Veřejná správa

ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU


Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (dále jen ÚDV) vznikl rozhodnutím ministra vnitra 1. ledna 1995 sloučením Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, který byl součástí Ministerstva vnitra, se Střediskem dokumentace protiprávnosti komunistického režimu, které pracovalo pod Generální prokuraturou a později bylo převedeno pod Ministerstvo spravedlnosti. Od 1. ledna 2002 je ÚDV ze zákona č. 283 z roku 1991 Sbírky o Policii České republiky součástí služby kriminální policie a vyšetřování v platném znění.

      Vyšetřovací pravomoci umožňují ÚDV odhalovat a stíhat trestné činy v období let
1948–1989, u kterých nedošlo z politických důvodů k pravomocnému rozhodnutí.     
ÚDV sídlí v Praze, má celostátní působnost a pro efektivnější práci bylo zřízeno detašované pracoviště v Brně. Současným ředitelem je od 1. února 2008 plk. JUDr. Pavel Bret.
     
Jak název napovídá, kromě vyšetřování je neméně důležitá i činnost dokumentační. Spočívá ve shromažďování a vyhodnocování materiálů, informací a dokumentů dokládajících zločinnost komunistického režimu a jeho represivních složek. Časová působnost pro dokumentaci byla rozšířena o období od 01. 01. 1945 do 25. 02. 1948. Výsledky práce dokumentaristů využívají policisté při vyšetřování a zároveň jsou vhodným způsobem prezentovány veřejnosti. Jednou z forem je činnost publikační, dále pořádání přednášek, výstav a prezentace v médiích.


Vývoj úřadu v letech 1991 – 1992

Jak již bylo řečeno, ÚDV se zabývá dokumentací a vyšetřováním zločinů komunistického režimu.
Ve druhé polovině roku 1991 došlo z iniciativy vedoucího oddělení zvláštní skupiny inspekce federálního ministerstva vnitra Jiřího Šetiny k odhalování a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti na specializované základně. Dne 2. září 1991 vydal tehdejší ministr vnitra ČSFR Ján Langoš rozkaz č. 95, kterým byl zřízen Útvar FMV pro dokumentaci a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, dislokovaný – takřka symbolicky – v prostorách bývalé správy vyšetřování StB
v Bartolomějské 10.

Od počátku měl tento útvar, podřízený přímo ministrovi, za úkol analyzovat archivní materiály, vyřizovat podněty fyzických i právnických osob ve vztahu ke Státní bezpečnosti a vyšetřovat trestnou činnost příslušníků bývalé komunistické tajné policie. Podle původních představ měla spíše převažovat dokumentační činnost před vyšetřováním, s ohledem na nápad podnětů o trestných činech příslušníků StB se však postupně rozšiřoval i úsek vyšetřování. Přestože počet zaměstnanců nepřekročil dvacet osob, do konce roku 1991 útvar vyřídil 56 podnětů a v průběhu roku 1992 dalších 245 případů.
Nařízením ministerstva vnitra ČR č. 59 byl krátce před rozdělením federace k 1. listopadu 1992 konstituován nový Úřad dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti (ÚDV StB) podřízený již Úřadu vyšetřování pro Českou republiku. V rámci delimitace vyčlenil a postoupil Slovenské republice dvě stovky spisů, kde však tehdy k vytvoření nástupnického orgánu nedošlo. Po odchodu J. Šetiny na generální prokuraturu počátkem roku 1992 v čele ÚDV StB stanul bývalý politický vězeň a člen Konfederace politických vězňů Lubomír Blažek. Nový ředitel vycházel při personální výstavbě úřadu z dlouhodobé perspektivy. Předpokládal, že se podaří vychovat vlastní vyšetřovatele i pracovníky dokumentace. Na každého, kdo chtěl na ÚDV StB pracovat, byly kladeny vysoké požadavky morální bezúhonnosti; pochopitelně při přijímacím řízení neuspěla žádná osoba zatížená kompromitujícím vztahem k předlistopadové moci.

