VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V OBCHODĚ



Zadávání veřejných zakázek v České republice se řídí zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který je v platnosti od 01.07.2006. Na rozdíl od předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek je již plně „evropský“, neboť zapracovává evropské směrnice.

Zákon plní významnou úlohu spočívající ve skutečnosti, že stanoví závazná pravidla pro zadávání zakázek, jež jsou financovány ze státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací nebo rozpočtů územních samosprávných celků, které tvoří veřejné prostředky. Dalším velmi významným aspektem, který je třeba zmínit je skutečnost, že zákon upravuje postupy při zadávání veřejných zakázek a dohled na dodržováním zákona.

V další části této práce bych vás provedl průběhem celého zadávacího řízení veřejné zakázky a současně bych se snažil objasnit některé základní pojmy, které zákon vymezuje.

Zadavatel veřejné zakázky

Zadavatelem veřejné zakázky může být fyzická či právnická osoba. Zákon vymezuje tyto základní kategorie zadavatelů :

- veřejný zadavatel = zadavatel, který hospodaří s veřejnými prostředky (např. stát, města a obce, kraje či jimi zřizované příspěvkové organizace),
- dotovaný zadavatel = právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem
- sektorový zadavatel (v praxi někdy též nazýván zadavatele síťovým či odvětvovým),
- centrální zadavatel (zadává zakázky na základě dohody či smluvního vztahu pro jiné zadavatele).

Veřejná zakázka

Veřejná zakázka je realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací, veřejná zakázka musí být realizována na základě písemné smlouvy (s výjimkou zakázek malého rozsahu).
S ohledem na to, že prostřednictvím veřejných zakázek jsou vynakládány značné finanční objemy veřejných prostředků, je třeba k problematice veřejných zakázek přistupovat s veškerou zodpovědností, kterou s sebou nese nakládání s penězi daňových poplatníků. Je proto naprosto nezbytné zajistit, aby tyto prostředky byly využity v souladu s níže uvedenými základními principy zadávání, a to :

- efektivně,
- ekonomicky,
- transparentně,
- nediskriminačně.

Rozdělení veřejných zakázek podle předmětu plnění

Základním pravidlem při stanovení způsobu zadání určité veřejné zakázky je stanovení jejího předmětu, podle kterého jsou veřejné zakázky rozděleny takto :

o veřejná zakázka na dodávky,
o veřejná zakázka na stavební práce.
o veřejná zakázka na služby,


Veřejná zakázka na dodávky

Veřejnou zakázkou na služby se rozumí jakékoliv pořízení věci v právním slova smyslu, a to bez ohledu na skutečnost, jakým způsobem k pořízení věci dochází. Zákon ve své právní úpravy používá legislativní zkratku „zboží“. Tento pojem nejčastěji postihuje předmět veřejných zakázek na dodávky, kterým je pořízení určité movité věci - v běžném obchodním styku označované právě jako zboží. Předmětem veřejné zakázky na dodávky mohu být kromě věcí movitých i věci nemovité.

Veřejná zakázka na stavební práce

Základní definice veřejné zakázky na stavební práce obsahuje dvě základní kategorie tohoto druhu veřejných zakázek :
o provedení stavebních prací - veškeré stavební práce
o zhotovení stavby - rozhodujícím faktorem je to, zda výsledek budoucího plnění bude jako celek schopen plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci a zda splňuje veškeré znaky stavby uvedené ve stavebním zákoně.

Veřejná zakázka na služby

Za veřejnou zakázku na služby je považována jakákoliv veřejná zakázka, která nenaplňuje ani definici veřejné zakázky na dodávky, ani definici veřejné zakázky na stavební práce. V případě kombinace dodávek a služeb se uplatní tzv. „princip těžiště“.


Rozdělení veřejných zakázek podle výše předpokládané hodnoty

Dalším velmi důležitým aspektem při stanovení způsobu zadání určité veřejné zakázky je určení předpokládané hodnoty, podle které se dělí takto :

o veřejná zakázka podlimitní,
o veřejná zakázka nadlimitní,
o veřejná zakázka malého rozsahu.

Určení druhu veřejné zakázky a stanovení její předpokládané hodnoty je zcela zásadní krok při stanovení postupu zadávacího řízení, proto dále uvádím podrobnější specifikaci jednotlivých druhů veřejných zakázek jak podle předmětu, tak podle předpokládané hodnoty.

