Etický kodex obchodníka
Requisitos de finalización
ETICKÝ KODEX OBCHODNÍKA
1. Etika v kabátu zvaném "ze života"
"Pane vrchní, chtěl bych zrušit tu objednávku salátu z čerstvé zeleniny."
"Promiňte, pane, ale to nejde, kuchař už tu plechovku otevřel."
2. Etika dle Wikipedie :
Etika (z řeckého ethos - mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit. Etika se dále dělí na další disciplíny.
Etika je důležitým faktorem v mezilidských vztazích, tedy tam, kde lze většinou volit mezi dvěma či více způsoby chování. Nezastupitelnou roli hraje etika i v oblasti podnikání, kdy
se jedna osoba musí spoléhat na poctivost, objektivitu a integritu druhé osoby, doufajíc že tato přijala za své morální zásady očekávané od dané profese. Etické normy určité profese jsou založeny na obecně uznávaných společenských normách a rozšířeny o kodexy chování definované danou obchodní společností. Firmy si začínají uvědomovat, že široká nabídka produktů či služeb a snižování cen nejsou jedinou zárukou úspěchu – rozhoduje i dobré jméno a budování dlouhotrvajících „věrných“ obchodních vztahů, založených na důvěře.
Vlastní podnikatelskou etiku můžeme definovat jako:
• Individuální etiku – týká se každého jednotlivce.
• Podnikovou etiku – etické normy na úrovni institucí a organizací.
• Etiku hospodářství – týká se celé společnosti.
• Etiku nadnárodních společností - souvisí s globalizací mezinárodního podnikání.
Hlavní oblasti podnikatelské etiky:
• Individuální - osobní etika.
• Práva zaměstnanců.
• Diskriminace.
• Kodexy chování.
• Ochrana spotřebitelů.
• Využívání energie.
• Využívání utajených informací.
• Globalizace podnikání.
• Odpovědnost podniku.
• Odpovědnost zaměstnance.
• Vztahy s odbory.
• Reakce zaměstnanců na neetické chování.
• Počítačová data a ochrana osobních údajů.
• Ochrana prostředí.
• Ochrana zvířat a výzkum.
• Průmyslová špionáž.
• Korupce.
• Odměny pro vrcholové manažery.
• Hladomor a země třetího světa.
Definovat několika slovy, proč vlastně uvést etiku do podnikatelské praxe není jednoduché. Můžeme mluvit o nemožnosti právních předpisů obsáhnout do detailů každou skutečnost,
o vlivu globalizace a nutnosti najít společný jazyk pro řešení problémů, o narůstajícím tlaku na společenskou odpovědnost podniku a dodržování etických standardů..., ale nejdůležitějším faktem i nadále zůstává rovnice čestné jednání obchodníka = úspěšné obchodní vztahy.
Nejpoužívanější nástroje pro aplikaci etiky v každé organizaci jsou kodexy chování/etiky.
SHRNUTÍ POJMŮ:
Etika
Teorie morálky. Snaží se spojit obecné a společenské zásady, na nichž morálka stojí. Filozofická nauka o správném jednání, která hodnotí činnost člověka z hlediska kategorií dobra a zla.
Podnikatelská etika
Ekonomické aktivity se vzájemně střetávají a tvoří složitý sociální systém. Způsob, jakým
se podnik chová k okolnímu prostředí může mít vliv na jeho tržní postavení a finanční výsledky. Rozeznáváme: Individuální etiku, podnikovou etiku, etiku hospodářství a etiku nadnárodních společností.
Kodex
Určitý nástroj řízení. Soubor konkrétních pravidel, jež vycházejí z principů a hodnot organizace a vymezují standard profesionálního jednání.
Kodexy
Dodržování etického kodexu není právně vymahatelné, přesto se jedná o velice silný nástroj, jenž zajišťuje soulad mezi aktivitami podniku a všech jeho zaměstnanců. Jasně vymezená pravidla definují hranice mezi žádoucím a nepřijatelným. Takto - veřejně organizací sdělený závazek dodržovat stanovené principy - zvyšuje její důvěryhodnost a odrazí se i v kvalitě vztahů se zákazníky, finančními a jinými institucemi a zájmovými skupinami.
