5. Skupiny, organizace a jedinec

5.2. Skupinové normy

Sociální skupina vyvíjí pro regulaci skupinového života skupinové normy. Jedná se o pravidla chování a činností členů skupiny, některé z nich platí pro všechny členy bez rozdílu, jiné jsou vázány na sociální pozici člena (sociální role). Norma je tedy pravidlo, které specifikuje, jaké chování je očekáváno od členů skupiny v dané pozici a v dané situaci. Normy úzce souvisejí s typem činnosti skupiny, jejich dodržování pomáhá skupině k dosažení skupinových cílů.

Typy norem

  • Postojové normy – pravidla chování, které je vnímáno jako správné, přijatelné.
  • Deskriptivní normy – pravidla, vymezující aktivity nebo chování lidí bez hodnocení správnosti.
  • Explicitní normy – psané nebo výslovně uvedené.
  • Implicitní normy – nepsaná, nevyslovená pravidla (většinou poznáme z reakcí okolí, že jsme je porušili).

Funkce norem
Normy řídí chování členů skupiny při aktivitách, vůči sobě navzájem i vůči jedincům mimo skupinu. Mají tyto funkce:

  • Koordinace aktivit mezi členy skupiny
    • dělba činností
    • volba žádoucích typů činností
    • zákaz nežádoucích typů činností
  • Kognitivní rámec pro interpretaci a posuzování
    • chování jiných skupin
    • chování jedinců ve skupině i mimo skupinu
    • významu lidí nebo situací pro skupinu
  • Rámec pro reagování v nových nebo ambivalentních situacích
  • Definice společné identity členů skupiny
    • vymezení hranic mezi skupinou a jejím sociálním okolím
    • projevy odlišující členy skupiny (oblečení, slovník atd.)
    • zakotvení společné identity členů skupiny

Dodržování norem je docilováno normativním očekáváním skupiny. To znamená, že skupina očekává od svých členů, že se budou chovat podle skupinových norem a pokud se jim člen nepodřizuje, je na něj skupinou vyvíjen tlak. V počátečních fázích se projevuje zvýšený zájem o nepřizpůsobivého člena, zvláště pokud ho skupina považuje za žádoucího. V dalších fázích se může kolem tohoto člena utvořit podskupina a protitlak těchto členů může vést ke změně norem, případně i ke změně skupinové hierarchie. V některých případech může naopak dojít až k vyloučení člena ze skupiny.

Normativní tlak vede ke konformitě členů skupiny, která je tím silnější, čím je pro člena přitažlivější. Ochota dělat to, co od člena skupina očekává je podpořena také kohezí (soudržností) skupiny.