Slovník pro speciální pedagogy

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... 27 (Další)
VŠE

A

Autogenní trénink

jedna z relaxačních technik, pomáhá navodit změněný stav vědomí. Autorem je J. H. Schultz. Využívá se při ní vzájemná souvislost mezi psychickým napětím, stavem vegetativní nervové soustavy a napětím svalstva. Prostřednictvím svalového uvolnění lze dosáhnout i uvolnění psychického, a tím ovlivnit některé orgánové funkce, které jsou řízeny vegetativní nervovou soustavou. Nižší stupeň nácviku autogenního tréninku se skládá z nácviku pocitu tíhy, tepla, vnímání klidného dechu, pravidelného rytmu srdce, tepla v břiše a chladu na čele. Pomáhá odstraňovat napětí, neklid, navodit spánek, duševní pohodu a vyrovnanost. Cvičí se 2 – 3krát denně po 5 minutách. Lze ho úspěšně uplatnit jak u dětí, tak u dospělých. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

Autokorekce

sebenáprava, sebezlepšování

Automatizmus

zmechanizovaný úkon. Samovolný průběh pohybové činnosti bez kontroly vědomé pozornosti a vůle, jako je chůze, psaní, určitá gesta, grimasy. Základ návyků. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Autoregulace

samořízení, samoregulace. Řízení vlastního stavu organizmu nebo jiného systému zpravidla zaměřené na optimalizaci tohoto stavu. U člověka autoregulace probíhá na úrovni biologické, psychické i sociální. Průběh může být

nevědomý, jako při metabolických pochodech nebo
vědomý, jako při psych. zaměřené činnosti.

Jde o jednu ze základních schopností člověka řídit své volní jednání a vědomě usilovat o dosažení stanoveného cíle. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Autosugesce

slovní nebo mimoslovní působení jedince na sebe sama. Např. negativní myšlenky, které napadají studenta před zkouškou a které mají posléze tendenci ovlivnit jeho výkon. Může být vědomá i nevědomá (viz též sugesce, heterosugesce). (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

Autozom

(autosom) jakýkoli chromozom jiný než pohlavní. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Averze

silná antipatie. Pocit nelibosti, nechuti a odporu s tendencí vyhnout se někomu nebo něčemu nepříjemnému. Opakem je sympatie. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

B

Bagatelizace

zlehčování, snižování, znevažování. Jeden z obranných mechanizmů. Frustrovaná osoba zlehčuje situaci nebo nedosažený cíl. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Bdění

stav vědomí, kdy je jedinec schopen podat přesnou zprávu o událostech v okolí a kdy je schopen přesně se orientovat ve vlastní osobě, v čase a v místě, kde se nachází. Při bdění probíhá řada duševních pochodů, jedinec často vykonává několik činností najednou (jde a myslí, jí a čte apod.). Obvykle si však uvědomuje jen jednu činnost, ostatní většinou probíhají automaticky (zvykově). Uvědomování je po dobu bdělosti stále přítomno a většinou probíhá vnitřní řeč k sobě. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

Behaviorismus

(z angl. behaviour – chování) Americký psychologický směr, který definoval psychologii jako vědu o chování (zakladatelem J. B. Watson, další stoupenci např. E.L. Thorndike, B.F. Skinner a další). Chování bylo vysvětleno jako souhrn reakcí na určité podněty, spojením podnětu a reakce dochází k učení. Prožívání a vnitřní duševní procesy byly behaviorismem opomíjeny, byly považovány za málo přístupné objektivnímu vědeckému zkoumání. Kvůli redukcionismu byl tento směr později kritizován interakcionisty, především humanistickou psychologií. Přispěl však k rozvoji metod pozorování a experimentu. Později se zaměřil též na analýzu vnitřních podmínek vnějšího chování.

Doplňující informace/span>

Bezděčné chování

jedná se o neúmyslné a často neuvědomované chování (např. mimický výraz apod.). Opakem je úmyslné chování . (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

Bilancování

celkový hodnotící přehled výsledků činnosti: celoroční práce, života, atd. Celkový číselný přehled srovnávající potřeby a zdroje za určité období a jejich vyváženost. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Breptavost

porucha tempa řeči. Projevuje se rychlou, překotnou až nesrozumitelnou řečí, obvykle časté přeříkávání, chybné vyjadřování, neodpovídající gramatické vazby. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Doplňující informace

Bulimie

chorobná žravost, která zahrnuje opakující se záchvaty přejídání velkými dávkami jídla během velmi krátké doby, vyvolané neodolatelnou touhou po jídle. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

C

Centrace

termín tvarové psychol., soustředění jednoho nebo více analyzátorů na jednu část zorného pole, která vytváří figuru (tvar). To co je vnímáno nejasně, tvoří pozadí.
hodnocení situace beroucí v úvahu jen jeden faktor, sledující jediné hledisko, vázané na nejzjevnější charakteristiku. Např. když dítě po přelití vody z konvice do úzké sklenice usuzuje, že vody přibylo, protože je hladina výše než byla v konvici.
tendence dítěte hodnotit situaci ze subjektivního hlediska, vztahovat jevy okolního světa k sobě.
(Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Centrální nervový systém

Zahrnuje všechny neurony mozku a hřbetní míchy.

Č

Černá schránka

(black box) pojem užívaný v behaviorismu (viz slovník). Tímto pojmem je připodobňováno vědomí jedince, především jeho prožívání. Černá schránka obsahuje vše, co se děje ve vědomí, ale co se nemusí projevit v chování. Behaviorismus se obsahy vědomí a introspekcí nezabýval, považoval je za málo přístupné objektivnímu vědeckému zkoumání. Na místo černé schránky posléze neobehaviorismus zavedl tzv. intervenující (vmezeřené) proměnné (viz slovník).

C

Chování

momentální vnější činnost (aktivita) jedince, kterou může pozorovat jiná osoba (popř. ho mohou zaznamenat některé přístroje) a jíž jedinec působí na své okolí. Jedná se o reakce, verbální i neverbální projevy, nepatří sem však všechny druhy reakcí (např. pohyby střev, žaludku, apod.). (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

Chování agresivní

u živočichů takové chování, které vede k útoku na členy druhu vlastního nebo jiného. Nejčastěji při získávání potravy, obraně teritoria, či vlastní obraně. U člověka může být vyvoláno i nedostatkem asertivity. Proto jedinec vyjadřuje své pocity a názory nepřátelským, výhružným způsobem. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Chování asertivní

chování, při němž jedinec přímo vyjadřuje své vlastní pocity, preference, potřeby a názory, a to takovým způsobem, který není vzhledem k ostatním ústupný, výhružný ani trestající. Asertivní chování umožňuje prosadit se bez zjevné agresivity, či kontroly nebo manipulaci s druhými lidmi. Agresivní chování může velmi často znamenat nedostatek asertivity. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... 27 (Další)
VŠE