Slovník pro speciální pedagogy
Požadavky na absolvování
Terminologický slovník pro speciální pedagogiku
Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
T |
---|
Terapieléčení tělesných nebo duševních poruch a poruch chování. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) | |
Teratogenlátka, činitel způsobující chorobnou změnu (malformaci) zárodku (teratogenita). Např. lék, chemická látka, virové onemocnění aj. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Praha: Academia 2001) | |
Teratogenníviz. teratogen | |
ThanatosPodle psychoanalytické teorie pud smrti a destrukce, směřující k nebytí. Jeden ze dvou základních pudů ovlivňujících vývoj lidské osobnosti (viz též Eros) | |
Transferv učení se chápe jako proces, jehož podstata spočívá v tom, že naučené formy chování (např. vědomosti nebo dovednosti) mají pozitivní vliv na učení se jiným formám chování. Transfer se uplatňuje tehdy, jestliže se člověk naučí úlohu A a potom přistoupí k naučení úlohy B, přičemž naučená úloha A urychlí učení se úlohy B. V tomto případě jde o pozitivní účinek transferu. Jestliže nám učení v úloze A překáží při učení se úloze B, pak se jedná o negativní účinek transferu neboli o interferenci. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001) | |
Transpersonální psychologieČtvrtý směr psychologie, který vznikl v roce 1968 vedle psychoanalýzy, behaviorismu a humanistické psychologie. Transpersonální psychologie je výsledkem diskusí mezi humanisticky orientovanými psychology, psychiatry (např. V. Frankl, S. Grof) a dalšími vědci z různých oborů. Navazuje na vývoj humanistické psychologie. Jejím předmětem je oživení a rozpracování pojmu rozšířené vědomí (tj. vědomí rozšířené za navyklé hranice já a za prostor a čas, viz slovník). Pojetí rozšířeného vědomí je v podstatě založeno na propojení vědy a mystiky. Transpersonální psychologie podnítila zájem o ty stránky osobnosti, které dosud nebyly podrobeny psychologickému zkoumání. K představitelům transpersonální psychologie patří např. S. Grof, A. J. Sutich a další. | |
Traumaúraz, poškození. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) | |
Tvarová psychologietéž gestaltpsychologie. Rozvinula se ve 20. letech 20. stol. v Berlíně. Podrobila kritice elementarismus, jenž rozkládá jevy na prvky. Základním postojem tvarové psychologie je, že psychiku reprezentují celky. Celek je podle ní víc než jen souhrn jeho částí; důležité je též jejich uspořádání a specifický vztah mezi celkem a částmi. Tento vztah byl nazýván strukturou. Největším přínosem tohoto směru byly poznatky z oboru psychologie vnímání (zákony gestaltu) a myšlení (vhled, aj.). K představitelům patří W. Köhler, K. Koffka, M. Wertheimer a K. Lewin. | |
Tyflopediejeden z oborů speciální pedagogiky (viz slovník), zabývá se výchovou a vzděláváním zrakově postižených. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) | |