ÚŘAD NA OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Funkce Úřadu na ochranu hospodářské soutěže je podle mě nezastupitelná a velmi důležitá, zejména v českých podmínkách, kde jsou podvody, korupce a vyhýbání se zákonům snad národním sportem. Konkurenční prostředí je to, co žene podnikatelskou sféru kupředu a je proto velmi důležité, aby bylo zdravé. Obecně si myslím, že transparentnost v podnikání je cesta, kterou by se měli ubírat naše podniky a proto považuji jakoukoliv kontrolní organizaci nebo úřad za přínosnou, ba dokonce nezbytnou. Volnost a samoregulovatelnost trhu jsou známé pojmy, ale je jisté, že bez určité míry kontroly a vedení by to nefungovalo. Důkazem je vznik volného podnikání u nás. ÚOHS ve své první verzi vznikl v roce 1991, proč právě tehdy?

„Po roce 1990, kdy se uvolnilo podnikání a vydělávání peněz se stalo téměř koníčkem, všichni se vrhli do podnikání na základě rychle vytvořené konkurence a tržního prostředí, ale dosavadní legislativa nebyla připravená aby toto usměrňovala. Nežádoucí pracovní metody a neetické podnikání ve smyslu hesla „Co není zakázáno, je dovoleno“ se velmi rychle rozšířilo v podobě „úspěšných podnikatelů“.

Tím, že někteří aktéři se naučili vstupovat do tržního prostředí s neetickými záměry a jejich nežádoucími vstupy byly později odkryty a z různých důvodů často i opožděně řešeny, došlo k tomu, že se staly příkladem pro ty, kterým takové úmysly nebyly cizí. Staly se inspirací pro ty, kteří k takový postupům inklinovali a domnívali se, že se i oni přiživí a za příznivých okolností se vyhnou důsledkům svého počínání.“ [DYTRT,Z. Dobré jméno firmy. 1.vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 137s. ISBN 80-86851-45-1 str.15-17]

Na následujících stránkách popisuji vznik a působení Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, jak je organizován a jaké jsou jeho činnosti. V druhé části jsem si z činností ÚOHS vybrala právě hospodářskou soutěž a popsala její podstatu a oblasti, kde nejvíce dochází k porušování pravidel. Na závěr popisuji jednotlivé obory sekce hospodářské soutěže.

1 Obecné informace
1.1 Základní charakteristika úřadu
Původní úřad z roku 1991 zřízený zákonem České národní rady č. 173/1991 Sb. ze dne 26. dubna 1991 měl název Český úřad pro hospodářskou soutěž. Svou činnost zahájil k 1.červenci téhož roku. Sídlem Úřadu se nestala Praha, jako centrum všech orgánů státní správy, ale Brno, což mělo deklarovat nezávislost rozhodování soutěžního úřadu.

V roce 1992 byl tento úřad nahrazen Ministerstvem pro hospodářskou soutěž. Ke změně došlo díky ekonomické transformaci a zejména kvůli úloze Ministerstva v privatizačním procesu, kdy bylo nevyhnutelné úzké spojení instituce zabývající se hospodářskou soutěží s vládou.
Současný Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS, dále jen Úřad) začal fungovat od 1. listopadu 1996 a sídlo má v Brně. Tento úřad navázal na fungování a kompetence dřívějšího Ministerstva pro hospodářskou soutěž. Ke změně ministerstva na Úřad došlo po parlamentních volbách v červnu 1996, kdy bylo rozhodnuto o změnách v soustavě ústředních orgánů státní správy. Ustavení Úřadu podtrhlo potřebu změnit postavení ústředního orgánu státní správy v oblasti ochrany soutěže s ohledem na kontrolní a sankční charakter jeho činnosti. Tato institucionální změna rovněž představovala vytvoření nezávislého soutěžního úřadu.

Významnou prioritou je zajištění transparentnosti rozhodovací činnosti Úřadu. Jedním z kroků tímto směrem je zveřejňování všech pravomocných rozhodnutí ve Sbírkách rozhodnutí a na internetových stránkách (www.compet.cz). Dále jsou pravidelně pořádány semináře, vydávány tiskové zprávy, informační listy a podobně.

