4. Platební styk

4.2. Bezhotovostní platební styk

Banka zde vystupuje v roli zprostředkovatele.

Klienti mohou předávat bance příkazy k provedení plateb třemi způsoby:

  • písemně (tradiční způsob, který převládá a je předkládán na formulářích)
  • na magnetických médiích (používají je klienti, kteří realizují tak velké počty plateb, že jejich zadávání písemnou formou by bylo neefektivní pro obě strany)
  • pomocí dálkového přenosu dat – homebanking, officebanking (prostřednictvím osobního počítače a modemu, který je napojen na počítačovou síť banky), nově také pomocí mobilního telefonu.

Aby byly příkazy k platbám proveditelné, musí na nich být vyplněny všechny podstatné náležitosti:

  • bankovní spojení plátce a příjemce (čísla účtů a směrové kódy bank),
  • částka a měna,
  • konstantní (pokud ho banka vyžaduje) a variabilní symbol,
  • podpis oprávněné osoby,
  • datum splatnosti.

Pokud klient dodržel všechny lhůty a postupy, je banka právně i hmotně zodpovědná za včasné a řádné provedení platby.

Konstantní symboly

Konstantní symboly jsou čísla sloužící k identifikaci charakteru a způsobu platby (prováděné prostřednictvím banky, či jiné finanční instituce). S účinností od 1. března 2004 již nejsou konstantní symboly povinnou náležitostí všech příkazů k zúčtování, ale pouze těch, které jsou příjmem nebo výdajem státního rozpočtu a těch, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis (vyhláška č. 514/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance České republiky).

Banky by tedy od 1. března 2004 neměly uvedení konstantního symbolu vyžadovat, některé starší bankovní systémy (homebanking, atp.) však zadání konstantních symbolů stále vyžadují.

Běžný účet jako základní bankovní produkt

Nejčastějším produktem, který poskytují banky svým klientům, je u podnikatelských subjektů tzv. běžný účet. Hovoříme o něm jako o základním stavebním prvku bankovních služeb, na které pak navazují další služby, jako např. platební styk a zúčtování, depozitní produkty, poskytování úvěrů, obchody v oblasti investičního bankovnictví, zabezpečování komplexního financování firmy a v neposlední řadě služby s vazbou do zahraničí. Je nutné si uvědomit, že výše uvedené služby a produkty jsou vždy vázány na existenci běžného účtu klienta.

Ve vztahu k obyvatelstvu – občan se může setkat se s pojmem žirový účet, který má v různých bankách různé názvy (sporožiro v České spořitelně, B-konto v Komerční bance, …). Vždy však jde o formu běžného účtu ve smyslu současné právní úpravy.

Běžný účet je chronologicky vedený záznam o vzájemných peněžních pohledávkách a závazcích mezi klientem a bankou. Peníze, které jsou ukládány na účet, nemají sloužit k vytváření úspor, ale mají být kdykoliv pohotově k dispozici k placení (proto vklad na viděnou).

Vklady na viděnou

Nazývají se rovněž vklady na požádání, vista vklady a běžné vklady. Jsou to vklady klientů u bank mající různé formy běžných, resp. kontokorentních účtů, které slouží především k provádění bezhotovostního platebního styku.

Vzhledem k možnosti každodenního výběru z účtu, bývá úroková sazba nízká, a proto klienti nechávají na účtu pouze částky potřebné pro bezhotovostní platební styk

Z hlediska bank představují tyto vklady důležitý zdroj refinancování, který se vyznačuje následujícími rysy:

  • výše úrokových nákladů je relativně nízká, na druhé straně jsou s prováděním platebního styku spojeny velké náklady,
  • výhodnost těchto vkladů pro banku vyplývá z existence tzv. sedliny. Podstata sedliny vyplývá z toho, že jistá část těchto vkladů zůstává bance trvale k dispozici, přestože se jejich celkový stav denně mění. To je způsobeno tím, že klienti obvykle nevyčerpávají zůstatky na svých účtech (vždy tam něco nechají) a rovněž proto, že platby z účtů odcházející z banky a naopak příjmy přicházející na účty do banky se částečně vyrovnají. Převody mezi účty klientů v rámci jedné banky není nutné komentovat.

Výše a stabilita sedliny roste s velikostí banky.

Co se týká nevýrazných změn úrokových sazeb z těchto vkladů, je nutno dodat, že nepovedou k významnějším změnám výše vkladů na viděnou.

Úročení

Zůstatek BÚ je úročen ročními úrokovými sazbami, které je banka oprávněna vyhlašovat a měnit. Není-li smlouvou stanoveno jinak, probíhá zúčtování úroků ve prospěch nebo na vrub účtu čtvrtletně.

Úroky ze zůstatků BÚ jsou zdaňovány podle platných právních předpisů.