V průběhu roku 1993 se úřad rozrostl až na čtyřicet pracovníků; tehdy se také vyprofilovaly dva základní úseky práce – dokumentace a vyšetřování. Praxe potvrdila nutnost úzké spolupráce obou pracovišť; vyšetřovatelé mnohdy nebyli schopni se orientovat v důkazně složitých případech bez odborné pomoci pracovníků dokumentace. Od počátku zde však existoval zásadní systémový rozpor: vyšetřovatelé museli postupovat bodově, od trestného činu k trestnému činu. Jejich výstupy vůči veřejnosti se ze zákona omezovaly pouze na iniciály osob, kterým bylo sděleno obvinění a suché konstatování paragrafů.
Dokumentace, ač jejím primárním úkolem bylo pomáhat vyšetřovatelům, měla závažnější úlohu – rekonstruovat komunistický systém a jeho zločinné fungování prostřednictvím analýzy jeho vlastní informační produkce. Ředitel Blažek shrnul 1. prosince 1993 na tiskové konferenci dosavadní výsledky ÚDV StB: „Za tři roky existence této instituce jsme se zabývali 1135 podněty občanů. Z tohoto počtu jsme zatím uzavřeli 616 případů. Přibližně 200 jich předali na Slovensko…“ Informoval dále veřejnost o faktu, že úřad převzal řadu spisů od inspekce, které měly být řešeny již před dvěma roky, ale z různých důvodů se tak nestalo.


Roky 1993 - 1994

Již v průběhu roků 1993 - 1994 se ukázalo, že ÚDV ZK vznikl pozdě a s malými pravomocemi. Na scénu úřad vstoupil v době, kdy u převážné většiny jeho partnerů – správců archiválií z provenience komunistických státně bezpečnostních služeb převážil dojem, že proces vyrovnávání se s minulostí již mají za sebou. Střední a nižší články nových tajných služeb i útvarů ministerstva vnitra dávaly nepokrytě najevo svůj negativní postoj k práci ÚDV, a to i přes verbální souhlasné projevy svých šéfů. Nebyla náhoda, že úřad nedostal od těchto partnerů žádný kvalifikovaný podnět, a to i přes zákonem stanovenou oznamovací povinnost. Vyšetřování zločinů komunismu prošlo od roku 1991 poměrně složitou cestou. V první řadě byl zřízen úřad
s celorepublikovou pravomocí soustřeďující vyšetřování a dokumentaci trestné činnosti příslušníků Státní bezpečnosti.

Počátkem roku 1993 jeho činnost doplnilo Koordinační centrum pro dokumentaci a vyšetřování násilí proti českému národu od 8. května 1945 do 31. Prosince 1989, které vzniklo v rámci generální prokuratury. Nástupnické Středisko pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu při ministerstvu spravedlnosti od počátku roku 1994 sice nemělo potřebné pravomoci, alespoň však soustředilo veškeré podněty z resortu na jedno místo, což napomohlo vzniku centralizované instituce pokrývající úplné spektrum organizací komunistického režimu podílejících se na politicky motivované represi občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
I přes různé kompetenční spory a snahy o redukci úřadu vyřešil ÚDV ZK v letech 1992 – 1994 podle statistiky ředitele Blažka 1055 podnětů právnických a fyzických osob; ve 44 případech vznesli vyšetřovatelé obvinění vůči konkrétním osobám.



Roky 1995 – 1997

Počátkem roku 1995 tak mohl s odkazem na zákon č. 198/1993 Sb. „o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu“ vzniknout Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV ZK), v jehož čele po schválení předsedy koaličních stran stanul místopředseda Křesťanskodemokratické strany a budoucí senátor Občanské demokratické strany Václav Benda.

