Aktugram - veřejnost

 Asertivita, asertivnost znamená zdravé sebeprosazení bez přítomnosti agresivity. Jedná se o komunikační styl, zároveň však vyjadřuje i určitý životní postoj. Jedná se o velmi účinný prostředek interakce s ostatními lidmi, který navíc má tu výhodu, že je možné se mu naučit. V tréninkových kursech asertivity se účastníci naučí postupům, které jim pomohou řídit své chování podle principů asertivity, zde tedy uvedeme pouze základní vymezení.

Co je asertivita tedy nejlépe pochopíme, když porovnáme agresivní, pasivní a asertivní chování a jeho cíle. Být asertivní neznamená být agresivní, ale ani pasivní. Je to vstřícné jednání, jehož cílem je pochopit druhého, porozumět jeho názorům, postojům, potřebám a respektovat je. Asertivní jedinec se prosazuje klidně a vyrovnaně, respektuje druhé lidi, zároveň však si uchovává respekt k sobě samotnému, k vlastním názorům a potřebám, k vlastním zájmům. Jako komunikační styl a strategie se asertivita odlišuje od agrese a pasivity. Pro rozlišení těchto tří konceptů je důležité pochopit, jak se chovají ke stanoviskům svým a cizím. Pasivní jedinec nebrání svoje vlastní názory a dovoluje tak agresivnějším lidem, aby je poškodili či zmanipulovali. Také většinou nezkoušejí přesvědčit někoho o své pravdě. Na druhé straně agresivní lidé nerespektují názory ostatních a jsou ochotni je i poškodit při jejich přesvědčování. Osoba, která komunikuje asertivně, se nebojí vyslovit svoje myšlenky ani přesvědčovat ostatní, ale respektuje ostatní a jejich stanoviska. Proti agresivním útokům se však brání.

Cílem agresivního jedince je donutit druhého, aby akceptoval jeho názor nebo splnil jeho přání. Naproti tomu asertivní jedinec vychází z principu, že druhý člověk má stejné právo na své přesvědčení a má stejné právo vyhovět nebo odmítnout přání druhého. Cílem asertivního chování je spíše najít shodu, kompromis, při kterém by neutrpěla ani jedna strana, pokud se však druhého nepodaří přesvědčit, neznamená to prohru nebo újmu.

Asertivní jednání tedy pomáhá lidem řešit sporné či konfliktní situace konstruktivně, nalézt a přijmout řešení, které je v zájmu věci a zároveň pro obě strany přijatelné a pokud možno výhodné. Agresivním jednáním je sice možné dosáhnout okamžitých výhod, ale dlouhodobě se následky takového jednání vždy obrátí proti svému původci. Nejde jen o to prosadit se, a už vůbec ne prosadit se za každou cenu. Jde o to dosáhnout cíle, o němž jsem přesvědčen, že je správný, ovšem v žádném případě za cenu ponížení nebo podvedení toho druhého. Jde také o to nedat se někým zmanipulovat k tomu, abych udělal něco, co udělat nechci.

Základní principy asertivity

• otevřená přímá komunikace
• aktivní realizace svých cílů
• jasné vyjadřování svých pocitů, podmínkou je soulad verbální i neverbální komunikace
• schopnost požádat druhého o laskavost, pomoc
• schopnost odmítnout, říkat ne
• přijmout pochvalu, ale i kritiku; umět sdělit své pocity
• naslouchat druhému
• uzavírání kompromisů

Práva člověka, která se uplatňují v asertivním chování:

• právo samostatně posuzovat své vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně a jejich důsledky odpovědný
• právo nenabízet žádné výmluvy a omluvy ospravedlňující jeho názory, postoje, rozhodnutí a chování
• právo sám se rozhodnout, zda a jak se zapojit do řešení problémů jiných lidí
• právo odmítnout odpovědnost za činnost institucí a lidí
• právo změnit svůj názor
• právo dělat chyby a být za ně odpovědný