Slovník pro speciální pedagogy

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: 1 2 (Další)
VŠE

P

Pansexualismus

je podstatou psychoanalytické teorie. Jedná se o představu, že veškeré lidské jednání vychází ze sexuálního pudu.

Paréza

neúplné ochrnutí

Percepce

vnímání

Periferní nervový systém

Skládá se z nervových spojů, které spojují mozek a hřbetní míchu s ostatními částmi těla. Dělí se dále na část somatickou a autonomní.

Perinatální

v období porodu

Perseverace

ulpívání

Plegie

úplné ochrnutí

Počitek

Nejjednodušší, elementární vjem. Počitek přináší první, elementární informace o jednotlivých, izolovaných vlastnostech předmětů a jevů, které bezprostředně působí na smyslové orgány (např. vůně, velikost, barva, tvar apod.) Vzniká korovou analýzou vzruchů, jež byly dostředivými nervy a dráhami přeneseny do jednotlivých mozkových ústředí analyzátorů.

Počitkový práh

Smyslové podněty mají určité rozmezí, v němž při vnímání vedou ke vzniku počitku. Toto rozmezí ohraničuje dolní a horní počitkový práh, nad nimiž již počitky nevznikají nebo mění svůj charakter. Jde o podněty podprahové a nadprahové (viz slovník).

Podprahový podnět

Jedná se o podnět, který má nižší intenzitu, než jakou je jedinec schopen si uvědomovat. Takový podnět nevyvolá počitek. Minimální intenzita podnětu, která je ještě schopna vyvolat počitek, se nazývá dolní počitkový práh. Podněty pod touto hranicí jsou tzv. podněty podprahové, které si jedinec neuvědomuje, ačkoli na psychiku a organismus působí.

Polemizovat

dohadovat se

Polygenní

závislý na působení více genů

Postnatální

po narození

Posttraumatický

po traumatu, následkem traumatu

Pragmatická

vztahující se k praktickému využití řeči

Pragmatický

zaměřenost na efekt, na užitek

Predikce

předpověď

Pregenitální sexualita

podle psychoanalytické teorie se jedná o rané fáze vývoje lidského jedince - fázi orální, anální, falickou a latentní. Je zaměřena autoeroticky.

Prelingvální

před osvojením řeči

Prenatální

před narozením

Prenatální vývoj

Období od oplození vajíčka do narození dítěte.

Přenos

V psychoterapii se jedná o citový (často pozitivní i negativní) vztah pacienta k terapeutovi. Pacient má k terapeutovi vztah a postoje, které odpovídají vztahu a postojům k jiným, kdysi důležitým lidem, často rodičům v dětství. Přenosu a jeho rozboru bývá v terapii využíváno.

Privilegium

výsada

Privilegovanost

výjimečnost

Projekce

Odraz vnitřních duševních obsahů jedince ve vnímání a chápání vnějšího světa (např. vnímání vlastního rozpoložení jedince na ostatních lidech). V psychoanalýze jde o obranný mechanismus, který chrání jedince před poznáním vlastních nežádoucích vlastností tím, že je spatřuje u druhých lidí.

Proklamovaný

prohlašovaný

Proměnná nezávislá

V klasickém podmiňování se jedná o vnější stimul neboli podnět, který je přítomen při učení. Z hlediska experimentu je dopředu dána a v průběhu experimentu se nemění.

Proměnná závislá

V klasickém podmiňování se jedná o reakci učícího se jedince na vnější podnět (nezávislou proměnnou). V experimentu bývá závislá proměnná většinou nějaký měřitelný rys pokusné osoby. Závislá proměnná je funkcí nezávislé proměnné, např. schopnost naučit se co největší počet slov závisí na délce času, který má pokusná osoba k učení.

Proprioreceptory

Receptory podávající informace o počitcích pohybu (kinestetické, proprioceptivní počitky) a o počitcích polohy, její změny a rovnováhy (statické) - informují ústředí o změnách ve šlachách, kloubech a svalech.

Protektivita

ochrana

Prozodická

neverbální stránka řeči

Psychické vlastnosti

Jsou obecným předpokladem pro vykonávání lidských činností a ovlivňují chování; jsou tou stránkou osobnosti, která je jedinci přisuzována na základě jeho poměrně stálého chování; formují se v průběhu ontogenetického vývoje.

Rozlišují se: obecné vlastnosti (např. vlastnosti paměti, myšlení a vnímání) a vlastnosti osobnosti (vyjadřují psychické rozdíly mezi lidmi, např. temperamentové, charakterové, vlastnosti schopností, apod.).Z

ákladní kategorie vlastností jsou: aktivačně motivační (vyjadřují, proč člověk provádí určitou činnost, chová se určitým způsobem, vedou jak k činnosti, tak i k nečinnosti), vztahově postojové (souvisí s hodnotami, které člověk uznává - charakterové vlastnosti), výkonové (předpoklady pro určitou činnost - zejména schopnosti), seberegulační (např. sebeuvědomění, sebehodnocení, sebekritika), dynamické (týkají se intenzity a dynamiky prožívání a chování - vlastnosti temperamentové).

Psychoanalýza

Psychologický směr z poč. 20. stol. založený na přesvědčení, že rozhodující význam na vývoji a chování jedince má sexuální pud. Psychoanalytická psychoterapie je založená na rozboru a interpretaci snů a volných asociací. V nich jsou odhalovány nevědomé konflikty a potlačovaná přání, jsou převáděny na úroveň vědomou spolu s odreagováním emocionálních problémů. Autorem teorie i metody léčby je Sigmund Freud.

Psychosomatické

psychicky navozené tělesné projevy

Pud

energie nebo nutkání vycházející ze základních životních potřeb

Stránka: 1 2 (Další)
VŠE