Vypracované etické kodexy mají formu písemného dokumentu a vytváří základní principy pro celou firmu. Přijetí etického kodexu podnikem má ujistit veřejnost i spotřebitele, že tento podnik dodržuje standardní principy morálky.
Na internetu si lze přečíst např. následující kodexy:
• Kodex manažera.
• Etický kodex Komory finančních poradců.
• Etický kodex výkonu veřejné správy.
• Etický kodex práv pacientů.
• Etický kodex České lékařské komory.
• Etický kodex policie atd.
V podstatě lze jednotlivé kodexy rozčlenit do 3 oblastí:
1. Kodexy pro činnost profesionálních asociací a jejich členů (např. Kodex bankovní etiky zpracovaný Bankovní asociací ČR).
2. Kodexy pro činnost hospodářských sdružení, vykonávajících určité hospodářské činnosti… (např. kodexy vydané Mezinárodní obchodní komorou: Mezinárodní kodexy pravidel etiky v prodejní činnosti z r. 1973, v reklamě z r. 1986 (Kodex
reklamy – zásady etické reklamní praxe v ČR vydané Radou pro reklamu),… Etický kodex zásilkového obchodu vypracovaný a přijatý Sdružením zásilkového obchodu
v r. 1994 a doplněný v roce 1995.
3. Kodexy jednotlivých hospodářských subjektů.
Odborné odhady říkají, že etický kodex má zpracováno přibližně 20 % českých podniků
a zhruba 40 % uvažuje o jejich zpracování. Mým záměrem není uvést zde všech zhruba 50 mezinárodních i českých kodexů – svoji pozornost zaměřím spíše na Kodex managera, Kodex obchodního zástupce a Kodex instituce vzniklé na ochranu spotřebitelů. Plná znění jednotlivých kodexů pak budou přílohou této práce.
SHRNUTÍ POJMŮ:
Kodexy
Existuje více než 30 českých a 20 mezinárodních kodexů.
Základní dělení:
• Kodexy pro činnost profesionálních organizací (banky).
• Kodex pro činnost hospodářských sdružení.
• Kodex pro činnost jednotlivých hospodářských subjektů (jednotlivé firmy).
2.1 KODEX MANAGERA
V úvodní preambuli kodexu je manager definován jako politický činitel, nadřízený, rozhodčí, symbol skupiny, mluvčí, vzor, odborník a obětní beránek, který se zavazuje při výkonu svého společenského poslání dodržovat obecně závazné předpisy i společensky přijaté etické, sociální a ekologické zásady chování.
Dále je kodex členěn do 6 paragrafů:
• Paragraf 1 : Hodnotová orientace manažera.
• Paragraf 2 : Vztah ke spolupracovníkům.
• Paragraf 3 : Vztah k vlastníkům.
• Paragraf 4 : Vztah k zákazníkům.
• Paragraf 5 : Vztah k ostatním zájmovým skupinám.
• Paragraf 6 : Příslušnost k manažerské obci.
Obsahově k tématu mé práce je nejblíže znění paragrafu 4 – tedy VZTAH K ZÁKAZNÍKŮM, proto níže uvádím pár nejdůležitějších ustanovení tohoto paragrafu:
• Manažer musí dbát na pravidelnou analýzu potřeb, přání a požadavků potenciálních zákazníků a vycházet jim vstříc kvalitou, termíny dodávky a cenou nabízených produktů
a s nimi spojených služeb.
• Manažer musí dokázat správně a nezkresleně informovat zákazníky o výhodách
a nevýhodách firmou nabízených produktů, přesvědčovat o jejich přednostech vůči produktům konkurenčním a přesvědčovat zákazníka o přínosech a výhodách, které pořízením firmou nabízených produktů a služeb získají.
