EDUPROB veřejnost

nevědomá relativně osamostatněná struktura představ a citově podložených tendencí; v psychoanal: vzniká z konfliktu mezi pudovými tendencemi a vnitřní morálkou; může blokovat os. vývoj nebo konkurovat vědomému Já či ho dokonce nahradit  (přenášení do vztahů nebo překonávání k. konfrontací)

(Adler) pramení z vědomí závislosti na druhých, snaha překonat komplex získáním sociálního státu, při selhání únik do neurózy

nevědomé erotické tíhnutí syna k matce a dcery k otci spojené s bázní z trestu, rodič stejného pohlaví je pociťován jako sex. soupeř, proto je nenáviděn a je mu přána smrt (Elektřin k. ženská forma Oidipova k.)

celkový, souhrnný

dorozumívání, sdělování; typ k. a) v situaci podnět - odpověď, b) v situaci podnět - bez odpovědi; v psychol. především přenos myšlenek, emocí, postojů a jednání od jedné osoby ke druhé; obecně k. není specificky lidským jevem, existuje i u živočichů, na rozdíl od jazyka

stálost, neměnnost

jedináček v manželství má potřebu úzkých vztahů, partner přejímá roli otce či matky starší bratr, mladší sestra výhodné pro manželství – zvyk spolužití, odpovědnosti, skon ke konfliktům u sourozenců stejného pohlaví

souvislost, spojistost; situace či psych. stav, v němž k jevu či konání došlo

(t. etiketizační) změna přístupu profesionálů i soc. okolí podle diagnózy

nevyváženost, nestálost, kolísavost

doba od vzniku nemoci po objevení se prvních příznaků;  doba od okamžiku působení podnětu ke zjevné odpovědi

označení pro projevy pohlavního pudu, pudová energie vyvěrající z podvědomí a zaměřenou k dosahování slasti; základ sex., soc., a tvůrčího snažení člověka

zhoubný

změna, ovlivnění

bájný výklad příčin a původu přírodních a společenských jevů , opírající se o působení nadpřirozených sil; zobrazení obecných sociálních vztahů v rodině a kmenovém společenství

sebeláska; v psychoanal. stav, v němž se Já stalo vlastním sexuálním objektem; (Fromm) obranný mechanismus proti ztrátě sebeúcty; psychiatr. označení pro druh psychopatie u člověka, kt. vnímá jen sebe a své zájmy

stav vzdoru vůči všemu, co je na jedinci vyžadováno z okolí; zákonité stadium v raném dětském vývoji; v pubertě pak zvláště vůči autoritám; též jako projev duš. choroby, např. schizofrenie, manie, aj.

(individuální, kolektivní) - ta část vzpomínek a zážitků, které si jedinec neuvědomuje; termín označující neuvědomované oblasti psychického života (Jung) termín pro historickou a kolektivní zkušenost uloženou v nevědomí z něhož vznikají archetypy projevující se ve snech

u psychoanal. je vnější chování pouhým symbolem hlubinných procesů. Zjevné způsoby chování odstraňují úzkost a ohrožení; smyslem OM je zachovat celistvost a neporušenost ega před destruktivními účinky pudových a citových hnutí, v situacích konfliktu, obrany pocitů viny, výčitek svědomí, studu, strachu a odporu. Všechny mají společné a) popírají či překrucují realitu b) pracují nevědomě.

nechuť pacienta pokračovat v léčbě v okamžiku, kdy momentálně nevýhody ze zapojení do psychoter. převyšují nad výhodami; delší odmlky, neschopnost produkovat představy- nechuť přijímat interpretace – pozdní příchody atd. Dle většiny autorů podstatná část psychoter. práce spočívá v analýze odporu

slabomyslnost; intelekt. porucha dědičná nebo jako důsledek poškození mozkové tkáně (ozářením spermie, vajíčka, plodu, infekcí matky, Rh faktorem, nedost. kyslíku): debilita (10 let, IQ 52-67), imbecilita (6 let, IQ 36-51), idiotie (2 roky, IQ 20-35)