Peněžní úvěry

Dělíme na:

  • Kontokorentní úvěr
  • Eskontní úvěr
  • Hypoteční úvěr
  • Spotřební úvěr

Akreditivy

Dokumentární akreditiv

  • dokumentární platební a zajišťovací instrument,
  • písemný závazek banky, vystavený na základě žádosti jejího klienta (příkazce, kupujícího) zaplatit určenou peněžní částku podle podmínek stanovených v akreditivu,
  • podmínkou pro splnění akreditivního závazku bankou je předložení předepsaných dokumentů ze strany prodávajícího,
  • zúčastněné banky kontrolují pouze dokumenty, nikoliv zboží nebo služby, akreditivní platby jsou zcela oddělené od kupních smluv.

Výhody pro příjemce akreditivu (prodávajícího)

  • prodávajícímu vzniká pohledávka za bankou místo za kupujícím,
  • má jistotu zaplacení po splnění akreditivních podmínek,
  • může použít akreditiv jako ručení vůči svým dodavatelům,
  • může získat okamžitě finanční prostředky, pokud svoji pohledávku za bankou odprodá,
  • na základě kvalitního exportního akreditivu může získat od své banky úvěr.

Výhody pro příkazce akreditivu (kupujícího)

  • může získat výhodnější cenové podmínky díky kvalitnímu platebnímu zajištění,
  • akreditiv vytváří značný tlak na prodávajícího, aby dodávka byla uskutečněna v předepsanou dobu a v požadované kvalitě,
  • má jistotu, že bude platit až po splnění předepsaných podmínek.

Druhy dokumentárních akreditivů

Z hlediska právní závaznosti:

  1. potvrzený akreditiv – na základě žádosti vystavující banky může banka beneficienta (prodávajícího) akreditiv potvrdit a sama převzít závazek ve vztahu k příjemci.
  2. avizovaný akreditiv – u tohoto typu akreditivu nevstupuje banka příjemce do závazku vůči příjemci. Pouze mu oznamuje podmínky akreditivu a zprostředkovává jeho realizaci.

Podle doby placení:

  1. hotovostní, kdy výplata je provedena proti předložení dokumentů a splnění akreditivních podmínek.
  2. úvěrové, kdy výplata se provádí až po určité době stanovené v podmínkách akreditivu.
  3. kombinované, které mohou být částečně placeny hotově, část proti dokumentům a část např. Proti akceptu směnek.

Z hlediska použití a manipulace s akreditivem:

  1. akreditiv revolvingový, jehož výše se při každém čerpání nebo ve stanovených obdobích automaticky obnovuje. Obvykle bývá uvedena celková částka, do jejíž výše může být akreditiv čerpán, eventuelně do jakého data či kolikrát se akreditiv obnovuje. Tento typ umožňuje opakované použití akreditivní částky, aniž by bylo nutno opakovaně provádět změnu podmínek jako je tomu u jednorázových akreditivů.
  2. akreditiv převoditelný, který může být původním příjemcem převeden na jinou osobu při dodržení všech původních podmínek akreditivu, případně kromě ceny (která může být snížena) a doby platnosti (ta může být zkrácena). Převoditelný akreditiv lze převést pouze jednou na dalšího beneficienta, ale pokud jsou původním akreditivem povoleny dílčí dodávky, může se převést částečně na více beneficientů. Tito pak již další možnost převedení nemají.
  3. Stand-by-akreditiv – plní vlastně funkci bankovní záruky, nebo-li je to bankovní záruka ve formě dokumentárního akreditivu. Od dokumentárního akreditivu se stand-by akreditiv odlišuje tím, že plnění je vázáno na předložení dokumentů s tzv. negativním charakterem (takových, které dokazují, že se něco neuskutečnilo).

Aby akreditiv vůbec splňoval svůj účel, musí být otevřen jako neodvolatelný (pokud toto text akreditivu výslovně neuvádí, dle Pravidel je považován za neodvolatelný).

Dokumentární inkaso

  • bezzávazkový, dokumentární platební instrument,
  • forma platebního styku, při které je vydání dokumentů a tedy i zboží podmíněno zaplacením nebo akceptací směnky či splněním jiných podmínek,
  • je mimořádně výhodnou platební podmínkou při dovozu,
  • výhodou pro kupujícího je, že neváže platební prostředky a jeho relativně nízká cena,
  • vývozce/prodávající má sice zajištěno, že kupující neobdrží dokumenty jinak než oproti plnění (dispoziční dokumenty jsou pod kontrolou bankovního systému), ale jistotu zaplacení dodávky nemá,
  • pro vývozce/prodávajícího je použití dokumentárního inkasa jako platební podmínky zajímavé pouze tehdy, jestliže nemá pochybnosti o ochotě kupujícího zboží odebrat.

Druhy dokumentárního inkasa:

  • Dokumentární inkaso s podmínkou D/P (Documents against payment/ Dokumenty proti zaplacení)
    Tato podmínka vydat dokumenty proti placení znamená, že dokumenty nebudou předkládající bankou vydány kupujícímu, dokud nebude zaplacena částka inkasa.
  • Dokumentární inkaso s podmínkou D/A (Documents against acceptance/ Dokumenty proti akceptaci)

Na základě této instrukce vydává banka doklady proti akceptaci směnky, event. proti vystavení směnky vlastní. Jde o směnečný dodavatelský úvěr. Prodávající může žádat, aby směnka byla avalována prvotřídní bankou nebo zajištěna bankovní zárukou. Kupující tak dostává k dispozici dokumenty a tím i zboží dříve, než zaplatí.