• Manažer musí být dostatečně citlivý k postojům i emocím zákazníků firmy a v jednání s nimi efektivně ovládnout umění mezilidských vztahů při vyjednávání oboustranně výhodných podmínek – respektujících potřeby zákazníka i zájmy vlastní firmy.
• Při soutěži s konkurenty o přízeň zákazníků se manažer nikdy neuchýlí k praktikám nekalé soutěže a nebude poskytovat zákazníkům nesprávné či zavádějící informace.
• Při prosazování podnikatelských zájmů firmy a snaze získat zákaznickou zakázku
se manažer nikdy neuchýlí k uplácení rozhodovacích subjektů a sám nikdy nevzbudí dojem, že jeho postoj by bylo možno ovlivnit úplatkem.
Může se stát, že manažer má někdy pochybnosti o etické správnosti svého rozhodnutí. Jako určité obecné východisko pro hodnocení závažnosti těchto pochybností mohou sloužit odpovědi na dvanáct následujících otázek. Nebude-li manažer s odpovědí na některou z nich spokojen, měl by pečlivě uvážit, zda jeho rozhodnutí je vskutku eticky nenapadnutelné.
1. Definoval jsem problémovou situaci a její příčiny dostatečně přesně a odpovědně?
2. Jak bych definoval problém, kdybych stál na druhé straně plotu?
3. Jakým způsobem rozhodovací situace vznikla a jak závažnou se jevila na první podhled?
4. Vůči komu a v jakých otázkách jsem schopen zastávat loajální postoj jako pracovník organizace i jako soukromá osoba?
5. Jaký skutečný cíl sledují tímto rozhodnutím?
6. Jsou tyto mé záměry konformní s očekávanými výsledky?
7. Kdo může být mým rozhodnutím poškozen a proč?
8. Jsem schopen prodiskutovat své rozhodnutí s těmi, jichž se týká, pře tím, než budu trvat na jeho provedení?
9. Jsem schopen obhájit své rozhodnutí bez zaváhání před svým šéfem, před ředitelem, před valnou hromadou akcionářů, ale i před svou rodinou a svými sousedy?
10. Jsem plně přesvědčen o tom, že moje rozhodnutí bude dobré i zítra a po delším čase
a není výhodné pouze dnes?
11. Jaký symbolický dopad bude mít moje rozhodnutí, bude-li správně pochopeno?
A pokud ne?
12. Za jakých podmínek jsem ochoten ustoupit od svého stanoviska (tj. kdy přestanu trvat na provedené svého rozhodnutí)?
2.2 KODEX OBCHODNÍHO ZÁSTUPCE
Etický kodex obchodních zástupců se různí dle předmětů podnikání každé konkrétní organizace. Ve finanční sféře se klade důraz především na důvěrnost informací, v ostatních oblastech je zase spíše v popředí úplnost a pravdivost informací. Níže uvedené je tedy jakýmsi obecným přehledem očekávaného (etického) chování obchodní zástupce, tento:
• Dodržuje a podporuje obchodní strategii své společnosti.
• Je vždy orientován na potřeby zákazníka.
• Poskytuje klientům služby a informace kvalifikovaně, profesionálně, čestně
a svědomitě.
• Podává správné a úplné informace doložené aktuálními prodejními materiály
a tiskopisy.
• Zajišťuje ochranu osobních údajů klientů v souladu s právními předpisy České republiky.
• Má přehled na trhu, aby mohl porovnat nabízené produkty nebo služby s konkurencí.
• Chrání zájmy zákazníků a dbá na udržení dobrého jména společnosti.
• Při jednání se zákazníky musí byt schopen ovládnout své emoce a být schopen motivovat sám sebe k jednání sledujícímu zákazníkův prospěch.
2.3 KODEX SDRUŽENÍ „KOREKTNÍ PODNIKÁNÍ“
Cílem sdružení Korektní podnikání je ochrana rovných podmínek obchodního podnikání, konkurenčního prostředí a regulérního tržního jednání. Základním principem, který členové sdružení prosazují ve své činnosti, je „Společenská odpovědnost organizací“
(CSR – Corporate Social Responsibility). K prosazování cílů nejen členských organizací vyhlásilo sdružení „Kodex korektního podnikání“ k jehož dodržování se všichni jeho signatáři dobrovolně hlásí.
