Financování zásob zboží v obchodě
Požiadavky na absolvovanie
FINANCOVÁNÍ ZÁSOB ZBOŽÍ V OBCHODĚ
Financováním podniku rozumíme získání (obstarání) finančních zdrojů, obecněji kapitálu
ve všech jeho formách a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů
na činnost podniku.
Zásoby patří mezi oběžný neboli krátkodobý majetek podniku. Jejich charakteristickou vlastností je, že se při činnosti podniku spotřebovávají nebo při ní naopak vznikají. Výjimku z této charakteristiky tvoří zboží, které podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.
Jakými způsoby financujme oběžný majetek?
Prodej zboží není v průběhu roku rovnoměrný a kolísá vlivem sezónnosti, nerovnoměrnosti odbytu a zásobování, fázi hospodářského cyklu apod. Lze dokázat, že část oběžného majetku nekolísá a je v podstatě podniku trvale vázána (tzv. trvale vázaný oběžný majetek) stejně jako jsou vázaná stálá aktiva, zatímco druhá část kolísá (kolísající oběžný majetek, někdy označený jako přechodná aktiva).
Podle toho kolísá i potřeba fondů k jejich financování.
Podle přístupu podnikového managementu ke způsobu financování trvale vázaného oběžného majetku a kolísajících oběžných aktiv se rozlišují tři přístupy k financování pracovního kapitálu (oběžných aktiv):
• Umírněný přístup (moderate approach):
Trvalá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji (vlastním kapitálem, dlouhodobým úvěrem, stálými pasivy), kolísající aktiva krátkodobými závazky.
• Agresivní přístup (aggressive approach):
K financování trvalých oběžných aktiv využívá krátkodobý kapitál (krátkodobý úvěr); protože krátkodobý kapitál je obvykle levnější než kapitál dlouhodobý, je toto financování levnější, ale podstatně rizikovější, zvláště jsou-li krátkodobými zdroji kryta i fixní aktiva.
• Konzervativní přístup (konservative approach):
Využívá dlouhodobý kapitál nejen k financování trvalých aktiv (fixních a trvale vázaných oběžných aktiv), ale i pro dočasná (sezónní) oběžné aktiva. Tento způsob financování je dražší, ale nejméně rizikový.
Všeobecně platí, že financování krátkodobým dluhem je riskantnější než financování dlouhodobým dluhem. Přesto krátkodobý dluh má určité výhody, pro které je široce využíván:
• Je obvykle levnější.
• Lze je snáze získat, lze jej získat rychleji.
Zatímco hlavními zdroji financování stálých aktiv (investic) jsou akcie, podíly a zisk (vlastní zdroje), dále půjčky (obligace), dlužní úpisy, hypotekární a jiné dlouhodobé cizí zdroje financování, jsou hlavními zdroji krátkodobého financování:
Použití krátkodobého cizího kapitálu (krátkodobé bankovní úvěry)
Zahrnuje závazky podniku, které jsou splatné během 1 roku:
• Dodavatelské úvěry – dodavatel dodá zboží na úvěr – v rozvaze jsou uvedeny
pod názvem závazky z obchodního styku).
• Zálohy přijaté od odběratelů (jsou k dispozici podniku do doby dodávky – označují se též jako odběratelský úvěr).
• Kontokorentní úvěr - krátkodobý úvěr poskytovaný bankou na běžném účtu tak, že klient může krátkodobě čerpat peněžní prostředky do mínusu.
• Směneční úvěr – založený na zvláštnostech směnky jako cenného papíru lze členit
do dvou hlavních skupin:
o Úvěry eskontní – vzniká nákupem směnky bankou v době před její splatností
za směnečnou částku po srážce tzv. diskontu, úroku za dobu od data nákupu do data splatnosti směnky.
Negociační úvěr – varianta eskontního úvěru v zahraničním obchodě.
o Akceptační úvěr – je založen na tom, že banka akceptuje směnku na ni vystavenou.
Ramburzní úvěr – varianta akceptačního úvěru v zahraničním obchodě.
Avalský (ručitelský úvěr) – je obdobně jako akceptační úvěr založen n zapůjčení kreditu, dobrého jména banky, avšak banka je vedlejším dlužníkem, nikoli hlavním jako u akceptačního úvěru.
• Lombardní úvěr – je poskytován na zástavu movitých věcí nebo práva.
• Spotřební úvěr.
• Faktoring – odkup krátkodobé pohledávky bankou nebo faktorskou společností.
Ostatní finanční zdroje:
• Nevyplacené mzdy,
• závazky ze sociálního zabezpečení,
• odložené daňové závazky,
• položky časového rozlišení apod.
Jako zdrojů krátkodobého financování lze použít i dlouhodobých zdrojů, jak to např. dělají manažeři používající konzervativní způsob financování oběžného majetku.
Zdroje
Synek, M.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0515-X
Landorová, A., Čechlovská, Š., Jáčová, H., Dubová, M. Obchodní bankovnictví. Skripta. Technická univerzita v Liberci, 2007. ISBN 978-80-7372-191-6.
http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=zasoby
Financováním podniku rozumíme získání (obstarání) finančních zdrojů, obecněji kapitálu
ve všech jeho formách a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů
na činnost podniku.