Nadlimitní veřejná zakázka

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému zákonem (veškeré finanční limity uvedené v tomto zákoně jsou uvedeny bez DPH) :

o dodávky a služby:

a) 3.782.000,- Kč - ČR, státní příspěvkové organizace, Ministerstvo obrany (dle vyhlášky)
b) 5.857.000,- Kč - územní samosprávné celky, jejich příspěvkové organizace, veřejnoprávní subjekty, Ministerstvo obrany (dle vyhlášky)
c) 11.715.000,- Kč - sektorový zadavatel

o stavební práce:

a) 146.447.000,- Kč pro všechny typy zadavatelů

Podlimitní veřejná zakázka

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo služby činí nejméně 2.000.000,- Kč,- bez DPH a v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6.000.000,- Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky.

Veřejná zakázka malého rozsahu

Předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby 2.000.000,- Kč bez DPH  nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6.000.000,- Kč bez DPH,
Zadavatel není povinen tyto zakázky zadavatel dle zákona, ale musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.


Druhy zadávacího řízení
Zákon definuje šest druhů zadávacích řízení :

a) otevřené řízení,
b) užší řízení,
c) jednací řízení s uveřejněním,
d) jednací řízení bez uveřejnění,
e) soutěžní dialog,
f) zjednodušené podlimitní řízení.

Zadávací řízení upravuje procesní postup při zadávání veřejné zakázky. Možnost používá jednotlivých zadávacích řízení závisí jednak na skutečnosti, do které kategorie zadavatel spadá a zda jsou naplněny zákonné požadavky pro jejich použití.
Všichni zadavatelé jsou oprávněni zadat veřejnou zakázku v otevřeném či užším řízení. Tyto dva druhy zadávacích řízení jsou univerzální pro jakoukoliv kategorii zadavatele a pro jakoukoliv veřejnou zakázku (podlimitní či nadlimitní).
Jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení s uveřejněním nebo soutěžní dialog lze použít pouze jsou li naplněny zákonné podmínky pro jejich použití.
Zjednodušené podlimitní řízení může zadavatel použít pouze tehdy, pokud jsou naplněny zákonné podmínky a veřejná zakázky splňuje předpokládaný finanční limit. V případě veřejné zakázky na stavební práce je stanovena hranice předpokládaného finančního limitu na 20 mil. Kč bez DPH.


Dynamický nákupní systém
Dynamický nákupní systém je plně elektronický systém pro pořizování běžných veřejných zakázek, který je časově omezený a otevřený po celou dobu trvání všem dodavatelům, kteří splní vstupní podmínky pro zařazení a je určen pro pořízení běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací.
Dynamický nákupní systém je :

a) časově omezený (zpravidla max. 4 roky)
b) nelze použít pro účely uzavření rámcové smlouvy


Elektronická aukce

Elektronická aukce je elektronický systém hodnocení nabídek, který umožňuje předkládání nových hodnot nabídek a sestavování aktuálních pořadí nabídek na základě automatických metod hodnocení
Elektronickou aukce lze je použít v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízením s uveřejněním a zjednodušeném podlimitním řízení, nelze použít při veřejných zakázkách na stavební práce nebo služby, které se dotýkají práv duševního vlastnictví.
Předpokladem použití elektronické aukce je oznámení jejího použití v oznámení o zahájení zadávacího řízení.


Otevírání obálek

Otevírání obálek je velmi důležitým krokem v celém zadávacím řízení, ve kterém se zcela jasně ukáže, nakolik byla zadavatelem připravena kvalitně a precizně celá zadávací dokumentace veřejné zakázky. Její zpracování je v celém průběhu tím nejdůležitějším počinem, neboť nedokonale připravená zadávací dokumentace může zhatit celý průběh probíhajícího zadávacího řízení. Ale zpět k otevírání obálek.
Pro tento krok ustanoví zadavatel nejméně tříčlennou komisi, jejíž role je omezena pouze na proces otevírání obálek a kontroly náležitostí nabídek, tj. zda je zpracována v požadovaném jazyku, zda je podepsána oprávněnou osobu a zda obsahuje všechny součásti požadované zákonem a zadavatelem v zadávacích podmínkách. Závěrem otevírání obálek je protokol, který sumarizuje závěry jednání komise pro otevírání obálek.


Kvalifikace
Kontrola požadované kvalifikace následuje po otevírání obálek a je prováděna zadavatelem. Zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky stanoví kvalifikační kritéria, která by měla plně korespondovat s předpokládanou cenou a předmětem veřejné zakázky. Stanovením kvalifikace zadavatel zjišťuje způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Kvalifikaci splní dodavatel, který prokáže splnění :

a)  Základních kvalifikačních předpokladů,
b)  Profesních kvalifikačních předpokladů,
c)  Ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a
d)  Technických kvalifikačních předpokladů.