1.2 Organizace a vedení ÚOHS

• ÚOHS je ústředním orgánem státní správy, který je zcela nezávislý ve své rozhodovací činnosti.
• V čele stojí předseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky.
• Funkční období předsedy je 6 let. Maximální počet funkčních období jsou dvě.
• Předseda Úřadu nesmí být členem žádné politické strany nebo politického hnutí.
• Současným předsedou Úřadu je Ing. Petr Rafaj (2009 - dosud)
- Dřívější předsedové : Ing. Martin Pecina (2005 - 2009)
Ing. Josef Bednář (1998 - 2005)
Ing. Stanislav Bělehrádek (1991 - 1998)
• Výkon funkce předsedy Úřadu končí vzdáním se funkce, uplynutím funkčního období, zbavením způsobilosti k právním úkonům nebo odsouzením pro úmyslný trestný čin.
• Předseda Úřadu může být odvolán z funkce prezidentem republiky, pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, pokud narušuje nestrannost a nezávislost Úřadu nebo narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce.
• Organizačně je Úřad členěn na celkem 4 sekce:
1. Sekce veřejné regulace a správy Úřadu: pod vedením 1.místopředsedy, jímž je JUDr. Hynek Brom
2. Sekce hospodářské soutěže: v čele stojí místopředseda JUDr. Robert Neruda PhD.
3. Sekce veřejných zakázek: v čele je místopředseda Mgr. Kamil Rudolecký.
4. Sekce legislativy, ekonomiky a mezinárodních záležitostí je vedena ředitelem JUDr. Michalem Petrem.
• Limit počtu zaměstnanců je v současné době 126 pracovníků. Většinu tvoří právníci a ekonomové.
• Organizační struktura viz. přílohy

1.3 Působnost ÚOHS

Působnost Úřadu a postavení jeho předsedy je vymezeno zákonem č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb. Úřadu přísluší vytvářet podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, vykonávat dohled při zadávání veřejných zakázek a veřejné podpory a vykonávat další působnosti stanovené zvláštními zákony.
Úřad je ústředním orgánem státní správy, který je zcela nezávislý ve své rozhodovací činnosti; žádný jiný orgán státní správy včetně vlády nemůže zasahovat do rozhodování Úřadu a politická kontrola nad rozhodnutími je vyloučena. Úřad je však vázán usneseními vlády stanovujícími legislativní i nelegislativní úkoly.

1.4 Poslání a úkoly sekcí ÚOHS

A. Posláním Úřadu je zajistit takové fungování trhů, které bude v souladu s pravidly hospodářské soutěže a bude přinášet prospěch spotřebitelům.

Úkoly a cíle:
• vést soutěžitele k tomu, aby se chovali v souladu s principy soutěžního práva
• zasahovat proti praktikám, jež narušují hospodářskou soutěž, jako jsou např. kartelové dohody, zneužití dominantního postavení aj.
• dávat podnikům možnost, aby své nezákonné jednání, které dosud nemělo závažné dopady na trh, mohly samy napravit

B. Kromě výše uvedeného Úřad také dohlíží na zadávání veřejných zakázek a koncesí, čímž zajišťuje vetší transparentnost při vynakládání veřejných prostředků
• přezkoumávat úkony zadavatelů veřejných zakázek
• provádět kontroly u zadavatelů
• podílet se na tvorbě a úpravách legislativy týkající se veřejných zakázek a koncesí

C. Monitoruje a poskytuje poradenství v otázkách veřejné podpory v České republice, aby její poskytování bylo v souladu s platnými pravidly Evropských společenství
• koordinujeme a sledujeme poskytování VP
• spolupracujeme s poskytovateli na notifikacích národních opatření VP a předkládáme je  Evropské komisi k posouzení
• poskytujeme poradenství zejména poskytovatelům VP

1.5 Činnosti ÚOHS

• Přijímá návrhy na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky
- Na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se můžete obrátit v případě, že zadavatel podle Vašeho názoru při zadávání určité veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
- Související zákony: 340/2004 Sb.

• Přijímá návrhy soutěžitele na povolení spojení soutěžitelů
- Na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jsou povinni obrátit se soutěžitelé, mezi nimiž dochází ke spojení, v případě, že splňují notifikační kritéria stanovená zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb.
- Související zákony: 143/2001 Sb.;340/2004 Sb.;484/2004 Sb.;127/2005 Sb.;361/2005 Sb.