Pod jeho vedením se nadále profilovaly oba stěžejní úseky úřadu – dokumentace a vyšetřování. Konsolidovaná dokumentace se kromě kauz dokumentačního charakteru soustředila na přípravu a vydávání sborníků Securitas Imperii, kdežto vyšetřování bylo svěřeno nově příchozímu náměstkovi Pavlu Bretovi. Rozkaz ministra vnitra Jana Rumla č. 27 z 3. dubna 1995 při stanovení působnosti ÚDV ZK vycházel zejména z § 5 zákona č. 198/1993 Sb., který stavěl promlčecí lhůty tak, že se do nich nezapočítávala „doba od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby“. Kromě prověřování oznámení i podnětů a konání vyšetřování „o trestných činech spáchaných v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989“ byla úřadu dána kompetence věnovat se oznámením, podnětům a odhalování trestných činů, „které byly spáchány v souvislostech uvedených v § 1 zákona č. 198/1993 Sb.“, zjišťovat jejich pachatele a konat „vyšetřování o těchto trestných činech“. V neposlední řadě měla dokumentace shromažďovat, vyhodnocovat a dokumentovat „fakta a činnosti související s protiprávností komunistického režimu a odporem proti němu“. Podrobné schéma vymezující organizaci a zodpovědnost jednotlivých stupňů řízení vstoupilo v červenci 1995 v platnost schválením nového organizačního řádu ministrem vnitra.

Vedení ÚDV se z různých důvodů soustředilo hlavně na významnější kauzy týkající se stranické a bezpečnostní nomenklatury KSČ (vlastizrada), středních a vyšších článků bezpečnostního aparátu (např. akce „Asanace“), střelby na hranicích či při útěku z táborů nucených prací anebo mučení vyšetřovateli v padesátých letech. Díky reorganizaci i rozšiřujícímu se poznání pracovníků dokumentace se stále zkvalitňovala a profesionalizovala také činnost tohoto úseku, který průběžně řešil několik set kauz, zpracovával odborné posudky pro vyšetřovatele, soudy, mapoval fungování vybraných represivních institucí, především však Státní bezpečnosti.

V květnu 1997 V. Benda uvedl médiím, že ÚDV sestává z devadesátičlenného týmu, z něhož sedmnáct tabulek bylo vyhrazeno vyšetřovatelům. „Dalšími členy týmu jsou dokumentaristé, na nichž leží ohromná část naší agendy, dále zaměstnanci podpůrného oddělení
a administrativy.“ Cílem právě skončené reorganizace bylo přenesení části činností z úseku vyšetřování na oblast dokumentace. „Postupem doby se tato váha bude přenášet stále více na dokumentační odbory, na následné publikování a analýzy.“ Kromě složitého vývoje na politické scéně vstoupil počátkem roku 1998 v platnost zákon o střetu zájmů. Novým ředitelem se stal dosavadní náměstek pro dokumentaci Marián Gula, který se snažil navázat na činnost svého předchůdce. Pracovníci dokumentace dokončovali rozsáhlé šetření údajné participace československého vojenského a lékařského personálu na pokusech s americkými zajatci v Koreji a Vietnamu, jehož výsledky byly předány Pentagonu. Před vydáním byly i tři díly nového sborníku Securitas Imperii. Po volbách a vzniku jednobarevné sociálnědemokratické vlády zahájil nový ministr vnitra Václav Grulich proti ÚDV ZK těžko obhajitelné tažení, které vyústilo v sérii kontrol s předem stanoveným výsledkem.


Roky 1998 – 2004

Ještě v průběhu šetření ministerské supervize byl k 1. listopadu 1998 instalován do čela úřadu Irenej Kratochvíl, jemuž byli dáni k ruce dosavadní náměstek Bret a Jiří Jauce, zodpovídající za úsek dokumentace. Koncepce sociálně demokratického ministra vnitra, reprezentovaná novým ředitelem, především přinesla změnu postavení ÚDV ZK, který navenek přestal být rovnocenným partnerem archivům a zpravodajským službám (organizačně to bylo vyjádřeno podřízením ÚDV ZK Služby kriminální policie a vyšetřování náměstkovi policejního prezidenta). Směrem dovnitř úřadu se tato situace projevila změnou středních článků řízení, rozsáhlou personální obměnou, byrokratizací, jež pochopitelně přinesla ztrátu motivace u řady pracovníků. Změny se dotkly zejména úseku dokumentace.