stadium vývoje orální: první stadium vývoje libida zhruba do 1,5 roku; zdrojem nejv. slastí jsou ústa – broukání, přivolání matky, první slova, odezva na slova

odborný názor na danou problematiku

vědní disciplína, která se zabývá odchylnými, nenorm. život. pochody a jevy

vnímání

neúčinná látka pro nemocného k porovnání účinnosti léku

proces vytváření dočasných nervových spojů; nejjednodušší formu učení: jakýkoli podnět B (neutr, nepodmíněný, podmíněný) je-li přiměřeně dlouho spojován (předchází, opožďuje se, je paralelní) s podnětem A vyvolávající reakci, se stane podnětem podmíněným, podnět B vyvolává odpověď (původně A)

dohadovat se

a) prezentace nepodm. podnětu před, současně nebo po podnětu podm.; b) upevnění zážitku, představy, děje; c) konfigurace podnětu pro jedince příjemná či nepříjemná; d) činnost, objekt, děj, kt. uspokojuje, snižuje potřebu; e) chování u něhož je pravděp. výskytu vyšší; f) informace o chování zpětnou vazbou

zaměřený na efekt, na užitek

uplatňován v tzv. činné škole W. Jamese; přesvědčení, že aktivita, vůle a prospěšnost jsou postuláty vývoje člověka

projekce ve směru klient – terapeut; v psychoanal. zákl. mechanismus léčby, pacient přenáší na terapeuta své minulé zkušenosti, vztahy, city; vznik přenosové neurózy

nahrazení jednoho cíle jiným, afekt (agrese, pozit. pocit) nesměřuje k příčině afektu (frustrace, potěšní), ale k jiné osobě

předcházení nežádoucím jevům, úrazům, nemocem

viz princip slasti

sklon vyhledávat slast a vyhýbat se bolesti; v hlubinné psych. základní motivace člověka v ranném dětství, tento sklon se během vývoje dostává do rozporu principem reality (pudy proti morálce); k ovládání slasti a dosahování nejvyššího uspokojení dochází tvořivostí, uměním

výsada

výjimečnost

včasné vyhledání a diagnostika začínajících chorob

odhad budoucího vývoje choroby či výsledku léčby

a) v psychoanal.  obranný mechanismus neuvědomovaného přenášení subjektivních, popř. podvědomých přání, motivů a pocitů na na jiné osoby či sutace; b) viz testy projekční

v psychoanal. přenášení subjektivních, popř. nevědomých přání, motivů a pocitů na jiné osoby či situace (využ. při projekčních testech)

prohlašovaný

projekce ve směru terapeut – klient

to, co vzniká z psychických podnětů

souhrnné označení směrů v psychologii, pronikající do podvědomých a nevědomých procesů úrovní psychiky a snaží se postihnout pudově dynamické vztahy v emoční a volní oblasti (Freud, Adler, Jung). Zdůrazňuje pudy, motivy a síly, kt. procesy vyvolávají.

zabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, psychol. expertizami pro soudní potřeby

psychicky navozené tělesné projevy

zkoumá těl. poruchy, nemoci psychogenního původu; žaludeční a dvanácterníkové vředy, vyrážky, poruchy trávení apod.

látky mající vliv na psychiku, látky které činnost psychiky upravují (hysteps) nebo mění – alterující (halucinogeny)

ozn. pro energii n. cílenou činnost až nutkání, vyvěrající ze základních životních potřeb (někdy ztotožněno s instinktem). a) monistický přístup sex, Freud, moc Adler; b) pluralistický p. 6 zděděných zákl. reflexů; c) kombinace působí řada pudů kt. nelze členit a určovat. Etologie: pud je specif. zdroj energie, kt. vzniká rytmicky, a který vede ke stavu vnitřní tenze (podráždění) – startér chování. K. Lorenz: psychohydraulický model pudů. Tinbergen: instinktivní chování je projev vrozených automatismů char. vybavitelností, vrozeností, stabilitou.