Citace vybraných statí z Kodexu „Korektní podnikání“:
Každý účastník podnikání má právo na transparentní a účinnou ochranu svých práv
na vysoké úrovni, proto Sdružení korektní podnikání vydalo Kodex korektního podnikání (dále jen Kodex, který) upravuje zásady chování členů Sdružení s cílem:
• Chránit zájmy zákazníků v rámci platné legislativy.
• Zvyšovat ochranu zákazníků (včetně koncových zákazníků – spotřebitelů) na úrovni nejlepší praxe a spotřebitelské politiky nad rámec požadavků legislativy.
1. Členové Sdružení, berou patřičný ohled na zájmy zákazníků a jednají podle pravidel čestných obchodních, reklamních a marketingových postupů. Proto členové Sdružení:
a) Nepoužívají zavádějící, klamavé ani nepoctivé podnikatelské postupy, které potenciálně způsobují riziko poškození zákazníků i dalších subjektů trhu,
b) veškeré informace o nich samých nebo jimi poskytovaném zboží či službách jsou předkládány nad požadavky legislativy jasným, výrazným, přesným a snadno dostupným způsobem, nezveřejňují informace, které jsou potencionálně zavádějící, klamavé nebo nepoctivé,
c) jednají v souladu se všemi svými veřejnými sděleními, která se týkají obchodní politiky a postupů podniku při jeho transakcích se zákazníky,
d) nekladou si jednostranně zvýhodňující smluvní podmínky,
e) provádějí reklamu a marketing tak aby byly pravdivé a zřetelně identifikovatelné jako takové,
f) v reklamě a marketingu uvádí totožnost podniku, jehož jménem jsou reklama nebo marketing prováděny, pokud by neuvedení bylo klamavé,
g) jsou schopni doložit veškerá vyslovená nebo implikovaná veřejná sdělení po celou dobu jejich zveřejnění i přiměřenou dobu poté,
h) při vypracovávání vlastních etických kodexů vycházejí z tohoto Kodexu,
i) věnují zvláštní péči reklamě a marketingu zaměřenému na děti, staré lidi, vážně nemocné a jiné osoby, které nemusí být schopny plně pochopit informace, které jim jsou předkládány.
2. Členové Sdružení, aby umožnili zákazníkům kvalifikované rozhodnutí o nákupu nebo prodeji zboží nebo služeb poskytují přesné a snadno dostupné informace:
a) Popisující nabízené zboží a/nebo služby, včetně ceny,
b) o podmínkách nákupu nebo prodeje zboží nebo služeb a nákladech s ní spojených.
Tyto informace jsou srozumitelné, přesné, snadno dostupné a jsou poskytovány způsobem, který dává zákazníkovi dostatečnou možnost přezkoumání před nákupem nebo prodejem zboží nebo služeb. Text příslušných obchodních podmínek nákupu nebo prodeje zboží nebo služeb musí být srozumitelný a úplný a musí umožňovat uchování dostatečných záznamů
o těchto podmínkách.
3. ZÁVĚR
Nejčastější názor na zavádění etiky do podnikání je, že se jedná o mrhání časem a energií, když je průmyslová výroba stejně regulována zákony a jiným právními předpisy. Je ale nerealistické spoléhat se na skutečnost, že rodinná a školní výchova naučila lidi morálnímu jednání. Ve skutečnosti totiž právní řád poskytuje obchodníkům/zákazníkům jen velmi slabé možnosti, jak řešit legitimní konflikty, jež se objevují v podnikatelské praxi.
Základní pravidlo etiky v podnikání je velmi jednoduché: uvědomit si, že na úkor zákazníka získaný krátkodobý prospěch, může přinést - a také přinese - v dlouhodobém časovém horizontu dané firmě velice nepříznivý obraz o její podnikatelské důvěryhodnosti, a tím pádem i několikanásobně nižší zisky, než byla původně získaná„výhoda.“
1. Etika v kabátu zvaném "ze života"
"Pane vrchní, chtěl bych zrušit tu objednávku salátu z čerstvé zeleniny."
