Aktugram - veřejnost

 Postoje jsou tvořeny třemi základními složkami:

• kognitivní
• afektivní
• chování

Kognitivní (poznávací) složka postoje: poznávací struktura, ve které jsou propojeny informace o předmětu, např. jeho označení a pravidla použití tohoto označení i asociace s předmětem spojené.

Afektivní složka postojů je vlastně složkou hodnotící. Hodnocením se odlišuje postoj od jiných typů poznání. Afektivní složka je iracionální, ovlivňuje interpretaci informací, jejich výběr, vnímání a zapamatování.

Chování je složkou postoje, kterou se projevuje navenek. Kromě kognitivní a afektivní složky postoje zde působí i situační vlivy.

U postojů zjišťujeme:

• obsah postoje – k jakému předmětu se vztahuje
• směr postoje – pozitivní nebo negativní hodnocení předmětu
• intenzitu postoje - v rozpětí od slabé až po velmi silnou
• konsistenci postoje – soulad všech složek postoje
• stabilitu postoje – odolnost vůči změně

Vzájemné vztahy jednotlivých složek postoje lze vyjádřit jako konzistenci postoje. Čím je větší vnitřní soulad mezi kognitivní a afektivní složkou postoje, tím je postoj stabilnější. Postoj se pak stává odolnějším proti vnějším vlivům. Rozhodující vliv však má afektivní složka. Zatímco kognitivní složka postoje je relativně snadno dostupná, afektivní složka je skrytá a někdy dokonce mimo vědomí. To pak způsobuje, že pokud se setkáme s informací, která nesouhlasí s afektivní složkou našeho postoje, reagujeme emocionálně a odmítáme ji přijmout, i když nám chybí argumenty. Afektivní složka rovněž ovlivňuje vnímání a pozornost, tzn. působí selektivně na výběr a registraci takových podnětů, které ji potvrzují. Nejméně stabilní složkou postoje je chování, protože se ukazuje, že je ovlivňováno i situací, ve které se projevuje.

Metody zjišťování postojů
Postoje zjišťujeme většinou nepřímými metodami:

• dotazníkové metody
  výpověď o sobě a svých postojích
  postojové škály – hodnocení předmětu postojů
• pozorování
  vyhodnocení projevů chování (např. v neverbální komunikaci)
• projektivní metody
  např. dotazování na chování druhých lidí nebo na jejich postoje
• experimentální
  porovnání výpovědí jedince s jeho reálným chováním

Problémy, se kterými musíme při měření postojů počítat:

• ne vždy jsou postoje uvědomělé, přímým dotazem tedy postoj nezjistíme
• ne vždy jsou postoje sociálně přijatelné (např. rasismus), na přímý dotaz tedy nedostaneme pravdivou odpověď
• při vyjadřování postojů hraje roli sociální strategie jedince, takže mezi vyjadřovanými a skutečnými postoji je sice souvislost, ale nejsou totožné