• Přijímá stížnosti na porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže
- Možné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a porušení čl. 81 a 82 Smlouvy o založení Evropských společenství.
- Související zákony: 143/2001 Sb.;500/2004 Sb.

2 Hospodářská soutěž
2.1 Podstata soutěže

Podnikání na volném trhu je soutěžní hra. Soutěží se myslí konkurenční prostředí v podnikatelské sféře. Jednotlivé podniky, neboli soutěžitelé, se snaží získat konkurenční výhodu nad ostatními soutěžiteli, konkurenty a získat tím více zákazníků, vyšší zisk, větší podíl na trhu apod. O to, aby tato konkurenční výhoda vznikla v souladu se zákonem se stará právě ÚOHS. Často jsou společnosti v pokušení se této vzájemné soutěži vyhnout a pokusit se stanovit vlastní pravidla hry. Občas se jeden velký hráč snaží vytlačit konkurenty z trhu spojováním firem a přebíráním velké části trhu nebo i celého trhu. Soutěž mezi firmami je základním mechanismem tržní ekonomiky a podporuje inovaci, omezuje výrobní náklady a zvyšuje výkonnost celého hospodářství. Pouze firmy stimulované konkurencí nabízejí výrobky a služby, které jsou konkurenceschopné z hlediska ceny a kvality. Soutěž má velký význam zejména pro spotřebitele, neboť silná konkurence mu umožňuje výběr ze širšího sortimentu zboží za nižší ceny.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže funguje jako rozhodčí a stará se o to, aby všechny společnosti hrály podle stejných pravidel. Úřad může nařídit, aby přestaly platit dohody a postupy, které omezují hospodářskou soutěž, a uložit pokutu společnostem, jež porušily soutěžní právo.

2.2 Tři pilíře ochrany hospodářské soutěže
2.2.1 Kartelové dohody

Kartelové dohody představují zásadní narušení hospodářského prostředí a s tím související snížení blahobytu spotřebitelů. Nejznámějším a nejvíce nebezpečným příkladem zakázaných dohod jsou dohody o přímém určení cen. Občan v takových případech nemá možnost nakupovat zboží či služby za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené kartelovou dohodou, které bývají zpravidla vyšší.

Neméně závažné jsou také dohody o rozdělení trhu, na němž si pak soutěžitelé přirozeně nekonkurují, trh se nevyvíjí a stagnuje. Takovým jednáním si soutěžitelé udržují pozici a na trhu a brání vstupu nových konkurentů. Spotřebitel je omezen v možnosti výběru mezi prodejci a s nízkou konkurencí přicházejí vyšší ceny nabízeného zboží či služeb.
Kartelové dohody uzavírají soutěžitelé s cílem omezit soutěž, rozdělit si a ovládnout trh. Tyto dohody mají zajistit svým účastníkům pravidelný zisk bez rizik a nejistot vyplývajících z konkurenčního boje a bez nutnosti investovat do dalších inovací. Takovou dohodou si rovněž zajišťují pozici na trhu a výhodu proti soutěžitelům, kteří by mohli nově vstoupit na trh.

Zakázané ovšem nejsou pouze typické „tvrdé kartely“, tedy dohody o rozdělení trhu nebo určení cen. Zakázané jsou všechny dohody, jejichž cílem nebo výsledkem může být narušení soutěže na trhu, pokud nemají pouze zanedbatelný dopad na hospodářskou soutěž.
Antimonopolní úřady vytvořily efektivní nástroj v boji s kartely a to tzv. leniency program. Účastník kartelu má možnost informovat Úřad o existenci kartelové dohody, a pokud mu poskytuje nové informace, které umožní vést správní řízení a prokázat kartel, má vysokou šanci vyváznout bez pokuty. V českém prostředí tohoto programu jako první účinně využil jeden z výrobců energetických nápojů, kterému hrozila za zakázanou dohodu o výhradním prodeji až dvacetimilionová pokuta. V současné době účinný leniency program je zaměřen pouze na zakázané dohody uzavírané mezi vzájemnými konkurenty na trhu.

