7. Vnímání

7.1. Vnímání je ovlivněné i sociokulturně

definice Způsob vnímání a zejména zpracování takto získaných informací závisí na sdílené zkušenosti příslušníků určité sociální skupiny.

Člověk je společenskou bytostí, která od raného dětství vyrůstá ve společenství ostatních lidí a je jimi ve všech směrech ovlivňována. Je tomu tak i v oblasti percepce. Mnohé podněty se zde naučí vnímat určitým způsobem a dávat jim nějaký význam. Tento vliv se může projevit ve vztahu k jakýmkoliv podnětům, i když obvykle se týká především sociální reality. Specifická sociální zkušenost a vliv názorů skupiny, k níž jedinec patří, mohou vést ke zkreslení vnímané informace. Lidé často berou v úvahu víc tlak skupiny než zjevné znaky poznávané skutečnosti.

Vliv sociální skupiny na aktuální vnímání, resp. na interpretaci vnímaného. Ukázkou takového jevu může být experiment, v němž pokusné osoby na základě aktuálně prezentovaného skupinového názoru špatně odhadovaly délku vnímaného obrazce. Tento vliv byl zřejmý, přestože nebyl prezentován direktivně, nikdo těmto lidem neříkal, že musejí mít stejný názor. Podobný výsledek měly i další experimenty. Pokud se skupina může poradit, má tendenci hodnotit jakýkoli, i banální jev, shodně. Potvrdilo se, že lidé mají tendenci k sociální konformitě i v oblasti vnímání, resp. hodnocení vnímané reality. Přináší jim určitou jistotu, že to, na čem se shodne více lidí, nemůže být úplný nesmysl.

Vliv sociální zkušenosti, resp. postojů na vnímání z déledobého hlediska. Je zřejmé, že jakýkoli postoj může vést k tendenci vnímat určité podněty specifickým způsobem a může vést i k selekci vnímané skutečnosti. Lidé si spíše všimnou nějak odlišných jedinců, kteří např. patří k jiné rasové či sociální skupině (např. Romů, bezdomovců atd.). A naopak, mají tendenci vnímat takové lidi méně diferencovaně; např. Evropanovi se všichni Asiaté jeví víceméně stejní a naopak, Číňané a Vietnamci také mezi Evropany moc nerozlišují.

Sociální zkušenost se projevuje generalizací a stereotypizací vnímání. V percepci a v hodnocení lidí, kteří se v něčem liší, se projevují určité tendence, které výslednou informaci zkreslují. Rozdíly v percepci se rozvíjejí v průběhu socializace, pod vlivem zkušenosti jako zjednodušující mechanismus, který zároveň snižuje přesnost orientace v sociální realitě. Může se projevovat za různých okolností, je to např.:

  • Chyba prvního dojmu: lidé mají tendenci posuzovat jakéhokoli člověka s nímž se setkají podle prvního dojmu, který vyplývá především z nápadných znaků či projevů. To znamená těch, které upoutávají pozornost a významně ovlivňují počáteční zkušenost s tímto člověkem. (Může to být např. tendence posuzovat lidi na základě jejich vzhledu, úpravy zevnějšku, nápadností v chování, v komunikaci atd.). Důvodem je skutečnost, že lidé mají o tomto člověk málo informací, a proto více využívají těch, které jsou jim k dispozici a ještě jsou dostatečně viditelné.
  • Haló efekt: jak již bylo řečeno, lidé mají sklon přeceňovat význam viditelných znaků a proto se dílčí nápadnost může stát určující pro celkové hodnocení člověka. Často dochází k přecenění těchto znaků a k tendenci usuzovat na jejich základě i na další osobnostní vlastnosti, které s nimi nejsou v žádné souvislosti. (Haló efekt se velmi často projevuje právě při prvním kontaktu, v době, kdy nemáme o daném jedinci dost jiných informací, ale může působit i kdykoliv později.)
  • Efekt vztahu: lidé mají tendenci vidět pozitivní znaky na těch osobách, které jsou jim sympatické, a naopak, u lidí, kteří jim sympatičtí nejsou, si všímat víc negativních vlastností. Všímají si např. neupravenosti, hlučnosti apod. spíše tehdy, jestliže jde o neoblíbeného člověka a naopak, nevnímají stejné projevy u sympatického či obdivovaného jedince. Ukázalo se např., že lidé měli tendenci považovat oblíbené filmové hvězdy za krásnější, mladší, větší, upravenější atd., než jaké reálně byly. Jde o další z projevů selektivity vnímání, o zaměření na znaky, které jsou považovány za žádoucí či nežádoucí, a tendenci ke komplexnímu hodnocení vnímaného objektu.
  • Princip projekce: člověk má tendenci vidět v projevu ostatních lidí především to, co se týká jeho samotného, tj. co ho trápí nebo mu působí potíže. Kdo je smutný a nešťastný, má větší sklon vidět na ostatních lidech projevy smutku (např. ve výrazu obličeje, sklonu postavy atd.) Princip projekce působí obecně, nejenom při vnímání lidí, a projevuje se zejména tehdy, jestliže je vnímaný podnět nejasný nebo mnohoznačný. Lze říci, že čím méně je vnímaná skutečnost jednoznačná, tím více bude její vnímání zkresleno subjektivně.