rozumové zdůvodnění a ospravedlnění určitého chování, kt. by jinak bylo nepřípustné, tabu (stylizace, přikrášlování) Př. chození pozdě, kyselé hrozny

rozumový, založený na rozumu

zásadní, rázný, nekompromisní

uskutečňování

odpověď organismu na vnější n. vnitřní podnět; dělí se na jednoduché a složité, koordinované a nekoordinované, podmíněné a nepodmíněné, orientační aj.

bezděčný, vztahující se k reflexu (viz)

bezděčný, neuvědomělý, mimovolní

návrat na předchozí etapu vývoje

řízení

dočasné vymizení projevů nemoci

také potlačení, suprese (původně pojem Herbarta) v psychoanal. OM dobrovolného přesunu nepřijatelného chovní, myšlenek, přání a impulsů z vědomí na jeho okraj (někdy synonymum pro vytěsnění)

MR jako mapování, jež je případem strukturování systému okolí subjektu prostřednictvím symbolického systému (obrazu, představy, abstraktních idejí) uložených buď v paměti (dispoziční MR) nebo je součástí proudu uvědomovaných informací (aktuální MR). MR je procesem i výsledkem, jímž se uskutečňuje (zvědomuje , zpřítomňuje) zastupovací (odkazovací) funkce určitého znaku i znaková fce těch psychických obsahů, prostřednictvím nichž subjekt odkazuje na určitou vnější nebo vnitřní danost, znamená reflektovat fci symbolických procesů, prostřednictvím nichž je MR ustavena (Sedláková 1999).

písemné prohlášení souhlasu či nesouhlasu pacienta s léčbou, operací, umístěním v nemocnici n. propuštěním. (Nejčastěji změna léčby na vlastní žádost)

tupost, opak myšlenkové pružnosti (flexibility), strnulost postojů, neschopnost změny názoru

obřad, u nutkavé neurózy sled úkonů

soupeření mezi dvěma n. více jedinci, skupinami či institucemi se snahou získat tytéž n. větší výhody než druhá strana

jsou přítomny protiklady dráždivosti a tuposti, přecitlivělosti a chladnosti, příznačná je společenská uzavřenost a protiklad bezvýrazného povrchu a zážitkově bohatého nitra osobnosti. Vystupňováním těchto vlastností přechází norm. temperament přes hraniční, schizoidní až do choroby schizofrenie.

sebepřijímání, realistický pohled na vlastní schopnosti, celkovou hodnotu, stejně na svá omezení; schopnost přiměřeně obojí prožívat

naplnění, rozvoj schopností člověka; jedna z vyšších sociálních potřeb v hierarchii A. Maslowa

spol. skupina spojená náb. či filos. vírou v urč. ideu, často radikálního charakteru, odlišného od učení či náboženství oficiálního; členové vedou obvykle pospolitý život, jsou spojeni vědomím urč. výlučnosti

volba, výběr

odloučení dítěte od matky n. rodičů; může způsobit ztrátu citového vztahu a psych. deprivaci; u anorexie či enurézy může dočasná separace od neurotických, patogenních rodičů být pro dítě prospěšná

první SS je považován vznik AA 1935. A.A. Lowe zal. národní organizaci Recovery Inc. – zahrnuje skupiny jako anonymní hráči, jedlíci, váleční veteráni, fundamentalisté, milenky, holohlaví muži; dělí se pro fyzické a duševní choroby, pro změnu návykového chování, pro překonání krize spojené s náhlou změnou; étos: získávám pomoc z toho, že pomáhám druhým; převažující aktivitou je předávání informací

družnost, schopnost utvářet a udržovat mezilidské vztahy; začíná se vytvářet již v 1. roce života

týkající se spol. vztahů; mnoho významů, např. to, co je společné všem lidem, urč. společenství, co se týká konkrétního jedince

zvláštní, příznačný, osobitý

stálost, vlastnost char. min. emocionální změnou; schopnost udržet osobnost bez výkyvu při zátěži

převod naměřených výsledků, tzv. hrubého skóre na vážené, standardní; např. u testu IQ věkové hledisko při převodu výsledků; pro tvorbu s. důležitá reprezentativnost vzorku, u kt. se vypracovávají, a validita i reliabilita užité techniky

