EDUPROB veřejnost

zásadní, rázný, nekompromisní

uskutečňování

Specializované nervové buňky ve smyslových orgánech, svalech, kůži a kloubech, které vnímají fyzikální nebo chemické změny a transformují tyto údaje do nervových vzruchů. Tyto vzruchy jsou následně přenášeny senzitivními neurony do centrálního nervového systému. Receptory jsou specializovány pro příjem jen určitého druhu energie a skládají se ze smyslové buňky a z nervových vláken.

o zavedení tohoto pojmu z r. 1508 se zasloužil R. Descartes. Reflex je automatická a často vrozená reakce na podnět, kterým je nervový impuls přicházející z receptoru do nervového centra a odtud do výkonného orgánu, jako je sval nebo žláza, aniž tento proces dosahuje úrovně vědomí. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

vztahující se k reflexu, bezděčný, neuvědomělý, mimovolní. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

bezděčný, neuvědomělý, mimovolní

náhrada, obnova. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

návrat na vývojově nižší stadium

soubor (fyziologických) procesů udržujících stálost vnitřního prostředí (organizmu). (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

udržování stálosti vnitřního prostředí, a to nervovým systémem, který reaguje bezprostředně, specificky a krátce, a endokrinní, hormonální regulací, která nastupuje později, ale působí dlouhodobě. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

řízení organizmu prostřednictvím žláz s vnitřní sekrecí a nervové soustavy, je pomalejší než řízení nervové, např. adrenalin při stresu. Cílem je zpravidla znovu nastolení původního rovnovážného stavu, homeostázy, po jeho narušení. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

stav uvolnění svalového a duševního napětí navozený prostřednictvím některé relaxační techniky, např. autogenního tréninku, aj. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

významný, důležitý, odpovídající. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

spolehlivost, hodnověrnost. Při opakovaném měření se za stejných podmínek dosahuje týž výsledků. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

(z angl. „rapid eye movements“) je jednou z fází spánku, která se střídá s non-REM fází (viz slovník) u dospělých lidí asi po 90 minutách (cca 4-5krát za noc). Projevuje se rychlými očními pohyby za zavřenými víčky, vysokou aktivitou mozku a vybavením snů po probuzení. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

zvláštní případ podržení v paměti, projevuje se v tom, že nejúplnější vybavení látky nenastává bezprostředně po naučení, ale až po určité době. Dle J. H. Jacksona (1880) záchvatové uvolnění vzpomínek z dávné minulosti. Vzpomínky, které se přesně opakují a svým obsahem i rozsahem bývají celkem chudé. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001; Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Praha: Portál 2004)

1 zadržení, udržení 2 uložení informace do paměti. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

oblast mozku. Síť nervových okruhů sahající od nižších částí mozkového kmene k thalamu. Řídí stav bdělosti a schopnost zaměřit pozornost na jednotlivé podněty. Funguje jako filtr, který povolí některým vjemům proniknout od receptorů až do oblasti mozkové kůry (do systému vědomí) a jiné blokuje. Stav našeho vědomí je tímto způsobem neustále ovlivňován procesem filtrace v retikulární formaci. (Atkinsonová, R.L. a kol.: Psychologie. Victoria publishing Praha 1995)

nádor sítnice

termín K. Horneyové pro vědomé, záměrné zanechání snažení jedince nalézajícího se v nevýhodné situaci. Odmítá porážku a čeká na případnou změnu situace. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

dle K. Horneyové chorobné vyhnutí se, únik z konfliktu. Existuje r. trvalá: pasivita, nedostatek iniciativy v běžném životě. R. hektická: „uřícený styl života“, nutkavá potřeba po přemíře povrchních činností, a tím vyhýbání se hlubším konfliktům. R. rebelantská: trvalá zaměřenost proti okolním osobám, soc. vlivům, nebo proti vlastnímu rozhodování a jednání. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

nepružnost

Týká se schopnosti pociťovat rozdílnost mezi intenzitou dvou podnětů. Rozdílový práh se nazývá nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty, který lze postřehnout.

ztížené udržení pozornosti na jednom obsahu. Způsobuje ji buď přesycení jednotvárnou činností nebo rušení vnějšími podněty, ale i podněty vnitřními (např. únava, představy, myšlenky a pod.). S rozptýlenou pozorností se setkáváme často v období pubescence. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)

(kapacita) je dán množstvím prvků, které můžeme při jejich současném výskytu postihnout. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)

Pojem, jemuž věnovala pozornost transpersonální psychologie (viz slovník). Podle St. Grofa jde o rozšířené vědomí „za navyklé hranice já a za prostor a čas“. Jevy rozšířeného vědomí provázejí různé mystické zážitky a transpersonální zkušenosti navozené metodami např. z jógy, buddhismu, taoismu, popř. kombinací různých prostředků. Pojetí rozšířeného vědomí je v podstatě založeno na propojení vědy a mystiky.

nesoustředěnost, nepřítomnost duchem, zapomnětlivost vyvolaná příslušným soustředěním na určitý problém, konfliktem myšlenek či motivů, při nadměrné zátěži, vyčerpání nebo neurotickém onemocnění. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)