HadjMoussová, Z. Doplňující text ze sociální psychologie
5. Skupiny, organizace a jedinec
5.3. Jedinec ve skupině, vliv skupiny na něj, jeho vliv na skupinu
Člověk jako sociální živočich je vrozeně disponován k životu mezi ostatními jedinci svého druhu. Vrozené sociální potřeby nás vedou k tomu, abychom se stali členy jedné a více skupin.
Vliv skupiny na jedince
Každá sociální skupina ovlivňuje své členy a to tím více, čím více jsou se svou skupinou identifikováni. Znamená to, že cíle, hodnoty i chování jsou sdíleny jedincem s ostatními členy skupiny. Je otázka, kolik z toho, co u druhého člověka pozorujeme, je projevem jeho individuality a kolik je formováno vlivem skupiny, do které patří. Záleží na struktuře skupiny a především na jejích vůdcích jaké normy chování se stanou pro členy závazné. Přizpůsobení se skupině a jejím normám se projevuje jako konformita členů.
Vliv skupiny na jedince se také výrazně projevuje ve výkonové oblasti a to dvojím způsobem. Jde o sociální facilitaci a sociální zahálení.
Sociální facilitace znamená, že při vykonávání činností posiluje jedince přítomnost druhých lidí. Činnost probíhá rychleji a úspěšněji. Je to vysvětlováno tím, že přítomnost druhých lidí zvyšuje fyzickou připravenost k činnosti, zároveň se zvyšuje snaha vykonat činnost správně, protože přítomnost druhých je vnímána jako hodnotící. Platí to však hlavně pro relativně snadné činnosti, při obtížných zadáních může přítomnost druhých působit rušivě.
Sociální zahálení (lenivost) se projevuje, když jedinec ví, že nebude hodnocen za vlastní individuální výkon, ale že bude hodnocena celá skupina dohromady. Jeho výkon se tím snižuje. Čím více lidí pracuje na společném úkolu, tím méně aktivity každý vynakládá (tzv. Ringelmannův effekt). Protože pracovní aktivity velmi často probíhají v týmové práci, je třeba, aby činnosti jedince byly viditelné (identifikovatelné), aby každý člen týmu byl patřičně motivován a aby všichni cítili odpovědnost za výsledek práce týmu.
Vliv jedince na skupinu
Způsob, jakým jedinec ovlivňuje svou skupinu, závisí na významu a sociální prestiži, kterou ve skupině má. Z toho vyplývá, že největší vliv bude na skupinu mít její vůdce případně další populární členové. Vytrvale nepřizpůsobení (nekonformní) členové působí skupině problémy tím, že narušují činnosti skupiny. Řešení může být v tlaku na přizpůsobení nekonformního člena (viz kap. Skupinové normy). Nekonformnost člena skupiny je negativní pouze, pokud má skupina hlavní zájem na svém zachování, jinak je užitečné brát v úvahu příčiny chování nekonformního člena. Zvláště pokud se jedná o pracovní tým, je možné, že nekonformní člen a jeho případní přívrženci přinášejí do činnosti skupiny žádoucí tlak na změny v pracovních činnostech, které v posledku mohou vést k zvýšení efektivnosti činností skupiny.
Manager nebo nadřízený pracovník by proto měl věnovat pozornost dění ve skupinách a působit nejen ve směru zlepšení sociálního klimatu ve skupině, ale i k využití podnětů nekonformních členů skupin.