2.2.2 Zneužití dominantního postavení

V České republice stejně jako v dalších zemích existují trhy s takzvanými přirozenými monopoly. Jedná se především o síťová odvětví. Není totiž rentabilní, aby existovaly například dvě paralelní sítě, které dodávají do domu elektřinu, plyn nebo teplo. Firmy s dominantním nebo dokonce monopolním postavením pak mají na trhu natolik silnou pozici, která jim dovoluje chovat se na svých konkurentech, ale i dodavatelích a odběratelích do značné míry nezávisle. Situaci na trhu pak obvykle kontroluje a koriguje příslušný odvětvový regulátor a také antimonopolní úřad. Cílem činnosti ÚOHS je ochrana hospodářské soutěže jako fenoménu. Zákon o ochraně hospodářské soutěže je přitom přísnější na soutěžitele v dominantním postavení, než na jejich  konkurenty, jejichž pozice na trhu je marginální. Nepovoluje jim proto chování, které naopak malá firma může konat zcela beztrestně. Kdyby tomu totiž bylo naopak, velice pravděpodobně by dominantní hráč postupně upevňoval svoji pozici a následně by zvyšoval ceny svých výrobků, což by mělo negativní vliv na soutěž i ceny pro spotřebitele. Příkladem je situace na trhu s plynem v České republice, kde existuje prakticky pouze jediný dodavatel této strategické suroviny. Jeho chováním na trhu, kde teprve postupně dochází k liberalizaci se proto ÚOHS pravidelně zabývá. Velice časté je porušování zákona ze strany dominantních telekomunikačních operátorů, kteří používají i nezákonné prostředky k tomu, aby si své dominantní postavení na liberalizované trhu udrželi. Poskytovány byly například balíčky služeb s volnými minutami, takže zákazník nevěděl, kdy tuto výhodnou nabídku již vyčerpal a dále volal raději přes dominantního operátora, ač by mu konkurence zajistila za tato volání výhodnější cenu. Zakázány jsou také tzv. věrnostní rabaty, kterými soutěžitel v dominantním postavení zvýhodňuje jedny klienty před druhými. Ti s méně výhodnou smlouvou jsou pak v konečném důsledku jednáním dominanta poškozováni, protože za stejný objem služeb musí vynaložit větší objem finančních prostředků.

2.2.3 Fůze

Posuzování spojování soutěžitelů je třetím pilířem ochrany hospodářské soutěže. Fúze firem jsou v hospodářské soutěži běžným jevem. Větší hráči skupují menší s cílem získat na trhu ještě vlivnější postavení. Antimonopolní úřady proto posuzují ty největší fúze, ke kterým na jednotlivých trzích dochází. Tam, kde by v důsledku zamýšleného spojení mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže jsou přijímány závazky ze strany fúzujících firem. Teprve potom je fúze povolena. Jen zcela ojediněle je navrhované spojení zakázáno. ÚOHS také zaznamenal případy, kdy soutěžitelé, kterým spojení nebylo povoleno, požádali o souhlas s fúzí znovu. Pokud mezitím došlo k výrazným změnám na trhu, mají přitom šanci se svým návrhem uspět. Smyslem ochrany hospodářské soutěže v oblasti fúzí není mařit podnikatelské plány firem, ale zasahovat pouze tehdy, když je navrhované spojení způsobilé narušit soutěž na trhu.

ÚOHS tak například začátkem roku 2006 povolil spojení dvou největších firem na pekárenském trhu v ČR, ač toto spojení v minulosti zakázal. V novém správním řízení byl mj. zohledněn fakt, že spojením vzniklý subjekt již nebude, na rozdíl od svých konkurentů, z pohledu k přístupu k surovinám soběstačný a bude si je muset zajišťovat dodávkami. Jeden z fúzujících subjektů totiž v průběhu roku 2005 odprodal své majetkové podíly na trzích mlýnských výrobků. I tak vznikl na trhu subjekt s vedoucím postavením, podíly konkurence však nevykazují výraznější odstup.

