Kurz pro výchovné poradce veřejnost

neschopnost člověka prožívat potěšení a radost (např. u depresí)

(C.G.Jung) termín pro dva základní archetypy přítomné v mysli člověka: ženský (anima), mužský (animus)

předjímání urč. procesů, jevů n. dějů, kt. teprve nastanou; předem vytvořená představa

praobraz, pravzor, Jungův termín pro nejstarší a typické zkušenosti lidstva, projevuje se ve fantaziích a snech; jsou to pravzory lidského jednání a usilování, pocitů a poznání; jednotlivé archetypy skládají kolektivní nevědomí

schopnost prosadit se bez zjevné agresivity; zal. na dostatečné  sebevědomí

vztah mezi duš. obsahy (představa, pojem, pocit - v elementové asociační teorii jsou situace: splývání (simultánní), přizpůsobování, kombinace a následnost (sukcesivnost) - zvláštním případem je dle IPP podmíněný reflex (korové propojení nerv. vzruchu) a. SILNÁ, SLABÁ, VOLNÁ

(K. Lewin) očekávaná úroveň vlastního výkonu, na základě předchozího výkonu (úspěch?, zklamání?), úspěch a. úroveň zvyšuje a naopak

slabší těl. nervová či duš. konstituce viz. též NEURASTENIE: nervová slabost, druh neurózy, snadná únavnost, nespavost, poruchy soustředění, depres. nálada PSYCHASTENIE: (Janet) neuróza projevující se nerozhodností, pochybovačností, fobiemi, únavností, bolestni hlavy, nespavostí

přitažlivost

pohroužení se do vnitřního života převládá nad vztahem ke skutečné realitě; egocentrické, nerealistické myšlení, snění

schopnost člověka řídit své volní jednání; vědomé úsilí o dosažení stanoveného cíle; též přijetí spol. norem, kt. se pak stanou součástí autoregulačního systému jedince