Aktugram - veřejnost

Bez znalosti sociální psychologie a využívání jejích poznatků v každodenní praxi je manažer - řídící pracovník v nebezpečí, že přehlédne hrozící problémy, případně je nedokáže vyřešit. Poznatky sociální psychologie přispívají:

• k porozumění sociálnímu dění v pracovním kolektivu
• k pochopení reakcí lidí i reakcí vlastních na sociální okolí
• k rozpoznání skrytého napětí a problémových vztahů mezi lidmi, kteří by spolu měli spolupracovat
• k vytváření efektivních pracovních týmů
• k řešení konfliktů a problémových situací
• k přesvědčování podřízených bez manipulace a agresivity
• ke srozumitelné komunikaci s ostatními a pochopení komunikovaných sdělení ostatních (explicitních i implicitních)

Výčet by mohl ještě pokračovat, protože je zřejmé, že sociálně psychologické poznatky zasahují celou šíři soužití lidí mezi sebou. Pro efektivní řízení jsou rozhodující sociální a psychologické dovednosti manažerů. Umění jednat s lidmi, jejich účinné ovlivňování a motivování jsou nezbytnými předpoklady jejich celkové odborné způsobilosti. Tomu by proto měla být věnována zvýšená pozornost ve všech oblastech manažerského vzdělávání a samozřejmě pak zejména v těch jeho formách, které jsou přímo zaměřeny na rozvíjení sociálních a manažerských dovedností.

Vzhledem k podobě vztahů v pracovní skupině je mimořádně důležitá role vedoucích pracovníků. Ti svým působením a svými postoji velmi podstatně ovlivňuje sociální klima v pracovní skupině i celém podniku. Pozitivní atmosféra významně ovlivňuje pracovní nasazení pracovníků, jejich individuální spokojenost s prací i ochotu k osobnímu rozvoji. Důležitý je styl řízení i způsoby komunikace mezi vedením skupiny i mezi jednotlivými členy. Tento styl je opět silně ovlivňován vedoucím a jeho schopností navodit otevřenou atmosféru. Je samozřejmé, že kromě autority, která vyplývá z funkce, by měl být osobností s přirozenou autoritou.

 Sociálně psychologické poznatky pomohou vedoucímu pracovníkovi/manažerovi porozumět dění v sociální skupině pracovního týmu. Především se jedná o formální skupinou, což samozřejmě nevylučuje vytváření neformálních přátelských vztahů uvnitř této skupiny. Podstatné je však to, že členy skupiny se stávají dospělí, kteří sem přicházejí proto, aby vykonávali svoji profesi, nikoliv proto, aby byli pohromadě s konkrétními dalšími jedinci. Celkový ráz vnitřního života skupiny je tedy určen cílem a účelem, pro který skupina vzniká. Pracovní skupiny většinou vykazují znaky organizace, ve které vznikly (kterou jsou zřizovány). Zároveň se ovšem každý z členů pracovního týmu podílí na životě skupiny svým specifickým individuálním přínosem. Ten závisí na jeho osobních charakteristikách, ale na druhou stranu je skupinou ovlivňován. Manažer by měl být schopen s těmito charakteristikami pracovat tak, aby vedly k co nejefektivnějším výsledkům činností pracovního týmu.