EDUPROB veřejnost

krajní forma individualismu a egoismu, upoutávání pozornosti k vlastní osobě; hysterie; též Piagetova hypotéza, že dítě je v raném věku samo sobě středem

osamostatňování

nejčastěji zastřešující pojem pro subjektivní zážitky libosti a nelibosti provázené fyziol. změnami, motorickými projevy (gestikulace, mimika), stavy menší či větší pohotovosti a zaměřenosti (láska, strach, nenávist aj.); lze u nich zjišťovat směr přibližování či vzdalování, intenzitu a čas trvání; fenomenologie rozlišuje city, afekty, nálady a vášně; též dělení na vyšší (soucit) a nižší (agresivita), na intelektuální, etické, estetické, dále na astenické a stenické aj.

citový

schopnost vcítit se do pocitů a jednání druhé osoby

závěrečný posudek v chorobopisu po skončení krize choroby

pokus; vědecká metoda, ve kt. jsou kontrolovány všechny proměnné tak, aby se ze změn daly vyvozovat kvantitativně vyjádřitelné závislosti; pravý e. musí být opakovatelný a ověřitelný; pro psychol. e.  se v současné vědecké literatuře razí termín kvazi-experiment k odlišení exaktnosti, kt. jsou schopny zachovávat přírodní vědy

zkoušet

termín ozn. povahové rysy člověka, jako je společenskost, snadná soc. adaptace a kontakt s lidmi, záliba ve změnách a vzruš. situacích