Humanistická psychologie

psychologický směr, který vznikl v 50. letech 20. stol. jako reakce na klasický behaviorismus a psychoanalýzu. Odmítá představu, že lidské chování je determinováno prostředím či podvědomím. Zdůrazňuje schopnost lidí svobodně se rozhodovat a jednat v souladu s tím, co je z hlediska jeho vývoje optimální. Duševní život je vnímán jako jedinečná síla směřující k sebeuskutečnění a uplatnění životních možností člověka (viz Sebeaktualizace). Hlavními představiteli jsou G. Allport, C. Rogers a A. Maslow

» Slovník pro speciální pedagogy