatelský záměr na základě SWOT analýzy
3. jmenovat do čela společnosti schopného manažera
4. nerozhodovat politicky, ale věcně a odborně
5. při společenství s jinou osobou, tuto osobu důkladně prověřit.
Je mnoho větších měst a obcí (zpravidla s velkou spádovou oblastí), které úspěšně provozují obchodní společnosti. Existují také obce, které se po zralé úvaze podnikání raději vzdaly, a činnosti, které zabezpečovaly, zadaly specializovaným firmám. První možností je pronájem obecního majetku. Pronajímatel (obec) může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (nájemce) smlouvou o nájmu. Nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby.
Druhou možností je správa majetku, kdy obce vyhlásí výběrové řízení. Na základě předem stanovených podmínek se vybere nejvhodnější podnikatelský subjekt, s kterým se obec zaváže k plnění povinností vyplývajících z výhry ve výběrovém řízení. Tuto činnost nájemce vykonává pro majitele nemovitosti (obec) na základě uzavřené mandátní smlouvy, ve které je zohledněna fixní finanční měsíční odměna, kterou vlastník nemovitosti platí ve prospěch nájemce za správu této nemovitosti. Druhým způsobem správy majetku je uzavření nájemní smlouvy mezi vlastníkem nemovitosti (obce) a společností, která vyhrála konkurz, za smluvní nájemné, které nájemce platí vlastníkovi nemovitosti dle sjednaných smluvních podmínek. Tato nájemní smlouva musí obsahovat ujednání o možnosti dalšího podnájmu třetímu subjektu. Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby správy majetku je v tom, že v případě mandátní smlouvy nese riziko spojené s pronajímáním nemovitosti vlastník a může se stát, že jsou jeho příjmy kráceny tím, že nemovitost zůstane po nějakou dobu neobsazena nájemníkem. V případě uzavření nájemní smlouvy, nájemník pronajímá nemovitost na vlastní riziko, a pokud nájemník (kterého opatřila firma, která vyhrála konkurz) neplatí nájemné, je to ztráta obchodní organizaci a nikoliv vlastníka (obec). Toto riziko si obchodní společnost zohlední ve výši nájemného při uzavírání nájemní smlouvy s vlastníkem nemovitosti. To znamená, že smluvní nájemné je nižší než nájemné, za které organizace tuto nemovitost podnajímá dalším subjektům a tím je tato správa majetku pro organizaci zisková. Uzavírání nájemních smluv pro obchodní organizaci je finančně výhodnější než uzavírání smluv mandátních, ale na druhou stranu s sebou přináší riziko finanční ztráty, pokud se jí nepodaří nemovitost při odchodu jednoho nájemníka okamžitě znovu pronajmout novému nájemníkovi.
Je řada obcí, které raději vytváří dobré podmínky pro rozvoj místních podnikatelů. Bohužel je také dost obcí, které se drží „zaběhnutých kolejí“, mají zřízené obchodní společnosti, ale finančně i formou řízení se k těmto společnostem chovají jako k příspěvkovým organizacím.
Seznam literatury
[1] Hospodaření obce (Obecní finance) [online]. Praha: Obecní finance, 2009 [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: < http://www.obecnifinance.cz/clanek/mala-obec-umi-hospodarit-odpovedne/ >.
[2] Profesionální zastupitel [online]. Praha: Mgr. Jana Hamplová, 2002 [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW:
< http://www.hamplova.cz/download/profesionalni_zastupitel.pdf >.
[3] Statutární město [online]. Praha: Wikipedie, otevřená encyklopedie, 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Statut%C3%A1rn%C3%AD_m%C4%9Bsto>.
[4] Vybrané aspekty vývoje veřejné správy v České republice [online]. Praha: Národní konference: Efektivní stát, partner samosprávy, 2005 [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: < http://estat.cz/share/estat.cz/docs/konference/prednaska_postranecky.pdf>.
[5] Zákon o obcích, obecní zřízení [online]. Praha: Zákoník, 2008 [cit. 2010-04-08]. Dostupný z WWW: < http://www.zakonik.net/zakon-o-obcich-obecni-zrizeni/>.