"Promiňte, pane, ale to nejde, kuchař už tu plechovku otevřel."
2. Etika dle Wikipedie :
Etika (z řeckého ethos - mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit. Etika se dále dělí na další disciplíny.
Etika je důležitým faktorem v mezilidských vztazích, tedy tam, kde lze většinou volit mezi dvěma či více způsoby chování. Nezastupitelnou roli hraje etika i v oblasti podnikání, kdy
se jedna osoba musí spoléhat na poctivost, objektivitu a integritu druhé osoby, doufajíc že tato přijala za své morální zásady očekávané od dané profese. Etické normy určité profese jsou založeny na obecně uznávaných společenských normách a rozšířeny o kodexy chování definované danou obchodní společností. Firmy si začínají uvědomovat, že široká nabídka produktů či služeb a snižování cen nejsou jedinou zárukou úspěchu – rozhoduje i dobré jméno a budování dlouhotrvajících „věrných“ obchodních vztahů, založených na důvěře.
Vlastní podnikatelskou etiku můžeme definovat jako:
• Individuální etiku – týká se každého jednotlivce.
• Podnikovou etiku – etické normy na úrovni institucí a organizací.
• Etiku hospodářství – týká se celé společnosti.
• Etiku nadnárodních společností - souvisí s globalizací mezinárodního podnikání.
Hlavní oblasti podnikatelské etiky:
• Individuální - osobní etika.
• Práva zaměstnanců.
• Diskriminace.
• Kodexy chování.
• Ochrana spotřebitelů.
• Využívání energie.
• Využívání utajených informací.
• Globalizace podnikání.
• Odpovědnost podniku.
• Odpovědnost zaměstnance.
• Vztahy s odbory.
• Reakce zaměstnanců na neetické chování.
• Počítačová data a ochrana osobních údajů.
• Ochrana prostředí.
• Ochrana zvířat a výzkum.
• Průmyslová špionáž.
• Korupce.
• Odměny pro vrcholové manažery.
• Hladomor a země třetího světa.
Definovat několika slovy, proč vlastně uvést etiku do podnikatelské praxe není jednoduché. Můžeme mluvit o nemožnosti právních předpisů obsáhnout do detailů každou skutečnost,
o vlivu globalizace a nutnosti najít společný jazyk pro řešení problémů, o narůstajícím tlaku na společenskou odpovědnost podniku a dodržování etických standardů..., ale nejdůležitějším faktem i nadále zůstává rovnice čestné jednání obchodníka = úspěšné obchodní vztahy.
Nejpoužívanější nástroje pro aplikaci etiky v každé organizaci jsou kodexy chování/etiky.
SHRNUTÍ POJMŮ:
Etika
Teorie morálky. Snaží se spojit obecné a společenské zásady, na nichž morálka stojí. Filozofická nauka o správném jednání, která hodnotí činnost člověka z hlediska kategorií dobra a zla.
Podnikatelská etika
Ekonomické aktivity se vzájemně střetávají a tvoří složitý sociální systém. Způsob, jakým
se podnik chová k okolnímu prostředí může mít vliv na jeho tržní postavení a finanční výsledky. Rozeznáváme: Individuální etiku, podnikovou etiku, etiku hospodářství a etiku nadnárodních společností.
Kodex
Určitý nástroj řízení. Soubor konkrétních pravidel, jež vycházejí z principů a hodnot organizace a vymezují standard profesionálního jednání.
Kodexy
Dodržování etického kodexu není právně vymahatelné, přesto se jedná o velice silný nástroj, jenž zajišťuje soulad mezi aktivitami podniku a všech jeho zaměstnanců. Jasně vymezená pravidla definují hranice mezi žádoucím a nepřijatelným. Takto - veřejně organizací sdělený závazek dodržovat stanovené principy - zvyšuje její důvěryhodnost a odrazí se i v kvalitě vztahů se zákazníky, finančními a jinými institucemi a zájmovými skupinami.
