jedna z relaxačních technik, pomáhá navodit změněný stav vědomí. Autorem je J. H. Schultz. Využívá se při ní vzájemná souvislost mezi psychickým napětím, stavem vegetativní nervové soustavy a napětím svalstva. Prostřednictvím svalového uvolnění lze dosáhnout i uvolnění psychického, a tím ovlivnit některé orgánové funkce, které jsou řízeny vegetativní nervovou soustavou. Nižší stupeň nácviku autogenního tréninku se skládá z nácviku pocitu tíhy, tepla, vnímání klidného dechu, pravidelného rytmu srdce, tepla v břiše a chladu na čele. Pomáhá odstraňovat napětí, neklid, navodit spánek, duševní pohodu a vyrovnanost. Cvičí se 2 – 3krát denně po 5 minutách. Lze ho úspěšně uplatnit jak u dětí, tak u dospělých. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)