EDUPROB veřejnost

zásadní, rázný, nekompromisní

uskutečňování

Specializované nervové buňky ve smyslových orgánech, svalech, kůži a kloubech, které vnímají fyzikální nebo chemické změny a transformují tyto údaje do nervových vzruchů. Tyto vzruchy jsou následně přenášeny senzitivními neurony do centrálního nervového systému. Receptory jsou specializovány pro příjem jen určitého druhu energie a skládají se ze smyslové buňky a z nervových vláken.

o zavedení tohoto pojmu z r. 1508 se zasloužil R. Descartes. Reflex je automatická a často vrozená reakce na podnět, kterým je nervový impuls přicházející z receptoru do nervového centra a odtud do výkonného orgánu, jako je sval nebo žláza, aniž tento proces dosahuje úrovně vědomí. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

vztahující se k reflexu, bezděčný, neuvědomělý, mimovolní. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

bezděčný, neuvědomělý, mimovolní

náhrada, obnova. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

návrat na vývojově nižší stadium

soubor (fyziologických) procesů udržujících stálost vnitřního prostředí (organizmu). (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

udržování stálosti vnitřního prostředí, a to nervovým systémem, který reaguje bezprostředně, specificky a krátce, a endokrinní, hormonální regulací, která nastupuje později, ale působí dlouhodobě. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

řízení organizmu prostřednictvím žláz s vnitřní sekrecí a nervové soustavy, je pomalejší než řízení nervové, např. adrenalin při stresu. Cílem je zpravidla znovu nastolení původního rovnovážného stavu, homeostázy, po jeho narušení. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

stav uvolnění svalového a duševního napětí navozený prostřednictvím některé relaxační techniky, např. autogenního tréninku, aj. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

významný, důležitý, odpovídající. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

spolehlivost, hodnověrnost. Při opakovaném měření se za stejných podmínek dosahuje týž výsledků. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

(z angl. „rapid eye movements“) je jednou z fází spánku, která se střídá s non-REM fází (viz slovník) u dospělých lidí asi po 90 minutách (cca 4-5krát za noc). Projevuje se rychlými očními pohyby za zavřenými víčky, vysokou aktivitou mozku a vybavením snů po probuzení. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

zvláštní případ podržení v paměti, projevuje se v tom, že nejúplnější vybavení látky nenastává bezprostředně po naučení, ale až po určité době. Dle J. H. Jacksona (1880) záchvatové uvolnění vzpomínek z dávné minulosti. Vzpomínky, které se přesně opakují a svým obsahem i rozsahem bývají celkem chudé. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001; Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Praha: Portál 2004)

1 zadržení, udržení 2 uložení informace do paměti. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)