Vypracované etické kodexy mají formu písemného dokumentu a vytváří základní principy pro celou firmu. Přijetí etického kodexu podnikem má ujistit veřejnost i spotřebitele, že tento podnik dodržuje standardní principy morálky.
Na internetu si lze přečíst např. následující kodexy:
• Kodex manažera.
• Etický kodex Komory finančních poradců.
• Etický kodex výkonu veřejné správy.
• Etický kodex práv pacientů.
• Etický kodex České lékařské komory.
• Etický kodex policie atd.
V podstatě lze jednotlivé kodexy rozčlenit do 3 oblastí:
1. Kodexy pro činnost profesionálních asociací a jejich členů (např. Kodex bankovní etiky zpracovaný Bankovní asociací ČR).
2. Kodexy pro činnost hospodářských sdružení, vykonávajících určité hospodářské činnosti… (např. kodexy vydané Mezinárodní obchodní komorou: Mezinárodní kodexy pravidel etiky v prodejní činnosti z r. 1973, v reklamě z r. 1986 (Kodex
reklamy – zásady etické reklamní praxe v ČR vydané Radou pro reklamu),… Etický kodex zásilkového obchodu vypracovaný a přijatý Sdružením zásilkového obchodu
v r. 1994 a doplněný v roce 1995.
3. Kodexy jednotlivých hospodářských subjektů.
Odborné odhady říkají, že etický kodex má zpracováno přibližně 20 % českých podniků
a zhruba 40 % uvažuje o jejich zpracování. Mým záměrem není uvést zde všech zhruba 50 mezinárodních i českých kodexů – svoji pozornost zaměřím spíše na Kodex managera, Kodex obchodního zástupce a Kodex instituce vzniklé na ochranu spotřebitelů. Plná znění jednotlivých kodexů pak budou přílohou této práce.
SHRNUTÍ POJMŮ:
Kodexy
Existuje více než 30 českých a 20 mezinárodních kodexů.
Základní dělení:
• Kodexy pro činnost profesionálních organizací (banky).
• Kodex pro činnost hospodářských sdružení.
• Kodex pro činnost jednotlivých hospodářských subjektů (jednotlivé firmy).
2.1 KODEX MANAGERA
V úvodní preambuli kodexu je manager definován jako politický činitel, nadřízený, rozhodčí, symbol skupiny, mluvčí, vzor, odborník a obětní beránek, který se zavazuje při výkonu svého společenského poslání dodržovat obecně závazné předpisy i společensky přijaté etické, sociální a ekologické zásady chování.
Dále je kodex členěn do 6 paragrafů:
• Paragraf 1 : Hodnotová orientace manažera.
• Paragraf 2 : Vztah ke spolupracovníkům.
• Paragraf 3 : Vztah k vlastníkům.
• Paragraf 4 : Vztah k zákazníkům.
• Paragraf 5 : Vztah k ostatním zájmovým skupinám.
• Paragraf 6 : Příslušnost k manažerské obci.
Obsahově k tématu mé práce je nejblíže znění paragrafu 4 – tedy VZTAH K ZÁKAZNÍKŮM, proto níže uvádím pár nejdůležitějších ustanovení tohoto paragrafu:
• Manažer musí dbát na pravidelnou analýzu potřeb, přání a požadavků potenciálních zákazníků a vycházet jim vstříc kvalitou, termíny dodávky a cenou nabízených produktů
a s nimi spojených služeb.
• Manažer musí dokázat správně a nezkresleně informovat zákazníky o výhodách
a nevýhodách firmou nabízených produktů, přesvědčovat o jejich přednostech vůči produktům konkurenčním a přesvědčovat zákazníka o přínosech a výhodách, které pořízením firmou nabízených produktů a služeb získají.
• Manažer musí být dostatečně citlivý k postojům i emocím zákazníků firmy a v jednání s nimi efektivně ovládnout umění mezilidských vztahů při vyjednávání oboustranně výhodných podmínek – respektujících potřeby zákazníka i zájmy vlastní firmy.