Kvalifikaci pro plnění veřejné zakázky splňuje dodavatel, který prokáže splnění výše uvedených druhů kvalifikačních předpokladů, a to v rozsahu stanoveném veřejným zadavatelem, který je uveden v zadávacích podmínkách.


Posouzení nabídek

Posouzení nabídek je dalším nezbytným krokem, ve kterém zadavatel kontroluje, zda je nabídka uchazeče zpracována zcela v souladu s podmínkami stanovenými v zadávacích podmínkách. V rámci této kontroly má zadavatel právo požadovat v případě nějakých nejasností od uchazeče písemné vysvětlení údajů z podané nabídky či zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.


Vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení

Hodnotící komise vyřadí nabídku a zadavatel poté následně vyloučí uchazeče z další účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky v těchto případech :

- nabídka uchazeče nevyhověla kontrole úplnosti při otevírání obálek,
- uchazeč nesplnil požadovanou kvalifikaci nebo
- nabídka nebyla zpracována v souladu se zadávacími podmínkami.


Hodnocení nabídek
Hodnocení nabídek je v rámci zadávacího řízení pro zadavatele zcela zásadním krokem, pomocí kterého se snaží dosáhnout toho, aby obdržel v rámci předpokládaných vynaložených finančních prostředků co nejkvalitnější nabídku uchazeče. Pro naplnění tohoto kroku je nezbytné stanovit hodnotící kritéria s tím, že v první fázi je zadavatel v rámci zadávacího řízení povinen stanovit základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky, kterými jsou :

a)  ekonomická výhodnost nabídky nebo
b)  nejnižší nabídková cena.

V případě stanovení základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky musí zadavatel nezbytně určit také alespoň jedno další dílčí kritérium, než je nabídková cena. Další dílčí hodnotící kritéria mohou být kvantitativní či kvalitativní povahy a musí být stanoveny ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, volba kritérií je ve výlučné kompetenci zadavatele, který však musí respektovat určité podmínky :

- počet dílčích kritérií, příp. subkritérií musí být přiměřený předmětu a rozsahu veřejné zakázky
- dílčí kritéria musí být transparentní a hodnotitelná,
- nesmí být diskriminační,
- jedním z dílčích kritérií musí být vždy nabídková cena,
- kritériem nesmí být žádný kvalifikační předpoklad.

Současně musí zadavatel stanovit u jednotlivých hodnotících kritérií procentuální váhy, které by měly být v sestupném pořadí a jejich součet by vždy měl být 100%.

Dílčími hodnotícími kritérii mohou kromě nabídkové ceny být :

- kvalita,
- technická úroveň nabízeného plnění,
- estetické a funkční vlastnosti,
- vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí,
- provozní náklady, návratnost nákladů,
- záruční a pozáruční servis,
- zabezpečení dodávek,
- dodací lhůta,
- lhůta pro dokončení.

Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, například doba záruky, výše smluvní pokuty, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, například cena nabídky, doba provádění, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce :

- nejvhodnější nabídka = maximální hodnota

(nabídka/nejvhodnější nabídka) * 100 * váha (%)

- nejvhodnější nabídka = minimální hodnota

(nejvhodnější nabídka/nabídka) * 100 * váha (%)


Považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, postup podle odstavce 3 nepoužije a nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů. Tento postup je hodnotící komise povinna odůvodnit ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.
Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100.
Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.

Výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy

Výběr nejvhodnější nabídky je předpokladem pro uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. O výběru nejvhodnější nabídky rozhoduje vždy zadavatel na základě doporučení hodnotící komise.
Rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky a jeho doručením uchazeči vzniká zadavateli kontraktační povinnost uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější.
Ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky začíná uchazeči plynout lhůta pro podání námitek proti tomuto rozhodnutí.

