v učení se chápe jako proces, jehož podstata spočívá v tom, že naučené formy chování (např. vědomosti nebo dovednosti) mají pozitivní vliv na učení se jiným formám chování. Transfer se uplatňuje tehdy, jestliže se člověk naučí úlohu A a potom přistoupí k naučení úlohy B, přičemž naučená úloha A urychlí učení se úlohy B. V tomto případě jde o pozitivní účinek transferu. Jestliže nám učení v úloze A překáží při učení se úloze B, pak se jedná o negativní účinek transferu neboli o interferenci. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)