(z angl. behaviour – chování) Americký psychologický směr, který definoval psychologii jako vědu o chování (zakladatelem J. B. Watson, další stoupenci např. E.L. Thorndike, B.F. Skinner a další). Chování bylo vysvětleno jako souhrn reakcí na určité podněty, spojením podnětu a reakce dochází k učení. Prožívání a vnitřní duševní procesy byly behaviorismem opomíjeny, byly považovány za málo přístupné objektivnímu vědeckému zkoumání. Kvůli redukcionismu byl tento směr později kritizován interakcionisty, především humanistickou psychologií. Přispěl však k rozvoji metod pozorování a experimentu. Později se zaměřil též na analýzu vnitřních podmínek vnějšího chování.