2. Metody zkoumání lidské psychiky

definice Psychologické metody se zabývají zkoumáním psychických vlastností, psychických procesů a stavů. Jejich cílem je zjištění úrovně těchto jevů, rozdílů jejich kvality a závislosti na různých faktorech.

Psychologické metody, které slouží k hodnocení psychických vlastností, projevů a stavů je možné diferencovat podle toho, jaký zdroj informací využívají. Jejich vymezení závisí na tom, zda pracují s jednotlivcem či s více lidmi, v jaké situaci, a jakým způsobem získané výsledky zpracovávají. S pomocí různých metod lze získat poznatky, které se mohou do určité míry lišit a jejich přínosnost závisí i na způsobu interpretace.

Psychologické metody lze rozlišovat podle toho, zda využívají sebepopisu, tj. názoru daného jedince na své vlastní psychické projevy a stavy, nebo názorů jiných lidí, které vyplývají ze zkušeností s tímto jedincem, z jeho pozorování.

Metody využívající sebepopisu, resp. sebehodnocení vycházejí z introspekce, tj. ze zkoumání toho, co se odehrává ve vědomí daného jedince. Introspekce je způsob, jak zjistit, co prožívá a o čem uvažuje. Takové poznatky lze získat jedině tehdy, pokud je tento člověk ochoten a schopen požadované informace poskytnout. Psychické procesy a stavy nemůžeme pozorovat přímo, to může učinit vždycky jen ten, o jehož prožitky jde. Při jejich zkoumání jsme odkázáni na to, co nám lidé o svých pocitech, úvahách či potřebách řeknou, takže je zcela pochopitelné, že mnohá zjištění nemusí být zcela přesná a správná. K takovému účelu lze použít metodu rozhovoru nebo dotazníky.

  • Rozhovor může sloužit k získání širokého spektra informací, které nelze získat pozorováním, protože se některé psychické funkce a stavy nemusí nijak viditelně projevovat. Rozhovor je vždycky spojen s pozorováním, protože zajímavá nemusí být jen slovní výpověď, ale i různé neverbální projevy (např. emoční reakce na určitý dotaz).
  • Dotazníky jsou založeny na souboru písemně prezentovaných otázek. Jejich účinnost závisí na způsobu, jakým jsou formulovány a také na formě odpovědi. Volné odpovědi mohou přinést jiné informace než volba jedné z několika předem daných variant.

Metody využívající názoru jiných lidí vycházejí hlavně z pozorování vnějších projevů psychiky jímž je chování nebo jiné viditelné projevy (např. fyziologické, jako je zčervenání či třes rukou). Tato metoda vychází z předpokladu, že viditelné projevy a způsoby reagování s psychikou nějakým způsobem souvisejí. Např. můžeme pozorovat, jak určitý jedinec reaguje na zklamání či na úspěch, jak se chová v různých situací, ve vztahu k různým lidem apod. Na základě projevů chování lze usuzovat na psychické vlastnosti, průběh psychických procesů i psychický stav daného jedince. Viditelné projevy lze pozorovat a výsledky pozorování určitým způsobem zaznamenávat a zpracovávat. K tomuto účelu slouží např. hodnotící škály.

  • Hodnotící škály umožňují zachytit kvalitu, resp. stupeň pozorovaného projevu. Např. do jaké míry se dokáže sledovaný jedinec soustředit na práci, jak dlouho vydrží intenzivně pracovat, resp. jak dlouho mu obvykle taková činnost trvá. Takto získané informace mohou doplnit poznatky získané rozhovorem či dotazníkem.

Metody vycházející z hodnocení výkonů v různých, předem definovaných situacích, resp. výsledků nějaké činnosti. Tyto metody slouží především k posouzení schopností a dovedností. Příkladem mohou být testy inteligence nebo nějakých dílčích kompetencí, ale k tomuto účelu může sloužit i analýza různých lidských výtvorů.

  • Výkonové testy využívají předem vybraných úloh a umožňují na základě rychlosti a správnosti jejich splnění hodnotit úroveň různých znalostí, schopností a dovedností.
  • Analýza lidských výtvorů a produktů je další metodou studia různých psychických funkcí. Může jít např. o hodnocení tématické kresby nebo dopisů.

Lidské psychické projevy lze studovat v přirozených podmínkách nebo v rámci experimentu. Experiment je přesnější, protože jeho průběh je jasně vymezen a lze ho tudíž snadno kontrolovat. Pro lepší porozumění zkoumaného jevu můžeme zjednodušit podmínky, za nichž probíhá, můžeme je různým způsobem modifikovat a některé aspekty obměňovat. Např. člověk bude mít za úkol co nejrychleji reagovat na určité podněty a výsledek takového experimentu přinese užitečnou informaci o kvalitě jeho pozornosti. Avšak v laboratorních podmínkách může tento jedinec reagovat jinak než v běžných situacích, které jsou mnohem složitější a kde na něj působí mnoho dalších, dost často spíše rušivých podnětů. To znamená, že experiment nemá ve srovnání s pozorováním lidí v přirozených podmínkách jen výhody. Nejpřínosnější je obě metody kombinovat.