2.3 Odbory sekce hospodářské soutěže
2.3.1 Odbor výroby a služeb

Odbor výroby a služeb vykonává činnosti a rozhodování ve věcech dohod narušujících soutěž (vyňaty jsou horizontální dohody, pokud jsou již předmětem šetření Odboru kartelů) a zneužití dominantního postavení v prvním stupni řízení, a to jak podle ZOHS, tak podle čl. 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jedním ze stěžejních oborů, na který se odbor při řešení soutěžních problémů zaměřuje, je energetika, tj. výroba či dodávka elektřiny, plynu a tepla. Tuto oblast, co do významu představující jednu z nejdůležitějších jak pro soutěžitele, tak pro spotřebitele, podrobuje odbor soustavnému monitoringu. Z hlediska šetření a vedení správních řízení jsou dále neméně důležitými oblastmi především trhy týkající se spotřebního zboží, zemědělství a potravin, zdravotnictví či farmacie a vody (dodávky, odvádění, vč. odpadních vod), dále především telekomunikace a média, bankovnictví a pojišťovnictví, doprava, motorová vozidla, pohonné hmoty, poštovní služby, vydavatelství a tisk apod.  apod. V rámci svých činností se odbor podílí na zpracování koncepčních materiálů či připomínek k legislativním návrhům. Neméně podstatná je i mezinárodní spolupráce jakož i efektivní spolupráce s odvětvovými regulátory, zejména ERÚ a ČTÚ.

2.3.2 Odbor kartelů

Odbor kartelů se zabývá výhradně odhalováním horizontálních dohod uzavíraných vzájemnými konkurenty na trhu (kartelové dohody), a to jak z hlediska ZOHS, tak podle čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. V rámci své činnosti efektivně využívá Leniency program Úřadu, který stanoví rámec pro mírnější režim ukládání pokut účastníkům utajovaných kartelových dohod, kteří se rozhodnou s Úřadem spolupracovat při vyšetřování. Další činnosti Odboru kartelů se vztahují k mezinárodní spolupráci, kontrole plnění povinností plynoucích soutěžitelům z rozhodnutí Úřadu, zpracování koncepčních materiálů a připomínek k legislativním návrhům.

2.3.3 Odbor fúzí

Odbor fúzí posuzuje dopady spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž a kontroluje plnění závazků a podmínek stanovených v rozhodnutích Úřadu. Odbor fúzí současně kontroluje, zda nedochází k uskutečňování spojení soutěžitelů před podáním návrhu na povolení spojení a před nabytím právní moci rozhodnutí, kterým se spojení soutěžitelů povoluje, popř. uděluje výjimky ze zákazu zmiňovaného předčasného uskutečňování spojení soutěžitelů. V souladu s Nařízením Rady ES č. 139/2004 o kontrole spojování podniků posuzuje potřebu případných přesunů pravomocí k posuzování dopadů spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž mezi Úřadem a Evropskou komisí a podílí se na poradních výborech pro fúze, jež v rámci významných případů spojení soutěžitelů Evropská komise svolává. Pro účely usnadnění orientace potenciálních spojujících se soutěžitelů v jejich povinnosti notifikovat Úřadu transakce mezi nimi, vede odbor fúzí přednotifikační konzultace ve věci podání návrhů na povolení spojení a vydává koncepční materiály k dané problematice (Oznámení Úřadu).

2.3.4 Odbor hlavního ekonoma

Odbor hlavního ekonoma spolupracuje s ostatními odbory Úřadu na šetření nejnáročnějších případů (případy, ve kterých jsou prováděny ekonomické/ekonometrické analýzy) ve věcech zneužití dominantního postavení, zakázaných dohod a fúzí a poskytuje nezávislá ekonomická stanoviska ohledně Úřadem šetřených případů. Ze strany odboru hlavního ekonoma jsou v těchto případech řešeny otázky týkající se zejména analytického přístupu k šetření, identifikaci vhodných ekonomických metod/testů a požadovaných dat a analytické zpracování dat a jejich interpretace. Další činnost odboru hlavního ekonoma zahrnuje přípravu metodických materiálů a prezentací, formulaci odborných stanovisek Úřadu směrem k odborné i širší veřejnosti jakož i mezinárodní spolupráci při řešení jednotlivých případů.


3 Přílohy

Obr.1 Organizační struktura ÚOHS (únor 2010)

Zdroj:  http://www.compet.cz/o-uradu/organizacni-struktura/


4 Zdroje
 http://www.compet.cz/
 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/hospodarska-soutez/informace-o-uradu-pro-ochranu/1000511/1845/
 http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0152?opendocument&:CZ064
 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9AOHS
 informační leták ÚOHS pro veřejnost
Posledná zmena: Monday, 27 January 2014, 11:57