Typy inkas

  • Dokumentární inkaso – prodávající předkládá finanční a obchodní dokumenty (faktura, dopravní doklad apod.).
  • Nedokumentrání inkaso – prodávající předkládá pouze finanční dokumenty (platba proti směnce, šeku, na dobírku, proti stvrzence nebo jinému dokladu potvrzujícím převzetí finanční částky) bez dokumentů obchodních.


Bankovní záruka

Bankovní záruka je písemné prohlášení banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou-li splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Záruka je vystavována jako neodvolatelná a bez souhlasu příjemce ji nelze jednostranně zrušit nebo změnit. Bankovní záruka musí mít vždy písemnou formu, je sjednána na určitou dobu a její plnění je vždy v peněžité formě. Doklady požadované při plnění ze záruk jsou nazývány „negativními“, protože vždy prokazují nesplnění podmínek třetí stranou.

Záruky jsou vystavovány obvykle s podmínkou platby „na první požádání a bez námitek“, což v praxi znamená, že banka je povinna zaplatit okamžitě, aniž by zkoumala další okolnosti, samozřejmě za předpokladu splnění podmínek záruky. Případné nesrovnalosti musí být řešeny vždy přímo mezi prodávajícím a kupujícím.

Základní typy bankovních záruk

  • nepřímé – banka vystaví svou protizáruku a požádá o vystavení záruky další banku
  • akcesorické – jsou obvykle vázány na splnění podmínek kontraktu
  • abstraktní – jsou nezávislé na podmínkách kontraktu

Typy záruk dle charakteru zajištěného závazku:

1. platební
zajišťuje závazek dlužníka za peněžité plnění
plnění: prodávající dodá zboží/služby dle smlouvy, ale kupující řádně a včas nezaplatí

2. neplatební

záruka za nabídku (Bid bond, tzv. Záruka za vadium)
plnění: uchazeč v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek nebo s podmínkami soutěže zrušil nebo změnil nabídku nebo nesplnil povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v zadávací lhůtě, popřípadě prodloužené zadávací lhůtě

3. akontační záruka (Advance payment guarantee)

plnění: po zaplacení zálohy kupujícím prodávajícímu prodávající nedodá zboží/služby dle smlouvy a odmítne kupujícímu vrátit poskytnutou zálohu

4. záruka za řádné provedení kontraktu (Performance bond)

plnění: dodavatel porušil nebo nesplnil podmínky smlouvy tím, že neprovedl dílo/nesplnil podmínky dodávky

Elektronické peníze mohou mít několik podob

  1. mají podobu plastikových platebních karet s magnetickým záznamem údajů, kterými lze zaplatit vložením do speciálních čtecích zařízení instalovaných v obchodech a spojených s bankovním systémem. Některé z těchto karet mají podobu elektronických peněženek, které lze naplnit přes banky tzv. tankomaty nebo přes speciální telefonní čísla z domova.
  2. mají podobu home bankingu (domácí bankovnictví), kdy majitel účtu může prostřednictvím domácího terminálu (někdy také PC banking) nebo telefono (phone banking) provádět některé peněžní transakce. Např. převod peněz ve prospěch jiného účtu. V podnikatelském sektoru se nazývá tento způsob firm banking.
  3. placení virtuálními penězi prostřednictvím elektronických bank (cyberbanks) na síti Internet.

Bezhotovostní (žirální) peníze se začínají objevovat na přelomu 19. a 20. století ve vyspělých kapitalistických ekonomikách. Obě formy peněz – hotovostní i bezhotovostní může vzájemně konvertovat. Obě tyto formy jsou emitovány stejnými způsoby – především úvěrem. U hotovostních peněz připsáním příslušné částky na účet klienta u hotovostních peněz přímých vyplacením hotovosti.

Hotovostní peníze může emitovat pouze centrální banka, bezhotovostní peníze mohou kromě centrální banky emitovat všechny další banky, které poskytují bezhotovostní úvěry. To znamená, že obchodní banka, která poskytne klientovi úvěr – emituje bezhotovostní peníze. Pokud dojde k jejich vyzvednutí v hotovosti, přeměňují bezhotovostní peníze svou formu na hotovostní peníze.

Význam peněz pro ekonomiku

  • peníze umožňují prohlubování dělby práce, specializaci,
  • specializace vede ke zvyšování produktivity práce a tím ke snižování průměrných výrobních nákladů na jednotku produkce,
  • toto hromadění produkce a snížení průměrných nákladů vede k možnosti snížení ceny, zvýšení odbytu a vytvoření většího bohatství,
  • peníze vystupují jako zdroj investování, kapitalizují se. Vzniká kapitál, tj. peníze, které se zhodnocují, které přinášejí zisk.