VZTAH OBCE A OBCHODNÍCH ORGANIZACÍ (2)
Zkoumáme – li vztah jakékoli obce k obchodním organizacím, můžeme vycházet z jejího územního plánu. Územní plán je koncepčním nástrojem územního plánování a je upraven zákonem č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavebním zákonem). Stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Pořizuje se pro celé území obce a je závazný pro rozhodování v území.
Je – li v konkrétním územním plánu počítáno s výstavbou například obchodního domu, supermarketu či jiného obchodu, musí být posouzena řada faktorů, které mohou ovlivnit budoucí situaci v okolí takového objektu. Zejména musí být zpracována zpráva v rámci posouzení vlivu záměru na životní prostředí, která analyzuje nutnost použití přírodních zdrojů, vnášení odpadních látek do okolního prostředí, hlučnost, intenzitu dopravy, krajinný ráz i určité subjektivní ovlivnění kvality života v okolí provozu takového zařízení.
Na druhou stranu obchodní organizace zajišťují občanskou vybavenost obce. Záleží samozřejmě na velikosti a významu obce a jejím vztahu k ostatním obcím. Obec se nemůže bránit vstupu obchodní organizace na svoje území. Obchodní organizace se výrazně podílí na rozvoji města a udávají jeho tvář. Proto je pro obec velmi důležité rozvoj obchodních organizací usměrňovat, ale i podporovat, nejen z hlediska jejich umístění ale také z hlediska náplně obchodní činnosti.
PRAKTICKÝ PŘÍKLAD
V této kapitole se budeme věnovat konkrétní obci. Jedná se o obec Lučany nad Nisou, která je mým bydlištěm. Lučany nad Nisou leží uprostřed jabloneckého okresu na ploše 167 ha ve vzdálenosti cca 4 km od Jablonce nad Nisou a 15 km od Liberce. Od roku 2006 je obci navrácen statut města, má 1768 obyvatel.
Podle územního plánu je občanská vybavenost obce poměrně dobrá. Obec má školu, školku, praktického lékaře a také stomatologa. Co se týká obchodu, jsou provozovány pouze drobnější prodejny potravin (večerka se smíšeným zbožím, večerka s potravinami, samoobsluha, specializovaná prodejna masa a pekárna s vlasní prodejnou). Dále je v centru obce umístěna budova bývalé samoobsluhy, která by mohla být využita k obchodním účelům. Zatím je ve vlastnictví soukromého subjektu, který ji nabízí k pronájmu.
Z pohledu režimu a zonace CHKO spadá území obce do 4.zóny – urbanizační, okrajové, ve které je možné umisťovat malé provozovny lokálního významu. Hlavním využitím území obce je trvalé bydlení v rodinných domech. Přípustným využitím je pak maloobchod , stravovací zařízení a jiné drobné podnikatelské aktivity v rodinných domech. Toto území je nepřípustné využívat k jakékoli činnosti narušující kvalitu bydlení nebo které vyžadují obsluhu nákladními automobily či vyvolávají zvýšenou intenzitu dopravy. Je také nepřípustné zde provozovat samostatné maloobchody, stravovací zařízení, rekreační zařízení apod.
Z tohoto vyplývá, že z hlediska územního plánu obce by nebylo možné umístit samostatnou stavbu sloužící k obchodním účelům - jako například supermarket, obchodní dům apod. Tato stavba by jistě vedla k zvýšení intenzity dopravy v území. Územní plán navíc uvádí, že občanská vybavenost obce je dobrá, tudíž není ani potřeba tento typ obchodů ve městě zřídit. Dostupnost těchto služeb je dostačující vzhledem k blízkosti okresního města Jablonce nad Nisou.
Seznam použité literatury
Žákovská, Karolína. Právo životního prostředí: Teze přednášek. UJEP, Fakulta životního prostředí.
Kurzy.cz [online]. [cit. 2010-4-19]. Dostupný z WWW: <http://zakony.kurzy.cz/183-2006-stavebni-zakon/cast-1/>.
Last modified: Monday, 27 January 2014, 11:57 AM