Námitky proti úkonům zadavatele

Předpokladem pro podání námitek proti postupu zadavatele je domnělé porušení zákona ze strany zadavatele, v jehož důsledku hrozí nebo již vznikla dodavateli újma na jeho právech. Námitky lze podat proti kterémukoliv úkonu zadavatele, který učinil při zadávání veřejných zakázek.
Dalším předpokladem pro podání námitky je skutečnost, že dodavatel má nebo měl zájem na získání určité zakázky. Zadavatel je povinen se ke každým podaným námitkám v zákonné lhůtě vyjádřit a těmto námitkám vyhovět či nikoliv.
V případě, že zadavatel námitkám stěžovatele vyhoví, mohou nastat různé skutečnosti, mezi něž patří například zrušení zadávacího řízení či nové posouzení a hodnocení nabídek (v případě, že zadavatel porušil zákon při hodnocení nabídek a nové hodnocení určí jiné pořadí nabídek).
V případě negativního stanoviska zadavatele má uchazeč možnost podat návrh na přezkum zadávacího řízení k orgánu dohledu, kterým je úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento orgán může rozhodnutí zadavatele potvrdit nebo uložit nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.

Dohled nad dodržováním zákona - přezkoumání úkonů zadavatele

Dohled nad dodržováním zákona vykonává od roku 1995  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Cílem dohledu nad zadáváním veřejných zakázek je hospodárné využívání veřejných prostředků při respektování pravidel soutěže. Zadávání veřejných zakázek v České republice je obdobně jako v ostatních zemích velice sledovaná oblast, neboť jejich prostřednictvím prochází značná část veřejných prostředků a veřejnost má pochopitelně zájem na tom, aby tyto prostředky byly vynakládány účelně a hospodárně. Cílem ÚOHS je dosáhnout zejména prostřednictvím rozhodovací činnosti takové praxe, která by zabezpečovala volnou a svobodnou soutěž mezi dodavateli zakázek a současně provedení výběru nejvhodnější nabídky transparentním způsobem bez diskriminace uchazečů. Konečným cílem je úspora veřejných finančních prostředků. Zadavatelé by k jednotlivým tendrům měli přistupovat odpovědně a minimalizovat by se měly především případy zjevného obcházení zákona o veřejných zakázkách. Jde zejména o situace, kdy zadavatel, ať již úmyslně nebo z nedbalosti, zadá například veřejnou zakázku v objemu mnoha milionů korun bez výběrového řízení přímo jedné firmě, aniž by využil výhod soutěžního prostředí a konkurenčních nabídek. Základními prvky soutěže o zakázku, které je povinen zadavatel zajistit, je přitom transparentnost výběrového řízení. Pokud ÚOHS zjistí porušení zákona, může zvolit tzv. nápravná opatření, tedy například vrátit některého z neoprávněně zadavatelem vyloučených uchazečů do hry nebo například zrušit celé zadání veřejné zakázky. Pokud je v době, kdy ÚOHS získá indicie o porušení zákona zakázka již realizována, nemůže již ukládat opatření k nápravě, ale pouze pokuty. Zvláštní kategorií, která souvisí s veřejnými zakázkami i hospodářskou soutěží, jsou kartelové dohody jednotlivých uchazečů. Ti se například mezi sebou domluví, která z firem podá nejnižší cenovou nabídku, aby tendr mohla vyhrát a v tom příštím si své pořadí prohodí. Nabídky však shodně předraží a zadavatel je tak nucen za realizaci zaplatit mnohem více, než kdyby si vítěze mohl vybrat na základě férové soutěže z plně konkurenčních nabídek.


Veřejné zakázky jsou nákupem služeb, zboží a stavebních prací z veřejných prostředků. Pravidla stanovená pro tyto nákupy platí nejen pro státní orgány, ale také pro orgány územní samosprávy. Základem těchto pravidel je, že se má jednat o efektivní a hospodárné vynakládání veřejných prostředků při současném dodržování principů transparentnosti a nediskriminace.
V reálném životě však tato významná činnost veřejné správy trpí značnými neduhy a vynutit výše uvedené principy bývá obtížné. U veřejných zakázek se střetávají velmi odlišné zájmy veřejných a soukromých subjektů a zároveň je ve hře velké množství veřejných peněz, což vytváří silné korupční příležitosti. Kvůli odlišným zájmům zadavatelů a uchazečů je pokušení ovlivňovat výsledky soutěží vysoké a vzniká prostor pro manipulace, obcházení pravidel či zneužívání pravomocí.
Veřejné zakázky jsou citlivou oblastí všude na světě a nikde se pokusům o manipulace u veřejných soutěží nedokázali vyhnout. Problémem však je, pokud začne korupční ovlivňování převládat. Důsledek je pak vždy obdobný - předražené zakázky, nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, méně kvalitní realizované služby a v konečném důsledku snížení důvěry veřejnosti ve veřejnou správu.


Zdroje :

• Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
• Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
• Stanoviska Transparency International ČR
Zuletzt geändert: Montag, 27. Januar 2014, 11:57