Časová působnost pro oblast dokumentace je od roku 1999 rozšířena i o období od 1. 1. 1945 do nástupu komunistů k moci v únoru 1948. Získané materiály a informace jsou jednak využívány pro vyšetřovací práci policistů a zároveň jsou vhodným způsobem zpřístupňovány široké veřejnosti, a to formou vydávání a bezplatné distribuce (přednostně do veřejných knihoven a celé sítě středních a vysokých škol) nejrůznějších publikací (sborníky Securitas Imperii, monotematické Sešity a ediční řada Svědectví), spoluprací s tiskem, rozhlasem a televizí, s vysokými školami (přednášky a semináře) a řadou významných domácích i zahraničních institucí, včetně spolupráce s institucemi v  postkomunistických zemí zabývajícími se obdobnou problematikou. Poměrně značný ohlas doma i v zahraničí (dosud Slovensko, Německo, Rumunsko a Ruská federace) vzbudila i nedávno prezentovaná výstava „Nejen stěny měly uši“ zabývající se operativní technikou užívanou Státní bezpečností.  V nedávné době se ÚDV podílel i na přípravě
a realizaci výstavy „Český a slovenský exil 20. století“. Výstava byla do současné doby prezentována ve městech: Praha, Brno, Martin, Moskva, Mnichov, Drážďany a Berlín. ÚDV i nadále úzce spolupracuje se Společností pro kulturu a dialog K 2001. Tentokrát na přípravě výstavy  „Samizdat z pohledu 21.  století“,  která má být zahájena v říjnu 2005.

Jako policejní orgán se ÚDV podílí i na provádění bezpečnostních prověrek ve smyslu zákona o ochraně utajovaných skutečností. Výstupy ÚDV jsou důležitým podkladem pro vydávání osvědčení Národního bezpečnostního úřadu. Za zmínku rozhodně stojí i významný podíl ÚDV na odtajnění archivu bývalého ÚV KSČ na přelomu let 1999 – 2000. V roce 2002 při příležitosti svátku sv. Václava byl úřad oceněn za významný přínos k obnově demokracie v České republice medailí sv. Václava. V dubnu 2004 převzal Státní ústřední archiv do své správy archivní fond ministerstva spravedlnosti tzv. archiv náměstka ministra spravedlnosti Klose, archiv náměstka ministra spravedlnosti Dresslera a archiv náměstka ministra spravedlnosti Raise.
.
Závěr

Jak již bylo řečeno, ÚDV se zabývá dokumentací a vyšetřováním zločinů komunistického režimu. Tento režim v letech své totalitní vlády systematicky a účelově porušoval lidská práva, zásady demokratického státu, ustanovení mezinárodního práva a dokonce i své vlastní zákony. Komunisté upírali občanům možnost svobodně se vyjádřit a projevit vlastní názor a nelítostně potlačovali všechny odlišné politické, náboženské a sociální skupiny. K upevnění své moci neváhali komunisté vlastní občany, v mnoha případech i účastníky domácího a zahraničního odboje, mučit, věznit, vraždit a popravovat. Ústava garantující základní práva (např. svobodu vzdělání, svobodnou volbu povolání, svobodu pobytu či pohybu, ochranu soukromého majetku) zůstala cárem papíru. V roce 2002 při příležitosti svátku sv. Václava byl úřad oceněn za významný přínos k obnově demokracie v České republice medailí sv. Václava.





Zdroje

PHDR. ŽÁČEK, PHD., Pavel. Ústav pro studium totalitních režimů [online]. 2000 [cit. 2010-04-12]. Ústav pro studium totalitních režimů. Dostupné z WWW: <http://www.ustrcr.cz/data/pdf/clanky/udv.pdf>.
Policie ČR [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Dostupné z WWW: <http://www.policie.cz/clanek/urad-dokumentace-a-vysetrovani-zlocinu-komunismu-879602.aspx>.
Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2006 [cit. 2010-04-12]. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování. Dostupné z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/udv/index.html>.