Případová studie: Telefonické domlouvání schůzky
Rozhovor první
Klíčová slova: příprava na telefonát, požadavky pro pohovor, zdvořilost, projevy kompetentnosti
Paní Jana si hledá zaměstnání. Našla si nějaké inzeráty a teď telefonuje.
Asistentka: Kolmaš a Kolmaš, dobrý den! U telefonu Petra Bínová.
J: Raková, dobrý den. Já volám kvůli tomu místu.
A: Dobře paní Raková, které místo máte na mysli?
J: No to, jak jste inzerovali, že hledáte nějakou asistentku nebo tak nějak to bylo. Já teď nevím, jak to bylo přesně…
A: Ano, naše firma opravdu hledá někoho na místo asistentky produktmanažera. Máte zájem přihlásit se ke konkurzu?
J: No já jsem myslela, že se nějak domluvíme nejdřív takhle.
A: Telefonicky to samozřejmě nejde.
J: Aha, já jen abych nechodila třeba zbytečně. Já tedy nevím, jestli bych vyhovovala.
A: To musí posoudit personalista s panem majitelem. Proto se koná pohovor.
J: A kdy se to koná? Mohla bych přijít až příští týden?
A: Ten termín je stanoven, ale nejdřív potřebujeme podklady.
Jana ji přeruší: Já ale příští týden nemůžu, pokud by to bylo…
A: Termín je pevně stanoven. Jaký máte problém?
J: No my máme pár dní dovolenou.
A: Aha, tak si zavolejte, až se vrátíte. Řeknu vám, jestli ještě nějaké kolo bude.
J: A můžete si mě nějak poznamenat, nebo tak nějak?
A: Raději pošlete životopis a prostě všechno, jak je to v inzerátu…
J: Tam je taky fotka, to fakt chcete?
A: Jistě.
J: No, to se mi zdá divné…
A: Jak myslíte, je to na vás.
J: A to mám poslat vám?
A: Na uvedenou adresu, ano? Můžete samozřejmě i elektronicky.
J: Hm, no tak dobře. Tak vám tedy děkuju. Jen ještě… Můžete mi něco o tom místě říct?
Víte, jaké jsou požadavky a taky jaký nabízíte plat…
A: To s vámi takhle nemohu probírat, chápete…
J: Tak to vám děkuji! Stejně už asi někoho máte, že? No, co se dá dělat… Nashle!
A: Nashledanou.
