Případová studie: Ještě jednou průběh pohovoru
Lepší varianta
Paní Iva je pozvána na druhé kolo výběrového řízení na místo asistentky projektového manažera.
Vstupuje do kanceláře. Od stolu se zvedá mladá dívka.
K: Dobrý den, vy jdete na pohovor, viďte? Já jsem Karla, asistentka.
I: Dobrý den, já jsem Iva Zelená. Zvali jste mě na desátou.
K: Jistě. Tady si můžete odložit. Pan Modrý, to je majitel, a personalistka paní Berková už jsou tady. Vede Ivu do sousední malé zasedačky. Modrý sedí v čele stolu. Berková sedí vedle něj.
K: Pane Modrý, přišla paní na pohovor.
Modrý vstává a podává Ivě ruku.
SM: Modrý, dobrý den.
I: Dobrý den, to se povedlo, já jsem Zelená.
Zdraví se také s paní Berkovou, Berková se představuje. Smějí se. Iva si sedne proti Berkové.
SM: Tady máme váš dotazník. Životopis tu také máme, hm, hm… V základním výběru jste prošla do dalšího kola. Vzdělání máte celkem přiměřené, zkušenosti … no…
A koukám tady, vy bydlíte v Malinové, tam je hezky, že?
I: Jasně, znáte to tam? Je to blízko do centra.
SM: A jak dlouho už tam bydlíte?
I: Už asi deset let.
B: A co práce, kde jste byla naposledy?
I: V Rubeně, tady v Liberci. Pro mě je to uzavřená kapitola.
SM: Počkejte, vy jste měla nějaké problémy? Co vás vedlo ke změně místa?
I: Byla bych tam ráda zůstala, ta práce mi vyhovovala, ale poslední dobou se tam neúnosně zhoršily vztahy.
Všichni mlčí. Personalistka se dívá Janě do očí. Modrý pokyvuje hlavou.
Berková: Nesedli jste si? Někdy to prostě nevyjde, že?
I: Ale já nemám s lidmi problémy, s většinou v pohodě vyjdu. Tohle ale nešlo a ovlivnit jsem to moc nemohla.
B: A jakého jste měla šéfa?
J: No, takového normálního… Začal si budovat vysloveně mladý tým.
B: Vy jste přece také mladá…
I: Jistě, ale už mám taky nějakou zkušenost.
SM: A s jakými lidmi ráda pracujete?
I: Mladými i staršími, to je jedno, ale musí to být slušní lidé.
SM: Jistě. Tady je třeba dost komunikovat s klienty a někdy to není jednoduché.
I: Toho se nebojím.
B: Dobře, teď nám prostě řekněte něco o sobě, ano?
I: Ráda pracuju s počítačem a myslím, že jsem v tom dobrá – tedy uživatelsky, že?
B: A proč bychom měli chtít právě vás? Zkuste nás přesvědčit, že jste ta pravá…
Iva se usměje.
I: Prostě proto, že mám to, co potřebujete!
SM: A máte také nějaká mínus? Co je vaší slabou stránkou?
I: Každý má nějaké slabé stránky, ale záleží také na tom, jak se to bere. Já si třeba myslím, že upřímnost je přednost. A někteří vám budou říkat, že ne.
B: Jste asi zdatná žena, zdá se. Proč jste si vybrala naši firmu? Co o ní víte?
I: Něco ano, z internetu, ale ráda bych se dozvěděla víc. To je oboustranné, že?
I: Směje se.
Berková se dívá na hodinky.
B: Ach ten čas, tak víte, co? Pokuste se na závěr ještě o tohle: řekněte tři slova, která vás nejvíc charakterizují.
Iva se usměje.
I: Tři slova… O tom jsem přemýšlela: výkonnost, vstřícnost, slušnost. To vážně není snadné, vybrat tři slova…
B: To je skvělé!
I: Člověk si ledacos ujasní.
SM: Takže děkujeme, už vás nebudeme trápit. Uvidíme, dáme vám v každém případě vědět. Možná bude další kolo, to byste se dozvěděla. Kontakt na vás máme…
Podávají si ruce, loučí se.
Iva se otočí a s úsměvem odchází k sekretářce pro kabát.
