4. Mezilidská komunikace

4.2. Patologické formy komunikace

Poruchy komunikace lze rozdělit do několika oblastí:

  • poruchy způsobené vadami funkcí, které se na komunikaci podílejí
  • poruchy způsobené nedostatečnými komunikačními dovednostmi
  • poruchy způsobené úmyslným zkreslením sdělovaného

Poruchy způsobené vadami funkcí, které se na komunikaci podílejí
Příčinou není úmyslná deformace či zastírání pravdy, ale problémy na straně původce sdělení.

  • Poruchy řeči významně ovlivňují průběh a srozumitelnost komunikace - především srozumitelnost sdělení. Zvláště tak působí vady výslovnosti nebo jiné vady řeči, např. překotná řeč - breptavost.
  • Obtíže komunikace způsobené poruchami myšlení zpravidla vyplývají z odlišnosti nebo postižení myšlenkových procesů komunikujícího - komunikace s mentálně či neurologicky postiženým.
  • Duševní poruchy často ovlivňují jak obsah tak formu komunikace. Může jít o neochotu nebo neschopnost komunikace (autismus, deprese a některé psychózy). Jindy jde naopak o velkou slovní produkci, kdy však ve skutečnosti nejde o komunikaci. Mohou se také objevovat nutkavé verbální projevy - vulgarismy, neologismy.

Poruchy způsobené nedostatečnými komunikačními dovednostmi
Pokud hovoříme s někým, kdo sice používá stejný jazyk jako my, ale nemá dostatečně rozvinutou schopnost komunikovat, nedochází u něj k pochopení sdělení, které vysíláme a na druhé straně my můžeme snadno dojít k závěru, že příjemce sdělení nám nerozumí, zatímco může jít pouze o to, že své porozumění není schopen vyjádřit. Lingvisté hovoří o rozdílných jazykových kódech.

Poruchy způsobené úmyslným zkreslením sdělovaného
V každodenním životě je podstatně významné, jestli to, co je nám sdělováno, je pravdivé, jestli nejsme komunikací manipulováni, podváděni či klamáni.

Pravda a lež v komunikaci
Termíny pravda a lež, případně ještě polopravda v komunikaci, mají smysl pouze v kontextu obsahu sdělení a reality, kterou tento obsah vyjadřuje. Subjektivní pravdivost, např. vyjádření pocitů, lze ověřit pouze nepřímo podle souladu sdělení a chování. Objektivní pravdivost sdělení lze ověřit pouze v případě, že se sdělení týká verifikovatelné skutečnosti. Častěji než přímá lež se objevuje polopravda - sdělené pravda je, ale není to pravda celá. Polopravda může být mnohem nebezpečnější, protože pravdivé momenty sdělení vedou příjemce k přesvědčení, že sdělení je důvěryhodné.

Účel zkreslené komunikace
Zištný účel zkreslené komunikace slouží k tomu, aby nás původce sdělení přesvědčil o něčem, co je výhodné pro něj, ne vždy to však je výhodné také pro nás.

Cílem manipulace je přimět lidi, aby sdíleli názor původců sdělení např. na to, jaké hodnoty jsou nejlepší, na to, koho volit ve volbách. Za manipulací je často skryt rovněž zištný cíl.

Zkreslení komunikovaného sdělení za ochranným účelem může být vedeno např. snahou ušetřit druhého člověka poznání nepříjemné pravdy. Často je tak tomu při tzv. diplomatických lžích.

Psychologické důvody zkreslení komunikace často vyplývají z naší potřeby ukázat se druhým v lepším světle.