• Při soutěži s konkurenty o přízeň zákazníků se manažer nikdy neuchýlí k praktikám nekalé soutěže a nebude poskytovat zákazníkům nesprávné či zavádějící informace.
• Při prosazování podnikatelských zájmů firmy a snaze získat zákaznickou zakázku
se manažer nikdy neuchýlí k uplácení rozhodovacích subjektů a sám nikdy nevzbudí dojem, že jeho postoj by bylo možno ovlivnit úplatkem.
Může se stát, že manažer má někdy pochybnosti o etické správnosti svého rozhodnutí. Jako určité obecné východisko pro hodnocení závažnosti těchto pochybností mohou sloužit odpovědi na dvanáct následujících otázek. Nebude-li manažer s odpovědí na některou z nich spokojen, měl by pečlivě uvážit, zda jeho rozhodnutí je vskutku eticky nenapadnutelné.
1. Definoval jsem problémovou situaci a její příčiny dostatečně přesně a odpovědně?
2. Jak bych definoval problém, kdybych stál na druhé straně plotu?
3. Jakým způsobem rozhodovací situace vznikla a jak závažnou se jevila na první podhled?
4. Vůči komu a v jakých otázkách jsem schopen zastávat loajální postoj jako pracovník organizace i jako soukromá osoba?
5. Jaký skutečný cíl sledují tímto rozhodnutím?
6. Jsou tyto mé záměry konformní s očekávanými výsledky?
7. Kdo může být mým rozhodnutím poškozen a proč?
8. Jsem schopen prodiskutovat své rozhodnutí s těmi, jichž se týká, pře tím, než budu trvat na jeho provedení?
9. Jsem schopen obhájit své rozhodnutí bez zaváhání před svým šéfem, před ředitelem, před valnou hromadou akcionářů, ale i před svou rodinou a svými sousedy?
10. Jsem plně přesvědčen o tom, že moje rozhodnutí bude dobré i zítra a po delším čase
a není výhodné pouze dnes?
11. Jaký symbolický dopad bude mít moje rozhodnutí, bude-li správně pochopeno?
A pokud ne?
12. Za jakých podmínek jsem ochoten ustoupit od svého stanoviska (tj. kdy přestanu trvat na provedené svého rozhodnutí)?
2.2 KODEX OBCHODNÍHO ZÁSTUPCE
Etický kodex obchodních zástupců se různí dle předmětů podnikání každé konkrétní organizace. Ve finanční sféře se klade důraz především na důvěrnost informací, v ostatních oblastech je zase spíše v popředí úplnost a pravdivost informací. Níže uvedené je tedy jakýmsi obecným přehledem očekávaného (etického) chování obchodní zástupce, tento:
• Dodržuje a podporuje obchodní strategii své společnosti.
• Je vždy orientován na potřeby zákazníka.
• Poskytuje klientům služby a informace kvalifikovaně, profesionálně, čestně
a svědomitě.
• Podává správné a úplné informace doložené aktuálními prodejními materiály
a tiskopisy.
• Zajišťuje ochranu osobních údajů klientů v souladu s právními předpisy České republiky.
• Má přehled na trhu, aby mohl porovnat nabízené produkty nebo služby s konkurencí.
• Chrání zájmy zákazníků a dbá na udržení dobrého jména společnosti.
• Při jednání se zákazníky musí byt schopen ovládnout své emoce a být schopen motivovat sám sebe k jednání sledujícímu zákazníkův prospěch.
2.3 KODEX SDRUŽENÍ „KOREKTNÍ PODNIKÁNÍ“
Cílem sdružení Korektní podnikání je ochrana rovných podmínek obchodního podnikání, konkurenčního prostředí a regulérního tržního jednání. Základním principem, který členové sdružení prosazují ve své činnosti, je „Společenská odpovědnost organizací“
(CSR – Corporate Social Responsibility). K prosazování cílů nejen členských organizací vyhlásilo sdružení „Kodex korektního podnikání“ k jehož dodržování se všichni jeho signatáři dobrovolně hlásí.
