2. VYPRACOVÁNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE (KAZUISTIKY)

Volba případu:
Pokud chceme použít jako pracovní metodu případovou studii, záleží samozřejmě volba analyzovaného případu na tom, jedná-li se o použití pro studijní či pracovní účely.

Pro studijní účely je možno zvolit jakýkoliv případ, který je studentovi znám natolik, aby mohl se znalostí věci případ dítěte popsat, aby mu potřebné údaje byly dostupné. Z hlediska oblasti problémů je možno volit jakýkoliv případ problémového dítěte ve škole, v rodině či v poradně, postiženého dítěte apod. Není nutné popisovat pouze případ dítěte, někdy je užitečné (podle dostupnosti informací) popsat i případ dnes již dospělého, dává to možnost vidět i další vývoj jedince. Těžištěm kazuistiky by však pro naše účely mělo být období školy.

V praxi pak kazuisticky zpracováváme každý případ, který je obtížný a vyžaduje hlubší studium, případně takový, který chceme prezentovat svým kolegům, nebo u kterého máme pocit, že je zapotřebí konzultace s jinými odborníky. Často se také případové studie v praxi používají pro prezentaci zajímavého případu, např. na odborném semináři. S podobnými kazuistikami se také setkáváme v odborné či popularizující literatuře (viz např. Saks 1997, Vaníčková a kol. 1999).


Data, se kterými pracujeme:
V následujícím textu je uveden výčet údajů, které mohou být relevantní pro posouzení případu. Není vždy nutné zjistit všechny údaje (záleží vždy na povaze případu), někdy to není ani možné. Jindy zase získáváme údaje, které mohou být různým způsobem zkreslené. Je v každém případě nutné naučit se pracovat s údaji, které jsou pro nás dosažitelné. Pokud se v praxi setkáte s nutností zjišťovat ještě jiné údaje, nebude to překvapující. Realita je vždy jedinečná a nelze předem odhadnout všechny možné eventuality. Zde se omezujeme na to, co se jeví jako základní, v praxi bude nutné vždy řídit se vývojem konkrétního případu.