Zásoby patří mezi oběžný neboli krátkodobý majetek podniku. Jejich charakteristickou vlastností je, že se při činnosti podniku spotřebovávají nebo při ní naopak vznikají. Výjimku z této charakteristiky tvoří zboží, které podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.
Jakými způsoby financujme oběžný majetek?
Prodej zboží není v průběhu roku rovnoměrný a kolísá vlivem sezónnosti, nerovnoměrnosti odbytu a zásobování, fázi hospodářského cyklu apod. Lze dokázat, že část oběžného majetku nekolísá a je v podstatě podniku trvale vázána (tzv. trvale vázaný oběžný majetek) stejně jako jsou vázaná stálá aktiva, zatímco druhá část kolísá (kolísající oběžný majetek, někdy označený jako přechodná aktiva).
Podle toho kolísá i potřeba fondů k jejich financování.
Podle přístupu podnikového managementu ke způsobu financování trvale vázaného oběžného majetku a kolísajících oběžných aktiv se rozlišují tři přístupy k financování pracovního kapitálu (oběžných aktiv):
• Umírněný přístup (moderate approach):
Trvalá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji (vlastním kapitálem, dlouhodobým úvěrem, stálými pasivy), kolísající aktiva krátkodobými závazky.
• Agresivní přístup (aggressive approach):
K financování trvalých oběžných aktiv využívá krátkodobý kapitál (krátkodobý úvěr); protože krátkodobý kapitál je obvykle levnější než kapitál dlouhodobý, je toto financování levnější, ale podstatně rizikovější, zvláště jsou-li krátkodobými zdroji kryta i fixní aktiva.
• Konzervativní přístup (konservative approach):
Využívá dlouhodobý kapitál nejen k financování trvalých aktiv (fixních a trvale vázaných oběžných aktiv), ale i pro dočasná (sezónní) oběžné aktiva. Tento způsob financování je dražší, ale nejméně rizikový.
Všeobecně platí, že financování krátkodobým dluhem je riskantnější než financování dlouhodobým dluhem. Přesto krátkodobý dluh má určité výhody, pro které je široce využíván:
• Je obvykle levnější.
• Lze je snáze získat, lze jej získat rychleji.
Zatímco hlavními zdroji financování stálých aktiv (investic) jsou akcie, podíly a zisk (vlastní zdroje), dále půjčky (obligace), dlužní úpisy, hypotekární a jiné dlouhodobé cizí zdroje financování, jsou hlavními zdroji krátkodobého financování:
Použití krátkodobého cizího kapitálu (krátkodobé bankovní úvěry)
Zahrnuje závazky podniku, které jsou splatné během 1 roku:
• Dodavatelské úvěry – dodavatel dodá zboží na úvěr – v rozvaze jsou uvedeny
pod názvem závazky z obchodního styku).
• Zálohy přijaté od odběratelů (jsou k dispozici podniku do doby dodávky – označují se též jako odběratelský úvěr).
• Kontokorentní úvěr - krátkodobý úvěr poskytovaný bankou na běžném účtu tak, že klient může krátkodobě čerpat peněžní prostředky do mínusu.
• Směneční úvěr – založený na zvláštnostech směnky jako cenného papíru lze členit
do dvou hlavních skupin:
o Úvěry eskontní – vzniká nákupem směnky bankou v době před její splatností
za směnečnou částku po srážce tzv. diskontu, úroku za dobu od data nákupu do data splatnosti směnky.
Negociační úvěr – varianta eskontního úvěru v zahraničním obchodě.
o Akceptační úvěr – je založen na tom, že banka akceptuje směnku na ni vystavenou.
Ramburzní úvěr – varianta akceptačního úvěru v zahraničním obchodě.
Avalský (ručitelský úvěr) – je obdobně jako akceptační úvěr založen n zapůjčení kreditu, dobrého jména banky, avšak banka je vedlejším dlužníkem, nikoli hlavním jako u akceptačního úvěru.
• Lombardní úvěr – je poskytován na zástavu movitých věcí nebo práva.
• Spotřební úvěr.
• Faktoring – odkup krátkodobé pohledávky bankou nebo faktorskou společností.
Ostatní finanční zdroje:
• Nevyplacené mzdy,
• závazky ze sociálního zabezpečení,
• odložené daňové závazky,
• položky časového rozlišení apod.
Jako zdrojů krátkodobého financování lze použít i dlouhodobých zdrojů, jak to např. dělají manažeři používající konzervativní způsob financování oběžného majetku.
Zdroje
Synek, M.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0515-X
Landorová, A., Čechlovská, Š., Jáčová, H., Dubová, M. Obchodní bankovnictví. Skripta. Technická univerzita v Liberci, 2007. ISBN 978-80-7372-191-6.
http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=zasoby
Posledná zmena: pondelok, 27 januára 2014, 11:57