Citace vybraných statí z Kodexu „Korektní podnikání“:
Každý účastník podnikání má právo na transparentní a účinnou ochranu svých práv
na vysoké úrovni, proto Sdružení korektní podnikání vydalo Kodex korektního podnikání (dále jen Kodex, který) upravuje zásady chování členů Sdružení s cílem:
• Chránit zájmy zákazníků v rámci platné legislativy.
• Zvyšovat ochranu zákazníků (včetně koncových zákazníků – spotřebitelů) na úrovni nejlepší praxe a spotřebitelské politiky nad rámec požadavků legislativy.
1. Členové Sdružení, berou patřičný ohled na zájmy zákazníků a jednají podle pravidel čestných obchodních, reklamních a marketingových postupů. Proto členové Sdružení:
a) Nepoužívají zavádějící, klamavé ani nepoctivé podnikatelské postupy, které potenciálně způsobují riziko poškození zákazníků i dalších subjektů trhu,
b) veškeré informace o nich samých nebo jimi poskytovaném zboží či službách jsou předkládány nad požadavky legislativy jasným, výrazným, přesným a snadno dostupným způsobem, nezveřejňují informace, které jsou potencionálně zavádějící, klamavé nebo nepoctivé,
c) jednají v souladu se všemi svými veřejnými sděleními, která se týkají obchodní politiky a postupů podniku při jeho transakcích se zákazníky,
d) nekladou si jednostranně zvýhodňující smluvní podmínky,
e) provádějí reklamu a marketing tak aby byly pravdivé a zřetelně identifikovatelné jako takové,
f) v reklamě a marketingu uvádí totožnost podniku, jehož jménem jsou reklama nebo marketing prováděny, pokud by neuvedení bylo klamavé,
g) jsou schopni doložit veškerá vyslovená nebo implikovaná veřejná sdělení po celou dobu jejich zveřejnění i přiměřenou dobu poté,
h) při vypracovávání vlastních etických kodexů vycházejí z tohoto Kodexu,
i) věnují zvláštní péči reklamě a marketingu zaměřenému na děti, staré lidi, vážně nemocné a jiné osoby, které nemusí být schopny plně pochopit informace, které jim jsou předkládány.
2. Členové Sdružení, aby umožnili zákazníkům kvalifikované rozhodnutí o nákupu nebo prodeji zboží nebo služeb poskytují přesné a snadno dostupné informace:
a) Popisující nabízené zboží a/nebo služby, včetně ceny,
b) o podmínkách nákupu nebo prodeje zboží nebo služeb a nákladech s ní spojených.
Tyto informace jsou srozumitelné, přesné, snadno dostupné a jsou poskytovány způsobem, který dává zákazníkovi dostatečnou možnost přezkoumání před nákupem nebo prodejem zboží nebo služeb. Text příslušných obchodních podmínek nákupu nebo prodeje zboží nebo služeb musí být srozumitelný a úplný a musí umožňovat uchování dostatečných záznamů
o těchto podmínkách.
3. ZÁVĚR
Nejčastější názor na zavádění etiky do podnikání je, že se jedná o mrhání časem a energií, když je průmyslová výroba stejně regulována zákony a jiným právními předpisy. Je ale nerealistické spoléhat se na skutečnost, že rodinná a školní výchova naučila lidi morálnímu jednání. Ve skutečnosti totiž právní řád poskytuje obchodníkům/zákazníkům jen velmi slabé možnosti, jak řešit legitimní konflikty, jež se objevují v podnikatelské praxi.
Základní pravidlo etiky v podnikání je velmi jednoduché: uvědomit si, že na úkor zákazníka získaný krátkodobý prospěch, může přinést - a také přinese - v dlouhodobém časovém horizontu dané firmě velice nepříznivý obraz o její podnikatelské důvěryhodnosti, a tím pádem i několikanásobně nižší zisky, než byla původně získaná„výhoda.“
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57