přizpůsobení (testu) urč. populaci a určení jeho citlivosti, reliability a validity

hovor. synon. pro prestiž; někt. autory považován spolu se soc. rolí za součást soc. pozice; dle R. Lintona postavení jednice v soc. systému; vždy relační, vztahující se k ostatním statusům téhož systému; zahrnuje autoritu, urč. moc, výsady vzdělání, povolání (profese), příjmy, majetek, náboženství, členství ve stranách, spolcích a klubech, biol. znaky; v systému hierarchicky rozděleny, na vrcholu systému málo jedinců, čím níže, tím větší počet osob; s. vrozený a získaný

automaticky používaný pohybový n. mluvní návyk; jeho změna je nesnadná, provázená negat. emocemi (parazitní slova, způsob chůze); s. dynamický je soustavou relativně trvalých podm. i nepodm. reflexů

podnět, motiv, pohnutka

a) fyzikální či chemické působení podnětu na receptor; b) záměrné podněcování či povzbuzení organismu k výkonu, buď vnitřní: přání, tužby, aspirace, n. vnější: ze soc. okolí

podněcovat, vyvolávat

nadměrná zátěž neúnikového (neurotická reakce je řešena únikovým mechanismem) druhu vedoucí k trvalé stresové reakci, ústící ve tkáňové postižení, k poruše adrenokortikálních fcí a psychosomatickým poruchám. Seyle (1950) ji def. jako char. fyziol. odpověď; Coper, Appley (1966) def stres jako stav org., kdy je jeho integrita ohrožena a on musí zapojit všechny svoje schopnosti na svoji ochranu

a) závislé na jedinci, na jeho vnímání; opak objektivního (tíha - hmotnost; citová hodnota - tržní hodnota); b) každé poznání, pohled ovlivněný osobní zkušeností, emocemi, předsudky; c) nezjevné, vnitřní, přístupné jen sebepozorování (příhoda z dětství); d) opak fyzického, tělesného

v psychoanal. OM spočívající v zjemnění, přenesení pudové energie na sociálně uznávané a oceňované činnosti (např. umění)

tendence jedince podřizovat se , nechat se vést, ovládat; jde o kontinuum na škále dominance – submise; může souviset s nedostatečným sebevědomím a také s aktuální život. situací jedince

tendence jedince podřizovat se, nechat se vést, ovládat; jde o kontinuum na škále dominance, a hodnocení této vlastnosti závisí od umístění na uvedené šklále; může souviset s nedostatečným sebevědomím a také s aktuální život. situací jedince

a) schopnost čl. přejímat od jiné osoby myšlenky, kt. nejsou v rozporu s dosavadním poznáním jedince  b) ovlivnění čl. spíše citovými než racionálními způsoby, za snížené kontroly vědomí (hypnóza, afekt)

nad-Já, psychoanal. termín pro etickou složku osobnosti

příznak, nejčastěji choroby

skupina příznaků vyskytujících se společně

soustavný

celkový styl prožívání a chování, zahrnuje formální vlastnosti, nezávislé na obsahu vědomí a na směru osobních sklonů, postihujeme ho především z interpersonálních srovnání; a) celk. citové ladění, libost.nelibost; b) celk. zaměření, nitro-vnějšek; c)vzrušivost, práh; d) odolnost (ovlivnitelnost) duš. dějů; e) trvalost. Typologie: Hippokrates, Kretschmer, Eysenck, Heymans-Wiersma, Jung, Eysenck

území obývané jednotlivcem nebo skupinou a hájené proti příslušníkům stejného druhu

testové metody odhalující vnitřní stavy člověka tím, že do urč. situací n. na urč. podněty přenáší vlastní motivy, přání, emoce aj.; dg. i terapeutické účely

postup používaný na posouzení či změření výkonu či schopnosti; standardizované, kde hrubé skóre je převáděno na vážené (IQ testy) a projekční převážně zaměř. na patol. symptomy, výsledky jsou posuzovány na zákl. dlouholetých zkušeností psychologa s testem (Rorschachův, baum…)